Ve dnech 9. a 10. listopadu 2005 se již po dvanácté sešli knihovníci z českých vysokých škol na celostátní poradě. Tentokrát bylo hostitelem Studijní a informační centrum České zemědělské univerzity [4] v Praze. Porada začala pozdravným vystoupením rektora prof. Ing. Jana Hrona, DrSc. [5], který uvedl základní údaje o univerzitě: historie školy počíná zřízením zemědělského odboru při České vysoké škole technické v r. 1906 dekretem císaře Františka Josefa, samostatná Vysoká škola zemědělská v Praze vznikla v roce 1952; dnes má na čtyřech fakultách a jednom ústavu 14000 studentů.

Zprávu o činnosti Asociace knihoven vysokých škol České republiky v roce 2005 [6] přednesla předsedkyně výkonného výboru AKVŠ [7] Barbora Ramajzlová z Českého vysokého učení technického [8]. (Kromě Univerzity Karlovy jsou již členy Asociace všechny veřejné vysoké školy České republiky.) Prezentovala aktivity výkonného výboru a jednotlivých komisí Asociace v letošním roce, vyzdvihla aktuální témata (elektronické informační zdroje, vysokoškolské kvalifikační práce, mezinárodní spolupráce, legislativa).

Na toto vystoupení navázaly zprávy předsedů jednotlivých komisí: Barbory Katolické ze Západočeské univerzity [9] o komisi pro elektronické informační zdroje [10] (zmínila mj. březnový seminář o dostupnosti EIZ, koordinaci nových titulů časopisů pro Science Direct, vývoj projektu Counter, projekt federativní autorizace a autentizace), Miloslavy Faitové z téže vysoké školy o komisi pro vysokoškolské knihovny Rady vysokých škol [11] (k úspěchům patří kapitola o knihovnách v osnově výroční zprávy vysoké školy, opakované prezentace na Radě vysokých škol [12]; neúspěšné byly snahy o změnu legislativy a o změnu pravidel Fondu rozvoje vysokých škol), Ludmily Tiché z Českého vysokého učení technického [8] o činnosti komise IVIG [13] (jež je zaměřena na informační vzdělávání a informační gramotnost). Na téma Mezinárodní spolupráce [14] hovořila Iva Prochásková z Univerzity Pardubice [15]. Asociace knihoven vysokých škol byla oslovena evropskou organizací vědeckých knihoven LIBER [16], vyslala své zástupce na setkání do Groningen a od 1. 1. 2006 se stane přidruženým členem LIBER. Na druhé straně se nedaří najít v českých vysokoškolských knihovnách erudované knihovníky ochotné pracovat v zamýšlené komisi pro mezinárodní spolupráci.

Zahraniční host, zástupce Slovenské asociace knihoven [17] Mária Kadnárová z Univerzity Komenského v Bratislavě [18] vystoupila s příspěvkem Spolupráce akademických knihoven a Slovenské asociace knihoven [19]. V rámci Slovenské asociace knihoven pracuje sekce akademických knihoven; na ministerstvu školství vznikla Knihovní rada, metodickou činnost směrem k akademickým knihovnám vykonává Slovenská pedagogická knižnica [20], akademické knihovny mají ze zákona povinnost bibliografické registrace publikační činnosti vysokoškolských učitelů, výzkumných pracovníků a doktorandů. Co přináší knihovnám novela autorského zákona [21] objasnil Vít Richter z Národní knihovny v Praze [22], předseda Ústřední knihovnické rady [23] a Svazu knihovníků a informačních pracovníků [24]. Studijní a informační centrum České zemědělské univerzity [25] představil jeho vedoucí Daniel Novák. SIC se skládá ze tří útvarů: Knihovna (cca 120 tis. svazků), Informační a propagační služby, Ústav výpočetní techniky. Nová budova byla dokončena v roce 2002 (po skončení odpoledního jednání byly pak zorganizovány exkurze na jednotlivá pracoviště knihovny).

Potřebujeme SCOPUS? [26] se v názvu svého příspěvku tázala Daniela Tkačíková z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava [27]. Provedla fundovanou analýzu toho, co od elektronických informačních zdrojů očekávají uživatelé, a to jak hlediska obsahu, tak z hlediska funkcí systému, a jak tyto požadavky splňuje nový zdroj Scopus [28] od firmy Elsevier [29]. Barbora Ramajzlová v příspěvku Licenční politika – role AKVŠ a role jiných... [30] dokumentovala na případu vytvoření česko-slovenského „konsorcia“ pro přístup do báze SCOPUS firmou SUWECO [31] (členy je 14 českých vysokých škol, které se zřejmě nechaly nalákat nabídkou 1,5 roku přístupu zdarma) problematiku licenční politiky a zdůraznila potřebu koordinace a spolupráce. Na oba příspěvky pak navázala diskuse. Víme, jak získat peníze? [32] pojmenovala své vystoupení Nataša Jursová z Veterinární a farmaceutické univerzity [33]. Uvedla v něm možnosti financování vysokoškolských knihoven jak z dotace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy [34], tak z různých grantových programů.

Problematikou informační výchovy se zabýval velmi zajímavý příspěvek Hany Landové z České zemědělské univerzity [35] Jaké je místo knihovny ve vzdělávacím procesu vysoké školy? [36] Na základě tuzemských i zahraničních zkušeností uvedla současné trendy v praxi vysokoškolských knihoven, rozvoj vzdělávacích aktivit, nové role knihovníků současnosti (vzniká nový „druh“ knihovníka, anglicky nazývaný „teaching librarian“).

Pilotní průzkum stavu informační gramotnosti podruhé [37] představila Michaela Dombrovská z Filozofické fakulty UK [38]. V letošním roce se konal již druhý průzkum (se zúžením na informační gramotnost zaměřenou na služby knihoven), tentokrát na třech vysokých školách a dvou fakultách. S podrobnostmi o průběhu průzkumu na svých školách ji pak doplnily Lenka Bělohoubková [39] z Vysoké školy ekonomické [40], Simona Esteřáková [41] z Univerzity Tomáše Bati [42] a Blanka Jankovská z Univerzity Pardubice [15].

Druhý den jednání byl celý věnován problematice vysokoškolských kvalifikačních prací. Zprávu o činnosti komise pro elektronické zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací [43] zpracovala její předsedkyně Iva Horová z Akademie muzických umění [44] a místopředsedkyně Jarmila Krkošková z Ostravské univerzity [45]. Shrnula dosavadní činnost komise [46] od jejího ustavení na výroční konferenci Asociace knihoven vysokých škol v dubnu 2004, dosažené úspěchy i neúspěchy. Zmínila se o aktuální situaci, kdy novela vysokoškolského zákona schválená poslaneckou sněmovnou obsahuje § 47b [47], který ukládá nevýdělečné zveřejňování těchto prací. Snahou komise je vytvořit „soubor opatření“ pro usnadnění budování lokálních systémů, pro které již nyní bude společenská objednávka. Návrh národního souboru metadat pro popis e-VŠKP [48] předložila Eva Bratková z Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty UK [49], reprezentaci metadat [50] pak Jan Mach z Vysoké školy ekonomické [51]. Návrh je dílem pracovní skupiny, obsahuje 22 prvků, z nich 11 povinných; 1. verze je vystavena [52] k připomínkování do 31. 12. 2005. V následující diskusi mj. zaznělo varování, abychom neopakovali cestu od Výměnného formátu přes UNIMARC k MARC21.

Příspěvek Martina Svobody ze Státní technické knihovny [53] Vytvoříme národní systém šedé literatury?! [54] zdůraznil, že v civilizovaných zemích jsou výsledky výzkumu financovaného z veřejných prostředků přístupné veřejnosti; načrtl myšlenku národního repozitáře šedé literatury a uvedl, co může poskytnout STK.

Na to navázal Jan Mach s tématem Možnosti spolupráce: e-VŠKP v rámci systému šedé literatury [55]. Navrhl zřízení národního registru e-VŠKP (jako součást registru šedé literatury a možná i součást Národní digitální knihovny) a zdůvodnil, proč a jak by měl fungovat.

Bohdana Stoklasová z Národní knihovny v Praze [22] upozornila na připravovanou „Koncepci trvalého uchování knihovních sbírek tradičních i elektronických dokumentů v knihovnách České republiky do roku 2010“ [56].

Martin Krčál z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity [57] pak představil Registr systémů e-VŠKP na českých VŠ [58], který zpracovala komise a je dostupný na http://www.evskp.cz/evidence.php [59]; vyzval k jeho doplnění o další dosud nezaznamenané systémy.

Konkrétní fungující systémy na jednotlivých vysokých školách pak představili Simona Esteřáková a Lukáš Budínský z Univerzity Tomáše Bati [42] Systém zpřístupňování na UTB Zlín [60] (využili na škole zavedený systém pro studijní agendu STAG) a Jiří Šimonek z Ostravské univerzity [45] e-VŠKP na OU – cesta integrace [61] (i když na škole mají zaveden STAG, pro e-VŠKP implementovali vlastní systém).

(Nepřednesen zůstal zajímavý příspěvek VŠKP z pohledu Archivu, interní předpisy a model workflow na UHK [62] od Petra Grulicha z Univerzity Hradec Králové [63].)

Následovala diskuse k celému bloku, v níž zaznělo mj. upozornění na rozpor autorského zákona a novely vysokoškolského zákona i na problém prací obsahujících obchodní tajemství. Na závěr porady bylo přijato usnesení [64].

Součástí porady byly již tradičně vystavovatelské stánky firem [65], jež dodávají knihovnám knihy a periodika, informační zdroje, software a pomůcky. Nelze opomenout ani prostor k neformální výměně zkušeností s kolegy během přestávek a středečního večera.

Na webových stránkách porady [66] jsou zveřejněny prezentace [67] jednotlivých vystoupení. Fotografie z porady [68] jsou opět dílem Daniely Tkačíkové [69].