Ve dnech 3. a 4. listopadu 2004 se v Českých Budějovicích konala letošní Celostátní porada vysokoškolských knihoven. Porada začala pozdravným vystoupením prof. PhDr. Václava Bůžka, CSc., rektora hostitelské Jihočeské univerzity. Rektor uvedl základní údaje o univerzitě: Jihočeská univerzita vznikla v roce 1991, dnes má 9000 studentů a 1500 zaměstnanců, tvoří ji pět fakult a tři ústavy. V polovině roku 2008 by se v areálu měla otevírat univerzitní knihovna, která bude integrovat fondy všech fakultních knihoven a ústavů Akademie věd.

Zprávu o činnosti Asociace knihoven vysokých škol České republiky přednesla předsedkyně výkonného výboru AKVŠ Barbora Ramajzlová z Českého vysokého učení technického. Prezentovala aktivity výkonného výboru a jednotlivých komisí Asociace, nastínila aktuální problémy. Na závěr uvedla, co čeká vysokoškolské knihovny v roce 2005: "3P" - prezentace, prestiž, práce.

Na téma Příprava novely knihovního zákona hovořila Iva Prochásková z Univerzity Pardubice. Potřeba upravit postavení vysokoškolských knihoven v knihovním zákoně byla uvedena v závěrech celostátní porady vysokoškolských knihoven v roce 2002. Proběhlo několik jednání, Ústřední knihovnická rada posléze ustavila pracovní skupinu pro novelu knihovního zákona, kde se mj. navrhuje změna typologie knihoven.

Zahraniční host, předsedkyně Slovenské asociace knihoven Daniela Gondová z Univerzity Komenského v Bratislavě, hovořila na téma Slovenské akademické knihovny, jejich spolupráce v oblasti EIZ a digitalizace kvalifikačních prací. Na rozdíl od České republiky, ve slovenském zákoně č.183/2000 Zb. o knižniciach je definován knihovní systém a jako druh knihoven jsou uvedeny akademické knihovny (po tříletém boji se užívá termín "akademické" a nikoliv "vysokoškolské"). Celkem je na Slovensku 22 ústředních, 20 fakultních a 586 dílčích knihoven (ústřední knihovnu nemá Univerzita Komenského ani Slovenská vysoká škola technická). V rámci Slovenské asociace knihoven pracuje sekce akademických knihoven.

Prezentaci knihoven Jihočeské univerzity provedla Marie Cihlová za hostitelskou vysokou školu. Popsala historii, současnost a budoucnost knihoven; jako perličku ukázala původní přírůstkové seznamy, kde mezi knihami byl zapisován i ostatní majetek fakulty, např. pila zlodějka nebo visací zámky.

Blok příspěvků na téma Elektronické informační zdroje zahájila Věra Kubíková příspěvkem Program 1N z pohledu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V tomto programu Informační infrastuktura výzkumu bylo přijato k financování 36 projektů s roční částkou 130 milionů Kč.

Podrobné zhodnocení výsledků programu 1N z hlediska informačního zabezpečení oborů na vysokých školách prezentovala Barbora Katolická ze Západočeské univerzity, předsedkyně komise pro elektronické informační zdroje AKVŠ.

Elektronické informační zdroje ve filozofii, teologii a historii představila Barbora Drobíková z Evangelické teologické fakulty UK. Tyto obory mají společnou potřebu přístupu k původním pramenům i k již vytvořeným interpretacím.

Orientace v problematice přístupnosti a archivace elektronických periodik bylo tématem vystoupení Jaroslava Šilhánka z Vysoké školy chemicko-technologické.

O složitosti jednání s nakladateli hovořila Štěpánka Žižková ze Státní technické knihovny v příspěvku s názvem Dostupnost primárních dokumentů - informace o smlouvách, licencích a vydavatelské politice.

Martin Svoboda z téže instituce vystoupil k tématu Informační zdroje a DPH. M. Svoboda přišel se zajímavou myšlenkou: z ceny periodika představuje intelektuální obsah např. 90 %, poplatek za elektronický přístup 5 %, za tištěnou verzi 10 %; tento intelektuální obsah by se měl danit sníženou sazbou DPH (5 %), základní sazbu (19 %) uplatňovat jen na poplatek za elektronický přístup.

Zajímavý byl příspěvek V. Niče z Vysoké školy chemicko-technologické Cesty k optimální skladbě elektronických časopisů. V. Nič porovnával tituly využívané za leden-srpen 2004 a tituly dostupné pro Vysokou školu chemicko-technologickou v kolekci 1 Elsevier Science.

Závěr odpoledne prvního dne jednání patřil exkurzím do jednotlivých fakultních knihoven Jihočeské univerzity a do Jihočeské vědecké knihovny. Večerní společenský program, na jehož začátku vystoupil s renesančními a raně barokními skladbami pěvecký soubor Dyškanti z Českých Budějovic, se uskutečnil v restauraci Metropol.

Druhý den jednání začal blokem příspěvků k problematice vysokoškolských kvalifikačních prací. Zprávu o činnosti komise pro e-zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací přednesla zástupkyně předsedkyně této komise Jarmila Krkošková z Ostravské univerzity. Od iniciativy na podzim 2003 a ustavení komise na výroční konferenci Asociace knihoven vysokých škol v dubnu 2004 bylo učiněno mnohé jak v prezentaci při různých příležitostech, tak ve zpracování návrhu metadat. Poté následovaly tři příspěvky popisují situaci na jednotlivých vysokých školách.

Kooperaci v oblasti e-VŠKP na vybraných fakultách Masarykovy univerzity v Brně představili Věra Jurmanová-Volemanová a Martin Krčál z Masarykovy univerzity. (Zarazilo mne, že zatímco licenční smlouva dosud schválena nebyla, zkušebním řádem je zpřístupnění diplomových prací nařízeno.) O elektronických VŠKP na FAST VUT hovořila Gabriela Opletalová z Vysokého učení technického. Koncepci sběru elektronických vysokoškolských kvalifikačních prací prostřednictvím studijní agendy STAG prezentovala Radka Tichá ze Západočeské univerzity. Sympatické je, že student sám zadá údaje o své práci (včetně anotace, klíčových slov v češtině a angličtině), pak jsou záznamy o obhájených pracích naimportovány do knihovního systému a knihovnice provede kontrolu údajů.

Další blok se týkal informační výchovy. Bohatou činnost komise IVIG (informační výchova a informační gramotnost) v roce 2004 představila předsedkyně této komise Ludmila Tichá z Českého vysokého učení technického. Ta rovněž vystoupila s příspěvkem Pilotní průzkum stavu informační gramotnosti na vysokých školách: organizace, průběh a výsledky. Pilotní průzkum proběhl na třech fakultách, o způsobu provedení na dalších zúčastněných informovaly Petra Šedinová z Masarykovy univerzity a Hana Landová z Jihočeské univerzity.

V posledním bloku Aktuální problémy odezněly tři příspěvky: Ivo Brožek z Univerzity J. E. Purkyně hovořil na téma Statistické výkazy (roční výkaz o vysokoškolské knihovně Škol V-21-01, návrh na upřesnění náplně některých ukazatelů); Marta Machytková z Českého vysokého učení technického se věnovala problematice Fondu rozvoje vysokých škol (poukázala na stále se zvyšující omezení pro tematický okruh E Vysokoškolské knihovny); informace o analýze mzdové, věkové a vzdělanostní struktury pracovníků knihoven ČR 2003-2004 na základě nedávného průzkumu podala Zlata Houšková z Národní knihovny (se zaměřením na vysokoškolské knihovny, z nichž dotazníky vyplnilo 60 knihoven).

Na závěr porady bylo přijato usnesení.

Součástí porady byly již tradičně vystavovatelské stánky firem, jež dodávají knihovnám knihy a periodika, informační zdroje, software a pomůcky. Nelze opomenout ani prostor k neformální výměně zkušeností s kolegy během přestávek a středečního večera.
Na webových stránkách porady jsou zveřejněny prezentace jednotlivých vystoupení a fotografie z porady (ty jsou opět dílem Daniely Tkačíkové z VŠB-TU Ostrava).

Redakční poznámka: Několik fotografií z CPVŠK pořídila také redakce Ikaros:
Registrace účastníků konference
Vchod do budovy v průběhu konání CPVŠK
Jednání v aule (přednáší B. Ramajzlová)
Jednání v aule (přednáší I. Prochásková)
Jednání v aule - účastníci
Společenský večer zahájilo pěvecké sdružení Dyškanti
Účastníci CPVŠK naslouchají hudbě u plných stolů
Podzimní zátiší v salónku restaurace Metropol