Ve dnech 3. a 4. listopadu 2004 se v Českých Budějovicích konala letošní Celostátní porada vysokoškolských knihoven [4]. Porada začala pozdravným vystoupením prof. PhDr. Václava Bůžka, CSc., rektora hostitelské Jihočeské univerzity [5]. Rektor uvedl základní údaje o univerzitě: Jihočeská univerzita vznikla v roce 1991, dnes má 9000 studentů a 1500 zaměstnanců, tvoří ji pět fakult a tři ústavy. V polovině roku 2008 by se v areálu měla otevírat univerzitní knihovna [6], která bude integrovat fondy všech fakultních knihoven a ústavů Akademie věd.

Zprávu o činnosti Asociace knihoven vysokých škol České republiky [7] přednesla předsedkyně výkonného výboru AKVŠ [8] Barbora Ramajzlová z Českého vysokého učení technického [9]. Prezentovala aktivity výkonného výboru a jednotlivých komisí Asociace, nastínila aktuální problémy. Na závěr uvedla, co čeká vysokoškolské knihovny v roce 2005: "3P" - prezentace, prestiž, práce.

Na téma Příprava novely knihovního zákona [10] hovořila Iva Prochásková z Univerzity Pardubice [11]. Potřeba upravit postavení vysokoškolských knihoven v knihovním zákoně byla uvedena v závěrech celostátní porady vysokoškolských knihoven v roce 2002. Proběhlo několik jednání, Ústřední knihovnická rada [12] posléze ustavila pracovní skupinu pro novelu knihovního zákona, kde se mj. navrhuje změna typologie knihoven.

Zahraniční host, předsedkyně Slovenské asociace knihoven [13] Daniela Gondová z Univerzity Komenského [14] v Bratislavě, hovořila na téma Slovenské akademické knihovny, jejich spolupráce v oblasti EIZ a digitalizace kvalifikačních prací [15]. Na rozdíl od České republiky, ve slovenském zákoně č.183/2000 Zb. o knižniciach je definován knihovní systém a jako druh knihoven jsou uvedeny akademické knihovny (po tříletém boji se užívá termín "akademické" a nikoliv "vysokoškolské"). Celkem je na Slovensku 22 ústředních, 20 fakultních a 586 dílčích knihoven (ústřední knihovnu nemá Univerzita Komenského ani Slovenská vysoká škola technická). V rámci Slovenské asociace knihoven pracuje sekce akademických knihoven.

Prezentaci knihoven Jihočeské univerzity provedla Marie Cihlová za hostitelskou vysokou školu. Popsala historii, současnost a budoucnost knihoven; jako perličku ukázala původní přírůstkové seznamy, kde mezi knihami byl zapisován i ostatní majetek fakulty, např. pila zlodějka nebo visací zámky.

Blok příspěvků na téma Elektronické informační zdroje zahájila Věra Kubíková příspěvkem Program 1N z pohledu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy [16]. V tomto programu Informační infrastuktura výzkumu [17] bylo přijato k financování 36 projektů s roční částkou 130 milionů Kč.

Podrobné zhodnocení výsledků programu 1N z hlediska informačního zabezpečení oborů na vysokých školách [18] prezentovala Barbora Katolická ze Západočeské univerzity [19], předsedkyně komise pro elektronické informační zdroje AKVŠ.

Elektronické informační zdroje ve filozofii, teologii a historii [20] představila Barbora Drobíková z Evangelické teologické fakulty UK [21]. Tyto obory mají společnou potřebu přístupu k původním pramenům i k již vytvořeným interpretacím.

Orientace v problematice přístupnosti a archivace elektronických periodik [22] bylo tématem vystoupení Jaroslava Šilhánka z Vysoké školy chemicko-technologické [23].

O složitosti jednání s nakladateli hovořila Štěpánka Žižková ze Státní technické knihovny [24] v příspěvku s názvem Dostupnost primárních dokumentů - informace o smlouvách, licencích a vydavatelské politice [25].

Martin Svoboda z téže instituce vystoupil k tématu Informační zdroje a DPH [26]. M. Svoboda přišel se zajímavou myšlenkou: z ceny periodika představuje intelektuální obsah např. 90 %, poplatek za elektronický přístup 5 %, za tištěnou verzi 10 %; tento intelektuální obsah by se měl danit sníženou sazbou DPH (5 %), základní sazbu (19 %) uplatňovat jen na poplatek za elektronický přístup.

Zajímavý byl příspěvek V. Niče z Vysoké školy chemicko-technologické Cesty k optimální skladbě elektronických časopisů. V. Nič porovnával tituly využívané za leden-srpen 2004 a tituly dostupné pro Vysokou školu chemicko-technologickou v kolekci 1 Elsevier Science [27].

Závěr odpoledne prvního dne jednání patřil exkurzím do jednotlivých fakultních knihoven Jihočeské univerzity a do Jihočeské vědecké knihovny. Večerní společenský program, na jehož začátku vystoupil s renesančními a raně barokními skladbami pěvecký soubor Dyškanti z Českých Budějovic, se uskutečnil v restauraci Metropol.

Druhý den jednání začal blokem příspěvků k problematice vysokoškolských kvalifikačních prací. Zprávu o činnosti komise pro e-zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací [28] přednesla zástupkyně předsedkyně této komise [29] Jarmila Krkošková z Ostravské univerzity [30]. Od iniciativy na podzim 2003 a ustavení komise na výroční konferenci Asociace knihoven vysokých škol v dubnu 2004 bylo učiněno mnohé jak v prezentaci při různých příležitostech, tak ve zpracování návrhu metadat. Poté následovaly tři příspěvky popisují situaci na jednotlivých vysokých školách.

Kooperaci v oblasti e-VŠKP na vybraných fakultách Masarykovy univerzity v Brně [31] představili Věra Jurmanová-Volemanová a Martin Krčál z Masarykovy univerzity [32]. (Zarazilo mne, že zatímco licenční smlouva dosud schválena nebyla, zkušebním řádem je zpřístupnění diplomových prací nařízeno.) O elektronických VŠKP na FAST VUT [33] hovořila Gabriela Opletalová z Vysokého učení technického [34]. Koncepci sběru elektronických vysokoškolských kvalifikačních prací prostřednictvím studijní agendy STAG [35] prezentovala Radka Tichá ze Západočeské univerzity [19]. Sympatické je, že student sám zadá údaje o své práci (včetně anotace, klíčových slov v češtině a angličtině), pak jsou záznamy o obhájených pracích naimportovány do knihovního systému a knihovnice provede kontrolu údajů.

Další blok se týkal informační výchovy. Bohatou činnost komise IVIG (informační výchova a informační gramotnost) v roce 2004 [36] představila předsedkyně této komise [37] Ludmila Tichá z Českého vysokého učení technického [9]. Ta rovněž vystoupila s příspěvkem Pilotní průzkum stavu informační gramotnosti na vysokých školách: organizace, průběh a výsledky [38]. Pilotní průzkum proběhl na třech fakultách, o způsobu provedení na dalších zúčastněných informovaly Petra Šedinová [39] z Masarykovy univerzity [40] a Hana Landová z Jihočeské univerzity.

V posledním bloku Aktuální problémy odezněly tři příspěvky: Ivo Brožek z Univerzity J. E. Purkyně [41] hovořil na téma Statistické výkazy [42] (roční výkaz o vysokoškolské knihovně Škol V-21-01, návrh na upřesnění náplně některých ukazatelů); Marta Machytková z Českého vysokého učení technického se věnovala problematice Fondu rozvoje vysokých škol [43] (poukázala na stále se zvyšující omezení pro tematický okruh E Vysokoškolské knihovny); informace o analýze mzdové, věkové a vzdělanostní struktury pracovníků knihoven ČR 2003-2004 [44] na základě nedávného průzkumu [45] podala Zlata Houšková z Národní knihovny (se zaměřením na vysokoškolské knihovny, z nichž dotazníky vyplnilo 60 knihoven).

Na závěr porady bylo přijato usnesení [46].

Součástí porady byly již tradičně vystavovatelské stánky firem [47], jež dodávají knihovnám knihy a periodika, informační zdroje, software a pomůcky. Nelze opomenout ani prostor k neformální výměně zkušeností s kolegy během přestávek a středečního večera.
Na webových stránkách porady [4] jsou zveřejněny prezentace [48] jednotlivých vystoupení a fotografie [49] z porady (ty jsou opět dílem Daniely Tkačíkové z VŠB-TU Ostrava).

Redakční poznámka: Několik fotografií z CPVŠK pořídila také redakce Ikaros:
Registrace účastníků konference [50]
Vchod do budovy v průběhu konání CPVŠK [51]
Jednání v aule (přednáší B. Ramajzlová) [52]
Jednání v aule (přednáší I. Prochásková) [53]
Jednání v aule - účastníci [54]
Společenský večer zahájilo pěvecké sdružení Dyškanti [55]
Účastníci CPVŠK naslouchají hudbě u plných stolů [56]
Podzimní zátiší v salónku restaurace Metropol [57]