Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2013

Čas nutný k přečtení
7 minut
Již přečteno

Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2013

0 comments
Podnázev: 
Postřehy MKP z vybraných přednášek
Anglicky
English title: 
Archives, Libraries and Museums in the digital world 2013
English abstract: 
This text briefly introduces select papers presented at the annual workshop which took place by the end of November 2013 in Prague. The digitizing of 3D objects offers many possibilities for studying details of artworks or old maps. Digitizing and archiving was debated from different perspectives, as well as sharing the data with public through portals such as Kramerius. Its new version is now being developed for the purpose of the Czech Digital Library. And if we should pick yet another topic, another portal attracting students, genealogists and general public was introduced by the Library in Ceska Trebova. The aim is to bring data on the well-known characters of the region.

Na konci listopadu minulého roku se v konferenčním sále Národního archivu během uskutečnil dvoudenní seminář probírající aktuální problémy paměťových organizací. Přinášíme vám drobnou kompilaci vybraných vystoupení.

Trojrozměrná digitalizace čehokoliv

Nejprve nám byl Jankou Mrišovou představen projekt Národný projekt Digitálne múzeumMuzea Slovenského Národního Povstání v Banské Bystrici a následně jsem byl zcela unešen představením efektivního řešení digitalizace 3D objektů, které bych si troufl, v době, kdy kulturní bohatství národů celé planety mnohdy zcela nenávratně, k nevyčíslitelné škodě nás i našich potomků, mizí v nenávratnu, označit za více než bohulibé. Technicky velice precizně propracovaný muzejní 3D digitalizační systém (zkráceně MDS) Witikon byl dokonce ve své nejširší (a také nejnákladnější) verzi vystaven a prezentován v místnosti v předsálí, kde jste mohli vidět, jak lze pro budoucí generace co nejvěrněji i s nejmenšími detaily zachovat cennosti od z polínka vydlabaného Jánošíka (MDS Basic) až po z pod čepce dobového kroje smějící se živou tanečnici ze souboru Lúčnica (MDS Ultimate).

Hned vedle byl vystaven taktéž velkoformátový skenovací systém Cruse(R), schopný věrně zachytit i ty nejjemnějšími detaily z velkých pláten světových mistrů, či historických map. No a ještě kousek vedle stál ON – jmenuje se Arthur a hned se stal miláčkem všech nás přítomných členů týmu Oddělení digitalizace Městské knihovny. Arthur je prezentační a kolaborační systém a na přednášce byl prezentován jako základní prvek digitálního muzea nového milénia.

Mezi námi – je to prostě dokonalá hračka. Všechno, co „spácháte“ na malém tabletu na stojánku zobrazí jeho podstatně rozměrnější bratříček – a to rozměrnější opravdu značně – můžete si vybrat ze tří velikostí o ploše 0,99m2, 1,76 m2 a 3,33 m2. Vidět takhle dokonale detailně vyzvětšovanou každou nitku vyšívané tkaniny, každý tah umělcova štětce je skutečně dech beroucí, stejně jako je mrazivé zjištění, že systém je již využíván v armádních a bezpečnostních kruzích k detailnímu rozkrývání družicových záběrů, a dávné Orwellovské vize jsou tak již více než realitou.

Za slovensky, anglicky a rusky hovořícími pány ze společnosti Art Perus, jež zde Arthura prezentovala, jsme se zvídavými dotazy docházeli průběžně po celou dobu trvání konference a tak se nám z nich postupně propracovaným systémem kontrolních otázek podařilo dostat nejen vcelku nevinnou informaci, že sadu těchto zařízení zatím zakoupila londýnská British Library (rozhodování jim prý trvalo 3 minuty), ale také cenu této unikátní sady. Po obdržení této informace nám však nezbylo, než vcelku bez uzardění konstatovat, že naše knihovna se bude muset bez Arthura ještě nějaký ten pátek obejít.

Budoucnost softwarových řešení digitalizace a dlouhodobého uložení

Jan Mottl z AIP Safe představil možná řešení dlouhodobého uložení pro několik typů digitalizace. Vycházel ze zkušeností s digitalizací v rámci projektu NDK, a to jak v Národní, tak v Moravské zemské knihovně. Ze zkušeností vyplynulo, že požadavky na digitalizační workflow včetně požadavků na dlouhodobou archivaci se liší podle toho, o jaký typ digitalizace se jedná. V rámci prezentace pak představil 3 základní typy digitalizační linky: každá linka je specifická a každá by měla mít svůj software upravený podle potřeb. První linku nazval “průmyslová výroba”, a svým charakterem odpovídá digitalizační lince NDK. Jde o digitalizaci masovou, kde je hlavní důraz kladen na rychlost zpracování. V rámci této linky se počítá pouze s minimálními zásahy člověka do procesu zpracování.

Jiné požadavky na systém má druhá linka nazvaná “zakázková výroba”, kde se zpracovává řádově nižší počet dokumentů než v lince první, a kde je větší důraz kladen na možnosti doplňování různých typů údajů a na podrobnější zpracování. A třetí linka nazvaná “jednotlivá kusová výroba” již vyžaduje při zpracování možnost upravit i ty nejmenší detaily, v tomto případě se jedná o linku, jejímž hlavním cílem je vysoká kvalita zpracování i popisu výsledného digitálního dokumentu. Na tyto linky není možné využít totožný software na zpracování – jako příklad udával J. Mottl zásahy do bibliografických metadat a obecně podrobnosti metadatového popisu. V průmyslové výrobě se metadata přebírají, není čas ani prostor na přílišnou kontrolu a doplňování, v zakázkové výrobě se doplňují potřebné údaje a v jednotlivé kusové výrobě se při zpracování dbá na každý detail. A tomu musí být právě uzpůsobeno uživatelské prostředí zpracování metadat – především možnosti zobrazení jejich různých druhů a typů.

Ve druhé části příspěvku se věnoval dlouhodobé archivaci - vysvětlil, že důvěryhodné úložiště je vlastně otázkou hardwaru, kdežto důvěryhodný repozitář v rámci LTP (Long Term Preservation) je otázkou nastavených procesů. Celou přednášku ukončil zamyšlením nad otázkou používání určitých formátů a jejich možného využití v budoucnosti, a to na příkladu nejstaršího nalezeného obrázku ve formátu JPEG ve svém počítači z roku 1991.

Využití nástrojů z projektu Česká digitální knihovna při digitalizaci a zpřístupnění digitálních dokumentů

Martin Lhoták z Knihovny Akademie věd ČR představil vývoj projektu Česká digitální knihovna a nástrojů, které s ČDK souvisí. Vysvětlil rozdíly mezi Národní digitální knihovnou (NDK) a Českou digitální knihovnou (ČDK) – druhá jmenovaná totiž bude agregovat obsah z NDK a dalších digitálních knihoven v ČR. Pro potřeby ČDK probíhá vývoj nového open source SW Kramerius verze 5. Hlavní rozdíl oproti stávající verzi K4 by měl být vidět na uživatelském rozhraní, které má maximálně využít obrazovky zařízení, na kterém si uživatel digitální knihovnu prohlíží. Rozhraní bude optimalizované pro tablety a další mobilní přístroje. Mělo by dojít ke zjednodušení uživatelského rozhraní a výraznému odlišení od rozhraní administrátorského. Z průzkumu totiž vyplývá, že uživatelé neprojevují stejný zájem o některé funkce jako knihovníci, takže pro ně zůstanou známé funkce právě v administrátorském rozhraní.

V další části potom představil nástroje RdFlow, a ProArc. Nástroj RDFlow, který vychází z podobného nástroje dostupného nyní v rámci Registru digitalizace, by se měl osamostatnit, měl by být propojen na systém ProArc a bude umět automatickou aktualizaci s RD.CZ. Funkční verze by měla být spuštěna během roku 2014, nyní byla provedena analýza polí a vybrána pole, která se mají sdílet. Další systém ProArc, produkční a archivační systém, je již částečně v provozu. V polovině listopadu 2013 byla uvedena první oficiální verze, ta je k dispozici ke stažení na stránkách Google Code. Plně funguje zatím produkční část, která je kompatibilní s Krameriem 4.

Archivační část bude k dispozici během roku 2014 a bude umožňovat výrobu kompletního balíčku pro NDK. Systém umožňuje stahování záznamů z katalogu, případně z Registru digitalizace. Na rok 2014 je v plánu kromě archivační části také spuštění podpory zpracování článkových dat a pokročilejší správy uživatelů.
[prezentace v .pdf]

Portál OsobnostiRegionu.cz

Projekt Městské knihovny v České Třebové nám představil webový portál skrze který se knihovna snaží zpřístupňovat informace o zajímavých lidech regionu. O co se vlastně jedná? Michal Denár vysvětluje: „Knihovna shromažďuje všechny dostupné informace o zajímavých lidech z České Třebové a okolí. Vznikl na základě zájmu široké veřejnosti o regionální osobnosti a historii. A hlavním cílem bylo dostat informace na jedno místo a též možnost propojení na jiné projekty, instituce či stránky.“ Portál je pro všechny věkové skupiny, studenty nebo genealogy. Ideálem je spojení prací na portálu s ostatními paměťovými institucemi z regionu, vydavatelstvími, historiky či dalšími spolky.

Z minulých let si pamatuji jiný grafický vzhled. Autoři nám na letošní konferenci AKM představili nové pojetí grafického rozhraní celé databáze. Názorně nám byl ukázán postup při vyhledávání a zjednodušeném vyhledávání. Databáze se stále vyvíjí a samozřejmostí je i možnost spolupráce ve vyhledávání, aktualizaci nebo při jednáních s autory. Velice pěkně byl představen aktuální stav, a musím říci, že bylo na autorech vidět jak je různé posuny k dokončení celého portálu těší. Dále byla zmíněna ustálená metodika a struktura dat, import dat z knihovnické databáze Clavius, 75% dokončení programování rozhraní, vytvoření slovníků povolání a míst, a dle mého to nejdůležitější: první spolupracující knihovna.
[prezentace v .pdf]

Projekt The Image Data Validator – DIFFER

V závěru konference představil dr. Bedřich Vychodil z Národní knihovny ČR svůj příspěvek s názvem „The Image Data Validator – DIFFER“. Cílem příspěvku bylo seznámit účastníky s novou užitečnou aplikací, která koncovému uživateli pomáhá porozumět vztahům mezi různými grafickými formáty a jejich vlastnostmi, odhalovat vizuální i nevizuální chyby. Vše pomocí jejich identifikace, charakterizace, validace a matematicko-vizuálního porovnání. Tyto procesy lze rovněž integrovat do provozního workflow zpracování a dlouhodobého uložení digitálních objektů.

Součástí prezentace byla i praktická ukázka, jak s aplikací pracovat. Program disponuje jednoduchým a přehledným grafickým rozhraním s jasným informačním systémem – zelená barva OK, červená barva pak KO. Veřejně přístupnou aplikaci naleznete na webové adrese http://differ.nkp.cz/.
[prezentace v .pdf]

Poznámka: Na článku spolupracovali: Jiří Rogl, Kateřina Vojířová, Filip Šír a Růžena Trnková
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
ŠÍR, Filip a ROGL, Jiří a VOJÍŘOVÁ, Kateřina a Trnková a Růžena. Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2013. Ikaros [online]. 2014, ročník 18, číslo 1 [cit. 2020-05-24]. urn:nbn:cz:ik-14178. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14178

automaticky generované reklamy