Motto: "Vzhledem k neustálému vývoji nových technologií je velice pravděpodobné, že veřejné knihovny ztratí něco ze své původní podoby a vedle knihoven kamenných budou vznikat knihovny virtuální."

Představme si fiktivní osobu pana Nováka v roce 2005. Pan Novák pracuje pro nejmenovanou marketingovou firmu. Pracuje z domu. Všechna komunikace mezi ním a firmou, pro kterou pracuje, se uskutečňuje prostřednictvím Internetu. Navíc bydlí v rodinném domku vzdáleném 30 kilometrů od nejbližší knihovny. Do knihovny však od Nového roku přestal dojíždět. Knihy, které potřebuje, si totiž vybere z databáze knihovních publikací, které jsou on-line dostupné z jeho místní knihovny v rámci nového projektu "Virtuální knihovna". Elektronickou knihu (e-knihu) si uloží na pevný disk svého počítače a následně "přetáhne" na svůj handheld nebo jiný přístroj určený speciálně pro čtení e-knih. V databázi jsou knihy nejen starších autorů, ale téměř všech autorů současnosti, přičemž o nově dostupných titulech je pravidelně informován knihovnou prostřednictvím e-mailu. Díky nové službě si ušetří nejen cestu do města a tedy čas, ale i peníze. Službu mu totiž knihovna poskytuje jako svému stálému čtenáři za nezvýšený členský poplatek. Nová knihovní nabídka mu navíc zajišťuje dosud nevídané pohodlí a časovou flexibilitu doby výpůjčky.

Ač se asi většině lidí může zdát výše popsaná situace fikcí, není tomu tak. Veřejné knihovny ve Spojených státech amerických, ve státě Kalifornie počaly již koncem loňského roku nabízet takovou službu on-line. Další americké státy jako Virginie a Texas se přidaly s podobnými projekty v letošním roce.¹

Projekt Gutenberg

Za předchůdce celé myšlenky lze považovat známý internetový Projekt Gutenberg, který zahájil svoji činnost již v roce 1971.² V rámci tohoto projektu je v současné době dostupných na 3500 světových literárních děl. Společným cílem jak projektu Gutenberg, tak nového trendu virtuálních knihoven je převést do elektronické podoby maximální množství těch literárních děl, která již nepodléhají autorským právům. Některé z nových virtuálních knihoven však na rozdíl od projektu Gutenberg půjčují i virtuální kopie nově vydaných děl, chráněných dosud autorským právem. Mezi oběma je rozdíl i v používaném formátu. Díla dostupná v rámci programu Gutenberg jsou ke stažení v textové podobě, zatímco knihy dostupné ve virtuálních knihovnách mají podobu buďto pdf formátu, nebo formátu lit (viz dále).

Existující modely virtuálních knihoven

Virtuální knihovny lze rozdělit s ohledem na osoby, kterým je umožněn přístup do on-line databáze, na tři skupiny. První z nich nabízejí knihy prakticky všem, a to bez omezení. Příkladem může být Univerzitní knihovna ve Virginii, která nabízí sice díla starší, nepodléhající autorskoprávní ochraně, zato ale jak v běžném formátu html, tak i formátu vhodném pro e-knihy.

Do druhé skupiny patří knihovny, které poskytují i nejnovější díla, avšak pouze lidem s trvalým pobytem v okrsku působnosti knihovny. Výjimka je možná pouze pro krátkodobé návštěvníky, kteří obdrží po zaplacení určitého poplatku dočasnou kartu pro přístup do virtuální knihovny. Příkladem může být Okrsková knihovna Arlington, ve státě Virginia.³

Třetí skupinou jsou potom virtuální knihovny, které fungují čistě jako kopie knihovny kamenné. Elektronické knihy jsou chápany jako normální knihy, je jich tedy omezený počet a po stažení (vypůjčení) omezeného počtu virtuálních výtisků je další možnost vypůjčení zablokována do té doby, než je alespoň jedna e-kniha vrácena. V dané kopii e-knihy je nastavena přesná doba, na kterou si zákazník knihu vypůjčil, takže se kniha do daného data stane pro čtenáře nepoužitelnou. (Je technicky zabezpečeno, aby zákazník nemohl knihu dále otevřít a používat). Navíc je zákazníkům účtován drobný poplatek za vypůjčení každého titulu zvlášť. Knihovny potom odvádějí část z těchto poplatků organizacím kolektivní správy autorských práv.

Elektronická kniha (e-kniha)

Elektronická kniha (anglicky e-book) je elektronická obdoba knihy,⁴ která k samotnému fungování vyžaduje 1/ běžný nebo specifický hardware, 2/ specifický software, 3/ soubor obsahující data o samotné knize. Jako hardware může fungovat běžný počítač, v lepším případě jeho menší obdoba handheld, palmtop apod. nebo produkty určené výhradně pro čtení e-knih. Jako software se běžně používá Microsoft Reader, Adobe Acrobat Reader nebo Adobe Acrobat eBook Reader. Z toho Adobe Acrobat eBook Reader a Microsoft Reader jsou dostupné ke stažení zdarma.⁵ Jak je patrné, vyvinuly se dva odlišné, konkurenční standardy pro elektronické knihy, jeden od Adobu a jeden od Microsoftu. Soubory pro MS Reader mají podobu lit, zatímco Adobe zůstal věrný svému již osvědčenému formátu pdf. E-kniha na rozdíl od běžné knihy umožňuje povětšinou další funkce, jako například možnost označit si určité pasáže barevně, podtrhnout si některé řádky, zkopírovat část textu nebo si pomocí funkce hledat najít přesnou část dokumentu.

E-kniha a právo

S oblibou elektronických knih rostou i obavy velkých amerických vydavatelů o jejich tučné zisky z již nasmlouvaných autorských děl. Pod hrozbou elektronického publikování se nyní většina významných vydavatelů pokoušejí přeformulovat své licenční smlouvy s autory do té podoby, aby již zahrnovaly práva na vydání knižního díla jak v běžné papírové, tak i elektronické podobě. Staré smlouvy se tak vydavatelé pokouší s autory měnit a nové uzavírat již ve změněné podobě. Jako příklad velkých amerických vydavatelů lze uvést např. Penguin, BNA, Inc. nebo Random House. Právě posledně jmenovaná společnost před nedávnem (prozatím neúspěšně) zažalovala nového distributora e-knih Rosettabooks s tím, že porušuje jí smlouvami daná výhradní distribuční práva některých literárních děl.

Celá věc je dosud stále právně nejasná. Není proto divu, že se o celou věc začala zajímat i americká administrativa. Za jeden z prvních hmatatelných důkazů její aktivity na poli e-knih lze považovat zprávu, která se 20. července objevila v novinách. Americká FBI zatkla ruského počítačového odborníka, který se měl údajně jako programátor ruské společnosti ElcomSoft spolupodílet na ckracknutí ochrany elektronických knih firmy Adobe.⁶

Závěr

Problematika elektronických knih se ocitla uprostřed střetu dvou odlišných zájmů. Na jedné straně stojí exklusivní práva vydavatelů na vykonávání získaných autorských práv a na druhé straně potom veřejný zájem v podobě státem spravovaných knihoven. Ač je to postavení nerovnoprávné, nelze dnes zdaleka předpokládat, kterému bude v budoucnu v USA přiznána větší důležitost.