Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Zpráva ze semináře IVIG 2004

Čas nutný k přečtení
10 minut
Již přečteno

Zpráva ze semináře IVIG 2004

0 comments

23. září 2004 se v areálu Univerzity Karlovy v Praze-Jinonicích uskutečnil již druhý ročník semináře IVIG – Informační vzdělávání a informační gramotnost v teorii a praxi vzdělávacích institucí. Seminář byl uspořádán Asociací knihoven vysokých škol ČR, Ústavem informačních studií a knihovnictví FF UK a Společností pro rozvoj informační gramotnosti (SPRIG), o.s.


Zahájení a úvodní slovo

Seminář zahájila L. Tichá z AKVŠ ČR, která přivítala všechny účastníky semináře a zároveň výstižně shrnula hlavní záměr semináře – je jím vytvoření fóra pro vzájemnou výměnu názoru na problematiku informačního vzdělávání a dále prostoru pro spolupráci vzdělávacích institucí a pro koordinovaný postup při aktivitách podporujících informační gramotnost.

Zástupci pořadatelů následně pronesli úvodní slovo. B. Ramajzlová z AKVŠ ČR zdůraznila snahu o neustálé zvyšování kvality semináře a v souvislosti s pedagogickou činností knihovníků zmínila některé výrazné změny v celkovém pojetí tohoto povolání. Podle R. Papíka z ÚISK FF UK je třeba se na informační gramotnost dívat ze dvou hledisek – na jednu stranu by se rozvíjení informační gramotnosti měla věnovat pozornost dokonce již v předškolním věku, na stranu druhou právě nedostatky uživatelů v této oblasti poskytují pracovní příležitosti pro informační profesionály. P. Očko ze SPRIG ve stručnosti představil činnost tohoto občanského sdružení a přivítal rozšíření záběru semináře o zahraniční hosty a rovněž aktuálnost semináře, zejména díky letos schválené Státní informační a komunikační politice (SIKP) a uskutečněnému průzkumu informační gramotnosti ve vysokoškolských vzdělávacích institucích.

V dopoledním bloku zazněly příspěvky zahraničních hostů a proběhla moderovaná diskuse, v odpoledním bloku pak prezentovali své zkušenosti s problematikou informačního vzdělávání přednášející z České republiky. V následujícím textu jsou uvedeny některé podstatné body z jednotlivých vystoupení.

FORMIST – A Network to help training in Information Literacy in France
Sylvie Chevillotte, Ecole Nationale Supérieure en Sciencecs de l’Information et des Bibliotheques (ENSSIB), Francie

S. Chevillotte se ve svém příspěvku zaměřila na představení webové prezentace FORMIST (FORMation a l’Information Scientifique et Technique), který tvoří jádro francouzské sítě snažící se o podporu informační gramotnosti. Informační vzdělávání má ve Francii dlouhou tradici, k výraznému rozvoji dochází až od 90. let (díky vládní vyhlášce z roku 1997 a státní podpoře formou grantů). Nynější francouzský systém informačního vzdělávání je složen ze tří úrovní, které vzájemně spolupracují – na lokální úrovni se jedná o univerzity a univerzitní knihovny, na regionální úrovni o URFIST (Unités Régionales de Formation a l’Information Scientifique et Technique) a na národní úrovni právě o FORMIST. Webová prezentace FORMIST má své počátky v roce 1999, počátkem roku 2005 by však měla být k dispozici nová grafická podoba. Cílovými skupinami jsou studenti (u nichž je předpokládáno samostudium) a učitelé/knihovníci. Webovou prezentaci FORMIST mají na starosti dva knihovníci, obsah je k dispozici ve francouzštině.

Informačné vzdelávanie používateľov Štátnej vedeckej knižnici v Banskej Bystrici ako súčasť celoživotného vzdelávania
Mária Meleková, ŠVK v Banskej Bystrici, Slovensko

Podle M. Melekové se důležitost informačního vzdělávání v oblasti knihovnictví na Slovensku doposud deklaruje jen ve velmi všeobecné rovině – pracovníci knihoven v tomto ohledu postrádají výraznější podporu ze strany Ministerstva kultury a Ministerstva školství. Přednášející se poté zabývala konkrétní situací ve Státní vědecké knihovně v Banské Bystrici. Letos byl například uspořádán již čtvrtý ročník odborného semináře zaměřeného na elektronické informační zdroje a služby Informační vzdělanost jako výzva pro knihovníka 21. století. V roce 2002 proběhl rozsáhlý průzkum informačního chování uživatelů, při němž bylo mj. zjištěno, že uživatelé potřebují s knihovníkem spolupracovat při formulování informačního požadavku. Uživatelům se pracovníci ŠVK BB věnují jednak individuálně, jednak kolektivně (formou exkurzí či instruktáží). Své aktivity propagují nejenom v prostorách knihovny, ale také například osobní návštěvou na školách, vydáváním knihovních novin či promítáním filmu v půjčovně. Plánují také virtuální formu informačního vzdělávání (prezentaci základních informací na webu), rovněž uvažují o rozšíření kategorií účastníků školení vyhledávání informací na internetu o seniory či nezaměstnané. Přednášející také zmínila projekt vzdělávacího centra v rámci Univerzální studovny, který však naráží na omezené časové možnosti, kdy je možno daný prostor využívat pro potřeby informační výuky.


Moderovaná diskuse na téma Státní informační a komunikační politika a její realizace

Diskuse, jejíž průběh moderoval P. Očko, se zúčastnili J. Šubrt z MŠMT ČR, V. Kohl z MI ČR a nezávislý konzultant J. Peterka. Probíranými tématy se staly koordinace realizace SIKP mezi jednotlivými resorty, vztah pojmů informační a počítačová gramotnost a programy na podporu informační gramotnosti a jejich souvislost s programy Evropské unie.

J. Šubrt v krátkosti představil realizaci SIPVZ, V. Kohl se zaměřil na SIKP, J. Peterka následně shrnul historii vzniku těchto politik. Obě koncepce vycházejí z programů Evropské unie, jsou však uzpůsobeny národním podmínkám. Z diskuse dále vyplynulo, že v našem prostředí je pozornost zaměřena spíše na gramotnost počítačovou než na gramotnost informační. Svědčí o tom i rozdílný pohled na vztah pojmů informační gramotnost a počítačová gramotnost. Zatímco podle V. Kohla mezi nimi není potřeba příliš rozlišovat, podle J. Peterky jsou oba pojmy na sobě do značné míry nezávislé (knihovny například pěstovaly informační gramotnost i v období, kdy ještě nebyly využívány počítače). Podle J. Peterky je ještě možno hovořit o tzv. produktové gramotnosti, spočívající např. v dovednosti ovládat konkrétní textový editor. Zatímco kurzů produktové gramotnosti je velké množství, méně je kurzů skutečné počítačové gramotnosti, nejméně pak kurzů gramotnosti informační.

Pilotní průzkum stavu informační gramotnosti na vysokých školách: příprava a organizace
Ludmila Tichá, ČVUT, Praha, Helena Landová, JČU, České Budějovice, Petra Šedinová, MU v Brně

Podle L. Tiché je potřeba vytvořit koncepci informačního vzdělávání, která by mohla být nabídnuta také dalším školám. Tato koncepce by měla být založena na stavu informační gramotnosti (přes její obtížnou měřitelnost). Z tohoto důvodu byl uskutečněn pilotní průzkum stavu informační gramotnosti na vysokých školách různého oborového zaměření. Byl realizován téměř bez finančního zajištění, podpora ze strany AKVŠ ČR byla využita na zaplacení práce sociologa. Východiskem pro tvorbu dotazníku použitého v průzkumu se stala definice informační gramotnosti, která je chápána jako struktura a je rozčleněna na gramotnost funkční (literární, dokumentovou, numerickou a jazykovou) a ICT gramotnost. Průzkum se uskutečnil na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, Biologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a na Fakultě strojní ČVUT v Praze. Přípravné práce probíhaly od března do května letošního roku, samotný sběr dat pak od 4. do 21. května. Vzorek byl vybrán z databází uživatelů knihoven náhodným výběrem. Osloveným studentům byl zasán e-mail s žádostí o vyplnění webového formuláře, v němž sami vyhodnocovali své dovednosti v práci s informacemi.

Pilotní průzkum stavu informační gramotnosti na vysokých školách: výsledky a závěry
Michaela Dombrovská, ÚISK FF UK, Praha

M. Dombrovská nejprve s odkazem na již publikované materiály v časopisech Čtenář a Národní knihovna stručně shrnula podstatu jednotlivých součástí definice informační gramotnosti a zdůraznila, že je potřeba ji jednak vnímat jako strukturu, jednak ji chápat v kontextu, tedy jako součást tzv. klíčových kompetencí. Následně se věnovala samotným výsledkům a závěrům pilotního průzkumu, který se snažil ověřit platnost dvou hypotéz – kurzy práce s informacemi zvyšují informační gramotnost studentů a informačně gramotný student dosahuje alespoň 70 procentních bodů ve všech složkách informační gramotnosti. Dotazníky se setkaly s cca třicetiprocentní návratností. Bylo zjištěno, že nejslabší složkou informační gramotnosti je gramotnost dokumentová. Úroveň informační gramotnosti nejvíce ovlivňuje absolvování kurzu zaměřeného na práci s informacemi, vliv má mj. také používání jiných informačních pramenů vedle učebnic a skript, počet let od přijetí ke studiu a plánovaný stupeň ukončení studia. Druhá hypotéza se nepotvrdila. Úkolem pro další období je příprava měřítek informační gramotnosti a vytvoření Koncepce rozvoje informační gramotnosti na vysokých školách, která by mohla být představena na dalším semináři IVIG. Přednášející by také uvítala, kdyby bylo možné uskutečnit průzkum stavu informační gramotnosti rovněž na středních i základních školách.

Informační výchova na České zemědělské univerzitě
Petr Boldiš, SIC ČZU, Praha

Informační výchova je na České zemědělské univerzitě zajišťována Studijním a informačním centrem (SIC). Od roku 1997 zde probíhá formou jednotlivých specializovaných přednášek, od roku 2002 je pak koncipována komplexně. Uskutečňuje se v prvních ročnících bakalářského a magisterského studia, ve čtvrtém a pátém ročníku magisterského studia, resp. třetím ročníku bakalářského cyklu, pro doktorandy je pak určen samostatný kurz. Doktorandi jsou nejvíce motivovanými studenty, poskytují také nejlepší zpětnou vazbu. V letošním roce byla díky grantu poskytnutého FRVŠ zahájena příprava doplňkových materiálů a prezentací v tištěné i elektronické podobě. Již nyní je dokončen převod většiny původních prezentací do e-learningového software ToolBook II Instructor a je sestavena část plánovaných materiálů. Kromě zbývajících materiálů bude ještě potřeba pro ně vytvořit jednotné grafické řešení a vystavit je na webových stránkách SIC.

Informační vzdělávání na Univerzitě Pardubice
Eva Rubešová, Univerzita Pardubice

Informační vzdělávání má na Univerzitě Pardubice svůj význam již kvůli tomu, že celý aktuální fond je k dispozici ve volném výběru. Uživatel se tedy musí umět v knihovně řádně orientovat. Zatímco pedagogové si mohou v knihovně požádat o zpracování rešerše, studentům je nabízena pouze metodická pomoc s cílem naučit je vyhledávat samostatně. Již od roku 1997 jsou v rámci výuky je na Univerzitě Pardubice, konkrétně na Fakultě chemicko-technologické, pořádány jednorázové semináře. Školení o nových databázích bylo poprvé realizováno v roce 1998. V nabídce je též školení o vyhledávání v elektronickém katalogu (nejenom pro první ročníky). V letošním roce je úkolem proškolit cca 1800 přijatých studentů – na některých fakultách se tak děje v rámci úvodní přednášky, jinde se uskutečňuje školení pro menší kolektivy nebo jsou studenti provedeni knihovnou. Do studijního programu Univerzity Pardubice jsou zařazeny předměty Informační zdroje a jejich využívání a Informační zdroje pro společenské vědy (viz podrobněji na http://knihovna.upce.cz/infvychova/infvyc h.htm).

Informační vzdělávání studentů Veterinární a farmaceutické univerzity Brno
Nataša Jursová, VFU Brno

Na Farmaceutické fakultě, konkrétně v Ústavu chemických léčiv, bude ve školním roce 2004/2005 probíhat výuka povinně volitelného předmětu Práce s informačními zdroji. Jednotlivá setkání budou tvořena jak teoretickou, tak praktickou částí. V rámci předmětu bude zpracována, prezentována a vyhodnocena seminární práce.

Pokus o plně e-learningový kurz na podporu informační gramotnosti
Petra Šedinová, MU v Brně

P. Šedinová se ve svém příspěvku nejprve zabývala problematikou terminologie - existují totiž desítky pohledů na e-learning. V případě kurzu, který přednášející představila, se vlastně jedná již o blended learning, tedy o smíšenou formu výuky. Softwarové zázemí kurzu tvoří LMS Moodle (open source project). Kurz ještě nebyl spuštěn, je však připravován testovací režim.

Uživatelské kurzy v knihovně ETF UK
Olga Václavová, UK v Praze

Klienty knihovny Evangelické teologické fakulty UK jsou kromě studentů ETF také studenti řady dalších oborů i laická veřejnost. Volně přístupný fond je řazen podle oborů a následně podle témat. V rámci výuky není zařazeno informační vzdělávání (na jediný uskutečněný kurz se přes výraznou propagaci nakonec přihlásili pouze čtyři studenti, z nichž tři jej dokončili), studenti jsou však seznamováni s fungováním knihovny, je jim též představována webová stránka knihovny a také například portál Catharina, který je užitečnou studijní pomůckou.

Studijní a informační centrum na střední škole
Jaroslava Brachtlová, SPŠ stavební, Praha

J. Brachtlová stručně představila činnost Studijního a informačního centra na SPŠ stavební. Toto centrum je víceúčelovým zařízením školy, které je zaměřeno na práci s informacemi na klasických i elektronických médiích. Po celý rok jsou pořádány přednášky, součástí je také stálá výstavka prezentující materiály stavebních firem. V práci se studenty se J. Brachtlová snaží studentům vysvětlovat (resp. opakovat) základní pojmy týkající se práce s informačními zdroji a rovněž je motivovat ke kritickému myšlení.

Seminář byl ukončen jednáním členů odborné komise IVIG.

Poznámka na závěr: Na http://www.akvs.cz/aktivity/foto-ivig2004.html byly vystaveny fotografie ze semináře.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
SKOLKOVÁ, Linda. Zpráva ze semináře IVIG 2004. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 10 [cit. 2019-11-13]. urn:nbn:cz:ik-11696. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11696

automaticky generované reklamy