Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Zpráva z konference METLIB 2008

Čas nutný k přečtení
11 minut
Již přečteno

Zpráva z konference METLIB 2008

2 comments

Ve dnech 1.-6. června 2008 uspořádala Městská knihovna v Praze konferenci Sekce metropolitních knihoven (METLIB) při IFLA. Tématem konference se stala Knihovna pro každého, kdo chce porozumět světu a sám sobě. Konference se zúčastnilo několik desítek ředitelů metropolitních knihoven z celého světa. S bohatým programem konference se lze seznámit na webu Městské knihovny v Praze, kde najdete také prezentace přednášejících a fotogalerie z jednotlivých dnů. Konference se konala pod záštitou primátora hl. m. Prahy Pavla Béma a ministra kultury ČR Václava Jehličky.

Tato zpráva se zaměřuje na odborný program konference, který byl přístupný i ostatním zájemcům z řad knihovníků a informačních pracovníků a uskutečnil se 6. června 2008 v Malém sále Městské knihovny v Praze.

Jako první přednesl svůj příspěvek ENRICH: Towards an International Digital Library of Manuscripts (ENRICH: K mezinárodní digitální knihovně rukopisů) Adolf Knoll (Národní knihovna ČR). Nejprve nastínil historii digitalizačních aktivit v ČR, a to s důrazem na Národní knihovnu ČR. Zmínil spolupráci se společností AiP Beroun s.r.o. Uvedl také, že v současné době lze v ČR identifikovat dva hlavní směry digitalizace, těmi jsou digitalizace vzácných starých dokumentů a digitalizace dokumentů tištěných na kyselém papíře (v zásadě se jedná o monografie a noviny z 19. století). V souladu s tím byly vytvořeny dvě digitální knihovny, a to Manuscriptorium a Kramerius. A. Knoll upozornil, že zatím v ČR neexistuje národní digitalizační strategie, ačkoliv ta je vyžadována ze strany Evropské unie. Existuje však koncepce Národní digitální knihovny. Přednášející také upozornil na adresu http://digit.nkp.cz/, na níž jsou zpřístupňovány národní a částečně také mezinárodní standardy pro oblast digitalizace, zejména standardy týkající se metadat. Stručně charakterizoval virtuální badatelské prostředí, které je budováno v Manuscriptoriu a plní role sdíleného katalogu, digitální knihovny i agregátora digitální obsahu. Jedná se o největší digitální knihovnu rukopisů v Evropě.

Dále se již A. Knoll zaměřil na projekt ENRICH, který je realizován jako projekt programu eContentplus, a to od prosince 2007 do listopadu 2009. Do projektu je zapojeno celkem 18 partnerů. Hlavními cíli projektu jsou vytvoření jednotného přístupu k distribuovaným informacím o rukopisech a vzácných tiscích v Evropě s využitím Manuscriptoria, propojení digitálních knihoven a zapojení těch, kteří vlastní digitální knihovny neprovozují. Na projektu se podílejí jak techničtí, tak obsahoví partneři. Pokud se týká metadat, lze v této oblasti identifikovat dva hlavní směry, a to využívání formátů TEI a MARC; podle přednášejícího by měly koexistovat, měly by být indexovatelné a mělo by být možné je transformovat pro účely zobrazení (většina knihoven zapojených do projektu TEI nepoužívá formát TEI). Projekt ENRICH je rozdělen do několika pracovních balíčků, z nichž každý představuje určitou aktivitu, jež je v rámci projektu realizována. Jsou také získáváni stále další partneři projektu, v poslední době se připojila např. Korejská národní knihovna. A. Knoll také názorně předvedl funkčnost Manuscriptoria, a to i tzv. Manuscriptoria pro kandidáty. Připomněl také, že v Manuscriptoriu jsou zdarma přístupná metadata a náhledy obrázků; obrázky v plné kvalitě jsou dostupné až na základě licence. Podrobnější informace o projektu jsou zveřejněny na adrese http://enrich.manuscriptorium.com/.

Eva Měřínská (Městská knihovna v Praze) poté přednesla příspěvek nazvaný Digitization and Project HISPRA in Municipal Library of Prague (Digitalizace a projekt HISPRA v Městské knihovně v Praze). Uvedla, že Městská knihovna v Praze (MKP) vlastní fond přibližně dvaceti tisíc vzácných a historických dokumentů; zároveň podotkla, že bohužel nejsou v příliš dobrém stavu. Na podzim 2006 pak byl schválen projekt HISPRA, mezi jehož cíle patřilo zřízení digitalizačního pracoviště a digitalizace dokumentů z fondu MKP. Na projektu se podílí vedoucí digitalizačního oddělení MKP a deset dalších zaměstnanců, z nichž dva pracují na plný a osm na částečný úvazek; další spolupracovníci se ještě podílejí na přípravě dokumentů pro digitalizaci, IT podpoře, managementu a finančním řízení projektu. Při digitalizaci jsou využívány zejména softwarové nástroje Sirius a Kramerius. Jeden operátor zvládne zpracovat patnáct stránek za hodinu (zpracování zahrnuje vše od skenování po export do XML). Celkem by v rámci projektu mělo být digitalizováno na 350 000 stránek, měla by také být vytvořena online digitální knihovna. První výsledky projektu by měly být představeny na podzim 2008.

Deborah L. Jacobsová (Seattle Public Library, Veřejná knihovna v Seattlu) ve svém příspěvku Engaging and Inspiring our Communities – 2008! (Zapojování a inspirování našich společenství – 2008!) představila Veřejnou knihovnu v Seattlu. Její nová budova od architekta Rema Koolhase byla otevřena v roce 2004. Kromě této ústřední knihovny je součástí Veřejné knihovny v Seattlu 26 poboček. V roce 2007 bylo v knihovně realizováno celkem 9,3 milionů výpůjček (počet zahrnuje i stažené dokumenty). V knihovně pracuje 710 zaměstnanců (553 přepočtených úvazků). Rozpočet činí v roce 2008 49,4 milionů amerických dolarů, čtyři miliony jsou získány z prostředků nadace. D. L. Jacobsová uvedla, že počet výpůjček a rovněž počet návštěv knihovny neustále stoupají. Zajímavostí je, že do knihovny chodil Bill Gates, když byl malý – není divu, že zakladatel Microsoftu nyní patří mezi významné podporovatele knihovny. V knihovně mohou uživatelé pracovat na celkem 1 100 počítačích, ty jsou nyní vyměňovány za novější. Organizačními cíli knihovny a jejími strategickými prioritami jsou služba (service; prioritami v tomto směru jsou poskytování služeb imigrantům a uprchlíkům, virtuální knihovna otevřená 24 hodin denně sedm dní v týdnu, rané učení, kulturní programy a celoživotní učení), odpovědnost (accountability; zaměstnanci podporující priority, udržitelné financování, bezpečnost, asertivní správa majetku) a zapojení (engagement; rozvoj a udržení zdravého pracovního prostředí a kultury, vytvoření knihovny bez hranic, která se dostává i mimo své společenství a vytváří spolupracující partnerství). Podle přednášející jsou knihovny v současné době relevantnější než kdy předtím. Měly by být zaměřeny na celou populaci (D. L. Jacobsová v tomto směru zmínila program Library for All, tj. Knihovna pro všechny), neměly by se zaměřovat na budování čísel (resp. zvyšování ukazatelů), ale na budování komunity.

Inga Lundenová (Stockholm Public Library, Stockholmská veřejná knihovna) svůj příspěvek nazvala Re-imagine the Library. Mutual Infusion between the Net Library and the Library Net (Představte si knihovnu jinak. Vzájemné obohacení mezi Síťovou knihovnou a Knihovní sítí). Uvedla, že Stockholm jako město se v roce 2030 chce stát městem světové třídy; pochopitelně takové město potřebuje také knihovnu světové třídy. Knihovna vlastně Stockholm rozšiřuje – prostřednictvím setkání lidí a lidí a médií rozšiřuje své vlastní hranice poznání a představivosti. Důležitou roli hraje participativní kultura, k jejímu rozvoji by knihovna měla také přispět, např. tak, že průkazka do knihovny bude hrát podobnou roli symbolu členství, jakou je účast v sociálních sítích typu FaceBook či MySpace. V knihovně pracuje cca 450 zaměstnanců (420 přepočtených úvazků), knihovna má celkem 39 poboček. I. Lundenová představila také Síťovou knihovnu (the Net Library), která je dostupná na adrese http://www.biblioteket.se/, informace jsou však pouze ve švédštině. Upozornila na mizení ostrých hranic mezi uživateli, zaměstnanci a poskytovateli informací a zároveň na rostoucí potřebu vzájemné spolupráce. Je např. známo, že v knihovně jsou nejpopulárnějšími regály ty s vrácenými knihami. Něco podobného samozřejmě může existovat i ve virtuálním prostředí (už jste knihu otagovali, už jste napsali recenzi? – přispívat mohou pouze čtenáři knihovny). Přednášející upozornila také na iniciativu Otevřené knihovny, do níž se mohou zapojit všechny švédské veřejné knihovny a organizace se stejnými cíli (sdílení hodnot přidaných zaměstnanci a uživateli s využitím licence Creative Commons, znásobení sil, efektivní využívání zdrojů, otevření se dalším poskytovatelům, boj proti monopolu a vlastnictví společných zdrojů), či na evropský projekt LiteraTour, jenž je zaměřen na diskusi o literatuře v řadě jazyků (v angličtině, němčině, řečtině, italštině, portugalštině, španělštině a švédštině). I. Lundenová zmínila rovněž jednotný grafický profil knihovny, který přispívá ke zvýšení povědomí zákazníků o značce „Stockholm Public Library“ a souvisejících službách. Knihovna se také prezentuje v rámci Stockholmského jazzového festivalu formou dočasné knihovny pod širým nebem. Přednášející zmínila rovněž strategický plán, resp. vize stockholmských knihoven na léta 2008-2013 Library in Motion, tj. Knihovna v pohybu. Setkají-li se lidé v pohybu s knihovnou v pohybu, je možné vše. Stockholmské knihovny by se měly stát přístupnějšími, efektivnějšími, měly by také být umístěny v místech komunikačních uzlů. I. Lundenová upozornila, že patnáct z poboček knihovny je otevřeno sedm dní v týdnu. Jedna z poboček (v Högdalen) se nachází přímo nad stanicí metra, je to tedy skutečné třetí místo mezi prací a domovem. V roce 2013 by navíc měla být zahájena stavba nové budovy knihovny, která by měla být blízko nové železniční stanice a metra. Architektonické soutěže na zpracování návrhu budovy knihovny se zúčastnilo na 1 140 zájemců, vyhrála ji německá architektka z Výmaru.

Shi Wei Wang (Shanghai Library, Šanghajská knihovna) svůj příspěvek nazval Multicultural Library Services – A Case Study of Shanghai Library (Multikulturní knihovní služby – případová studie Šanghajské knihovny) a představil v něm multikulturní služby poskytované Šanghajskou knihovnou, zmínil také např. tzv. Ruskou místnost (Russian Room) či Místnost kazašské kultury (Room of Kazakh Culture). Upozornil na Okno do Šangaje (Window of Shanghai), jehož smyslem je představování čínské kultury v zahraničí. Součástí projektu jsou výstavky v knihovnách po celém světě, v květnu 2008 např. proběhla výstavka v Městské knihovně v Praze. Přednášející svou prezentaci doprovodil bohatou fotodokumentací, která zahrnovala i novou budovu Šanghajské knihovny ve tvaru jedné velké knihy a pěti dalších menších knih.

Christine Mackenzieová (Yarra Plenty Regional Library, Regionální knihovna v Yarra Plenty, Austrálie) se ve svém příspěvku nazvaném Mainstreaming Library 2.0 – realigning public libraries (Mainstreaming Knihovny 2.0 – přeorientování veřejných knihoven) stručně představila svou knihovnu. Následně se zabývala konceptem Knihovny 2.0 – ta je zaměřena na uživatele, je multimediální, společensky bohatá, komunikuje inovace. Jádrem příspěvku byl rozvoj lidských zdrojů v knihovně, konkrétně se jednalo o představování nových technologií zaměstnancům s využitím road show, tzv. nekonferencí (unconferences; viz blíže např. http://l2unconferencemelbourne.blogspot.com/) se zadaným tématem, avšak s minimem pravidel, programu rozvoje zaměstnanců Zaměstnanec knihovny 2.0 (Library Worker 2.0), v jehož rámci se zaměstnanci učí, jak mohou do služeb knihovny integrovat technologie webu 2.0 (např. LibraryThing může být integrována do online katalogu, lze nabídnout vyhledávání v katalogu přímo z FaceBooku apod.). Tento program je tak úspěšný, že Regionální knihovna v Yarra Plenty jej organizuje i pro ostatní knihovny. Podle přednášející nástroje webu 2.0 obohacují proces učení, je s nimi zábava, navíc napomáhají knihovníkům dostat se na místa, kde jsou uživatelé. Doporučila všem věnovat patnáct minut denně hraní a přemýšlení, je to velmi užitečné z hlediska osobního rozvoje.

Kathleen Imhoffová (Lexington Public Library, Veřejná knihovna v Lexingtonu, USA) svůj příspěvek nazvala Designing Library Buildings for Everyone (Vytváření budov knihoven pro všechny). Vzhledem k počátečním technickým problémům s prezentací mělo velký úspěch nezvyklé obzvláštnění prezentace – přednášející totiž vzhledem k poloze své knihovny (v jejím okolí se ve vzdálenosti do třiceti kilometrů nachází na šestnáct palíren) účastníkům konference nabídla ochutnávku pravého kentuckého bourbonu. Poté se již věnovala samotnému tématu, nejprve uvedla některé význačné trendy (komunikační systémy neustále mění přístup lidí k informacím, každá technologie jednou skončí, vyhledávací technologie budou stále komplikovanější, robustnější a budou poskytovat lepší výsledky, postupně dojde k proměně na verbální společnost – s tím souvisí rozpoznávání hlasu, komprimace času mění život knihovníků i uživatelů, exponenciálně roste poptávka po globálních informacích, v některých zemích se knihovny mění z center informací na centra kultury) a výzvy (rostoucí různorodost zákazníků a jejich potřeb, zvýšená konkurence nových a novějších médií, zvýšená konkurence při získávání veřejných prostředků, nedostatek prostředků pro realizaci stávajících služeb a přidávání nových, měnící se demografické složení obyvatelstva, měnící se ekonomika atd.). Optimální knihovna má podle K. Imhoffové tvar krabice či obdélníku, taková knihovna je velmi flexibilní, může nabízet otevřené prostory, v interiéru mohou být nábytek i regály na kolečkách. Zmínila řadu příkladů nových knihovních budov – veřejné knihovny v Minneapolis a v Malmö, dále např. Černý diamant, tj. Královskou knihovnu Dánska, knihovnu v Cerritos v Kalifornii (zatímco běžně stojí čtvercová stopa plochy knihovny 200 dolarů, v Cerritos stála 2 000 dolarů), ve Vaxjo ve Švédsku, ve Vancouveru v Britské Kolumbii, v Askeru v Norsku (její součástí jsou kino, galerie a kavárna); upozornila také na Carnegieho knihovnu v Pittsburghu. Z důležitých rysů nových a flexibilních knihoven uvedla např. výrazné barvy a grafické prvky, dostupné parkování, nízké regály, dostupnost pro vozíčkáře, zařízení pro zrakově postižené, změnu prostoru tak, aby byl uživatelsky vstřícný, aby se uživatel cítil vítán (v Cerritos se např. po patnácti minutách mění zaměstnanci, kteří s úsměvem vítají uživatele – tím je zaručeno, že jsou vždy pozitivně naladěni), zřejmé označení místa, kde uživatel může požádat o pomoc (např. Help! či Ask Me). Před budováním knihovny by mělo být jasné, čím chce knihovna být (kulturním centrem, místem pro lidi každého věku, lidovou univerzitou, místem, kde pomáhají s domácími úkoly, kde se lze vzdělávat v jazycích, které je bezpečné, kde lze snít?).

Anna Rybáková (MKP) v závěru konferenčního dne přednesla příspěvek Rare prints collection of the MLP (Fond vzácných tisků MKP). Uvedla, že nejstarším prvotiskem ve fondu MKP je Pražská bible, která byla vytištěna v Praze v roce 1488. Zmínila povodně, které knihovnu postihly v roce 2002, a následné vysoušení postižených svazků. Těch bylo vysušeno přes 15 000, poslední byl řediteli MKP slavnostně předán v lednu 2007. Podrobnější informace jsou k dispozici na adrese http://mlp.cz/vzti.php.

Po přednáškách měli účastníci konference možnost zhlédnout výstavu z fondu vzácných tisků MKP nazvanou Záchrana a restaurování vzácných tisků po povodni. Mezi zahrnuté exponáty patřila i výše zmíněná Pražská bible.

Alena Černá, moderátorka programu a zároveň koordinátorka konference

Alena Černá, moderátorka programu a zároveň koordinátorka konference

Adolf Knoll

Adolf Knoll

Deborah L. Jacobsová

Deborah L. Jacobsová

Inga Lundenová

Inga Lundenová

Christine Mackenzieová

Christine Mackenzieová

Kathleen Imhoffová

Kathleen Imhoffová

Účastníci konference

Účastníci konference

Prohlídka výstavy vzácných tisků

Prohlídka výstavy vzácných tisků

Prohlídka výstavy vzácných tisků

Prohlídka výstavy vzácných tisků

Prohlídka výstavy vzácných tisků

Autorkou fotografií je Linda Skolková.

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
SKOLKOVÁ, Linda. Zpráva z konference METLIB 2008. Ikaros [online]. 2008, ročník 12, číslo 8 [cit. 2019-06-25]. urn:nbn:cz:ik-12916. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12916

automaticky generované reklamy

Máme tu 2 komentářů

Bylo to samozřejmě nedopatření, děkujeme za upozornění! Za redakci Ikara Linda Skolková
registration login password