Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Závěry z analýzy věkové, vzdělanostní a mzdové struktury pracovníků knihoven v ČR v roce 2003 a 2004 a srovnání s průzkumem v roce 1998

Čas nutný k přečtení
16 minut
Již přečteno

Závěry z analýzy věkové, vzdělanostní a mzdové struktury pracovníků knihoven v ČR v roce 2003 a 2004 a srovnání s průzkumem v roce 1998

0 comments
Autoři: 

Cílem průzkumu bylo analyzovat stávající věkovou a kvalifikační strukturu pracovníků v jednotlivých typech knihoven, definovat priority v dalším vzdělávání a vyhodnotit stav zařazení pracovníků podle nového katalogu prací. Realizaci průzkumu zajišťovala Národní knihovna ČR, financování průzkumu bylo zabezpečeno částečně z grantu Ministerstva kultury ČR a částečně z rozpočtu Národní knihovny ČR.


Metoda průzkumu

Jako metoda sběru dat byl zvolen formalizovaný dotazník, který podle podrobných metodických pokynů vyplňovali vedoucí pracovníci knihoven. Dotazník byl k dispozici v podobě webového formuláře a byl rozeslán i v papírové podobě.

Rozsah průzkumu a návratnost dotazníků

Dotazníkem bylo obesláno celkem 1236 knihoven, z toho cca 780 veřejných a 456 knihoven specializovaných. Dotazník vyplnilo a vrátilo celkem 903 knihoven, tj. 73 % z celkového počtu oslovených. Vysoké návratnosti dotazníků odpovídá i velmi dobrá reprezentativnost získaných údajů.

Shrnutí

Byly analyzovány tyto oblasti:

  • základní statistické údaje o knihovním fondu, počtu výpůjček, registrovaných čtenářů a počtu návštěvníků za rok;
  • počet pracovníků, vývoj zaměstnanecké základny v letech 2003 a 2004 a její strukturální rozložení;
  • věková a vzdělanostní skladba pracovníků knihoven;
  • počítačová gramotnost a nejčastější zdroje jejího získávání;
  • jazyková vybavenost pracovníků knihoven a její hodnocení;
  • formy podpory při rozšiřování kvalifikace v oblasti jazykové výuky a práce s informačními technologiemi;
  • priority ve vzdělávání pracovníků knihoven v oblasti:
  • platové podmínky pracovníků knihoven z údajů za rok 2003 a 2004 včetně zařazení pracovníků podle nového katalogu prací platného od 1.1.2004.

Základní statistické údaje





Počet pracovníků, vývoj zaměstnanecké základny v letech 2003 a 2004 a její strukturální rozložení

Vývoj počtu pracovníků

V 903 knihovnách zúčastněných v průzkumu bylo v pololetí roku 2004 zaměstnáno 6513 zaměstnanců (uváděn je přepočtený stav). Ve stejném období roku 2003 bylo vykázáno 6535 zaměstnanců, což představuje pokles o 3,4 %.


Průměrný počet zaměstnanců a výkonnostní parametry





Věková a vzdělanostní skladba pracovníků knihoven

Věková skladba





Věkovou skladbu zaměstnanců knihoven nelze považovat za příznivou. Nepříznivý je zejména poměr mezi zaměstnanci v nejmladší sledované skupině 18-30 let a skupině blížící se věku odchodu do důchodu (50-60 let), který je ve skupině veřejných i specializovaných knihoven shodný. Tento poměr je v síti veřejných knihoven nejméně příznivý v městských knihovnách s počtem obyvatel do 5 000 a 5-20 000 obyvatel. Oproti roku 1998 došlo k výraznému omlazení zaměstnanců v krajských knihovnách.

Ze skupiny specializovaných knihoven mají nepříznivý poměr mezi nejmladší a nejstarší věkovou skupinou lékařské knihovny, knihovny Akademie věd a ústřední odborné knihovny. Pozitivní trend můžeme zaznamenat v muzejních knihovnách a zejména ve vysokoškolských knihovnách.


Kvalifikační skladba pracovníků knihoven





V celku veřejných knihoven mělo největší procento odborných pracovníků - knihovníků - ukončeno středoškolské vzdělání knihovnického typu (střední nebo vyšší odborné) 43 % (v r. 1998 46,5 %). Druhou nejčastěji zastoupenou skupinou byli pracovníci se středním vzděláním neknihovnického zaměření (ÚSV, ÚSO, VOŠ). Tito pracovníci tvořili ve veřejných knihovnách podíl 35 % (r. 1998 30,6 %). Vysokoškolsky vzdělaných pracovníků (bakalářské a magisterské studium) bylo ve sledovaném souboru celkem 20 % (r. 1998 18,4 %), z toho 10 % (r. 1998 12,5 %) s vysokou školou knihovnického a jen 10 % (r. 1998 5,9 %) s vysokou školou neknihovnického zaměření. Celkovou kvalifikační skladbu doplňovali pracovníci se základním vzděláním. V oblasti veřejných knihoven můžeme oproti roku 1998 zaznamenat celkový trend snižování podílu pracovníků s knihovnickým vzděláním a současně i mírné zlepšení vzdělávací struktury, tj. nárůst podílu pracovníků s vysokoškolským vzděláním a pokles podílů pracovníků se základním vzděláním. Specializované knihovny: Nejvíce odborných pracovníků - knihovníků - mělo rovněž středoškolské vzdělání knihovnického (35 %, v r. 1998 32,8 %) a neknihovnického (26 %, stejně jako v r. 1998) zaměření. Na rozdíl od sítě veřejných knihoven zde však pracoval vysoký podíl pracovníků s vysokoškolským vzděláním neknihovnického typu (21 %, stejně jako v r. 1998) i vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných knihovníků (16 %, stejně jako v r. 1998). Vyplývá to z oborového zaměření těchto knihoven.

Zatím stále velmi malý podíl tvoří absolventi novějších typů studia, jakými jsou vyšší odborné školy a bakalářské stupně škol. Ve skupině veřejných knihoven se podíl absolventů těchto škol pohybuje do 1 %, ve specializovaných knihovnách nalézají větší uplatnění absolventi vyšších odborných škol knihovnického zaměření.


Odborní knihovničtí pracovníci s více než desetiletou praxí





Oproti roku 1998 došlo k podstatné změně v podílu pracovníků s více než desetiletou praxí. Celostátní průměr této skupiny tvoří 50 %, ale mezi jednotlivými kategoriemi existují podstatné rozdíly. Zatímco v roce 1998 činil podíl knihovníků s více než desetiletou praxí v místních knihovnách a knihovnách v malých městech 80-100 %, v roce 2004 se tento podíl snížil na 60 %. V krajských a velkým městských knihovnách dosahuje podíl této skupiny 46-47 % a oproti roku 1998 mírně stoupl (43-45 %).

Ve skupině specializovaných knihoven mají nejnižší podíl knihovníků s více než desetiletou praxí školní knihovny (19 %), vysokoškolské knihovny (35 %), knihovny z oblasti výzkumu a vojenské knihovny (43 %). V ostatních skupinách knihoven se podíl pracovníků s delší než desetiletou praxi pohybuje kolem celostátního průměru, tj. 50 %. Ve skupině specializovaných knihoven lze u srovnatelných skupin zaznamenat mírný nárůst podílů knihovníků s více než desetiletou praxí.


Zastoupení dle pohlaví

Z hlediska zastoupení podle pohlaví v knihovnách naprosto převažovaly ženy, muži tvořili v průměru 9 % a jejich podíl se oproti roku 1998 zvýšil o 1,6 %. Ve veřejných knihovnách byly ženy zastoupeny téměř 93 %. Největší podíl mužů vykázaly krajské knihovny, kde jejich zastoupení dosáhlo hodnoty 12,6 (r. 1998 11,7 %). V místních a malých městských knihovnách se pohybuje zastoupení mužů v rozmezí 1,5 až 1,9 %.

V některých typech specializovaných knihoven je zastoupení mužů o něco vyšší (muži tvořili podíl 10,4 %), například v ústředních odborných knihovnách 17,2 % (r. 1998 13,1 %); v knihovnách AV ČR podíl mužů poklesl na 7 % (r. 1998 13,6 %). Největší pokles podílu mužů zaznamenáváme v lékařských knihovnách z 18,8 % v roce 1998 na 3,9 % v roce 2004. Podílu mužů se naopak zvýšil ve vysokoškolských knihovnách - z 8 % v roce 1998 na 14,6 % v roce 2004.

Úroveň dovedností a znalostí pracovníků knihoven při využívání počítačového softwaru

Automatizovaný knihovní systém

Využívání AKS v knihovnách je v současné době samozřejmostí. Schopnost pracovat s AKS má většina pracovníků. Nejdynamičtěji se využití AKS projevilo v menších veřejných knihovnách, kde došlo až ke 100 % nárůstu v jeho užití. Objektivní srovnání specializovaných knihoven je obtížné, protože v roce 2004 se průzkumu zúčastnilo podstatně více knihoven a v jiném složení, ale je zřejmé, že v této skupině byla úroveň využívání AKS již v roce 1998 na velmi vysoké úrovni. Tento poznatek platí u specializovaných knihoven i pro textový, tabulkový a grafický editor, internet a elektronickou poštu.

Textový editor

Schopnost pracovat s textovým editorem má většina pracovníků. Nejdynamičtěji se jeho využití projevilo v menších veřejných knihovnách do 5000 obyvatel, kde došlo až ke 100 % nárůstu v jeho užití.

Tabulkový editor

Využívání tabulkového editoru se ve všech sledovaných knihovnách pohybuje v rozmezí od 60 do 100 %. Schopnost pracovat s tabulkovým editorem má v knihovnách přibližně polovina pracovníků. Nejdynamičtěji se jeho využití projevilo v menší menších veřejných knihovnách do 5000 obyvatel, kde došlo k nárůstu v jeho užití o 300 až 700 %.

Grafický editor

Využívání grafického editoru je ve všech sledovaných knihovnách podstatně nižší a pohybuje se v průměru kolem 30 %. Schopnost pracovat s grafickým editorem je spíše výběrová a týká se omezeného počtu pracovníků. Nejdynamičtěji se jeho využití projevilo v menších veřejných knihovnách do 5000 obyvatel, kde se v roce 1998 grafický editor téměř nepoužíval. Došlo k nárůstu v jeho užití o 300 až 700 %.

Prezentační program

Využívání prezentačního programu ve všech sledovaných knihovnách je podstatně nižší, než je tomu například u textového editoru a pohybuje se v průměru kolem 40 %. Schopnost pracovat s prezentačním programem je spíše výběrová a týká se omezeného počtu pracovníků. Srovnání se stavem roku 1998 nelze provést, protože tato kategorie nebyla v roce 1998 předmětem sledování.

Internet a elektronická pošta

Využívání internetu v knihovnách je v současné době samozřejmostí a blíží se - s výjimkou skupiny vojenských knihoven - k hodnotě 100 %. Schopnost pracovat s internetem má většina pracovníků. Nejdynamičtěji se jeho využití projevilo v menších veřejných knihovnách do 5000 obyvatel, kde došlo až ke 400 % nárůstu v jeho užití. Stejné výsledky platí i pro elektronickou poštu.





Tvorba webových stránek

Využívání editoru webových stránek je ve všech sledovaných knihovnách podstatně nižší a je značně diferencováno podle typu knihovny. V průměru ho využívá 13-17 % knihoven. Schopnost pracovat s webovým editorem je omezena na poměrně úzký okruh pracovníků. Nejdynamičtěji se jeho využití projevilo v menších veřejných knihovnách do 5000 obyvatel, kde se v roce 1998 grafický editor téměř nepoužíval. Došlo k nárůstu v jeho užití o 300 až 700 %. Objektivní srovnání specializovaných knihoven je obtížné, protože v roce 2004 se průzkumu zúčastnilo podstatně více knihoven a v jiném složení. Míra využití editoru webových stránek se v této skupině pohybuje zhruba na stejné úrovni jako v roce 1998.

Rešerše v databázových centrech

Využívání rešerší v databázových centrech je v jednotlivých typech knihoven značně diferencováno. V průměru provádí rešerše 52 % pracovníků, ale v malých veřejných knihovnách je to pouze 23 %, zatímco ve velkých veřejných a vybraném okruhu specializovaných knihoven se úroveň využívání pohybuje kolem 100 % pracovníků. Schopnost zpracovávat rešerše v databázových centrech je zpravidla omezena na poměrně úzký okruh pracovníků. Nejdynamičtěji se využívání databázových center projevilo ve veřejných knihovnách do 20 000 obyvatel, kde se v roce 1998 databázová centra téměř nepoužívala. Objektivní srovnání specializovaných knihoven je obtížné, protože v roce 2004 se průzkumu zúčastnilo podstatně více knihoven a v jiném složení. Míra využití databázových center se v této skupině pohybuje zhruba na stejné úrovni jako v roce 1998.

Program pro tvorbu databází

Využívání programů pro tvorbu databází je ve všech sledovaných knihovnách podstatně nižší a je značně diferencováno podle typu knihovny. V průměru ho využívá 46 % knihoven. Schopnost pracovat s programem na tvorbu databází je omezena na poměrně úzký okruh pracovníků. Objektivní srovnání specializovaných knihoven je obtížné, protože v roce 2004 se průzkumu zúčastnilo podstatně více knihoven a v jiném složení. Míra využití programu pro tvorbu databází v této skupině u většiny knihoven tohoto typu výrazně stoupla.

Operační systém (Novell, Unix, Windows NT, Linux)

Schopnost pracovat s operačním systémem má většina pracovníků. Nejdynamičtěji se využití operačních systémů projevilo v menších veřejných knihovnách, kde došlo až ke 100 % nárůstu v jeho užití. Objektivní srovnání specializovaných knihoven je obtížné, protože v roce 2004 se průzkumu zúčastnilo podstatně více knihoven a v jiném složení, ale je zřejmé, že v této skupině byla úroveň využívání operačních systémů již v roce 1998 na velmi vysoké úrovni. Výrazně se zvýšila schopnost pracovníků knihoven využívat a rutinně zvládat IT.

Souhrnně lze konstatovat, že zvládnutí AKS, textového a tabulkového editoru, používání internetu a e-mailu je samozřejmostí u naprosté většiny pracovníků. Rezervy jsou zatím v oblastech práce s grafickým editorem a prezentačními programy, tvorbě databází, webových stránek a zpracování rešerší.

Nejčastější zdroje získávání počítačové gramotnosti

Při získávání kvalifikace v oblasti ICT výrazně vzrostl význam vzdělávacích center krajských a specializovaných knihoven (34 %), stále má velký význam samostudium (25 %) a školení v knihovně (16 %). Školní vzdělávání v této oblasti dosahuje úrovně 11 %.

Optimální způsob zajišťování počítačové gramotnosti pro pracovníky knihoven

Většina knihoven klade největší důraz na to, aby vzdělávání v oblasti ICT zajišťovaly knihovny (vzdělávací centra, regionální knihovny, specializované knihovny, NK ČR). Výrazně klesá zájem o služby specializovaných firem.

Problémy v nabídce vzdělávacích aktivit

Výrazně stoupla spokojenost s nabídkou vzdělávání. Stále stejně významnou překážkou ve vzdělávání je nedostatek času.

Jazyková vybavenost pracovníků knihoven a její hodnocení

81 % pracovníků knihoven ovládá aktivně alespoň jeden cizí jazyk (angličtina 39 %, ruština 38 %, němčina 23 %). Jazykové kompetence v angličtině jako rozhodujícím jazyku pro mezinárodní komunikaci jsou však nedostatečné. Přesto stoupla spokojenost s jazykovým vybavením pracovníků.

Formy podpory při rozšiřování kvalifikace v oblasti jazykové výuky a práce s informačními technologiemi a profesního vzdělávání

Nejvíce podporovanou oblastí vzdělávání je vzdělávání profesní, následuje vzdělávání v oblasti ICT, nejméně podporováno je vzdělávání jazykové. Nejčastěji zaměstnavatel podporuje vzdělávání formou poskytování pracovního volna. Finanční podpora i motivace pracovníků je využívána výrazně méně.

Priority ve vzdělávání pracovníků knihoven

Základní knihovnické činnosti

V profesním vzdělávání jsou preferována tato témata:
Veřejné knihovny: výpůjční služby, jmenná katalogizace, vzdělávací funkce, databáze, informační výchova uživatelů,
Specializované knihovny: práce s databázemi, jmenná katalogizace, vývoj sbírek, referenční a informační služby, věcná katalogizace.

Oblast managementu

V oblasti managementu jsou preferována tato témata: příprava projektů a žádostí o dotace, kooperace knihoven, komunikace v organizaci.

Oblast informačních technologií

V oblasti ICT preferují knihovny tato témata: AKS, vyhledávácí nástroje a informační zdroje na internetu, tvorba a správa webových stránek, digitalizace. Priorizovaná témata by měla být zapracována do vzdělávacích programů v oblasti celoživotního vzdělávání, zejména do vzdělávacích programů krajských vzdělávacích center tak, aby vzdělávací aktivity reagovaly bezprostředně na potřeby praxe.

Platové podmínky pracovníků knihoven z údajů za rok 2003 a 2004

Tradičně nedobrou mzdovou situaci v knihovnách potvrdil i tento průzkum. Průměrná mzda za 1. pol. roku 2003 činila v České republice 16 729,- Kč (údaj Českého statistického úřadu), zatímco průměrná mzda pracovníka knihovny v tomto období dosáhla částky 13 692,- Kč, tj. 18 % (3037,- Kč) pod celostátním průměrem. Jestliže průměrná mzda v České republice v r. 2004 byla 17 788,- Kč, je možné konstatovat, že absolutní většina zaměstnanců knihoven v České republice se i po přechodu na nový katalog prací pohybuje hluboko pod tímto průměrem. Průměrný plat knihovníka činil za 1. pol. roku 2004 15 520,- Kč, tj. 13 % (2 268,- Kč) pod celostátním průměrem. Z celkového počtu odborných knihovníků, za něž byly údaje vyplněny, se i podle zvýhodněných tabulek nad celostátní průměr dostalo pouze 29,32 % odborných knihovníků). Jedná se o ty pracovníky, kteří jsou zařazeni ve třídě 10 a výše, ovšem také v průměru, neboť i ve třídě 10 a 11 např. ve specializovaných knihovnách jsou vykazovány nižší průměrné mzdy, než je zmíněný celorepublikový průměr. Uvědomíme-li si, že od třídy 12 se v případě veřejných knihoven jedná již téměř výhradně o krajské knihovny, že v uvedených třídách 10 a výše se již obvykle nacházejí vedoucí a ředitelé knihoven, kteří ovšem díky nadtarifním složkám (např. příplatky za vedení) tuto průměrnou mzdu jistě výrazně zvyšují, celkový obraz mzdové situace českého knihovnictví příliš optimisticky nevypadá. Ve třídě č. 8, která vyžaduje středoškolské vzdělání a je nejpoužívanější třídou pro profesi knihovníka, činila průměrná mzda 13 563,- Kč, tj. 24 % (4 225,- Kč) pod celostátním průměrem. Celkově nízké mzdové ohodnocení pracovníků knihoven brání zásadní změně vzdělanostní a věkové struktury pracovníků, která by odpovídala postavení a funkcím knihoven jako klíčové složky vzdělávacího systému.





Závěry a návrhy na opatření

Závěry

  • Oproti roku 1990 i 1998 se zvýšil počet kvalifikovaných pracovníků (knihovníci + ostatní THP) a poklesl počet ostatních pracovníků (většinou bez vzdělání).
  • Nepatrně poklesla úroveň feminizace profese (z 93 % na 91 %). Ve specializovaných knihovnách dosahuje podíl žen 87 %.
  • Nadále pokračuje nepříznivý trend stárnutí pracovníků knihoven. Zvýšil se podíl pracovníků starších 50 let (z 30 % na 35 %) i podíl pracovníků ve věkové kategorii nad 60 let. Kategorie mladších pracovníků zůstala beze změny (37 %)
  • Z hlediska struktury vzdělání došlo k poklesu počtu pracovníků se základním vzděláním. Výrazně se zvýšil podíl pracovníků, kteří mají střední nebo vysokoškolské vzdělání neknihovnického zaměření.
  • Pracovníci knihoven zůstávají své instituci věrni. Stoupl počet pracovníků, kteří jsou v knihovně zaměstnáni více než 10 let. Podíl této skupiny se zvýšil ve veřejných i specializovaných knihovnách cca o 17 %.
  • Při získávání kvalifikace v oblasti ICT výrazně vzrostl význam vzdělávacích center krajských knihoven (34 %), stále má velký význam samostudium (25 %) a školení v knihovně (16 %). Školní vzdělávání v této oblasti je využíváno na úrovni 11 %.
  • Výrazně stoupla spokojenost s nabídkou vzdělávání. Stále stejně významnou překážkou ve vzdělávání je nedostatku času.
  • Většina knihoven klade největší důraz na to, aby vzdělávání v oblasti ICT zajišťovaly knihovny (vzdělávací centra, regionální knihovny, specializované knihovny, NK ČR).
  • 81 % pracovníků knihoven ovládá aktivně alespoň jeden cizí jazyk (angličtina 39 %, ruština 38 %, němčina 23 %). Jazykové kompetence v angličtině jako rozhodujícím jazyku pro mezinárodní komunikaci jsou však nedostatečné. Přesto stoupla spokojenost s jazykovým vybavením pracovníků.
  • Nejvíce podporovanou oblastí vzdělávání je vzdělávání profesní, následuje vzdělávání v oblasti ICT, nejméně podporováno je vzdělávání jazykové. Nejčastěji zaměstnavatel podporuje vzdělávání formou poskytování pracovního volna. Finanční podpora i motivace pracovníků je využívána výrazně méně.
  • V profesním vzdělávání jsou preferována tato témata: Veřejné knihovny: výpůjční služby, jmenná katalogizace, informační výchova uživatelů. Specializované knihovny: práce s databázemi, jmenná katalogizace, vývoj sbírek, referenční a informační služby, věcná katalogizace.
  • V oblasti managementu jsou preferována tato témata: příprava projektů a žádostí o dotace, kooperace knihoven, komunikace v organizaci.
  • V oblasti ICT preferují knihovny tato témata: AKS, vyhledávácí nástroje a informační zdroje na internetu, tvorba a správa webových stránek, digitalizace.
  • Výrazně se zvýšila schopnost pracovníků knihoven využívat a rutinně zvládat ICT. Zvládnutí AKS, textového a tabulkového editoru, používání internetu a e-mailu je samozřejmostí u naprosté většiny pracovníků. Rezervy jsou zatím v oblastech práce s grafickým editorem a prezentačními programy, tvorbě databází a webových stránek a zpracování rešerší.
  • Přestože se v roce 2004 mírně zvýšily platy knihovníků oproti předchozím létům a jejich práce byla ohodnocena zvýhodněnými tarify, situace v této oblasti zůstává nadále nepříznivá. Nový katalog prací byl ve většině knihoven k zařazení většiny pracovníků využit správně.

Návrhy na opatření

  • Podporovat trend růstu kvalifikace pracovníků knihoven.
  • Hledat cesty k získávání a udržení mužů v knihovnické profesi.
  • Získávat pro práci v knihovnách mladé lidi.
  • Podporovat všechny formy vysokoškolského studia. Zaplnit mezeru v nabídce kombinovaného oborového bakalářského studia.
  • Nadále podporovat rozvoj mimoškolního vzdělávání pracovníků knihoven ve vzdělávacích centrech knihoven.
  • V nabídce vzdělávacích programů více reagovat na požadavek dostupnosti (čas, místo, náklady) pro všechny pracovníky knihoven.
  • Podporovat zvyšování jazykových kompetencí pracovníků knihoven.
  • Využívat všechny formy podpory pracovníků při zvyšování kvalifikace a účelně tyto formy kombinovat. Provázat systém odměňování se systémem vzdělávání.
  • Obsah školního a mimoškolního vzdělávání pracovníků knihoven provázat s potřebami praxe v knihovnách. Zejména v krátkodobých vzdělávacích aktivitách reagovat na aktuální potřeby.
  • Pokračovat ve školení počítačové a informační gramotnosti a dovedností práce v oblasti ICT zejména pracovníků malých veřejných knihoven, které jsou vybavovány technikou a připojovány k internetu.
  • Nabídnout širší spektrum specializovaných školení v oblasti práce s ICT, například: tvorba webových stránek, zpracování rešerší, využívání databází apod.
  • Usilovat o zlepšení mzdové situace v knihovnách. Zasadit se ve všech knihovnách o zařazování pracovníků podle platného katalogu prací.

Použité zdroje:

RICHTER,V.; HOUŠKOVÁ, Z.; HEJHÁLKOVÁ, M. Analýza věkové, vzdělanostní a mzdové struktury pracovníků knihoven v ČR v roce 2003 a 2004 a srovnání se stavem roku 1998 : Zpráva z průzkumu [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2005 [cit. 2005-10-05]. Dostupný na World Wide Web: <http://knihovnam.nkp.cz/docs/VzdelavaniZprava2004.pdf>.

Analýza věkové, vzdělanostní a mzdové struktury pracovníků knihoven v ČR v roce 2003 a 2004 a srovnání se stavem roku 1998 : Příloha [online] [cit. 2005-10-05]. Dostupný na World Wide Web: <http://knihovnam.nkp.cz/docs/VzdelavPrilohaGrafy.pdf>.


Poznámka: Tento text byl vypracován v rámci projektu Information Society without Borders: Re-Establishing and Development of the Cross-Border Cooperation within the Information Studies and Librarianship, který s podporou IVF realizoval Ikaros, o.s., s partnery z Polska, Maďarska, Slovenska a České republiky.
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
MARVANOVÁ, Eva. Závěry z analýzy věkové, vzdělanostní a mzdové struktury pracovníků knihoven v ČR v roce 2003 a 2004 a srovnání s průzkumem v roce 1998. Ikaros [online]. 2005, ročník 9, číslo 11 [cit. 2020-04-04]. urn:nbn:cz:ik-11944. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11944

automaticky generované reklamy
registration login password