Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Vývoj knihoven a výstavba ústřední knihovny Filozofické fakulty Univerzity Karlovy

Čas nutný k přečtení
9 minut
Již přečteno

Vývoj knihoven a výstavba ústřední knihovny Filozofické fakulty Univerzity Karlovy

0 comments

Poznámka redakce: Text je písemnou verzí autorovy přednášky pronesené v rámci Jinonických informačních pondělků dne 7. 11. 2005.

Ve vývoji vysokoškolských knihoven je možno zjistit několik koncepcí organizace knihoven. Existující organizace knihovnické činnosti je obvykle výsledkem historického vývoje příslušné vysoké školy a jde buď o koncepci s jednou knihovnou pro více oborů, nebo o koncepci, ve které je obsaženo více knihoven různých oborů, které jsou více či méně řízeny z centra. Centrum řízení od 50. let minulého století tvoří „knihovní středisko“, které v důsledku rozšíření svého zaměření v průběhu dalších let bývá v organizačních schématech pojmenováno jako „centrum informací“ nebo „středisko vědeckých informací“.

Každá organizace již od počátku své existence řeší elementární otázky, zda zachovat status quo. V prostředí knihoven vysoké školy tvoří radikální změnu organizace především centralizace knihovnické činnosti ve smyslu zřízení ústřední knihovny.

Po roce 1990 zvítězila na několika českých univerzitách a jejich fakultách - Olomouc, Plzeň, Brno - koncepce zřízení ústřední knihovny.

Pražská Univerzita Karlova ponechala konkrétní řešení koncepcí organizace knihoven na rozhodnutí fakult. Proto došlo v minulém období na některých fakultách ke vzniku ústředních knihoven (Evangelická teologická fakulta, Právnická fakulta), zatímco na jiných zatím k výrazné změně koncepce nedošlo. Důvody řešení nebo zdánlivého neřešení tohoto problému jsou různé a souvisejí především s oborovým rozsahem fakult a také se současným rozhodovacím systémem vysokých škol, který vychází z litery zákona o vysokých školách.

Výhody a nevýhody jednotlivých koncepcí organizace knihovnické činnosti na vysokých školách mohou být z různých pohledů jinak chápány a hodnoceny. Z pohledu jednotlivých oborů bývá centrální knihovna na společné fakultě nebo univerzitě brána jako naprosto jasná nevýhoda pro daný obor. Z uživatelského pohledu se zdá koncepce zřízení ústřední knihovny výhodnější („vše pod jednou střechou“, téměř nepřetržitá dostupnost informačních služeb), ale v české realitě může mít i některé nevýhody (nemožnost dosáhnout většího počtu pracovníků, nedostatečný rozpočet aj.).

Organizace knihovnické činnosti na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) vychází - z dále doložených historických důvodů - z organizačního modelu více knihoven s metodickým a zpracovatelským centrem ve Středisku vědeckých informací (dříve Knihovním středisku). I v případě knihoven FF UK šlo v minulosti buď o zachování fakultních (katederních, ústavních) knihoven, nebo o jejich sloučení v jednu knihovnu. Jak došlo k tomu, že rozhodnutí vybudovat ústřední knihovnu na FF UK dospělo až k realizaci?

Rozhodnutí o vytvoření ústřední knihovny vychází z předchozího vývoje fakulty, a to:

  • z velikosti fakulty – více než 7 000 studentů;
  • z množství oborů, respektive dnes studijních programů – dnes je akreditováno na FF UK 70 studijních programů a 3 studijní moduly (filozofie pro nefilozofické obory, tělesná výchova a výuka jazyků);
  • ze 48 knihoven s více jak jedním milionem svazků knih a dalších dokumentů;
  • ze specifických podmínek činnosti této největší fakulty Univerzity Karlovy, tj. především z odlišných informačních potřeb jednotlivých oborů, specifických vztahů studentů a učitelů tzv. malých oborů, které se velmi podobají původním vztahům „učitele a žáka“ položeným v základech ideje univerzity. Jiné jsou vztahy v oborech s velkým počtem studentů. Další specifika jsou obsažena v dosaženém informačním prostředí jednotlivých oborů. Determinantou je umístění v prostoru. Dříve bylo centrum v Klementinu, nyní jsou centra výuky a informačních služeb rozptýlena do více částí Prahy: náměstí Jana Palacha, ulice Celetné, Hybernské, Revoluční a donedávna např. i Londýnské a nejnověji do areálu v Jinonicích;
  • a hlavně z velice silně pociťované potřeby zlepšit studijní podmínky na fakultě.

Vývoj knihoven na FF UK optikou tradiční historiografie se jeví jako výčet určitých mezníků, které nás dovedou až k současnosti.

Historický exkurz 1773–1989

  • Rok 1773 - vznik Univerzitní knihovny v Klementinu sloučením karolínské a klementinské knihovny po zrušení jezuitského řádu - tato knihovna je i dnes nazývána univerzitní knihovnou a považována za knihovnu pražské univerzity.
  • Prvními samostatnými knihovnami na filozofické fakultě po rozdělení univerzity na českou a německou v r. 1882 byly knihovny umístěné při centrech studentských spolků (Jednota českých matematiků, Historický klub, Jednota českých filologů apod.).
  • Nejrozsáhlejší seminární (dnes řečeno katederní nebo ústavní) knihovnou se stala knihovna Historického semináře a dále knihovna Slovanského semináře založená prof. J. Gebauerem.
  • Po r. 1918 rozvoj knihoven souvisel i s vyřešením dostatečných prostor pro fakultu. Do této doby byla fakulta rozmístěna v podnájmech na mnoha místech v Praze, např. v Klementinu. Od r. 1923 získala fakulta část budovy ministerstva zahraničního obchodu v Břehové ulici č. 7 (dnešní Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT), ve které byl umístěn Slovanský seminář se svojí již velkou knihovnou. Dokončením stavby budovy fakulty na Smetanově náměstí (dnešním nám. Jana Palacha č. 2) v roce 1929 se většina seminářů se svými knihovnami přesunula do této budovy.
  • Hmotné ztráty na majetku fakultních knihoven za druhé světové války byly značné. V roce 1945 započatá poválečná obnova byla ukončena po únoru roku 1948 mj. i rozdělením FF UK na dvě fakulty: filozoficko-historickou a filologickou v roce 1951 a zase jejich opětovným spojením v roce 1959.
  • Na základě vyhlášky ministerstva školství došlo k zakládání knihovních středisek na vysokých školách. Úkolem knihovních středisek bylo odstranit rozdíly ve vedení seminárních knihoven a vytvořit jednotně organizovaný celek knihoven, který bude aktivně řízen a usměrňován. Knihovní střediska prováděla v knihovnách instrukčně metodickou činnost a sledovala, zda i doplňování knihovních fondů je zaměřeno ke stanoveným tematickým profilům knihoven. Knihovní střediska pracovala v úzké součinnosti s knihovními komisemi fakult jako poradními a iniciativními orgány děkanů. Na FF UK vzniklo první knihovní středisko v r. 1950, a to na fakultě filozoficko-historické; druhé pak v roce 1952 na fakultě filologické.
  • V průběhu let se počet knihoven na obou fakultách dále zvyšoval - vznikaly nové katedry (ruského jazyka, neslovanských jazyků, katedra letní školy slovanských jazyků). Všechny dílčí knihovny měly v roce 1957 více než 210 000 svazků.
  • V 60. letech 20. století došlo ke stabilizaci knihovnické činnosti na fakultě a dále se rozrostly knihovní fondy.
  • Vývoj knihoven FF UK v 70. a 80. letech 20. století lze charakterizovat jako dobu nárůstu knihovního fondu, ale při jeho organizaci docházelo k přešlapování na místě bez jakéhokoli pokroku. Specifickou skutečností bylo v této době vyřazování "nevhodné" literatury a zaměstnávání "neposlušných" učitelů v knihovnách. V závěru těchto let již vznikly pokusy řešit nedostatek prostoru vytvářením depozitních skladů mimo budovy fakulty (Neratovice, Lešetice). Současně začala být, při využívání dostupných databází, rozvíjena spolupráce se soustavou VTEI.

Exkurz do téměř žhavé současnosti v letech 1990-2005

Léta 1990–1995 lze považovat za období napravování nedostatků ve fondech knihoven za současného masivního nárůstu fondů:

  • došlo k návratu vyřazené české literatury, včlenění samizdatové literatury a přílivu literatury ze západu, zejména darů z USA;
  • ve větším rozsahu se projevil vliv informačních technologií – PC, počítačových sítí, internetu a implementace knihovnických systémů;
  • došlo k rozvinutí podnětů z návštěv a exkurzí v zahraničních knihovnách – např. Kostnice aj.

Výsledkem bylo vypracování projektů k překonání nahromaděných problémů v knihovnách. Na FF UK byly navrženy a řešeny následující projekty:

  • Projekt automatizovaného knihovnicko-informačního systému FF UK, který byl s podporou GA UK řešen v letech 1993 až 1995 a jehož výsledkem je souborný katalog FF UK (T-Series).
  • V r. 1998 byl vytvořen projekt ústřední multimediální studovny FF UK, který byl v r. 1999 podpořen v mimořádné soutěži rektora UK určené na rozvoj knihoven. K umístění studovny byl určen suterénní prostor po bývalé kotelně na pevná paliva. V květnu r. 1999 byla vypracována studie: „Využití suterénu FF UK pro knihovnu“; studii zpracovala Stavební kancelář Zazvonil–Mužík.
  • V r. 2000 bylo vedením FF UK doporučeno spojit vybudování multimediální studovny s projektem, jehož cílem bylo postupně v dalších fázích vytvořit ústřední všeobecnou knihovnu fakulty s otevřeným přístupem k informačním pramenům, včetně získání skladovacího místa pro cca 500 000 knihovních jednotek a rozšíření studoven minimálně o 200 míst (Knihovna s volným přístupem ke knihovním fondům, která bude sestávat z příruční knihovny průřezově zaměřeného prezenčního fondu studijních textů a nejnovější monografické a seriálové literatury pro studijní obory FF UK. Literatura má být volně dostupná ve volném výběru, knihovní jednotky mají být chráněny zabezpečovacím zařízením. Dokumenty prezenčního fondu si budou moci uživatelé pro své studijní potřeby na místě kopírovat.) Pro umístění knihovny byl vybrán téměř celý prostor suterénu budovy na náměstí Jana Palacha.
  • V květnu r. 2002 byla z tohoto podnětu vypracována architektonická studie „Ústřední knihovna FF UK v Praze“ (přestavba bývalé kotelny) od Ing. ak. arch. Jana Hendrycha, která ústřední knihovnu fakulty umístila do zrekonstruovaných a nově dostavěných prostor:
    • bývalé kotelny LTO ve středním křídle budovy fakulty pod velkou posluchárnou,
    • knihovny Kabinetu slovanské filologie včetně knihovny rusistiky,
    • skladů, chodeb a pracovišť v suterénu,
    • prostor pod severní částí dvora.

Studie předpokládá, že vznikne nová knihovna o celkové ploše 1 785 m² a celkovém obestavěném prostoru 5 404 m³, do kterého bude možno umístit 456 000 knih (z toho ve skladech 394 000 a ve volném výběru 62 000) a ve studovnách získat 220 míst. V rámci celé akce mělo dojít k rekonstrukci existujících výtahů a k vybudování centrální šatny.

Postup výstavby ústřední knihovny

Podle časového harmonogramu měla stavba začít v září r. 2002, nestalo se tak z důvodů zpoždění přípravy dokumentace a srpnové povodně.

Na jaře 2003 současné vedení fakulty všestranně posoudilo stav výstavby knihovny, rozhodlo stavbu realizovat ve dvou etapách a vypsalo výběrové řízení na zhotovitele stavby. Ve výběrovém řízení, které proběhlo v červenci 2003, byla vybrána firma Aniva s. r. o. Rozhodnutí výběrového řízení bylo v srpnu 2003 zpochybněno, Úřad pro hospodářskou soutěž výběrové řízení zrušil a na již založené stavbě byly prováděny jen nezbytné práce na odstranění případné havárie a bezpečnosti provozu budovy.

V dubnu 2004 bylo vypsáno nové výběrové řízení, které bylo zpracováno firmou Tercier, s. r. o., a znovu byla z nabídek vybrána na zhotovitele stavby firma Aniva s. r. o. V srpnu 2004 byla zahájena stavba nové kanalizační přípojky pod levým nádvořím (dokončeno v listopadu 2004) a rekonstrukce kotelny jako 1. etapa výstavby knihovny (termín dokončení: únor 2005).

V březnu 2005 byla zkolaudována první část rekonstruovaného prostoru bývalé kotelny a do prostor nových skladů umístěny knihovní fondy knihovny Kabinetu slovanské filologie.

Současný stav a výhledy

V 1. etapě výstavby ústřední knihovny byly získány prostory po bývalé kotelně, které zahrnují tyto části:

  1. sklad se stacionárními regály ve zvýšené úrovni suterénu II - 117 m²,
  2. studovnu (70 m²), sklad s kompaktními regály (79 m²) a příslušenství v suterénu II - celkem 149 m²,
  3. sklad s kompaktními regály - suterén III - 70 m².

Celkem bylo získáno 336 m² podlahové plochy a místo pro přibližně 100 000 svazků knih.

V nových prostorech je umístěna knihovna andragogiky a kulturologie se studovnou vybavenou počítači a ve skladech jsou umístěny knihovní fondy knihovny Kabinetu slovanské filologie.

V létě 2005 byly zahájeny práce na realizačním projektu druhé etapy výstavby knihovny.

Ve druhé etapě bude zastřešeno levé nádvoří, zrekonstruovány prostory zbytku suterénu hlavní budovy fakulty a výše uvedených knihoven a současně vybudováno nové sociální zázemí a centrální šatna.

Dlouholeté snahy fakulty o zřízení plně funkční ústřední knihovny mají naději, že budou naplněny.

Vstup do knihovny

Půjčovna

Sklad

Studovna

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
ČUMPL, Stanislav. Vývoj knihoven a výstavba ústřední knihovny Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 1 [cit. 2020-03-29]. urn:nbn:cz:ik-11997. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11997

automaticky generované reklamy
registration login password