Název LIBER je knihovníkům povědomý – pro většinu z nás označuje tato zkratka sdružení evropských vědeckých knihoven - Ligue des Bibliothèques Européennes de Recherche, ale především pracovníci oddělení doplňování vědí, že je to také název mezinárodního knižního veletrhu v Madridu, který se letos konal již po dvacáté třetí.

Pro akvizitéry z Národní knihovny byla návštěva této akce zatím nesplněným snem - až do letošního roku.

Letos se nám totiž podařilo sehnat až nepravděpodobně levnou letenku a především finančně velmi výhodné ubytování v centru Madridu kousek od Španělské národní knihovny. (Samozřejmě nízké cestovní náklady předpokládají určité nepohodlí, s nímž se však musí počítat předem.)

Veletržní akce začaly 10. října a trvaly do 20. října. Královna Sofie, kterou doprovázela španělská ministryně kultury paní Carmen Calvo, oficiálně zahájila 23. ročník knižního veletrhu dopoledne 11. října.

Na výstavní ploše 6000 metrů čtverečních představilo svoji produkci více než 800 vystavovatelů z 24 států. Šlo především o knižní tituly, elektronické nosiče a databáze hlavně ve španělštině, ale i v portugalštině a (ovšem méně) v jiných románských jazycích. Kromě domácích nakladatelských subjektů se tu představili vydavatelé z různých zemí Latinské Ameriky, především z těch největších - Mexika, Brazílie a Argentiny. Součástí veletrhu byla dlouhá řada stánků antikvářů ze všech koutů Španělska, umístěná na jedné z hlavních tříd, kousek od Národní knihovny.

Na veletrhu měly své oficiální stánky územní celky Španělska - Aragón, Kastilie (La Mancha a León), Rioja, Navarra, Valencie, Murcia, Galicie, Extremadura, Asturie, Kantábrie, Baskicko, Andalusie, Baleárské a Kanárské ostrovy.

Hlavním hostem letošního veletrhu se stalo Řecko, proto nejvíce akcí a kulatých stolů bylo věnováno nakladatelské produkci a setkáním s autory z této země. Byli u toho spisovatelé Zanasis Valtinós, Pavlos Mátesis, Menis Kumandareas a další. K diskuzi o zkušenostech spolupráce veřejných a školních knihoven se u kulatého stolu sešli kromě španělských knihovníků také představitelé Národní knihovny Řecka a Portugalského ministerstva školství.

Velkému zájmu se těšil celodenní seminář o knižní distribuci ve Španělsku a Latinské Americe. Španělsko je totiž 4. největším světovým exportérem knih. V roce 2004 byly hlavními destinacemi španělských publikací Francie, Spojené státy americké, Mexiko, Itálie a Německo. V návaznosti na seminář se konal kulatý stůl o postavení španělské knihy na knižním trhu v USA.

Prezentace španělské knižní produkce byla pestrá, různorodá a současně pečlivě promyšlená: klasická a současná španělská literatura, prezentace sdružení španělských univerzit, překlady žhavých knižních novinek ze světa, vědecká literatura a literatura pro děti, příručky, databáze a další. Nevyskytovala se téměř žádná spotřební nekvalitní literatura, akce tedy měla v tomto směru rozhodně vysokou úroveň.

Samozřejmě všudypřítomný byl smutný rytíř z La Mancha, který slaví letos své 400. narozeniny (v roce 1605 vyšel první díl Dona Quijota). Proto se téměř každé nakladatelství připojilo k oslavě dalším vydáním Cervantesova legendárního románu a/nebo literárně kritickými pojednáními o autorovi a jeho tvorbě. Na veletrhu byly k vidění desítky různých pojetí Dona Quijota – od kapesních levných vydání a dětských leporel po bohatě zdobená faksimile.

Španělská národní knihovna při účasti ministerstva kultury a za sponzorského přispění společnosti WINTERTHUR vydala k této příležitosti monumentální dílo El Quijote: biografía de un libro, 1605-2005. Kniha představuje nejkrásnější vydání Cervantesova románu jak ve španělštině, tak i překlady, mezi nimiž nechybí například pařížské vydání z roku 1863 s ilustracemi Gustava Dorého, madridské vydání v jazyce latinském z roku 1905, londýnské vydání z roku 1818 s kresbami Roberta Smirkeho nebo zkrácená vydání pro děti z Petrohradu (1867) a z Turína (1889). Národní knihovna České republiky dostala knihu darem od kolegů v partnerské knihovně.

Na madridském veletrhu se NK ČR podařilo navázat nové kontakty s nakladatelskými a distributorskými subjekty. Španělský knižní trh je pro českého badatele a čtenáře méně známý než anglický nebo americký, ale neméně zajímavý, o to více, že význam španělštiny stoupá v celosvětovém měřítku, což se odráží také v růstu zájmu o tuto jazykovou oblast v Česku. Čeští knihovníci musí na tuto skutečnost reagovat.