Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Tři »íčka« aneb Informace, imaginace a identita

Čas nutný k přečtení
3 minut
Již přečteno

Tři »íčka« aneb Informace, imaginace a identita

0 comments

30. 5. 2005 se v jinonickém univerzitním areálu pod záštitou Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK uskutečnila přednáška prof. Andrewa Lasse nazvaná Informace, imaginace a identita.

Vzhledem k téměř nerozlučnému spojení jména profesora Lasse a projektu CASLIN (Czech and Slovak Library Information Network) a k jeho profesnímu zaměření (sociálně-kulturní antropologie) se obsahem vystoupení stalo přiblížení projektu CASLIN, ale z "necaslinovského" (či neknihovnického) pohledu. Zároveň v rámci přednášky projekt CASLIN posloužil jako případová studie ilustrující obecnější otázky vztahu technologií a společnosti, zejména pak přenosu technologií (angl. technology transfer) a související problematiky zachování kontextu prostředí.


Projekty CASLIN a CASLIN+ a jejich dopad

Prvopočátky projektu CASLIN spadají do června roku 1990, letos si tedy připomínáme již patnácté výročí tohoto počinu. Projekt CASLIN pak oficiálně začíná až později, a to v lednu 1993. Byl zaměřen na automatizaci čtyř velkých knihoven, menší část finančních prostředků byla využita na pořádání seminářů s mezinárodní účastí a na budování vztahů s veřejností, tedy na lidskou a nikoliv již technickou či technologickou stránku.

Původně byl projekt plánován jako tříletý, nakonec však trval déle a pokračoval projektem CASLIN+ (LINCA, KOLIN, MOLIN). Zajímavostí je, že projekty oficiálně začaly, ale nikdy oficiálně neskončily. Důsledky projektů pro české prostředí by si podle A. Lasse zasloužily podrobné prozkoumání a zhodnocení. Užitím vědecké analýzy by mělo být zjištěno, co se podařilo a co nikoliv. Samostatnou kapitolou by pak bylo vyhodnocení dopadu seminářů CASLIN na knihovní praxi.

A. Lass osobně za hlavní pozitivní výsledek projektů CASLIN pokládá ten fakt, že se podařilo zúčastněné knihovny automatizovat na základě dohodnutých standardů. Pozoruhodné je, že semináře CASLIN, tj. původně vedlejší či doprovodná součást projektu, přetrvávají dodnes. Mají navíc mezi odborníky vynikající pověst a jsou považovány velmi kvalitní. Pokud se však týká hlavního záměru vytvoření skutečného konsorcia knihoven, pak přednášející konstatoval, že se tento záměr bohužel nepodařilo naplnit.

Knihovní systémy však nejlépe pracují v sítích. Dochází ke zvyšování potenciálu technologie a provoz systémů je nákladově efektivní. Nynější knihovny by se navíc měly primárně orientovat na uživatele, tj. přejít od modelu just-in-case, pro který je typická hromadná akvizice, k modelu just-in-time, kde již nehraje místo, kde se dokument fyzicky nachází, nejdůležitější úlohu.


CASLIN jako přenos technologií v praxi

Projekt CASLIN může posloužit jako ukázka zmiňovaného přenosu technologií. Podobně se můžeme dívat také například na fenomén McDonald`s. Je totiž důležité si uvědomit, že McDonald`s v ČR a kupříkladu McDonald`s ve Velké Británii nejsou totožné - vycházejí sice ze stejného konceptu, jsou založeny na standardizaci, avšak jídelníček je přizpůsoben místním podmínkám. Jinými slovy řečeno, z interního hlediska lze provozovny McDonald`s pokládat za stejné, liší se však svým výstupem.

V ideálním případě by mělo podobně fungovat knihovnictví - na jedné straně respektovat vytvořené standardy, na druhé straně ale také dostatečně reflektovat místní podmínky, tedy kontext konkrétního prostředí.


Tři "íčka"

V závěru své přednášky se A. Lass blíže zabýval vztahem mezi informací, identitou a imaginací.

Informace jako aspekt vědění (angl. knowledge) je vždy společenskou záležitostí a je také funkcí moci. Pravda je mikropoliticky zprostředkována (angl. micropolitically mediated) - každý má tu svou pravdu, dominantní pravda je pak ovlivňována mimopravdivostními faktory.

Identita je dána vědomostmi a prostředím, ve kterém člověk vyrostl. Například obsah pojmu češství se v průběhu doby mění. Můžeme si položit otázku, jakou roli hraje informace v konstituování identity, a uvažovat například o vlivu knihy nebo tisku na formování národní identity v evropském kontextu. Je nutno mít na paměti odlišný informační horizont jednotlivců - může se totiž snadno stát, že sdílíme více společných rysů s osobou v jiném místě než s jinou osobou v témže místě, což je zvláště typickým jevem v dnešním světě síťové komunikace.

S informacemi a identitou je úzce propojena imaginace, tedy představivost. Představitelné či myslitelné je to, co je člověk schopen si představit, o čem je schopen přemýšlet (například vědecko-fantastická literatura je determinována tím, co si její autor dokáže představit).


"Vystoupení A. Lasse..."



"... přilákalo i nejmladší generaci zatím potenciálních adeptů knihovnictví :-)"



Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
SKOLKOVÁ, Linda. Tři »íčka« aneb Informace, imaginace a identita. Ikaros [online]. 2005, ročník 9, číslo 7 [cit. 2020-08-07]. urn:nbn:cz:ik-11892. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11892

automaticky generované reklamy
registration login password