Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Trendy v rozvoji informačních služeb

Čas nutný k přečtení
7 minut
Již přečteno

Trendy v rozvoji informačních služeb

0 comments
Autoři: 
Trendy informačních služeb se budou odvíjet zejména od společenských trendů a ekonomických trendů, které dnes mají charakter globalizace. Společnost, resp. i její ekonomika, se v nejširším slova smyslu digitalizuje, hovoříme o věku tzv. digital economy. Skutečným fenoménem závěru 20.století, které dostalo přídomky mnoha významů jako “století válek”, “století atomu”, je síťovaný a sdílený svět informací, a to díky mnoha faktorům, z nichž jeden z nich se dá spojovat např. s nejznámější sítí světa - Internetem. Je ale také je ve svém závěru přípravou na 21.století -“století informací” - ve smyslu Tofflerovy “třetí vlny” (1. agrární, 2. průmyslová, 3. informační - blíže možno: Toffler, Alvin: The Third Wave). V závěru 20. století jsou položeny základy novým formám komunikace technické i lidské dimenze. Soudobé společnosti (rovněž ekonomiky) mají jisté tendence, mezi které lze vývojově počítat následující:
  • společnost (resp. ekonomika) a její řízení je velmi složité,
  • existuje čím dál významnější spojení světa vědy, resp. vědeckotechnického rozvoje (oblasti tzv. R&D, Research and Development), a společnosti, potažmo ekonomiky,
  • vznikají kooperační vazby mezi různými odvětvími a oblastmi,
  • projevuje se trend informatizace a digitalizace ekonomiky, “informace se transformují do znalostí” a pojmy jako “knowledge management”, “digital economy”, “learning organization” nebo “information ecology” se začínají zabydlovat nejdříve ve světovém měřítku vyspělého hospodářského světa (několik posledních let až měsíců), ale i světa méně vyspělého včetně České republiky.

Směřuje se (=trend) obecně ke snaze hodnotit problémy komplexněji ze všech možných aspektů. Využíváním znalosti globálních aspektů pak můžeme přinášet významné synergické efekty. Lze vnímat tyto změny i v kontextu oboru informační a knihovní věda? Určitě ano. Informační věda může mít celou řadu průniků s jinými obory, a také tak činí. Nicméně globální aspekty a chování světa skutečně dělá informační služby dneška a budoucnosti především synergickými a hybridními. Tyto služby informační se již týkají a ještě více budou týkat nejen těch nejpokročilejsích “informačních soustav”, ale i “relativně konzervativních” knihovnických institucí a systémů, také knihoven veškerého typu – od knihoven výzkumných center přes speciální knihovny a knihovny výrobních korporací až po knihovny veřejné na nejnižší regionální úrovni. Pochopitelně v různých variantách. Knihovna a informační instituce bude jedním ze základních kamenů oblasti zvané dnes populárně a mysticky (a až abstraktně :-) ) “knowledge management”.

Pokud dnes hovoříme o informačních službách jako jedné části oboru informační věda (víceméně chápeme tento pojem aplikačně), je nutné vnímat informační služby většinou v kontextu daného oboru či onoho průniku oborů a odvíjet je především od poznání informačních potřeb uživatelů či jejich skupin.

  Informační služby (z hlediska oboru informační věda) byly, jsou a budou napojené na:

  • vznik informací (tvorba, výzkum ...)
  • sběr informací
  • zpracování informací (např. analyticko-syntetické)
  • uložení a uchování informací
  • vyhledávání informací
  • šíření informací
Je to klasický “koloběh informací” ve společenském měřítku, který však platí neustále a je dnes obohacován a průnikován nejen technologiemi, ale i globálními změnami světa. Dá se však měnit i pořadí právě zmíněných položek a dá se s totuto strukturou pružně zacházet, a to tak, jak jsem si nedokázali před časem vůbec představit (příklad? -- elektronické publikování). Tento “koloběh informací” byl již mnohokrát ovlivněn technologiemi, ale s nástupem fenoménu Internet se změnil podstatně z hlediska poslání, ne ani struktur.

Vedle sebe teď stojí např. paralelně dva světy informací, a to jeden, který je ověřitelnější (na dráze “producent dat, informace či znalosti - informační zprostředkovatel - uživatel”) a kde je cítit ne cenzúru, ale jakýsi filtr, který ve vztahu k např. vědecké komunikaci je nesmírně užitečný a potřebný, někdy i nezastupitelný. Druhý svět je pak jen na dráze “producent—uživatel”. Je zde sice dimenze dosud nevídaná, nyní informačně, sociologicky, filozoficky atp. skloňovaná a nepředvídatelná, ale také “anarchistická” z hlediska šíření informací. Klasickým tímto prostředím (značně) je Internet.

Pro informační služby bude tedy důležité, zda svět se vydá i cestou “federalizace” informací či “monarchizace”, anebo dokonce již zmíněnou cestou “anarchizace” informací (viz tedy např. řada dnešních procesů odehrávajících se na Internetu). Tyto právě uvedené pojmy souvisí dnes především s řízením informačních toků, s “řízením informací”.

Kolem těchto teorií je mnohé zajímavé a mnohem širší záběr problémů a teorií, než může být obsahem tohoto příspěvku, a proto nyní bych se jen zaměřil na klasický vztah (a model) informační obsluhy “KONCOVÝ UŽIVATEL – INFORMAČNÍ ZPROSTŘEDKOVATEL (BROKER) – SYSTÉM”, a ke kterému bych chtěl přiřadit současné trendy v oblasti informačních a knihovnických služeb. 1. Koncový uživatel je do značné míry abstraktní a módní (už ale historický) pojem, který zavání představou (např. laikům), že informační obsluha se obejde bez zprostředkovatele, což je dle mého jeden ze základních omylů, kterých se vizionáři dopouštějí. Na jeho (uživatele koncového) straně se sice objevují přátelská uživatelská rozhraní, ale ta ve světě skutečných informací nebudou zatím tak průhledná, aby koncový uživatel neupřednostnil jiné chování při vyhledávání informací (např. vyhledání relevantního informačního brokera). Příkladem přátelského přístupu do systému jsou WWW rozhraní, ale nejsou vždy řešením uspokojení informačních potřeb. Informační potřeba a její poznání a pochopení je často klíčovým momentem pro efektivní informační obsluhu. Koncový uživatel “si však často nerozumí” v této oblasti a nutně potřebuje servis. Také otázky licencí a dalších součástí intelektuálního vlastnictví a cenová (ne)dostupnost relevantních zdrojů posunou uživatele pod ochranu informačního zprostředkovatele (přinejmenším technologickou, referenční a poradenskou a právní). 2. Informační zprostředkovatel, institucionální nebo jako jednotlivec, zaznamenává zajímavé posuny a informační brokering bude čím dál prestižnější (zatím jistě ne plně oceněnou) a potřebnější profesí. Zvláště při transformaci “data-informace-ZNALOSTI” se objeví nutnost profesí, které dokáží poradit, navigovat a případně i zpracovat vlastní informační potřebu v přemíře výskytu informačních zdrojů a systémů. Záleží na profesích oboru informační a knihovní věda, zda dokáže tyto pozice obsadit. Důležitá se stává např. oblast řízení obsahu (management content). V USA je tato úloha obsazována celkem bez problémů a dokonce žádaně knihovníkem a informačním pracovníkem. V ČR a SR by to mělo být zatím aspoň přáním a argumentací pro příslušná rozhodovací místa nejen společnosti, ale i korporací. Je to ovšem i problém generační (ale nikoliv zásadně postavený na věkové hranici), kvalifikační a vzdělanostní. Některé řídící struktury společnosti i korporací prostě při své inteligenci, zkušenostech a postavení nestačí na pochopení souvislostí. V některých případech jsou brzdou, která bude smetena ani ne výměnami stráží jednotivých politických orientací jako spíše generací, pro které bude práce s informacemi obsažena v “genetickém kódu”, tj. práce s informacemi bude běžnou záležitostí v jejich práci a životě. Hovořit dnes o informační společnosti v ČR je obyčejným populismem a slovíčkařením, za kterým si ani vyslovatel tohoto sousloví nepředstaví více, než že má na stole osobní počítač. To je ale úplně o něčem jiném. 3. Systémy jsou dnes postaveny a založeny na možnosti komunikovat způsoby pokročilého uživatele i uživatele začátečníka. Trendy zde se uplatňují zejména v oblasti, kterou bych vymezil dvěma cizími výrazy - information retrieval a human-computer interaction.

 

Kdybych měl zastřešit všechny tři oblasti nějakým pojmem, který se jimi zabývá (osobně za ním mohu vidět např. budoucí teoretický předmět na ÚISK FF UK, tedy na mém pracovišti), pak bych možná použil pojmu “information seeking behavior”, což bych volně přeložil jako chování uživatele při vyhledávání informací, pokud tak mohu. A pěstování této disciplíny je jedním z nejvýraznějších (možná zatím skrytých) trendů. Poznámka autora příspěvku: očekávám reakce, ale možná je tato představa i irelevantní pro tuto chvíli.

Znamená to i takovou situaci jako, že profese informačního pracovníka a knihovníka bude proaktivní a že se v podstatě a pravděpodobně bude rekrutovat do podoby novodobé profese poutavě nazvané “knowledge-worker”. Tato profese bude pak vytvářet nové koncepty informačních služeb, určovat jejich náplň a design. Trendy tohoto přístupu se budou zřejmě nejvíce projevovat v oblastech:

  • vyhledávání informací (information retrieval),
  • dodání dokumentů (např. primárního zdroje) – document delivery services
  • vytváření a správa databázových a znalostních systémů
  • správa obsahů síťových prostředků (např. WWW dokumentů, Internet/intranet librarian, management content specialist)
  • poradenství, výuka, trénink uživatelů

Závěr

Trendy jednotlivých informačních služeb jsou často patrné na základě zahraničních zkušeností, ale ne vždy aplikovatelné do našich (např. českých a slovenských) podmínek. Jiné trendy však můžeme jen odhadovat na základě současného vývoje a vlastních zkušeností tzn. vyhodnotit vlastní omyly i pozitivní zkušenosti. Metody informační obsluhy v základním provedení zůstávají principiálně stejné.

POUŽITÁ LITERATURA

ADOURIAN, A. - SCHWEYER, K.: Intranets and the proactive librarian. Information Outlook, 1, 1997, č.8, s.19-22.

BROADBENT, M.: The phenomenon of knowledge management: What does it mean to the information profession? Information Outlook, 2, 1998, č.5, s.23-35.

PAPÍK, R. - MICHALÍK, P. - MICHALÍK, P. - NOVÁČEK, P.: Internet - ekonomické, marketingové a finanční aplikace. Strategie vyhledávání a prezentace. Praha, Ekopress 1998. 220 s.

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
PAPÍK, Richard. Trendy v rozvoji informačních služeb. Ikaros [online]. 1999, ročník 3, číslo 8 [cit. 2019-10-23]. urn:nbn:cz:ik-10984. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10984

automaticky generované reklamy
registration login password