Společně s otevřením Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty UK 21. března 2013 spustila Moravská zemská knihovna v Brně web Staré mapy. Devět paměťových institucí jeho prostřednictvím vyzvalo dobrovolníky ke spolupráci s knihovnami a muzei při obohacování metadat digitalizovaných map. Výsledky jejich práce poslouží pro vizuální vyhledávání v mapových sbírkách a bude je možné využít i pro další výzkum. Získaná data tak umožní například zapojení zpracovaných map do mezinárodních vyhledávacích databází jako je Old Maps Online.

Nadšení dobrovolníků bylo dechberoucí

Prostřednictvím webu Staré mapy dávají partneři v projektu TEMAP (Technologie pro zpřístupnění mapových sbírek) obsah názvu, který pro svoji práci zvolili – vytvářejí aplikaci, která pomůže paměťovým institucím se zpřístupněním jejich digitalizovaných map. Použitý software umožňuje pomocí několika málo kliknutí vytvářet přitažlivou 3D vizualizaci starých map v Google Earth, sami uživatelé mohou překládat mapy přes současné satelitní snímky a porovnávat proměny území v čase. Dobrovolnická práce spočívá v souběžném označování stejných lokalit na staré a současné mapě (tzv. georeferencování, umisťování map) a vymezení hranice zobrazeného území. Účastníci byli motivováni i soutěží o nejaktivnějšího dobrovolníka, ve které mohli průběžně sledovat svoji pozici v průběžném pořadí.

Slavnostní zakončení spojené s předáním hlavní ceny se konalo 17. června 2013 v prostorách Mapové sbírky PřF UK v Praze. Celkem se zapojilo přes tisíc dobrovolníků, kteří zvládli zpracovat devět tisíc map během jediného měsíce, nejúspěšnější uživatel vystupující pod přezdívkou risoft má na svém kontě 660 map, na nichž umístil 20 000 kontrolních bodů.

I přes nezvykle horké pondělní odpoledne (17. června 2013) se na vyhlášení výsledků soutěže přišlo podívat několik dobrovolníků i zástupců projektu. Ředitelka Mapové sbírky Dr. Eva Novotná jim poskytla poutavý odborný výklad, došlo i na vybalení vzácného nafukovacího glóbusu, a vítěz soutěže obdržel reprodukci historické mapy podle vlastního výběru. (Foto: P. Farkas)

Projekt nekončí, pomoc bude stále vítána

Tvůrci webu už dnes plánují jeho další rozvoj. Během roku do něj budou dále přidávány nové mapy a na přelomu let 2013 a 2014 je připravována druhá vlna umisťování map s pomocí dobrovolníků, která bude znovu spojena se soutěží. Při té příležitosti by měla být spuštěna nová verze softwaru pro georeferencování, která bude nejen reagovat na nedostatky rozpoznané během pilotního provozu, ale budou do ní zahrnuty také informace získané prostřednictvím dotazníku rozeslaného mezi účastníky. Cílem šetření bylo získat představu o subjektivním přínosu a spokojenosti s pracovním prostředím a o informačních kanálech, kterými se k webu dostali. V neposlední řadě se tvůrci projektu snažili shromáždit podněty pro další rozvoj systému. Řada poznatků byla získána i z osobního setkání s některými účastníky při předávání hlavní ceny.

Co je vlastně možné pocítit při dobrovolnictví ve virtuálním světě? Dobrovolníci své zážitky nejčastěji přirovnávali k řešení hlavolamu nebo k luštění křížovky. Zároveň často pozitivně hodnotili rozšíření přehledu o jazykových variacích topografických názvů v průběhu času. Pocit rekonstrukce zastřených vztahů a radosti z odhalení otisků dávno minulých dob v současné zástavbě byl nejčastěji reflektován při georeferencování bývalých pevnostních měst, kdy na mapách začaly zřetelně vystupovat zbytky původních hradeb, bastionů a vodních příkopů, které na začátku nebylo laické oko schopno rozlišit. Podobný zážitek přinášela zobrazení pobřežních území, kde mapy názorně dokumentují rozšiřování pevniny pomocí umělých poldrů v dnešním Nizozemsku. Několik uživatelů a uživatelek dokonce přiznalo, že získali na georeferencování určitý druh závislosti, nutkání zpracovávat další a další. Opakovaně se objevila i snaha pomoci jiným, tedy vlastníkům sbírek, jindy byli vedeni zájmem o staré mapy nebo naopak moderní mapové aplikace.

Ze zdrojů, které dobrovolníky přivedly k webu Staré mapy, byl nejčastěji zmiňován informační web o počítačích, informačních technologiích a internetu zive.cz, méně potom lupa.cz nebo fórum geocaching.cz. Ze sociálních sítí byl uváděn Google+, v menší míře také Twitter a Facebook. Překvapivě malá byla role zpravodajských webů (idnes.cz, novinky.cz, televize, rozhlas). Oznámení druhého kola soutěže by velká část uživatelů uvítala prostřednictvím osobního emailu.

Stále je co zlepšovat

Nejvíce podnětů jsme získali pro vylepšení software, některé prvky se podařilo zanést ještě během soutěže. Jednalo se především o možnost vyřadit obraz s nemapovou náplní (typicky rubová strana mapového listu s tištěným textem) nebo problematických map (trojrozměrná zobrazení z ptačí perspektivy, mapy na více listech), která byla řešena přidáním tlačítka. Rozšířen byl také motivační žebříček nejvýkonnějších dobrovolníků a dobrovolnic.

Mezi časté požadavky patřila dále možnost otáčet s mapou, protože ne všechny mapy jsou orientovány na sever, řadě uživatelů také vadilo opakované nabízení map, které nechtěli zpracovávat. Chtěli by také dostat možnost ohlásit chybu v softwaru. Řada uživatelů by ocenila možnost vrátit se k rozpracované mapě, nebo možnost vyhledat mapy, kterým chybí ořez mapového pole. V některých případech byla požadována jako podklad nikoliv současná, ale jiná historická mapa, nebo dynamické zobrazování analýzy během umisťování bodů. Cenným podnětem pro další rozvoj představuje návrh na dobrovolnické přepisování názvů lokalit z mapy spolu s georeferencí, které by umožnilo fulltextové vyhledávání v textu mapového pole.

Jak osobní setkání s dobrovolníky tak dotazníkové šetření poskytly překvapivě přínosnou a kvalitní zpětnou vazbu, proto budou tvůrci projektu podobné akce jistě opakovat v propracovanější formě. Vhodnou příležitostí bude nová velká dávka map ke zpracování plánovaná na přelom roku, která bude opět spojena se soutěží. Mezitím mohou zkušenější i noví spolupracovníci trénovat na menších objemech map, které budou uvolňovány v průběhu celého roku. Zapojit se tak mohou kdykoliv.