elektronický časopis o informační společnosti
nejpozdější
Vážení čtenáři,
léto je v plném proudu a společně se slunečními paprsky (a údajně rekordními teplotami i rekordními suchy) k vám přichází i červencové číslo časopisu Ikaros – tentokrát více než kdy jindy doslova vzpomínkové.
VíceNa své první setkání se Standou Kalkusem nikdy nezapomenu. Po dvaceti letech vynuceného vnitřního exilu jsem se v srpnu 1990 jako čerstvý šéf Parlamentní knihovny, tehdy ještě Knihovny Federálního shromáždění, ocitl na 56. Kongresu IFLA ve Stockholmu. Cítil jsem se zoufale. Nevěděl jsem, nemaje žádných zkušeností, jak se v mezinárodní společnosti chovat, sláma mi, jak se říká, čouhala z bot.
Navíc se ke mně kde kdo vrhal: Praha a sametová revoluce byly v kurzu, vyptával se na poměry, žádal názory a stanoviska nebo si chtěl jen přátelsky popovídat. A já zjistil, že mé znalosti němčiny a ruštiny jsou mi tu k ničemu a lámaná angličtina jenom pro ostudu. Takže když se druhý den náhle z davu knihovníků v kuloárech jednacího sálu vynořila postava se jmenovkou Stanley Kalkus a americkou vlajkou na hrudi a zjevně směřovala ke mně, hodlal jsem prchnout zhrozen z představy své další zmatené anglické konverzace a již několikáté propocené košile. Ještě že se mi to nepodařilo. Ze Stanleyho se vyklubal český Standa s neuvěřitelně nádhernou a vybranou češtinou a snovým povoláním ředitele všech knihoven válečného loďstva a námořní pěchoty Spojených států amerických.
VíceVýborný a hodný člověk, duší přítel českého knihovnictví a informační vědy, založením demokrat, člen zahraničního i českého Sokola, oblíbený kolega a člověk se smyslem pro humor a znalec vína – to byl Dr.
VíceUž mnohokrát jsem označil polistopadovou éru v našem oboru jako renesanci českého knihovnictví. Nebylo to pouze odideologizování metodiky práce se čtenářem ve veřejných knihovnách a jejich otevření skutečně hodnotné naší i světové literatuře. V neposlední řadě šlo přímo o revoluční zvrat v technologii. Najednou tu byly relativně snadno dostupné počítače a s nimi nabídka programového vybavení pro řízení celého zpracovatelského a především výpůjčního procesu, což začalo celkovou úroveň českého knihovnictví nejen ve veřejných, ale také v odborných a vědeckých knihovnách přibližovat až překvapivě rychlým tempem vyspělým západním zemím.
VícePhDr. Jaroslav Vobr může být příkladem člověka, kterého v jeho mládí doba směrovala k technické práci, on ale její tendence překonal, aby se věnoval knihovědě. Narodil se 25. května 1939 v Praze, dětství však prožil v Jihlavě, kde v roce 1956 ukončil maturitou Jedenáctiletou střední školu. Dostal umístěnku do Městského stavebního podniku v Jihlavě a po třech letech odešel studovat stavební průmyslovku do Brna, kterou v roce 1961 ukončil další maturitní zkouškou. Po základní vojenské službě se vrátil do Brna, kde pracoval v Podniku bytového hospodářství.
VíceSpolečně s otevřením Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty UK 21. března 2013 spustila Moravská zemská knihovna v Brně web Staré mapy. Devět paměťových institucí jeho prostřednictvím vyzvalo dobrovolníky ke spolupráci s knihovnami a muzei při obohacování metadat digitalizovaných map. Výsledky jejich práce poslouží pro vizuální vyhledávání v mapových sbírkách a bude je možné využít i pro další výzkum. Získaná data tak umožní například zapojení zpracovaných map do mezinárodních vyhledávacích databází jako je Old Maps Online.
VíceV predchádzajúcom článku o živote a diele amerického lingvistu a semiotika prof. T. A. Sebeoka[1] sme sľúbili, že si povieme niečo o jeho interdisciplinárnej vede, či odbore zoosemiotike. Hlavnou náplňou tejto vednej disciplíny je význam znaku ako komunikačného prostriedku v živote zvierat.
VíceKoncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2015 je dokument, o kterém už asi slyšela většina domácí knihovnické veřejnosti. Strategický dokument, který knihovnám, jejich zřizovatelům, provozovatelům i samotným knihovníkům říká, kam by se měla ubírat další cesta vývoje. Ale víme, jak s takovou Koncepcí vlastně naložit? Co znamená její uplatnění pro konkrétní knihovny? Opravdu se v Koncepci najdou jen velké knihovny, nebo se týká i těch menších, městských a obecních? Srozumitelnost tohoto vládního dokumentu může být místy obtížná, těžko se v ní vyznat. Co s tím? Můžeme si to trochu zjednodušit a podívat se na Koncepci z pohledu trendů i srovnání.
Více