Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

A přece se točí!

Čas nutný k přečtení
3 minut
Již přečteno

A přece se točí!

0 comments
Vánoce! My matky si tuto skutečnost uvědomíme vždycky o chvilku dříve než ostatní. Já osobně, protože odmítám prožívat prosincovou nákupní schizofrenii, se tím zabývám již nyní. Chtěla jsem vás vzít s sebou na imaginární vánoční nákup do obchodu s hračkami. Myslela jsem si, že to možná půjde i stylově jako @business, ale řeknu vám, žádná sláva. Ne, že bych se již nemohla dočkat chvíle, kdy se síť promění v nekonečný exkluzivní katalog zboží, ale čekala jsem víc. Z pochopitelných důvodů jsem se omezila na její českou část. Výsledek si dovolím stručně komentovat.

Nejlogičtější adresa sice skutečně nabízí elektronický obchod s hračkami, ale jeho nabídka je zatím tak ubohá, že kdybych sebrala obsah dětského pokojíčku v našem bytě a roztřídila ho do podobných kategorií, určitě bych dopadla lépe. Za pochvalu stojí, že tvůrci se alespoň pomocí anketního dotazníku snaží dozvědět, co bychom si my, zákazníci přáli v obchůdku najít. Kromě této, velmi chabé nabídky, už na českém Internetu najdete jen pár adres, na kterých můžete skutečně elektronicky cosi objednat. Vlastně jsou to jen dřevěné hračky na několika adresách (VIVA, Walachia, STORIA, Obchod) a ve firmě HMV modely železnic. Možná, že se ještě něco najde, ale protože nejsem placená za brouzdání po síti, po pár minutách, kdy bylo jasné, že letos takhle vánoce nezajistím, jsem to vzdala.

Nezbude než v sobotu ráno vyrazit do obchodů s hračkami. Musím říct, že to pro mne není zase takové utrpení, dělám to ráda, jen mám čím dál tím větší problém si ze stále se zvětšující nabídky vybrat. Teď konečně poznáte, proč tento svůj příspěvek píšu do kyberfeministického okénka. Pojďte se projít standardním obchodem s hračkami, třeba v centru Prahy (ten nejnovější je SPARKY´S, ale všechno co napíší, klidně lze zobecnit až na mezinárodní úroveň).

Nahlédneme tedy nejdřív do oddělení pro kluky. Co vidíte? Kromě autíček všech druhů, armády ve všech svých historických podobách, spoustu stavebnic rozvíjejících duševní i fyzické schopnosti, železnice, nejrůznější sady strojů, nářadí pro řemeslníky, stavbaře, zemědělce, výstroj pro policajty, závodníky, prostě: POVOLÁNÍ. Kluci od útlého věku vnímají jednoznačné poselství, co od nich společnost očekává, že totiž budou jednou v životě něco dělat, že budou někým. A teď se otočíme a podíváme se do oddělení pro holky. Co najdeme? Samozřejmě panenky, mimina i maminky s děťátkem v bříšku, nádobíčko a další potřeby na vaření, vybavení do kuchyně, pračky, miniaturní košťata, či mop, vrcholem podle mne je zmenšenina žehlícího prkna, kolébky, kočárky... Když si teď položíme stejnou otázku jako před chvílí, co zjistíme? Holčičky jsou od malička připravovány na to, že jejich úkolem na této zeměkouli je vařit, prát, uklízet, žehlit a přebalovat mimina. To jediné se od nich čeká. Možná ještě péče o zevnějšek. Abych nebyla nespravedlivá, jsou dvě povolání, která byla v tomto smyslu omilostněna, totiž doktorka a kadeřnice. Ano ještě hra na obchod, nakupovat je přece společensky žádoucí. Světlou výjimkou v tomto smyslu by mohla být firma LEGO, i když její poslední novinka s názvem SCALA má k uvedené segregaci již dost blízko. Panenka Barbie zasluhuje samostatnou stať. Možná někdy.

Jestli si příště v takovém obchodě budete připadat trochu jako ve středověku, nechť je vám útěchou, že chyba není na vaši straně. Myslíte, že v elektronickém obchodě to bude lepší? No,můžete doufat. A cože si to k vánocům přeje moje dcera? No přece domeček pro panenky, takový jako má kamarádka Bětuška, s terasou, se stolečkem, na kterém je i talířek s kouskem dortu z umělé hmoty i s jahodou! Jistě slyšíte, jak jsem si povzdechla... Ne, nebudu šestiletému dítěti vysvětlovat společenské souvislosti, ani co znamená slovo kýč, zaměřím se pouze na to, aby mne to nestálo víc než je bezpodmínečně nutné.

Dostalo se mi však zadostiučinění, jaké jsem ani nečekala. V neděli ráno moje dcerka namalovala obrázek.. Na moji otázku, co je to odpověděla. Mami, to je parní vláček, tady je paní strojvůdkyně, paní topička a paní cestující. To je jedna z těch chvil, kdy mám chuť zvolat "A přece se točí!"

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
CIKÁNKOVÁ, Jarmila. A přece se točí!. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 10 [cit. 2019-12-12]. urn:nbn:cz:ik-10487. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10487

automaticky generované reklamy
registration login password