Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Obchodování po síti může přinést řadu výhod pro koncového zákazníka

Čas nutný k přečtení
9 minut
Již přečteno

Obchodování po síti může přinést řadu výhod pro koncového zákazníka

1 comments
Zatímco jsou tento a příští rok považovány za zlomové pro rozvoj elektronického obchodování, jen malé procento českých firem je vůbec připojeno k Internetu a počet těch, které jej aktivně využívají pro styk s klienty, marketing nebo ochodní transakce, by se dal spočítat na prstech jedné ruky. Možnost přesunout velkou část svých obchodních aktivit na globální počítačovou síť přitom přinese největší výhody právě malým a středním firmám, které transformace ekonomiky v ČR oslabila, a bylo by tudíž logické, aby právě ony se se staly tažnou silou v rozvoji elektronického obchodu v ČR s garancí a podporou státu. Střední a malé podniky totiž dostanou s Internetem do rukou nástroj, který jim výrazně rozšíří obchodní možnosti.

Výhody

Větší a kapitálově silnější firmy už nebudou mít tolik výhod, protože v globálním elektronickém ochodování nebude rozhodovat fyzická lokace firmy, a to ani ve smyslu fyzické vzdálenosti od zákazníka a dostupnosti produktů, ani ve smyslu tzv. "dobrých adres" v lukrativních čtvrtích metropolí. Tento fakt významně napomáhá transparentnosti trhu: zákazník má přístup k informacím o prodejcích téhož produktu, může pohodlně srovnávat ceny, solidnost firmy a servis a množství bariér známých z "tradičního trhu" tak odpadá. Zvyšuje se tlak na konkurenci, což - kromě jiných faktorů - snižuje koncové ceny produktů, dostáváme se k vítanému stavu "best service - best price". Obecně by se tak měla zlepšit informovanost na straně kupujících i prodávajích, již dnes se například objevují servery, které informují o neplatičích, zpronevěrách, podvodnících apod.

Transparentnost trhu je dále posilována snížením počtu prostředníků na cestě mezi producentem a koncovým uživatelem, ať už chápeme obchod jako business-to business nebo business-to-customers (nepřekvapuje, že první z uvedených modelů je daleko častěji realizován a přestavuje několikanásobně vyšší obraty).

Náklady na reklamu jsou na Internetu relativně nižší a velké firmy a řetězy firem tak ztratí konkurenční výhodu v možnosti pořádat bombastické reklamní kampaně, které si téměř žádná z malých a středních firem nemohla v tradiční podobě dovolit. Na druhou stranu je samozřejmé, že "být viděn" na Internetu bude i do budoucna klást vysoké nároky na reklamní strategie i samotné provedení reklamy. Někteří z analytiků elektronického obchodování přesto odhadují, že dojde k určitému propadu výdělků v reklamním a PR průmyslu. Lze tedy říci, že možnosti reklamy a PR budou se vstupem firmy do virtuálního světa podstatně rozšířeny, přístupnější i specifické. Spolu s elektronickým obchodováním se proto rozvíjí i metody a strategie marketingu v internetovském prostředí.

Pro vstup na elektronický trh není dále potřeba tak vysoký vstupní kapitál, jako je tomu při zakládání srovnatelné firmy v "tradiční podobě". Na druhou stranu je však třeba poznamenat, že dosavadní zkušenosti ukazují, že zavedení, realizace a provoz profesionálního a úspěšného systému pro elektronické obchodování na síti stojí velké investice časové, finanční i lidské a zatím se kromě pionýrů oboru (prodej knih, letenek, software nebo porno) velké zhodnocení těchto investic nedostavuje. Odhady budoucího vývoje elektronického obchodu jsou však vesměs optimistické: náklady na vytvoření systému elektronického obchodu by se měly dříve nebo později jeho zřizovateli vrátit, ať již je jím stát nebo konkrétní firma, především proto, že přechod na systém elektronického obchodování nastartuje celou řadu dalších procesů, které jako lavina převálcují ty, kteří se do systému nezapojí a zároveň nastartují podobné procesy ve svém fyzickém i virtuálním okolí.

Nevýhody

Pro přechod na plné využívání všech prostředků moderní IT pro elektronické obchodování může být bariérou skutečnost, že vpodstatě neexistuje ověřený a vyzkoušený model takového systému a zároveň se většina analýz shoduje v tom, že elektronický trh bude v mnohém odlišný od tradičního. Jinými slovy, hrozí podstatně větší riziko neúspěchu. S tím souvisí také otázky vhodného softwarového prostředí. Dosud nebyly vyvinuty dostatečně silné a výkonné SW nástroje pro administraci všech činností spojených s elektronickým obchodováním. Různých programových aplikací samozřejmě vzniká celá řada, jejich tvorba je však dosti chaotická, nekoordinovaná, hrozí nekompatibilita apod. Tím se samozřejmě zvyšují i náklady na takový systém. Na druhou stranu bez určitého rizika a počátečního experimentování nelze rozjet žádný podnik a už vůbec ne takový, jakým je virtuální obchodování. Skeptici si snad mohou vzít příklad z podobných systémů, které již fungují na podobné bázi: teleshopping a především finanční sektor a burza.

Nekompatibilita se však vyskytuje i v legislativním prostředí: různé státy mají kupříkladu různé daňové systémy a mnoho jiných legislativních opatření není zcela jednotných tak, aby mohl probíhat globální obchod.

Kromě obav ze ztráty kontroly národní vlády může být vcelku reálná i obava ze ztráty národní identity: pokud by například české podniky obchodovaly elektronickou cestou, musely by pravděpodobně používat angličtinu jako komunikační jazyk Internetu. To může být na jednu stranu odrazovacím momentem pro české zákazníky, na druhou stranu může dvoj- a vícejazyčná komunikace se zákazníky firmu značně vyčerpávat.

Podobnými ambivaletními pocity může být doprovázena jedna ze zdánlivých velkých výhod systémů pro virtuální obchodování: schopnost systému zazanamenávat přání jednotlivých konkrétních zákazníků, evidence velkých objemů informací o klientech a s tím související možnosti marketingu - komerční nabídky šité na míru rozesílané přímo do mailboxu konktrétního zákazníka, propojení několika firem a předávání zákazníků. Hrozí totiž nebezpečí ztráty soukromí a negativní pocity související s malou kontrolou evidence osobních údajů. Zákazník sice může nastavit na svém mailboxu různé filtry na "junk mail", samotný fakt, že někde někdo vypátral jeho zálibu v kaktusech a nyní mu pravidelně každý týden anonymní server zasílá obsáhlé komerční nabídky na hnojiva na kaktusy, může silně obtěžovat, byť se jedná o slušné a někdy dokonce i podepsané e-maily. Velice snadno se také může stát, že jednou zadaná osobní data nelze definitivně smazat prostě proto, že zákazník neví, kde jsou uložena nebo kam všude byla zaslána/prodána.

Zatím se v existujících systémech elektronického obchodování nejvíce uplatnil prodej takových komodit, které nepodléhají zkáze a jsou atraktivní pro majoritní skupinu uživatelů Internetu (software, hardware, knihy, CD nebo videokazety včetně porno). Zdá se, že ani v budoucnu s plně rozvinutými systémy elektronického obchodu nebude možné prodávat úplně všechny typy zboží a služeb, protože u některých z nich mohou nastat problémy s dodávkou zboží zákazníkovi (potraviny, zvířata, květiny) nebo mohou existovat ještě jiné překážky, například sociální (využívání Internetu je stále elitní záležitostí, rozložení sociálních skupin ve společnosti neodpovídá rozložení skupin uživatelů Internetu).

Politická dimenze

Ná základě uvedených specifik elektronického obchodování odhadují odborníci pokles zisků velkých společností (business center, retězců, monopolů apod.), které dominují tradičním trhům díky inherentním výhodám. Garance státu a podpora elektronického obchodu by proto u nás pomohla především malým a středním podnikům, které jen stěží mohou na globálním trhu konkurovat nadnárodním gigantům. Nabízí se několik řešení, jak tuto podporu od státu ustavit, jedním z nich je například systém daňových úlev pro virtuální podnikatele.

Role státu je však v elektronickém obchodování sporným bodem. V současné době například jedná Evropská unie se zástupci průmyslu o tom, jak velký by měl být dohled státu nad elektronickým obchodem. Na jednu stranu je zde totiž snaha redukovat výhody a moc velkých firem na současném trhu, uvolňovat trh a odstupovat od regulačních opatření, stát se však ve svém tradičním pojetí jen těžko vyrovná s globálním trhem, kde bude potřeba definovat způsoby odvodu daní, státní majetkový podíl apod. V souvislosti s globálním elektronickým obchodem, kde nezávisle na fyzické lokaci a tedy na státní a národní příslušnosti budou realizovány obchodní, kapitálové a finanční transakce mezi zůčastněnými, bude muset stát hledat svoji pozici. Koneckonců již dnes existují velké nadnárodní podniky a kapitálové společnosti jejichž transakce přesahují dosah i hranice jednoho státu. Zdá se tedy, že světový obchod se stále více vymyká kontrole národních vlád, a snad právě proto se například vláda USA snaží brzdit kroky vedoucí k vytvoření pravidel celosvětového elektronického obchodu. Národní vlády se vcelku oprávněně obávají ztráty kontroly nad již dnes dosti nekontrolovatelnou globální informační sítí a následnému uvržení země do ekonomických, politických a sociálních problémů. Pozice dohlížitel by tedy byla vzhledem k elektronickému obchodování tou nejvýhodnější pro národní vlády.

Politické klima tedy může být jednou z výrazných překážek elektronického obchodu, v ČR se k této bariéře může ještě navíc přidat nepřipravenost na takový systém obchodování vůbec přejít. Zdá se, že obecně budou tento nový systém podporovat spíše pravicové vlády s podporou podniků, které tradičně upozorňují na nevhodnost posilování moci státu a vzhledem k současné politické reprezentaci ČR lze něco takového očekávat jen stěží.

Elektronické obchodování jako součást informační společnosti

Navzdory mnoha překážkám v plném rozvoji elektronického obchodování a nedořešeným problémům, které s ním souvisejí, shoduje se většina vizí budoucího vývoje tohto odvětví v převážně optimistických odhadech. Je nesporné, že se elektronický obchod bude vyvíjet rychle a dynamicky, způsobem „sněhové koule", která si nakonec vynutí úpravy legislativního a politického prostředí. Internet a moderní komunikační a informační prostředky totiž nepřicházejí jen náhodou. Ve společnosti dochází k významným transformačním procesům, které vedou mimo jiné i ke změnám ve struktuře trhu. Masová pásová produkce pro nerozlišenou masu zákazníků v industriální éře byla postupně vystřídána přechodem na produkci šitou na míru konkrétním zákazníkům nebo definovaným skupinám klientů. V informační společnosti se tedy stále více prosazuje individuální přístup firem ke svým klientům, direkt marketing, servisní telefony, 24hodinová služba apod. Vzdorovat nebo ignorovat tyto trendy by se rozhodně nikomu ve svých důsledcích nevyplatilo.

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
JEDLIČKOVÁ, Petra. Obchodování po síti může přinést řadu výhod pro koncového zákazníka. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2019-08-18]. urn:nbn:cz:ik-11112. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11112

automaticky generované reklamy

Máme zde 1 komentář

O vydělávání peněz už se nějaký ten pátek zajímám a mou říct jediné a to, že není jednoduché svůj kamenný obchod přesunout na internet. Za prvé na internetu je mnohem větší konkurce, kterou s velkou pravděpodobností nepředběhnete a za druhé mít vlastní eshop, neěco stojí. Mám spoustu známých kteří za mnou přišli, že chtěji eshop, že budou prodávat věci z číny atd... První otázku, kterou jsem jim vždy položil byla "a proč by lidi měli chodit na tvůj web?" Nikdo z nich neuměl odpovědět. To je věc kterou si 95% lidi vůbec neuvědomuje, proč by někdo měl chodit na jejich web, když drtivá většina lidi obchoduje u notoricky známých společnosti. Také jsem dříve přemýšlel, že bych si založil eshop a prodával tam něco, ale když jsem si napsal všechny pro a proti, tak jsem si to hone rychle rozmyslel. Nakonec jsem začal obchodovat na internetu, ale na burze ne s fyzickým zbožím. Jedná se o celkem zajímavý způsob vydělku, ale zklamu vás, není to pro každého, jak se všude dočtete. Pokud se chcete dozvědět více, můžete si počíst zde: http://opcebinarni.com/ mohl bych to maličko přirovnat k forex obchodování, pokud vám to nějak pomůže, ale nejlepší bude když si to přetete sami a sami si o tom uděláte nějaký obrázek.

registration login password