Úvod

Současný trend rozšiřování otevřených volných knihovních fondů přináší vyšší nároky na uživatele ve smyslu samostatné orientace v knihovně. Běžně  v knihovnách existují  pouze   orientační systémy ve formě tištěných navigačních panelů. Stanovili jsme si za úkol vytvořit samoobslužný online orientační systém, který uživatelům zjednoduší možnost fyzicky nalézt exemplář hledané publikace v knihovně a poskytuje tak určitý uživatelský komfort. Mimo jiné vytvořený systém ušetří čas a práci knihovníkům (vysvětlování, vyhledávání, eventuálně donášení publikací z otevřeného volně dostupného fondu apod.). Ušetřený čas a energii mohou knihovníci věnovat odborným pracím.

Knihovní fond Přírodovědecké fakulty je umístěn v dílčích oborových knihovnách. V každé z nich mají svůj vlastní systém signatur i vlastní systém třídění a rozmístění fondu. Samoobslužný orientační systém měl být aplikován ve dvou z osmi existujících fakultních dílčích knihoven. Klíčem k výběru bylo to, že mají celkem rozsáhlý volný výběr knihovního fondu a že pracovníci projevovali zájem se pilotního projektu účastnit. Jedná se o nedávno nově rekonstruovanou Biologickou knihovnu, vzniklou spojením několika úzce zaměřených biologických knihoven. Druhou je Oborová knihovna chemie. V závěru roku ušetřené finanční prostředky pomohly nečekaně vybavit i třetí dílčí knihovnu – Geologickou knihovnu.

Problematika byla řešena za finanční podpory projektu FRVŠ 111/2010 pod názvem „Posílení online referenčních služeb knihoven Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze prostřednictvím samoobslužného orientačního systému; pilotní projekt.

Vlastní postup řešení

Řešení lze rozdělit do dvou částí – hardwarové a softwarové. Za hardwarové řešení jsme zvolili dotykové obrazovky se zabudovanými počítači postavené na stojáncích, vyrobených pro dané účely na zakázku. Takové řešení může konkurovat drahým informačním kioskům, které jako investice nelze pořizovat v rámci programu vyhlášeného pro knihovny. Zakoupené záložní zdroje UPS poskytují v každé z knihoven možnost vyhledávání v online katalogu včetně vyhledání fyzických publikací též v době, kdy je vypnutý elektrický proud. Tato situace na fakultě sice nenastává často a výpadky proudu nejsou dlouhodobé, ale do této doby při takových situacích nebylo vyhledávání v online katalogu vůbec možné a provoz knihoven stál. Pořizování záložních zdrojů má smysl hlavně díky tomu, že Centrum informačních technologií Přírodovědecké fakulty má provoz fakultních serverů záložními zdroji zajištěn.

Během práce jsme narazili na řadu nečekaných problémů, které jsme museli řešit. Zvolený typ dotykové obrazovky od doby podání žádosti o projekt přestali vyrábět. Firma, která nám slíbila stojánky pro projekt vyrobit ze dřeva shodného s dřevem nábytku v knihovnách, nakonec zakázku odmítla. Nový výrobce stojánků, disponující kovovýrobou, přes mnoho urgencí dodal stojánky až na konci listopadu. Teprve tehdy jsme mohli rozhodovat o tom, zda a jak lze ušetřené finanční prostředky využít. Zlevnění hardwaru i softwaru od doby podání žádosti o projekt nám umožnilo vytvořit ještě jeden komplet „stojánek – dotyková obrazovka – záložní zdroj“ pro Geologickou knihovnu. To však pouze za předpokladu, že knihovna přispěje menší částkou ze svého rozpočtu. Z vlastních zdrojů jsme našli též finance na ohodnocení potřebných prací pracovníků této třetí knihovny.

Softwarové řešení představuje programování vlastní internetové aplikace, které využívá výstupy z celouniverzitního automatizovaného knihovního systému Aleph a grafické výstupy schematických plánků rozmístění knihovního fondu v konkrétní knihovně. Pro co nejjednodušší využití je aplikace připravena jako internetová s ohledem na případné budoucí rozšíření. Pro prohlížení a použití je možné využít libovolný novodobý internetový prohlížeč v aktuální verzi, aplikace je však v maximální míře optimalizovaná na prohlížeč Chrome od společnosti Google (freeware), který umožňuje rychlé a bezpečné prohlížení bez rušivých grafických doplňků. Aplikace je však plně funkční i v nejrozšířenějším internetovém prohlížeči Internet Explorer (min. verze 7). Využívá se technologie samostatných oken (tzv. rámů), kdy v jednom okně je nezávisle zobrazen centrální katalog UK, v druhém okně vyhledávání signatur. Toto uspořádání umožňuje nezávislou práci v každém z rámů a usnadňuje orientaci v případě vyhledávání více signatur po sobě. Z důvodu častějšího přesunu knižního fondu v knihovnách byl vytvořen funkční modul poloautomatické aktualizace údajů.

Obr.1: Uživatelské rozhraní aplikace

Uživatel si vyhledá signaturu hledané publikace v online katalogu v levé části obrazovky (viz obr. č. 1) a přenese ji do vyhledávacího okénka v pravé části obrazovky (blíže viz též obr. č. 2). Výsledkem vyhledání je zobrazení stručné citace nalezené signatury a malého plánku, který ukazuje, kde se hledaná publikace v knihovně nachází. Tento plánek lze přepínat z 2D do 3D zobrazení. Kliknutím na malý plánek se umístění v knihovně zobrazí ve větším měřítku v samostatném okně (viz obr. č. 3).  

Obr.2: Okénko pro zápis hledané signatury

Obr.3: Zobrazení umístění hledané publikace

Úkolem grafických prací bylo vytvořit plánky knihoven, které se budou zobrazovat uživatelům při hledání publikace a navedou je na místo, kde se hledaná publikace fyzicky  nachází. Uskutečnilo se několik schůzek s pracovníky zúčastněných knihoven za účelem objasnit systém signatur a jejich značení v knihovnách. Byly vytvořeny stručné nákresy místností a byl vyfotografován současný stav uspořádání knihovního fondu z úhlu pohledu, který pravděpodobně uvidí uživatel knihovny, stojící u informačního kiosku.

Poté byl vybírán vhodný software.  Byly vyzkoušeny demoverze osmi grafických programů pro nákres plánků jak ve 2D, tak ve 3D verzi. Některý software nevyhovoval z důvodů složitosti ovládání, jiný minimální nabídkou tvarů a další zase nulovou variací nabízených předmětů. Po poradě s knihovníky zúčastněných knihoven nad ukázkami grafických výstupů byl vybrán a zakoupen software Roomarranger v české verzi. Při výběru byl brán v úvahu uživatelský komfort, výběr přednastavených tvarů, jejich možné variace rozměrů i barev a v neposlední řadě tomu všemu odpovídající cena.

V programu Roomarranger byly nakresleny základní plánky knihovních místností ve 2D verzi a z každé místnosti i několik úhlů pravděpodobných pohledů ve 3D verzi. Plánky jsou uloženy jako statický obrázek (jpg formát). Ten byl vstupem pro úpravy v grafickém programu ADOBE Photoshop, v němž bylo vybranou barvou označeno rozmístění publikací ve volném výběru. Příklad plánků v zobrazení 2D a 3D je uveden na obrázcích č. 4. a č. 5.

Obr.4: Plánek umístění konkrétní signatury ve 2D zobrazení

Obr.5: Plánek umístění konkrétní signatury ve 3D zobrazení

Vlastnímu softwarovému řešení musely předcházet rozsáhlé přípravné činnosti v knihovnách.  Představovaly nejen export signatur z knihovního systému Aleph, což se při plánování projektu jako jediné předpokládalo, ale v souvislosti s projektem toho bylo nutné zvládnout mnohem více. Předcházela dlouhodobá příprava, která zahrnovala obsahovou i fyzickou revizi dokumentů. Vlastní systém signatur i vlastní systém třídění a rozmístění fondu vyžadoval individuální přístup v každé z knihoven.

Knižní fond Biologické knihovny je tříděn tematicky a je složen z fondů čtyř knihoven – během uplynulých dvou let se k fondu bývalé knihovny zoologie přiřadil fond bývalé knihovny fyziologie rostlin. V roce 2010 přibyl navíc fond bývalé knihovny didaktiky biologie a knihovny antropologie. Původní signatury zůstaly zachovány. Jednotlivá témata byla v reálu od sebe odlišena pouze vizuálně (barevně), bylo třeba sjednotit označení knih i v elektronickém katalogu. Knihovníci k tomuto účelu využili druhou signaturu a doplňovali ji do záznamů jednotek v systému Aleph. Druhá signatura je jednoznačnou pro jednotlivá témata volného výběru a prostory uložení (dva depozitáře, výpůjční pult - skripta a zmíněný volný výběr). Protože se s fondem v rámci daného tématu stále hýbe (např. dokoupení dalších jednotek, přesun žádané literatury z depozitu do volného výběru atd.), jsou druhé signatury vztaženy ke všem policím vyčleněným pro daná témata.

Oborová knihovna chemie řešila problémy nejednotnosti přiřazování signatur v průběhu existence knihovny od počátku 20. století i nejednotného historického řazení knihovního fondu. Práce spojené s projektem musely urychlit do budoucna plánované činnosti v knihovně. Představovaly přemísťování publikací ve volném výběru popř. přemístění publikací s nulovým počtem výpůjček včetně zahraniční neanglické literatury do depozitáře. Ve studovně tak tradičně zůstaly pouze prezenční materiály: příručka chemické literatury, jazykové slovníky a příručky, dále pak různé encyklopedie (cizojazyčné i české) a některé časopisy. Přesuny se týkaly i tištěných vysokoškolských kvalifikačních prací. Nedílnou a zároveň podstatnou součástí byla volba jednotných signatur a sbírek a důsledné sjednocení signatur v systému Aleph. Výběr vhodného místa pro informační stojánek si vyžádal i přesun nábytku v knihovně.

Geologická knihovna se ochotně do projektu zapojila na konci roku 2010, když nevyčerpané projektové prostředky otevřely možnost pořídit orientační systém také pro tuto knihovnu. Volný výběr publikací je menšího rozsahu než u výše jmenovaných knihoven, nicméně se knihovnice v závěru roku pustily do probírky a přesunu publikací, což si již dříve plánovaly jako činnosti do budoucna. Je samozřejmé, že uvedené činnosti vyvolaly nutnost zasáhnout i do signatur knihovních jednotek v knihovním systému Aleph.

Závěr

Pokusili jsme se o vytvoření online orientačního systému a jeho aplikaci. Při řešení stanoveného cíle se bylo možné opřít o skutečně kvalitní spolupracovníky, jak na vlastním pracovišti - Středisku vědeckých informací Přírodovědecké fakulty UK v Praze, tak v zúčastněných knihovnách a v neposlední řadě využít schopnosti technika z Centra informačních technologií Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Podpora všech zúčastněných byla veliká jak ve fázi přípravy projektu, tak i jeho realizace. Vybavení tří dílčích odborných knihoven Přírodovědecké fakulty dotykovými panely se samoobslužným orientačním systémem zjednodušuje uživatelům možnost fyzicky nalézt exemplář hledané publikace v knihovně. Současně ušetří čas a práci knihovníkům. 

Praxe ukáže, zda se systém osvědčí, zda zvolené řešení je dobré a zda při dobré propagaci vzbudí zájem o aplikaci v jiných knihovnách. V budoucnu je možné navázat s dalším možným využitím dotykových displejů pro potřeby knihoven - jako např. promítání vizualizace knihovny, online kurzů o knihovnách a elektronických informačních zdrojích apod.