O nové podobě projektu Citace.com s Martinem Krčálem
Službu Citace.com a jejího duchovního otce Martina Krčála (KISK FF MU a Knihovna FSS MU) není třeba čtenářům Ikara dlouze představovat. V současnosti je sice v Ikarovi připomínají především krátké zprávy, díky využitelnosti a kvalitě se ale Citace.com snadno dostávají do povědomí nejen knihovnické odborné veřejnosti. Od svého vzniku projekt Bibliografické citace, nyní známý spíše jako Citace.com, prošel několika revolučními změnami, z nichž poslední proběhla nedávno. Jak vypadá a co nabízí současná podoba Citace.com? To nejlépe čtenářům Ikara představí Martin Krčál v rozhovoru, který proběhl 25. 1. 2012 v Brně.
Provozovatel portálu Martin Krčál
Kdy vlastně byla spuštěna nová verze Citace.com?
Nová verze byla uvedena do provozu těsně před Vánocemi. Měl to být takový vánoční dárek, ale kladu si otázku, jestli to byl ten pravý dárek pro naše uživatele. Systém jsme nasadili s tím, že postupně odladíme největší chyby. Ukázalo se však, že naše koncepce byla až moc revoluční. Z jednoduchého generátoru jsme vytvořili citační software. Uživatelé byli zvyklí pouze zadat údaje a vygenerovat citaci. A najednou získali další funkce, které v základu předchozí verze generátoru nebyly. S tím měli docela velké problémy. Proto jsme se rozhodli systém upravit takzvaně „za pochodu“. To nám paradoxně přineslo další problémy. Často jsme odpovídali na připomínky, které jsme už vyřešili. Také je třeba říci, že odezva v první vlně byla docela negativní. Nicméně si myslím, že za měsíc provozu jsme systém vyladili tak, že teď funguje poměrně dobře. Samozřejmě víme o věcech, které by ještě bylo možné zlepšit.
Poměrně dlouho před zavedením nového systému byla na stránkách Citace.com interpretace aktuální normy ISO 690, kterou zpracovávalo mnoho českých odborníků na citace. Byla ta nová norma důvodem, proč jste přistoupili k tak rozsáhlé změně projektu?
Ano, byl to jeden z hlavních důvodů. Původně jsme se snažili systém předělat tak, aby fungoval ve staré verzi, ale brzy jsme zjistili, že to úplně nepůjde. Třeba koncept povinných údajů nová norma úplně rozbila. Zatímco dříve byly jasně definované údaje, které v citaci musely být, ČSN ISO 690 z dubna 2011 říká, že když nějaký údaj není k dispozici, tak se prostě vynechá. Proto jsme povinné údaje úplně zrušili. To se ale ukázalo jako největší problém pro naše uživatele, protože oni vyžadují povinné údaje. Chtějí se o něco opřít, mít jistotu, že v citaci budou nějaké údaje vyplněny. Negativní reakce na tuto změnu nás přinutily se nad ověřováním povinných údajů zamyslet. Nakonec jsme vybrali stěžejní údaje, které by v citaci měly být a pokud je uživatel nevyplní, zobrazí se mu upozornění, že citace není kompletní. Uživatel tak může citaci doplnit. Pokud nechá pole volné, pak se údaj v citaci neobjeví. Ve staré verzi generátoru to byl problém např. u antických autorů. Uživatelé museli vždy zadat jméno a příjmení. Nový systém upozorní na možnou chybu, ale neblokuje vytvoření citace. To ocení zejména pokročilí uživatelé, kteří povinné údaje dlouhodobě kritizovali.
Když říkáš „my“, myslíš i ty, kteří vytvářeli interpretaci nové normy, nebo to je jiná skupina lidí než ta za projektem Citace.com?
Lidé stojící za interpretací normy jsou úplně jiná skupina. S nápadem interpretace nové normy přišla Olga Biernátová s Honzou Skupou. Olga nám dlouhodobě pomáhá svými připomínkami při rozvoji projektu. To byl zřejmě také jeden z důvodů, proč se na mě po vydání nové normy obrátila s tím, že vytvářejí její výklad a chtěla ode mě připomínky. Postupně se objevila myšlenka, proč by to měl připomínkovat pouze jeden člověk. Rozhodli jsme se spojit více odborníků, proto jsme oslovili sedm dalších lidí (E. Bratková, D. Čerňová, V. Eliášová, Z. Firstová, L. Jansová, J. Kratochvíl a P. Sejk). Většina z nich se nějakým způsobem zabývá citacemi a dle mého názoru patří k největším odborníkům na tuto problematiku u nás. Moc mě potěšil jejich přístup. Všichni bez rozdílu zaslali své připomínky a většina se zúčastnila i pracovní schůzky, která trvala přes 8 hodin a pro mě osobně byla skutečnou vysokou školou na citace, za což kolegům znovu dodatečně děkuji. I díky shodě všech zúčastněných a podpoře Citace.com má dnes dokument velkou váhu a je mezi uživateli uznáván a ceněn. Abych se ale vrátil k původní otázce, na vývoji systému v současnosti pracuje jiný tým lidí než na výkladu normy. Jde o dva interní členy týmu, což jsem já a programátor. Mou prací je metodické vedení a řízení projektu, programátor má na starosti plánování, specifikaci systému a samozřejmě jeho realizaci. Dále využíváme externisty.
Pro připomínkování tedy využíváte pouze domluvené externisty, nebo získáváte reakce i od dalších odborníků a měníte podle nich systém?
Externisté nám spíše pomáhají s programováním a grafickou stránkou systému. Pro připomínkování využívám kolegů z Ústřední knihovny Fakulty sociálních studií MU, konkrétně Honzu Kříže, Dášu Čerňovou, Danu Mazancovou a Kateřinu Krčálovou Konečnou. Nicméně novou verzi systému mohli jako jedni z mála vidět i odborníci, kteří připomínkovali normu. Svými komentáři se hodně trefila Olga Biernátová, které celkem přesně vystihla, co bude uživatelům dělat problém. Z toho je parné, že své uživatele zná velmi dobře.
Podílel se ještě někdo na návrhu nového systému, především redesignu? Zapojili jste třeba studenty, abyste podchytili skupinu budoucích uživatelů, nebo jste se rozhodovali sami na základě vlastní představy o budoucí podobě?
Design jsme zadali profesionálnímu grafikovi, který ho vytvořil dle našeho zadání. I díky úpravě systému v průběhu Vánoc však bylo nutné grafiku přepracovat. Nyní máme na stole poslední návrh, který by měl definitivně vyřešit některé problémy, jež se objevují v kritických připomínkách našich uživatelů. Jen je ho nutné ještě zapracovat.
Logo jsem konzultoval s kolegy knihovníky a testoval jsem ho na svých studentech. Předložil jsem jim na výběr několik návrhů a ptal jsem se jich, které se jim nejvíce líbí a také, co si o jednotlivých návrzích myslí. Většina se shodla na logu, které jsme nakonec vybrali. Původně jsme chtěli vyhlásit anketu i mezi uživateli Citace.com, což se ale zejména z časových důvodů nepodařilo zrealizovat.
A když jste se tedy takto snažili zajistit pozitivní přijetí loga, bylo Vaše úsilí odměněno tím, že bylo přijato kladně?
K logu nebyly žádné připomínky, takže snad ano. Horší to bylo s designem. Hlavní problém byl v tom, že grafika nebyla úplně nasazena, takže vše nedávalo smysl. Na vině bylo pozdní dodání ze strany grafika. Stáli jsme před těžkým rozhodnutím, zda riskovat a nasadit novou verzi přes Vánoce nebo počkat do léta. Dle dlouhodobých statistik je totiž konec roku a leden klidnějším obdobím. Od února se návštěvnost výrazně zvyšuje, proto jakékoliv oddalování by mělo za následek kratší čas na ladění systému a odstraňování chyb, případně by hrozila nefunkčnost systému a výpadky v době největšího zatížení. Zpětně toto rozhodnutí vidím jako velmi dobré i přes mnoho negativních ohlasů. Byla to zkrátka jediná možnost. Pro mě osobně to byly velmi pracovní Vánoce a hodně náročný měsíc. Myslím si však, že přinesl své ovoce. Dokonce chodí i kladné ohlasy, takže doufám, že systém je již plně funkční a lidé si na něj zvyknou.
Nové logo portálu Citace.com
Tys mluvil o přístupech, předpokládám, že se nedá pochybovat, že stále narůstá množství uživatelů projektu Citace.com. Mohl bys prozradit, jak moc?
Oproti stejnému období loňského roku, čímž myslím podzimní semestr 2010, byl nárůst přes 100 %. Třeba ve zkouškovém období máme návštěvnost v průměru okolo 2500 uživatelů. V lednu 2012 to je běžně přes 5000 uživatelů, což je velmi dobré číslo. Podle mne nárůstu prospěla i nová verze, protože hodně lidí ji prostě chtělo vyzkoušet. Ale je pravda, že nárůst neustává, že i teď se drží okolo těch pěti tisíc, což je pro mne docela šok a příjemné překvapení. To jsem nečekal. Když se ještě vrátím k tomu růstu, tak za poslední tři roky registrujeme nárůst o 100% každého půl roku. Tato čísla jsou bezesporu dána dobrými referencemi, které si mezi sebou studenti předávají. Službu nijak významně nepropagujeme. Sázíme na virtuální marketing.
Myslíš si, že redesign pomohl, neodradil uživatele?
Myslím si, že je to hodně o zvyku. Uživatelé věci neradi mění, jsou spíše konzervativní a změny hůře nesou. Naše komunita byla zvyklá systém několik let používat. Téměř nic se v něm nezměnilo, a najednou přijde taková radikální proměna. Svou roli určitě sehrál i nedodělaný design a některé nové funkce. Bylo to patrné i v e-mailech, které chodily na technickou podporu. Naši uživatelé psali, že neví, jak něco udělat. Většinou jsme jim postup vysvětlili a šlo to. Velkým problémem se ukázala třeba absence nápovědy. To byla koncepční chyba. Dle našich statistik nejsou nápovědy příliš využívané, ale pro uživatele je to taková opora v nouzi. Najednou ji neměli, a znejistěli. Nevěděli, co mají zadávat. Poté, co jsme nápovědy doplnili, radikálně ubylo dotazů na samotný proces generování citací.
Další problém souvisí s autentizací. Významně jsme zredukovali registrační formulář. Náš uživatel dnes potřebuje pouze platný e-mail a zadá heslo, případně jméno. Další údaje jsme schopni získat z Google Analytics a složitá registrace spíše obtěžuje. Novinkou je ověření platnosti e-mailu, která je možná pro někoho obtěžující, ale my potřebujeme vědět, že e-mail funguje. Jsou za tím ryze praktické důvody (např. abychom mohli informovat o odstávkách systému) a hlavně e-mail si lidé pamatují, takže jej nově používáme i jako login. Vyřešilo to častý problém více účtů na jednoho uživatele. Bohužel problémem jsou právě stejné e-maily u více účtů, což nám dělá potíže při přihlašování uživatelů a ověřování hesel. Tento problém se týká více než jednoho tisíce účtů, proto jej musíme systémově řešit.
Když se podívám, jak se mění dotazy na technické podpoře, tak nejprve lidé kritizovali nový design, poté upozorňovali na chybné chování systému, teď se uživatelé ptají, jak mají vygenerovat citaci pro konkrétní typ dokumentu. Hodně lidí upozorňovalo na chybné citace, ale těch skutečných bylo jen minimálně. Většinou to bylo způsobeno neznalostí nové normy.
Pokud se posuneme k jinému typu změn systému, nabízí se otázka na funkce. Ubyly nějaké, které byly dříve k dispozici, např. protože nebyly využívány?
Hodně jich ubylo. Ve verzi 2.0 jsem testoval hodně funkcí, jako třeba RSS, sdílení nebo hodnocení dokumentů. Když jsem si před úpravou systému zobrazil statistiky, zjistil jsem, že např. v systému bylo uloženo patnáct RSS kanálů a šest bylo mých. Taková funkce je zbytečná a nemá příliš smysl ji udržovat. Dle našich informací uživatelé ani nevěděli, k čemu ji využít. Proto jsme RSS odstranili. Změnou prošlo také sdílení citací. Zatím je máme volně bez hesla, ale rádi bychom zavedli sdílení přímo mezi jednotlivými uživateli. Přijde mi to smysluplnější. Nově jsme upravili dohledávání záznamů. V této chvíli stačí zadat ISBN, kliknout na „Dohledat“, vyplní se formulář a nad ním se zobrazí citace. Změnou prošlo i samotné generování citací a to byl dlouho velký problém. Dříve uživatelé vyplnili formulář, kliknuli na tlačítko „Vygenerovat citaci“ a citace se zobrazila. Poté si ji mohli uložit. Ve verzi 3.0 jsme zavedli automatické ukládání po přepnutí do jiného pole a průběžné vytváření citace přímo při psaní. Byl v tom i trochu edukativní záměr, kdy uživatelé vidí, kam se údaj zapisuje a podvědomě se učí citaci vytvářet. Tlačítko „Uložit“ pak ztrácelo smysl. Uživatelé nechápali, že záznam mají uložený, i když ho třeba nedokončili. Proto jsme přidali tlačítko „Zkontrolovat a uložit“, které vyznačí doporučení, chyby a uživatele přenese nad formulář na vygenerovanou citaci. Přes původní problémy si uživatelé myslím už docela zvykli.
Ještě se vrátím k funkci dohledání. Informace v současnosti získáváme z volně dostupných zdrojů. Používáme např. SRU server Masarykovy univerzity od Z. Kadlece, pomocí kterého jsme schopni importovat kterýkoliv záznam z katalogu MU. Spolupracujeme i s VUT, takže se některé záznamy pokoušíme dohledat u nich. Pro zahraniční knihy využíváme volně dostupný SRU server Library of Congress. Tyto tři služby jsou pro nás stěžejní. Dřív jsme využívali i Amazon, British Library a další zdroje, ale zjistili jsme, že se hodně kryjí, takže není třeba udržovat všechna spojení. Chtěli jsme také využívat databáze xISBN a xISSN. Jsou to vlastně největší databáze bibliografických záznamů knih a časopisů. Měly by v nich být obsaženy všechny, které mají přiděleno ISBN a ISSN, což by vyřešilo náš problém, protože bychom měli tyto typy dokumentů z jednoho zdroje. Problém je, že vlastník obou databází často mění licenční podmínky.
Jednoduché rozhraní pro dohledávání záznamů
Když je dohledávání dle ISBN napojeno na knihovní katalogy, není problém s tím, že obsah vy, provozovatelé citací, nemůžete ovlivnit? Nebylo by lepší postavit si vlastní databázi, alespoň těch nejdůležitějších titulů?
Už o tom i uvažujeme, protože u katalogů je problém, že v nich mohou být chyby nebo prostě některé dokumenty v katalogu nejsou. Našli jsme třeba, že u některých záznamů není jako místo vydání „Praha“, ale „V Praze“. Toto nejsme schopni systémově při importu vyřešit, proto údaje jen vložíme do formuláře a uživatel má možnost si je upravit. Většinou to však uživatelé neudělají a citaci prostě převezmou tak, jak je v katalogu. Pak je tam samozřejmě chyba. Snažíme se to alespoň vysvětlit v nápovědě.
Zkoušeli jsme oslovit také Svaz českých knihkupců a nakladatelů, jestli nám poskytnou svoji databázi. Rádi bychom se domluvili s některými vydavateli nebo knihkupectvími, kteří by nám mohli dodávat záznamy. Jako protislužbu jim můžeme nabídnout třeba reklamní prostor na portálu. Při budování vlastní databáze chceme využít i další zdroje jako Ohlášené knihy apod.
Takže v tuto chvíli máte úzkou spolupráci navázánu s Masarykovou univerzitou, v jejím knihovním katalogu lze vygenerovat citaci, která je navázaná na váš generátor. Funguje spolupráce na nějaké významnější úrovni ještě s nějakou institucí?
Odkazy v katalogu jsou jedna z našich komerčních aktivit, která nám pomáhá získávat do projektu peníze. Jde totiž o placenou službu. Zisky se využívají zejména na pokrytí nákladů na provoz serveru Citace.com. Odkazy v katalogu generují poměrně velké zatížení, nicméně z knihoven registrujeme velký zájem. V tuto chvíli máme citace v katalozích Masarykovy univerzity, VUT, UTB ve Zlíně a teď nově třeba v Hradci Králové. Ve všech případech jde o instalace pod Alephem. Citace máme ještě na portálu Geobibline a dvě instalace jsou i v rámci systému KpWin. Díky otevřenému rozhraní není problém využít tuto službu i v jiných knihovních systémech nebo databázích. Kromě toho na VUT testujeme přepínání mezi různými citačními styly.
Ještě bych se ráda vrátila k funkcím nového systému. Určitě zásadní je kopírování vygenerovaného záznamu. V jedné z verzí bylo pro to zvláštní tlačítko. Jsou nějaké ohlasy lidí v tomto směru?
Tlačítko na kopírování ve verzi 2.0 nebylo. Objevilo se až v nové verzi, protože nám to přišlo zajímavé. Dřív šla citace zkopírovat pouze označením myši zkopírovat a přitom se přenášelo i šedé pozadí. Teď jsme přidali tlačítko „Zkopírovat“. Při úpravách systému chvíli zmizelo a téměř okamžitě jsme zaznamenali dotazy uživatelů. Nyní je už zpět a to i ve verzi bez přihlášení, kde původně chybělo.
Tlačítko pro zkopírování citace si uživatelé pochvalují
Pokud se objeví nějaký problém, jako třeba chybějící tlačítko nebo nefunkčnost, jak moc se uživatelé ozývají? Jak často musíte reagovat na dotazy běžných uživatelů?
Neuvěřitelně mě překvapila komunita kolem Citace.com. Popravdě, před nasazením nové verze jsem nečekal nějakou velkou odezvu. Ta smršť, která přišla, mi prostě vyrazila dech. Moc se mi líbí, že naši uživatelé projekt využívají a zaleží jim na něm. Jsem velmi rád i za negativní reakce. Je pravda, že jsem z nich měl v jednu chvíli depresi, ale dost nám to pomohlo při ladění systému. Odezva byla v prvních dnech okolo 50 e-mailů denně, což není málo. Teď už chodí tak 10 denně. Na takové množství se dá relativně rychle odpovídat.
Mnoho uživatelů psalo, že se jim systém nelíbí, ale už neříkali proč. Bohužel takové reakce pro nás nejsou příliš přínosné, protože potřebujeme vědět, co jim nefunguje, v čem se jim to nelíbí, abychom byli schopni systém vylepšovat. Podle více dotazů na jednu věc můžeme zjistit, že něco opravdu nefunguje, nebo že máme něco udělat jinak. To je třeba příklad formuláře, kde všichni říkají, že je moc složitý. Proto jsme si sedli a přemýšleli jsme, v čem je problém a jak ho vyřešit. V tomto případě jde zejména o uvození polí a pro uživatele zbytečné rozdělení údajů na části a zdrojový dokument. Obdobně může být i přes svůj přínos matoucí funkce dohledat. V dalším kole úprav to určitě zohledníme. Změny již ale nebudou tak zásadní. Průzkum bojem máme již za sebou. Nechceme uživatele zbytečně stresovat. Půjde spíše o postupná vylepšení.
Navazujete spolupráci i mezinárodně? Stojíte sami, nebo se někde inspirujete?
Mezinárodní spolupráci zatím nenavazujeme. Známe nějaké projekty na generování citací , jako třeba Harvard Generator, generátor pro MLA a Turabian nebo český Generátor citací vydavatelství VŠCHT. Poslední jmenovaný nás inspiroval ve skládání citací v reálném čase. Nicméně jsou to všechno spíš jednoduché věci. Sledujeme také klasický citační software RefWorksaEndNote, ale přiznám se, že tyto systémy mi přijdou pro uživatele opravdu hodně složité. Naší filozofií je jednoduchost. Takže odpověď na otázku je ano, sledujeme, ale spíše se snažíme jít vlastní cestou, nabídnout uživateli jednoduchost a pouze základní funkce. Uživatelé nechtějí stovky funkcí, ale chtějí si vytvořit citaci, mít ji někde uloženou a v případě potřeby ji vyexportovat do seznamu.
Zmínil jsi citační styly. V tuto chvíli jsou Citace.com vlastně citace ISO 690, což je standard, který není využíván úplně ve všech oblastech, a to ani v České republice. Uvažovali jste o rozšíření na jiné citační styly?
Přemýšleli, ale co se týká free verze, tak jsme to rychle zavrhli. Udržovat více stylů je velmi náročné a v současné době na to v bezplatné verzi nemáme kapacity. Dostali jsme inspiraci od našich uživatelů, že by byli ochotní si nějakou minimální částku zaplatit. Proto do budoucna uvažujeme o rozšířeném přístupu, který bude zpoplatněn. Tam mohou být i různé citační styly a další pokročilé funkce. Nicméně norma ČSN ISO 690 je pro nás důležitá, proto bude trvale dostupná zdarma.
Další citační styly připravujeme pro náš komerční systém Citace Pro, který právě nasazujeme na VUT. Oproti verzi zdarma obsahuje další funkce, které jsou zajímavé pro instituce, např. již zmiňované citační styly, autentizaci pomocí Shibbolethu, propojení se službami instituce, vícejazyčné rozhraní nebo možnost přizpůsobení designu pro instituci. Jde o další aktivitu, která nám má pomáhat při financování free verze.
Takže již se pracuje na komerční verzi, přemýšlí se o zpoplatněné uživatelské verzi. Jak je tedy na tom projekt s financováním? Živoří nebo může hýřit?
Na tento rok máme rozpočet naplněn. Část financí přichází z reklamy. Využíváme Google AdSense. Kromě toho máme i nějaké přímé inzerenty. Třeba v loňském roce nás podpořila společnost LSE Integration, Albertina a inzerovali u nás i provozovatelé portálu Geobibline. Část aktivit platíme z citací v katalogu. Již dva roky vyvíjíme systém Bibliografie pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR. A konečně vyvíjíme komerční systém v oblasti citací. Věřím, že v příštích letech nám pomohou s financováním zejména komerční aktivity.
Takže jste na tom dobře, máte prostředky na další rozvoj a spolupracovníky?
Tak na další spolupracovníky asi ne. Hodně věcí řešíme externisty, které si najmeme na nějakou konkrétní službu. Tím šetříme náklady a čas. Prozatím nám tento systém vyhovuje. Jak jsem již říkal, na tento rok máme rozpočet pokrytý. A jak to bude dál, to se uvidí.
A podporují vás vaši uživatelé i finančně nebo jen zpětnou vazbou?
Ano, na to bych zapomněl. Uživatelé nám také pomáhají. Na stránkách nabízíme možnost přispět na provoz systému. Chodí tam nějaké částky v řádech stokorun, takže něco se pokryje i tímto. Jsme za to rádi.
Když se vrátíme naposledy k funkcím, určitě mnoho by jich zasloužilo připomenutí, protože uživatelům pomáhají. Osobně si cením, že i dříve uložené záznamy mohu zobrazit ve formě dle nové normy. Mohl bys za sebe vyzdvihnout jednu věc, která se v novém systému povedla?
Osobně bych vyzdvihl dohledávání citací, protože vyplňovat celé formuláře je někdy problém a trvá to dlouho. Určitě je třeba tuto funkci ještě dále rozvíjet. Problémem může být, pokud není citace v žádném katalogu. Proto plánujeme našeptávače, kdy by uživatel začal psát třeba vydavatele a systém by mu je nabízel na základě zapsaných znaků. Pokud by vybral některého vydavatele, doplnilo by se místo. Obdobně to může fungovat i u dalších polí. K tomu samozřejmě potřebujeme interní databázi autorů, vydavatelů, edicí apod. To by opět mohlo pomoci zjednodušit vygenerování citace.
Řazení výsledků dle různých kategorií
A něco, co se nepovedlo?
Myslím, že určitě design formuláře by mohl vypadat jinak. Potřebuje zjednodušit. Moc se mi nelíbí ani generování celého dokumentu, pokud zadávám jakoukoliv část. Založí se vlastně jak část, tak celek. Působí to nepřehledně. To jsou problémy, které teď řešíme.
Zakončit rozhovor bychom určitě měli výhledem do budoucna. Když se podíváš na Citace.com, ale třeba i jiné projekty fungující v současnosti na dobrovolnické úrovni, jako třeba Ikaros, vidíš budoucnost pozitivně? Budou se dál vyvíjet?
Určitě ano. Právě ohlas komunity mne v tom utvrdil. Myslím, že uživatelé Citace.com potřebují. Náš systém je pro ně důležitý. Hodně lidí mi píše, že nejsou schopni bez generátoru vytvořit citaci, nebo že by bez tohoto projektu nebyli schopni napsat diplomovou práci. Určitě by to nakonec zvládli, ale bylo by to pro ně náročnější a zabralo by jim to více času. S tím souvisí jedna z aktivit, kterou plánujeme. Prozatím jsme neměli prostor pro vzdělávací akce a kampaně, které by pomáhaly učit citovat. Teď jsem na Kabinetu informačních studií a knihovnictví mentorem projektu Citace, který má za úkol vytvořit e-learningový kurz, dělat osvětové aktivity a učit citace. Myslím si, že je to hodně potřeba, protože spousta studentů nejenom neumí citace správně složit, ale ani neví, kde získávat údaje pro citaci. A právě to by chtěly dělat Citace.com ve spolupráci s tímto studentským projektem.
Plánujeme ale i své vlastní aktivity. V tuto chvíli připravujeme dvě kampaně. První má pracovní název „Pomoz citovat své stránky“. Cílem je naučit tvůrce webových stránek uvádět údaje potřebné pro tvorbu citace. Na své stránky by si mohli vygenerovat kód, pomocí kterého by se zobrazovala na stránkách citace webu. V zásadě jde o obdobu odkazů v katalogu.
Druhá aktivita je spíše populární akce. Její pracovní název je „Citujte v Moravském krasu“. V Moravském krasu rozmístíme kešky s návody na citování a dáme k nim GPS souřadnice. Účastníci se tak nejen naučí citovat, ale zároveň poznají krásy tohoto regionu. Samozřejmě tento projekt by byl přenosný kamkoli. Nemusí být vázaný jen na Moravský kras, ale dokážu si ho představit na dalších zajímavých místech (na Šumavě, v Krkonoších, v Českém ráji apod.). A to je přesně ten okamžik, kdy lze využít síly komunity.
Takže udržitelnost dobrovolnických projektů v současnosti vidíš ve fungující komunitě, která dá tvůrcům nejen důvod, ale i prostředky pro pokračování?
Dělat jakýkoli projekt bez komunity asi úplně nejde. Ve chvíli, kdy projekt nedělám pro lidi, tak nemá moc smysl. Vždy je dobré najít si cílovou skupinu. Nám se to podařilo a jsem za to rád. Oceňuji i negativní reakci od našich uživatelů, protože nás inspiruje. Pochvala určitě potěší, ale i na problémy je třeba upozorňovat. Teď jsme těch negativních měli dostatek, proto doufám, že zase budou chodit ty pozitivní.
Děkuji za rozhovor a věřím, že čtenáři Ikara přispějí ke kladným i inspirujícím reakcím na Citace.com.