V českém akademickém prostředí se pozvolna dostává do širšího povědomí pojem otevřený přístup (open access). K tomu, že otevřený přístup si prošlapuje cestu ať už zlatou, nebo zelenou, přispívá také propagační akce Open Access Week (OAWeek), kterou v Česku podruhé uspořádaly vysokoškolské knihovny (celkem 12 knihoven: AMU, ČZU, ČVUT, MU, OU, TUL, UPA, UTB, VŠB-TUO, VŠE, VUT, ZČU), Knihovna Akademie věd ČR a Národní technická knihovna s podporou Asociace knihoven vysokých škol ČR. Akce OAWeek, propagující principy otevřeného přístupu, si klade na globální úrovni několik základních cílů:

• zvýšit povědomí o výhodách otevřeného přístupu
• oslavit úspěšné prosazení otevřeného přístupu jako efektivní cesty vědecké komunikace
• vzájemně sdílet zkušenosti s propagací otevřeného přístupu, s prosazováním politik otevřeného přístupu a provozováním otevřených repozitářů a otevřených časopisů
• zapojit širší okruh účastníků, např. studentů – budoucích autorů vědeckých článků.

Zvýšení povědomí o otevřeném přístupu

V českém akademickém prostředí se knihovny při organizaci akce OAWeek orientovaly především na první z výše zmíněných cílů – zvýšení povědomí o otevřeném přístupu a jeho přínosech pro vědeckou komunikaci. Knihovny akcentovaly pozitivní odraz otevřeného přístupu na citovanost vědeckých článků; zachování autorských práv na straně autora a větší možnost ovlivnit způsoby šíření vědeckého článku; kvalitu otevřených časopisů, z nichž mnohé získaly impakt faktor; snadnou dostupnost vědeckých výstupů v režimu otevřeného přístupu; možnost narušit obchodní monopol vydavatelů vědeckých časopisů atd.

Na konferenci Bibliotheca academica v Českých Budějovicích byly k vidění propagační materiály, které knihovny při OAWeek využily

Forma propagace

Podobně jako v loňském roce bylo při propagaci otevřeného přístupu využito širokého spektra možných informačních kanálů a prostředků. V informační kampani se uplatnily propagační letáky, knižní záložky, vizitky, plakáty, připínací placky a trička s logem open access. Jako komunikační kanály posloužily prezentace na LCD obrazovkách umístěných na frekventovaných místech institucí, webové stránky knihoven, sociální sítě Facebook a Twitter, články v univerzitních časopisech. Důležitou součástí akce OAWeek bylo uspořádání řady přednášek a seminářů zacílených na studenty a akademické pracovníky. Celý průběh letošního ročníku shrnuje příspěvek Mgr. Lucie Vyčítalové (UPa), přednesený na konferenci Bibliotheca academica v Českých Budějovicích. Některé materiály jsou k dispozici v kolekci Open Access Week 2011 v repozitáři DSpace VŠB-TUO.

Přednášky a semináře

V průběhu celého roku proběhlo mnoho přednášek a seminářů věnovaných otevřenému přístupu, kterých se účastnili zvláště pracovníci knihoven (za všechny jmenujme seminář Otevřený přístup v EU a ČR uspořádaný v říjnu 2011 Technologickým centrem AV ČR ve spolupráci s projektem OpenAIRE nebo přednášku Mgr. Ivy Burešové na semináři o autorském právu v dubnu 2011).

Během akce OAWeek se uskutečnily přednášky a semináře s cílem propagovat otevřený přístup především mezi studenty a akademickými pracovníky. Národní technická knihovna a Ústřední knihovna ČVUT uspořádaly seminář Open Access aneb Open your mind!, který přinesl reprezentativní vzorek příspěvků odrážejících stav otevřeného přístupu v českém prostředí.

Také ostatní vysokoškolské knihovny uspořádaly v rámci akce OAWeek přednášky různě variující téma otevřeného přístupu (Univerzita Pardubice: „…udělejte svoji vědu viditelnější“, Masarykova univerzita: „Open access a repozitář MU“, Západočeská univerzita v Plzni: „Open access jako nový trend ve vědecké komunikaci“, Vysoká škola ekonomická: „Open access: podporujeme citační ohlasy“ aj.). Na webových stránkách Otevřený přístup v ČR lze najít ucelený přehled o uskutečněných akcích.

Organizátoři OAWeek. Zleva nahoře: Lucie Vyčítalová (UPa), Radka Tichá (ZČU), Jan Mach (VŠE), Věra Pilecká (ČVUT), Barbara Šímová (VUT), dole: Pavla Rygelová (VŠB-TUO), Lenka Němečková (ČVUT), Iveta Fürstová (NTK)

Webové stránky Open Access v ČR

Webové stránky Open Access v ČR vznikly v roce 2010 jako informační rozcestník knihoven zapojených do akce OAWeek. Letos se podařilo rozšířit obsah i strukturu stránek tak, aby informovaly o problematice otevřeného přístupu komplexněji. Na úvodní stránce se nachází základní definice a přínosy otevřeného přístupu, ilustrované popularizačním animovaným videem. Záložka Týden Open Access přináší přehled všech zapojených knihoven se seznamem pracovníků, kteří se v dané instituci otevřeným přístupem zabývají, a přehled akcí, které proběhly během OAWeek. Stránky jsou obohaceny o text Budapešťské iniciativy s možností podepsat dokument jménem instituce nebo jako soukromá osoba. Webové stránky Open Access v ČR zobrazují také nejnovější příspěvky ze stránky provozované v sociální síti Facebook Open Access – CZ.

V neposlední řadě je potřeba zmínit, že webových stránek si všimly Heather Joseph a Jennifer McLennan (SPARC) , které ve své prezentaci k letošní organizaci OAWeek uvedly web Open Access v ČR jako příklad aktivity v oblasti otevřeného přístupu na národní úrovni. Pro snadnější orientaci případných dalších zájemců ze zahraničí byly proto základní informace na webových stránkách přeloženy do anglického jazyka.

Výrazným doplňkem webových stránek je zveřejnění názorů významných osobností, které disponují potřebnou autoritou k tomu, aby přesvědčili své kolegy k aktivní podpoře myšlenek otevřeného přístupu. Názory se podařilo získat díky iniciativě Ing. Jana Macha (VŠE). Mezi oslovenými byli proděkani, členové redakčních rad otevřených časopisů, akademičtí pracovníci. Podařilo se získat také vyjádření autority ze zahraničí, Jean-Françoise Duchampa, zástupce Evropské komise pro politiku otevřeného přístupu, který byl jedním z hostů podzimního semináře Open access v EU a ČR v Technologickém centru AV ČR.

Popularizace otevřeného přístupu v médiích

Pořádání přednášek, seminářů, získávání názorů vědeckých autorit či uveřejnění krátkého rozhovoru s vědci v univerzitním elektronickém časopise, jak se podařilo na Technické univerzitě v Liberci, je motivováno snahou rozproudit mezi vědci dialog o otevřeném přístupu a získat zpětnou vazbu o tom, zda a případně jak silný efekt má popularizační úsilí knihoven v oblasti volného zpřístupňování vědeckých výsledků. Vedena touto motivací oslovila autorka této zprávy pana profesora Jaroslava Petra (ČZU) se žádostí, zda by na svém blogu na serveru Lidovky.cz neumístil v době OAWeek příspěvek prezentující jeho postoj k otevřenému přístupu. Pan profesor byl tak laskav a žádosti vyhověl. V příspěvku s názvem Komu patří výsledky vědy? zasadil téma otevřeného přístupu do obecnějšího rámce uplatňování vědeckých výsledků pomocí patentů. Uvedeným příkladem projektu přečtení lidského genomu a tzv. Bermudské konvence, která jednoduchým trikem – nařízením volného zveřejnění přečtených sekvencí lidského genomu, brání nežádanému patentování těchto částí, hezky ilustroval sílu myšlenky otevřeného přístupu k výsledkům vědy. Jaroslav Petr pomohl svým příspěvkem výrazně zviditelnit téma otevřeného přístupu v českých médiích jednak samotným zveřejněním příspěvku a jednak svým souhlasem s převzetím článku mnohými informačními servery.

Dlouhodobá cílená snaha pracovníků knihoven v propagaci otevřeného přístupu sklidila úspěch také v tom, že si tématu otevřeného přístupu všimli tvůrci magazínu Milénium televizního kanálu ČT24. Díl věnovaný otevřenému přístupu byl odvysílán 7. listopadu 2011, tedy téměř bezprostředně po skončení propagační akce OAWeek.

Lídři v prosazování politiky otevřeného přístupu

Akce OAWeek je příležitostí, jak zúročit úsilí soustavně investované do prosazování otevřeného přístupu. Akademie věd ČR, Masarykova univerzita, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a Univerzita Pardubice jsou v tomto ohledu zářnými příklady.

Akademie věd ČR schválila v září 2010 Politiku otevřeného přístupu AV ČR a rektor Masarykovy univerzity podepsal v říjnu 2010 Berlínskou deklaraci. Obě instituce přistoupily od té doby k dalším konkrétním krokům, které vedou od formálního přitakání myšlenkám otevřeného přístupu k jejich praktické realizaci. Po roce se můžeme těšit z toho, že Knihovna AV ČR připravila potřebné procesy pro ukládání a zpřístupňování plných textů publikační činnosti vědeckých pracovníků AV ČR a že Masarykova univerzita kodifikovala Směrnicí rektora č. 7/2011 povinnou auto-archivaci od ledna 2012.

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a Univerzita Pardubice zase ukazují, jak prosazovat otevřený přístup cestou odspodu nahoru, tj. tamější univerzitní knihovny se chopily iniciativy a představily managementu svých univerzit vizi, jak přivést principy otevřeného přístupu do praktického života. Obě univerzitní knihovny postavily svou strategii na vybudování institucionálního repozitáře pro zpřístupňování publikační činnosti akademických pracovníků a na nabídce nadstavbových služeb, vycházejících z dobrých znalostí oblasti otevřeného přístupu a oblasti vykazování výsledků výzkumu a vývoje.

Ve všech čtyřech zmíněných institucích počítá technické řešení volného zpřístupňování vědeckých výstupů se stávajícím způsobem vykazování výsledků vědecké činnosti pracovníků v systémech evidence publikační činnosti (systémy ASEP (AV ČR), OBD (UTB, UPa), IS (MU). Tím je zamezeno nežádoucímu duplikování práce s vytvářením bibliografických záznamů vydaných publikací. Systémy evidence publikační činnosti jsou propojeny s institucionálními repozitáři, v nichž jsou zpřístupňovány plné texty vědeckých publikací.

K nadstavbovým službám, které knihovny poskytují, patří kontrola bibliografických záznamů určených pro vykazování (a volné zpřístupnění), doplnění informací z databáze SHERPA/RoMEO o politice vydavatele, napojení na citační databáze Web of Science a Scopus, hlídání přístupových práv aj.

Prosazování politiky otevřeného přístupu je klíčovou aktivitou pro úspěch celého hnutí otevřeného přístupu, a proto tomuto tématu bude věnován i následující, již 5. ročník Setkání českých uživatelů systému DSpace, který proběhne 16.-17. května 2012 na VŠB-TU Ostrava.

Poděkování a přání do nového roku

Závěrem se sluší poděkovat všem pracovníkům, kteří se zasazují o rozšíření povědomí o otevřeném přístupu, organizátorům přednášek a seminářů, obzvláště pak vystupujícím, kteří přes všechny své další pracovní povinnosti přijali výzvy organizátorů, připravili si příspěvky a podělili se s ostatními o své zkušenosti. Velké díky patří Lucii Vyčítalové (UPA), Lukáši Budínskému (UTB), Ivě Burešové (KNAV), Lence Němečkové a Věře Pilecké (obě ČVUT), Tereze Simandlové (NTK) za zprovoznění stránky Open Access na Facebooku, Janu Machovi za administraci webových stránek Open Access v ČR.

A přání do roku 2012 je prosté: aby se rozšířil počet institucí, které budou následovat příklad výše zmíněných lídrů, přijmou politiku volného zpřístupňování výsledků své výzkumné a vzdělávací činnosti tak, abychom příští rok mohli pojmout Open Access Week jako velkolepou oslavu progresu otevřeného přístupu v české prostředí.