Úvod

Stejné nebo klesající rozpočty knihoven a rostoucí nároky na služby (objem i spektrum) spolu s nutností velkých investic do technologií vyvolaly v posledních letech v mnoha zemích velký tlak na koordinované budování a využívání zdrojů (klasických i elektronických). Předpokladem koordinace v oblasti budování a využívání fondů je jejich jasný, mezinárodně srozumitelný popis a hodnocení podle stejné metody.

Nejrozšířenějším nástrojem a de facto mezinárodním standardem v této oblasti je dnes metoda konspektu. Původně byla vyvinuta v USA (WLN), později byla převzata OCLC. Dnes má řadu aplikací v různých zemích světa, mnohde se jedná o celonárodní aktivity a projekty popisu fondů metodou konspektu (kromě USA Austrálie, Mexiko, Nový Zéland, Francie, Holandsko, Anglie, Skotsko, Wales, v poslední době též Estonsko).

Metoda konspektu umožňuje popsat fond z několika hledisek. Primárním kriteriem je věcné třídění - na první úrovni je hrubý přehled 24 oborových skupin (divisions), které nejsou závislé na konkrétním klasifikačním schématu. Následuje 500 kategorií (categories), které se dále člení do 4.000 témat (subjects). Kategorie i témata jsou prozatím definovány pro Klasifikaci Kongresové knihovny a Deweyho desetinné třídění, ve spolupráci s NK ČR nyní OCLC připravuje definici pro MDT. Dalšími kriterii jsou současný stav fondu (tj. to, co již ve fondu máme), strategie budování fondu v rámci jednotlivých oborových skupin, kategorií a témat a současná akviziční politika (tj. jaké strategie jsme schopni realizovat v rámci dostupných finančních prostředků). Tato kritéria jsou formálně vyjádřena indikátory kvality budování fondu. Indikátor kvality budování fondu je vždy úzce vázán na jazyk (např maximální úplnost znamená i relativní jazykovou úplnost). Posledním sledovaným hlediskem je ochrana fondu. Takový popis fondu poskytne uživatelům i spolupracujícím institucím jasný a mezinárodně srozumitelný obraz o stávajícím fondu instituce, současné politice a plánech v oblasti doplňování a ochrany fondů.

Seminář o konspektu

Letos v květnu se konal v Birminghamu zajímavý seminář o metodě konspektu věnovaný těmto okruhům:

• Metoda konspektu, vznik, vývoj, využití v USA a v dalších zemích
• Automatizovaná analýza a hodnocení fondů s využitím metody konspektu
• Struktura konspektu WLN a její využití při analýze a hodnocení fondů, role klasifikace při automatizované analýze a hodnocení fondů, existující tabulky a možnost jejich využití
• Automatizovaná analýza fondů s využitím CD-ROM (stáří, obsah, titulová skladba - návaznost na akviziční politiku instituce/institucí - v rámci kooperace)
• Automatizovaná analýza fondů s využitím záznamů báze WorldCat
• Automatizované porovnání skladby fondu (zejména nových přírůstků) s doporučenými seznamy (např. Outstanding Academic Books, Books for College Libraries : 3^rd Edition atd.)
• Dostupné programy a produkty pro maximální automatizované využití dat uložených podle struktury konspektu.

Velmi cenné bylo setkání se zahraničními kolegy z knihoven, které již metodu konspektu využívají, i z knihoven, které se na její využití teprve připravují. Bylo přínosné vyslechnout jejich zkušenosti a především důvody, které je vedou k zavedení nebo širšímu využití metody konspektu. Většina účastníků semináře byla z britských knihoven. Metoda konspektu je zde využívána k popisu a hodnocení fondů, prozatím spíše s ohledem na interní potřeby jednotlivých institucí. K širšímu využití metody konspektu je vedou především ekonomické důvody a z nich plynoucí nutnost kooperace při budování fondů vlastních dokumentů či zajištění přístupu k externím zdrojům (klasickým i elektronickým). Další velmi diskutovanou otázkou rovněž související s ekonomikou bylo úspěšné využití různých grafů a tabulek automaticky generovaných na základě specializovaného SW při fundraisingu knihoven v USA – je zde patrná snaha o podobný postup i v dalších zemích. Ukázky byly skutečně přesvědčivé - pokud určitá knihovna uvede ve svém vyjádření k navrhovanému rozpočtu, že xy peněz nestačí a doprovodí toto tvrzení víceméně obecným konstatováním, síla tohoto sdělení je nesrovnatelně nižší v porovnání s týmž konstatováním doprovázeným nejrůznějšími grafy dokladujícími, že za xy peněz lze z určitých oborů nakoupit pouze xy publikací, některé obory nelze pokrýt vůbec, druhová a jazyková skladba neodpovídá poslání instituce atd. Pokud grafy interpretují data shromážděná za delší časovou řadu a je zakomponováno i hledisko ochrany dokumentů, je argumentace ještě přesvědčivější.

Konspekt – proč a jak

Následující text přináší základní informace o hodnocení fondů metodou konspektu. Jde o pracovní materiál Národní knihovny ČR, která se připravuje na aplikaci metody konspektu v roce 2001. Terminologie v této oblasti je prozatím značně neustálená, proto uvádíme i odkazy na původní anglické texty.

Ukázky výstupů generovaných automaticky na základě uložených dat:

• Hodnocení fondu – úvodní obecný komentář
• Hodnocení fondu včetně komentáře
• Hodnocení fondu – obecná tabulka: porovnání současného stavu fondu (CL), akviziční politiky (AC) a strategie budování fondu (GL) ukazuje nemožnost naplnit strategii
• Hodnocení fondu – obecná tabulka: porovnání současného stavu fondu (CL), akviziční politiky (AC) a strategie budování fondu (GL) ukazuje nemožnost naplnit strategii a porušení kontinuity fondu
• Detailnější hodnocení fondu pro oborovou knihovnu (CL, AC a GL jsou vyrovnány
• Tabulka: doplňování fondu v návaznosti na jeho využití
• Porovnání fondů jednotlivých univerzit

Závěr

Aplikace metody konspektu v Národní knihovně ČR bude zahájena v roce 2001. Již víme, že aplikace této metody v současnosti a budoucnosti může proběhnout relativně rychle a přinést okamžitě viditelné výsledky. Směrem do minulosti však bude trvat dlouho a vzhledem k tomu, že oborová klasifikace není většinou součástí našich signatur a navíc bylo její využití v minulosti ideologicky modifikováno, bude velmi obtížná, vyžádá si značné množství manuální práce a finančních prostředků. Přesto (nebo spíše právě proto) doufáme, že i ostatní české knihovny se k nám s popisem svých fondů brzy připojí.

Nástrojem pro zpřístupnění fondů dnes již většinou hybridních knihoven jsou tzv. informační brány (viz článek autorky v prosincovém čísle časopisu Daidalos), které umožní uživateli na základě položeného dotazu získat všechny DOSTUPNÉ informace najednou s využitím jediného, uživatelsky příjemného rozhraní. Které informace budou dostupné, jak pohodlně a jak rychle, to záleží na nás. Zatím se u nás hovoří o informačních branách převážně jako o trendu, který někteří pracovníci českých knihoven považují za science fiction a zatím se jím příliš neznepokojují, někteří o něm dokonce ani nevědí. Tento trend se ale i u nás může stát velmi brzy realitou. Technické řešení lze implementovat poměrně rychle, v horizontu několika měsíců. Sebelepší technické řešení však samo o sobě není zárukou snadné cesty uživatelů k cíli, kterým je kompletní mozaika vzájemně provázaných zdrojů a služeb. Brána propojí EXISTUJÍCÍ kamínky v mozaice, prázdná místa zůstanou prázdnými místy i nadále. Pohled do rubriky charakteristika fondů (pokud vůbec existuje) na stránkách většiny našich knihoven nás přesvědčí o tom, že je třeba co nejdříve tato prázdná místa vyplnit.