Hvězdárna byla založena Josefem Janem Fričem, synem Josefa Václava Friče, známého svou protihabsburskou a literární aktivitou v polovině 19. století. Ten po četných pobytech ve věznicích tehdejší monarchie emigroval se svou manželkou Annou Kavalírovou-Sázavskou do Francie. Tam se jim narodili dva synové, Josef (*1861) a Jan (*1863). Fričova žena poté i s dětmi v roce 1867 přesídlila zpět do Prahy.

Oba synové na gymnáziu našli zájem o exaktní vědy, Josef se poté vydal studovat zoologii a paleontologii, Jan chemii. Navíc se oba po vzoru Jana Nerudy nadchli pro astronomii, nicméně setkali se s nepříjemným faktem, a to že v monarchii byla potřebná jemná optika poměrně nedostupná. Tento nedostatek ovšem nakonec využili ve svůj prospěch tím, že založili první dílnu na výrobu drobné astronomické, měřicí a navigační optiky v Rakousku–Uhersku. Dílna se nacházela v Americké ulici na pražských Vinohradech. Přes počáteční neúspěchy a dluhy se nakonec z dílna stala výnosnou. Kromě astronomického vybavení se totiž podnik bratří Fričů věnoval výrobě přesných měřicích zařízení a drobné mechaniky, přičemž část výrobků byla původní konstrukce. Dílna si tedy časem získala širokou klientelu průmyslových odvětvích od cukrovarnictví po oblast stavby železnic. Pověst dílny byla tak dobrá, že se dostala až za hranice.

Snem obou bratrů bylo jednoho dne postavit vlastní hvězdárnu. Hvězdy pozorovali již z půdy svojí dílny, avšak rychle zjistili, že jedním z největších úskalí sledování noční oblohy je světelný smog. Tak dospěli k myšlence postavit hvězdárnu v blízkém okolí Prahy a co nejdále od obydlených sídel. Tento sen si mohl splnit jen jeden z bratrů. Jan Frič 21. ledna 1897 náhle umírá na zánět slepého střeva.

Ztráta bratra Josefa velmi zasáhla, ale povzbudila ho v úsilí hvězdárnu skutečně postavit. O rok později, v den výročí smrti Jana, Josef Jan Frič (převzal druhé křestní jméno na památku bratra) podepsal kupní smlouvu na pozemky na kopci Manda nedaleko Ondřejova. Kopec tehdy přejmenoval na Žalov, opět na památku nečekané bratrovy smrti.

Stavba začala roku 1905 a již o rok později bylo odtud provedeno první pozorování. Z původní podoby (čtyři dřevěné boudy s odklopnou střechou a domek pro správce) za dvacet let vyrostl areál s vybavením za tři miliony korun (v tehdejší prvorepublikové měně). Areál byl upraven parkovým způsobem a osazen vzácnými dřevinami, čímž vzniklo velké arboretum.

Celý areál J. J. Frič v roce 1928 daroval státu (pro potřeby Univerzity Karlovy) s podmínkou že bude mít doživotní možnost zde provádět pozorování a že se vláda postará o tehdejší studenty astronomie, kteří ji budou využívat. V té době již v areálu byly i standardní pozorovací kopule a zázemí, včetně vily Fričových, kterou ovšem J. J. Frič opustil a přestěhoval se do malého přístavku u domku zahradníka. J. J. Frič zemřel v roce 1945. Jeho firma přežila druhou světovou válku, a i přes to, že Frič odmítl spolupracovat s německými okupanty, nedošlo k jejímu vyvlastnění. Její osud zpečetil až komunistický režim sjednocením s několika dalšími zestátněnými podniky a nakonec zrušením produkce, kterou nahradila levnější a méně kvalitní produkce z východu.

Areál hvězdárny přežil kupodivu bez komplikací i obě velké rány naší novodobé historie – německou okupaci, kdy připadla pod německou univerzitu v Praze, ale českým astronomům byl stále přístup umožněn, i komunistickou totalitu, kdy byla hvězdárna podporována v chodu, jelikož to prospívalo idejím režimu.

Dnes areál spadá pod Astronomický ústav Akademie věd ČR, který do Ondřejova přesídlil v roce 1993. Historické kopule z Fričových dob jsou dnes využity především jako prostory expozice místního muzea. V samotné budově muzea jsou jako exponáty některé původní přístroje z dílny bratří Fričů, několik starých mechanických kalkulátorů a mimo jiné také výtisk Písní kosmických od Jana Nerudy, který byl vynesen i na oběžnou dráhu Země. Z vily Fričových je dnes účtárna a veškeré budovy historického areálu byly ke stému výročí založení rekonstruovány. V areálu za dobu existence přibylo velké množství dalších budov, ať už obytných (bytové domy podél vstupu do areálu) nebo pracovních, ke kterým patří i novější pracoviště půl kilometru od původního areálu, kde je instalován největší hvězdářský teleskop u nás.

Nedílnou součástí areálu je také knihovna. Tvoří ji prostory ve dvou objektech, z nichž v jednom je nyní zakonzervovaná studovna periodik a v druhé stávající knihovna. Knihovna dříve odebírala širokou škálu časopisů a může se dodnes chlubit rozsáhlým fondem. Její provoz byl však utlumen, resp. zrušen, protože většina žádaných periodik je dostupná i v elektronické podobě prostřednictvím internetu. Kdysi hojně využívaná studovna tak dnes nemá ani stále přítomného knihovníka. Veškerý fond je umístěn ve skladu a z volného výběru zbyly jen prázdné police.

V naprosto odlišný pohled návštěvníka čeká ve stávající knihovně. Ta byla založena roku 1954. V sedmdesátých letech byla odstěhována do Senohrab a zpět byla dovezena v roce 1991, kdy při stěhování přišla nehodou o část fondu. V roce 2005 byly prostory knihovny rekonstruovány, takže dnes působí v porovnání s prázdným prostorem studovny periodik velmi reprezentativně. Nicméně ani její vytížení není příliš velké, nejvíce návštěvníků má knihovna pravděpodobně v rámci školních exkurzí. Důvodem nízké návštěvnosti je především skutečnost, že různá oddělení Astronomického ústavu jsou tak úzce specializovaná, že nepotřebují navzájem sdílet odbornou literaturu. Sklad knihovny je z části zaplněn knihami, které nemají valnou hodnotu či relevanci k oboru, nicméně jsou výsledkem snahy jednoho z dřívějších knihovníků dostat objem fondu na takovou úroveň, aby nemusela být prováděna každoroční revize celého fondu. Zvláštností, které si může návštěvník všimnout, je označení knih ve skladu štítky s barevným „čárkovým kódem“, kresleným pastelkami, který také zbyl po jednom z předchozích knihovníků.

Dále pod tuto knihovnu spadá archiv, ve kterém jsou uložené zakládací listiny, dokumenty a dále exempláře starých tištěných knih a kalendářů především z Fričovy pozůstalosti. Knihovna z vlastních nákladů některé kusy nechává restaurovat, měli jsme možnost nahlédnout například do hvězdného atlasu z roku 1708 nebo si povšimnout tabule fotografiemi měsíce z roku 1885, která na restaurování teprve čeká. Nicméně archiv knihovny se zatím ještě potýká s nevyhovujícím skladovacím prostorem, nyní zabírá jednu místnost ve sklepení, kde není možno zajistit odpovídající klimatické podmínky ani zamezit výskytu hlodavců.

Areál hvězdárny bratří Fričů je dnes jedním z nejvýznamnějších pracovišť svého druhu v Evropě a zároveň velkým památníkem J. J. Friče i jeho bratra, na jehož počest byl zbudován.

Jedna z kopulí, v nichž je umístěna část muzejní expozice

Část účastníků exkurze naslouchajících výkladu o historii areálu

Radka Svašková, vedoucí knihovny

Pohled do již nepoužívané studovny

Výklad v knihovně

Ukázka čárového kódu na hřbetu knihy

Ukázka jednoho ze zrestaurovaných starých tisků

Další fotografie jsou k dispozici ve webovém albu na Facebooku. Autorkou fotografií je Linda Jansová.