Dne 20. ledna 2009 se konal v jinonickém areálu Univerzity Karlovy v Praze již 2. ročník konference s názvem Informace, konkurenceschopnost, inovace. Na programu se podíleli jednak doktorandi Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, kteří zde prezentovali výsledky své odborné činnosti v rámci doktorského studia, jednak odborníci z praxe. Přednášky byly rozděleny do tří tematických bloků: Informace pro výzkum a vývoj, Technologie s otevřeným zdrojovým kódem a Rozvoj informační společnosti. Konferenci moderovaly Ing. Zdeňka Šilhová a PhDr. Radka Římanová. Účastníky přivítal doc. PhDr. Rudolf Vlasák, předseda České informační společnosti, o. s., a PhDr. Richard Papík, PhD., ředitel Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Úvodní přednášku o certifikaci QMS Českého svazu vědeckotechnických společností podle ČSN EN ISO 9001:2000 přednesl Ing. Jiří Frýba, člen předsednictva ČSVTS. Po stručném představení ČSVTS vysvětlil důvody, které vedly k realizaci certifikace QMS (Quality Management System) - systému řízení jakosti. Uvedl, že tato certifikace napomohla racionalizaci struktury správního aparátu a jeho činností a v neposlední řadě je také službou pro členské společnosti, které tak mohou uplatňovat certifikaci zastřešující organizace. Certifikát, na jehož získání předsednictvo ČSTVS spolupracovalo s Českou společností pro jakost, byl udělen v březnu 2008.

V bloku Informace pro výzkum a vývoj vystoupil jako první David Horký ze společnosti Thomson Reuters a zaměřil se na novinky v systému ISI Web of Knowledge a další nástroje Thomson Reuters pro hodnocení vědy. Jednou z novinek, které posluchačům v auditoriu přiblížil, byla vizualizace citací (citation map) umožňující zobrazit citace i v několika "generacích" citovaných a citujících článků. Je zatím dostupná v beta verzi. Další významnou novinkou je podstatné rozšíření multidisciplinární databáze ISI Proceedings, nově nazvané Conference and Proceedings, která od října 2008 obsahuje i citace a je plně integrována v rámci Web of Science. Přednášející dále připomněl, že v rámci společnosti Thomson Reuters pracuje skupina Research Services Group, vyvíjející nástroje pro hodnocení vědy a výzkumu. O možnostech těchto specializovaných analytických nástrojů je možné se více dovědět na adrese http://in-cites.com/rsg/.

Kooperativní systémy pro vědu a výzkum nazvaly svou přednášku Lenka Němečková, doktorandka Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, a Eliška Pavlásková z Ústavu výpočetní techniky UK v Praze a rovněž doktorandka Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze. Nejprve Eliška Pavlásková představila folksonomický princip jako kolektivně tvořené selekční údaje a zejména jeho silné a slabé stránky. Poté Lenka Němečková poukázala na možnost jeho uplatnění v citačních manažerech, jejichž využívání podporuje sdílení výsledků vědy a výzkumu. Uvedla konkrétní příklady funkcí v manažerech CiteULike, Connotea a BibSonomy. Jako další zajímavé služby zmínila Labmeeting, systém pro správu a sdílení vlastních dokumentů, databázi vědců Epernicus a Scholar Universe™.

Na sdělení o nástrojích pro jednotlivé vědce poté navázala Lucie Vavříková, doktorandka Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, s tématem Podpora informačních služeb scientometrickými postupy a nástroji. Ve své přednášce uvedla řadu podnětů, zejména pro akademické knihovny, které s těmito nástroji pracují. Připomněla konkrétní možnosti využití scientometrie jak pro pracovníky ve vědě a výzkumu (např. sledování trendů, přehledy referencí článku i autora), tak i pro pedagogy a studenty (např. identifikace institucí pro spolupráci, stáž či grant). Dále ukázala výhody propojení mezi systémy Scopus a RefWorks a zmínila zajímavé volně dostupné služby z oblasti scientometrie, jako jsou např. Eigenfactor nebo Scopus TopCited.

Boris Škandera ze sdružení Informetal pokračoval přednáškou o nové databázi CSA Illustrata: Technology. Zabýval se v ní srovnáním této databáze s databázemi pro oblast hutnictví, a sice Metal a Metadex. Na základě podrobně popsaných ukazatelů (počty výsledků rešerší, retrospektiva, počty záznamů, zpracovávaná periodika z oblasti hutnictví) konstatoval, že informační pokrytí databáze CSA Illustrata: Technology je pro potřeby uživatelů z oblasti hutnictví zatím nedostatečné a že je spíše určena pro vysoké školy, tedy pro prostředí se širším víceoborovým záběrem.

Dopolední program zakončila přednáška autorů Petra Lesného a Jana Vejvalky z Fakultní nemocnice v Praze-Motole s názvem Klasické a moderní ontologie při popisu lékařských algoritmů. Přednášku přednesl Petr Lesný. Posluchači se nejprve dozvěděli o některých lékařských algoritmech (příkladem může být tzv. Body Mass Index, BMI) a jejich životním cyklu a poté jim byly prezentovány příklady konkrétních klasických ontologií a jejich aplikace. Mezi klasickými ontologiemi v oblasti medicíny, vycházejícími z aristotelovské klasifikace a tedy konstruovaných shora (člověk – orgán – tkáň – buňka), přednášející zmínil např. Unified Medical Language System (UMLS), SNOMED nebo Gene Ontology (GO). Vzhledem ke své komplexnosti klasické ontologie vykazují určitou chybovost, proto přednášející zdůraznil nutnost jejich oprav vzájemným porovnáváním. V další části se pak zabýval problematikou moderních ontologií. Ty jsou doménově specifické a v porovnání s klasickými ontologiemi znázorňují větší počet vzájemných vztahů mezi jednotlivými prvky. Také jsou na rozdíl od klasických ontologií konstruovány zdola, a proto lépe dokážou popsat podstatu problému. To by podle autorů příspěvku mělo ovlivnit jejich postupné prosazování v praxi. Jako příklad moderních ontologií přednášející uvedl MeSH (Medical Subject Headings) nebo IUPAC (International Union of Pure and Applied Chemistry).

Odpolední blok zaměřený na technologie s otevřeným zdrojovým kódem zahájil Roman Chýla z Knihovny Akademie věd, v. v. i., a doktorand na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze. Ve své přednášce o publikačních systémech pro vědecké časopisy představil nový záměr Knihovny Akademie věd, a to usnadnit procesy v jednotlivých redakcích odborných časopisů vydávaných v ústavech AV ČR. V příspěvku stručně popsal, jak lze využít funkce systému v publikačním procesu a zaměřil se na výhody i nevýhody dvou nejrozšířenějších systémů s otevřeným zdrojovým kódem – OJS a DPubs – ve srovnání s komerčními systémy. Z případové studie provedené Knihovnou AV ČR vyplynul závěr, že pokud má systém spravovat více časopisů (spolupráce je navázána t. č. s 39 redakcemi), náklady na komerční systém mohou být nižší než implementace a udržování systému s otevřeným zdrojovým kódem. Je však třeba zvažovat mnoho hledisek. Vedení Knihovny AV ČR je dosud v procesu rozhodování.

V následující přednášce s názvem Knihovní software Evergreen a české prostředí představili Václav Jansa a Linda Skolková z Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze knihovní systém s otevřeným zdrojovým kódem. Tento systém vznikl v USA v letech 2005-2006, kdy přestal vyhovovat stávající systém v síti GPLS (Georgia Public Library Services). Kolem systému vznikla komunita, která se rozhodla jej sdílet i s dalšími zájemci.

Václav Jansa popsal vývoj systému na jednotlivých verzích. Od října 2008 je připravena testovací verze 1.4, která podporuje lokalizaci a také mj. protokol Z39.50. Jsou připravovány moduly jako je akvizice, správa seriálů, dále možnost rezervací, webové předregistrace čtenářů a další funkce. Systém si lze vyzkoušet pomocí testovacích účtů. Linda Skolková poté navázala informací o konání výběrového semináře na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze s názvem Technologie s otevřeným zdrojovým kódem a knihovní software Evergreen, který vedla v zimním semestru 2008/2009 spolu s PhDr. Annou Stöcklovou. Studenti vytvořili první verzi překladu softwaru do českého jazyka, k čemuž využili program Poedit. V této souvislosti řešili řadu terminologických otázek, nicméně již v lednu bylo možné vývojářům odeslat pracovní verzi překladu. V rámci semináře byly také otestovány vybrané základní funkce programu.

Téma odpoledního bloku bylo ještě více prohloubeno v přednášce s názvem Open source software v medicíně: příležitosti a překážky, kterou připravil Jan Vejvalka z Fakultní nemocnice v Praze-Motole se svými kolegy. Bohužel se však nemohl osobně zúčastnit, zastoupil jej proto Petr Lesný, který nabídl posluchačům devět zajímavých tezí pro open source a některé další pohledy na programy typu free a open - mezi jinými např. tvrzení, že free software (software bez nákladů) neexistuje, nebo představu open source jako modelu vědy, kde jsou publikovány výsledky programátorů, očekávajících recenze a "citace". Po obecnější části se přednášející zaměřil na oblast zdravotnictví a mj. připomněl, že zpracování informací je nedílná součást zdravotní péče. Položil si otázku, zda medicína pracuje s pacienty nebo s informacemi o nich? Je třeba nezapomínat na pohledy zúčastněných hráčů na věc - pacienta, poskytovatele péče, plátce péče a daňového poplatníka, ekonomické modely nevyjímaje.

V následující přednášce představil Jakub Suchý z komunity Drupal.cz redakční systém Drupal a jeho využití pro podporu výzkumu. Jde o systém pro správu obsahu (CMS), který lze využít pro provoz intranetu, weby knihoven, škol i firem včetně e-shopů a další. K efektivitě výzkumu mohou výrazně přispět tzv. organic groups, tj. platformy pro skupiny lidí spojující zájem o jedno téma. Přednášející zmínil případovou studii laboratorního notebooku pro účely experimentů, další zajímavý projekt se rozvíjí na katedře počítačů FEL ČVUT pro správu projektů a virtuálních serverů. Drupal kolem sebe sdružuje velkou komunitu, nutno dodat, že modul pro elektronický časopis byl vytvořen právě v České republice a je používán pro správu obsahu časopisu Ikaros.

Poslední programový blok s názvem Rozvoj informační společnosti zahájil Aleš Pekárek z Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze a EPMA – Agentury pro evropské projekty & management přednáškou s názvem Výhledy a perspektivy opakovaného využití informací veřejného sektoru v ČR. V úvodu zmínil, že podstata veřejného sektoru je informační, je shromažďováno velké množství dat, které jsou sice třeba k výkonu veřejné správy, ale slouží všem - soukromému sektoru, veřejnému sektoru, výzkumu a vývoji ad. Společným cílem by mělo být umožnit opakované využití v rámci podpory rozvoje znalostní společnosti. Problémy však přetrvávaji - dostupnost informací, metadata, kvalita a kompetence pracovníků mohou být sporné. Zavedená zkratka pro Public Sector Information neboli informace veřejného sektoru je PSI, veřejnosti slouží portál CzechPSI. V Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze proběhl výběrový seminář zaměřený pouze na problematiku PSI v ČR. Hlavním úkolem pro studenty bylo vyžádat si na vybraných institucích kompletní katalog dostupných PSI. Při vyhodnocení postupu jednotlivých úřadů byly zjištěny markantní rozdíly.

Dalším přednášejícím byl Jiří Bernas z Národního archivu, který si pro posluchače připravil praktický příspěvek o digitalizaci indikačních skic. Jde o rukopisné, už v měřítku provedené koncepty map před jejich definitivním vyrýsováním pro mapy stabilního katastru. Jsou badateli velmi žádané, ale častým používáním se ničí. Řešením tohoto problému je jejich digitalizace. Projekt je přibližně ze tří čtvrtin hotov, nyní Národní archiv jedná s Ústředním archivem zeměměřictví a katastru o vystavení na webu tak, jako se podařilo vystavit tzv. císařské otisky. Poměrně náročné bylo technické zajištění projektu, software s otevřeným zdrojovým kódem nebyl vhodným řešením, realizaci tedy zajistil dodavatel.

Jakub Štogr ze společnosti Navreme Boheme a doktorand Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze vystoupil s tématem Evaluace přenosu znalostí v kyberprostoru: problematika monitorování, analýzy dat a hodnocení výsledků přenosu znalostí s ohledem na prostupnost virtuálních světů a reality. Evaluace neboli hodnocení je procesem, který se zaměřuje na identifikaci komplexních jevů a trendů. Přednášející zmínil způsoby přenosu znalostí, např. využívání dynamických síťových struktur, které, jak podotkl, bude prohlubováno a budou se čím dál víc vyvíjet tzv. communities of practice, skupiny lidí rozvíjejících konkrétní myšlenku. Nyní jsme svědky prudkého rozmachu sociálních sítí a kooperativního prostředí - wiki(pedia), Facebook, Flicker, Youtube, tj. využívání všech dostupných komunikačních kanálů pro komunikaci. Dalším stupněm je využívání virtuálních trojrozměrných prostředí - SecondLife, MMO (massively multiplayer online).

Ryze praktický příspěvek nazvaný Informační služby nejen pro neziskový sektor na příkladu portálu Neziskovky.cz prezentovala Kateřina Pojerová ze společnosti Neziskovky.cz a doktorandka Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze. Představila obecně prospěšnou společnosti Neziskovky.cz (Informační centrum neziskových organizací, ICN), která již od počátku 90. let působí jako servisní organizace pro neziskový sektor. Její důležitou komunikační platformou je portál Neziskovky.cz. Posluchači byli seznámeni s obsahem portálu, s jeho funkcemi a nabídkami. Je provozována také knihovna s fondem specializovaným na oblast neziskového sektoru. Knihovna se podílí na propagaci a PR, marketingovým nástrojem je např. Klub Neziskovky.cz, profil na Facebooku nebo spoty na Youtube.

Program konference zakončila Věra Pilecká z Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze přednáškou s názvem Informační věda v kontextu kognitivních věd. Zabývala se v ní vztahem informační vědy k systému kognitivních věd, pomocí obrazového schématu srozumitelně popsala její začlenění. Dále představila kognitivní paradigma v rámci informační vědy a vymezila kognitivní vědu. Zaměřila se také na vzájemný vztah obou disciplín a popsala praktické aplikace kognitivních přístupů v informační vědě, jako jsou např. modely informačního chování při vyhledávání, mentální a informační modely uživatele a projektování informačních systémů.

Konference IKI 2009 se letos zúčastnilo 120 účastníků z řad knihovníků, informačních profesionálů a studentů. Program byl bohatě naplněn novinkami v oboru, a tak tato akce nezůstala svému názvu nic dlužna. Jednotlivé prezentace a v některých případech i plné texty příspěvků jsou dostupné na stránkách České informační společnosti, o. s., kde tvoří sborník v elektronické formě s kódem ISSN. Při jeho prohlížení a čtení se jistě budeme těšit na další ročník.