Seznamte se s Centrem informačních a knihovnických služeb Vysoké školy ekonomické

0 comments

Autoři:

Frčka, Pavel

Vydání:

2009, ročník 13, číslo 1

Rubrika:

Zprávy, reportáže a glosy

Zájemci o exkurze pořádané pražskou organizací SKIP se ve čtvrtek 27. listopadu 2008 vydali na živou akademickou půdu, konkrétně do Centra informačních a knihovnických služeb Vysoké školy ekonomické v Praze (dále jen CIKS).

Poté, co jsme se před třetí hodinou odpolední sešli, se nám dostalo prvních informací, týkajících se rozložení prostor, ve kterých CIKS sídlí. Pražané si jistě vybaví starší budovu VŠE na náměstí Winstona Churchilla. Knihovna v ní využívá poměrně rozsáhlé prostory v mezipatře mezi přízemím a prvním patrem; nad nimi se nachází sklad, místnosti katalogizace a akvizice a pohodlná studijní místa školy, do kterých sice nelze vynášet literaturu z dolních studoven samotného Centra, ale studenti se zde díky bezdrátovému připojení k internetu dostanou k informacím i zábavě.

Pojďme si nyní CIKS představit základními fakty. Centrum pod tímto názvem funguje jako veřejná specializovaná knihovna od roku 1995 a je následníkem Ústřední ekonomické knihovny pod Národní knihovnou. Postupně pohltilo jednotlivé fakultní knihovny VŠE a má tři pracoviště (hlavní Žižkov, Jižní Město specializované na jazyky a literaturu pro první ročníky, Jindřichův Hradec pod Fakultou managementu VŠE). Depozitní sklad se nachází v Točné. Fond CIKS tvoří přibližně 460 000 svazků, část z nich je bohužel neúplně zpracována a uložena v nevyhovujících prostorách („sklep je opravdu sklep“). Ve volném výběru je nabízeno 40 000 svazků. Knihovna odebírá 400 titulů časopisů, 170 z nich je zahraničních. Rozpočet na akvizici knih činí přibližně tři miliony korun ročně, na periodika stejně tak, ale podstatné části těchto prostředků jsou vázány na grantové řešitele, proto CKIS pochopitelně vítá i dary. Ochranu fondu zajišťují pásky firmy 3M, zkušebně probíhá testování technologie RFID. Jmenné a věcné zpracování je prováděno podle knihovnických standardů, pro klasifikaci knihovna používá třídníky vycházející z MDT. Klasické absenční výpůjčky mají délku 35 dnů s jedním možným prodloužením, některé žádané tituly je možné vypůjčit pouze na zkrácenou dobu (jeden týden), zbytek lze studovat výhradně prezenčně. Krátce se zmíním i o automatizaci a síťových službách: knihovnickým softwarem CKIS je Aleph s moduly akvizice, výpůjčky, seriály či ADAM pro zpřístupňování plných textů. Katalog je samozřejmě >online; na internetu můžete navštívit i virtuální ekonomickou knihovnu Econlib zpřístupňující oborové zdroje. Pokud potřebujete učinit rychlý dotaz, zkuste jej zaslat prostřednictvím ICQ - i na to jsou v CIKS připraveni. Vše výše uvedené využívá přibližně 12 000 registrovaných uživatelů, z nichž 11 000 jsou uživatelé interní, tj. uživatelé z VŠE. Knihovna má i s přepočtenými úvazky 50 pracovníků, přímo ve službách se můžete obrátit na jedenáct z nich. Žádná knihovna by neměla „žít ve vzduchoprázdnu“, bez spolupráce s ostatními institucemi, a CIKS jde příkladem. Spolupracuje se Státní technickou knihovnou, Masarykovou univerzitou v Brně (projekt evidence vysokoškolských diplomových prací a odhalování plagiátů); je členem Asociace knihoven vysokých škol České republiky a v neposlední řadě bych chtěl zmínit zahraniční spolupráci s European Business Schools Librarians' Group – na tu jsou v CIKS totiž právem hrdí.

Posléze, co se nám dostalo těchto hutných informací, jsme se vydali na velmi tichou obchůzku studoven. Zkouškové období už začínalo „klepat na dveře“ a bylo třeba respektovat, že studenti v tomto období nebývají dobře naladěni – koneckonců, znám to i z vlastní zkušenosti. Čtenáři u vchodu využívají šatnu a skříňky, do studoven není povoleno vnášet zavazadla. S případnými dotazy si poradí přilehlá recepce. V první větší místnosti knihovny lze zařídit registraci uživatele, přistupovat k elektronickému katalogu či provést absenční výpůjčku. Na tuto místnost navazují prostory samotné hlavní studovny s 220 studijními místy a volným výběrem odborných knih a časopisů – přibližně půlka z nich je v angličtině. Snad se na mě studenti VŠE nebudou zlobit, když napíšu i to, že příruční fond základních zdrojů mají pracovníci takříkajíc za zády, aby v něm udrželi pořádek. Pro pražské patrioty může být zajímavá informace, že minoritní část volného výběru tvoří pragensia; kdo si chce odpočinout od ekonomických úvah, může nahlédnout do svazků o historii a umění.

K velmi zajímavým specializovaným částem studovny, jejichž fond je oddělen od ostatního volného výběru, jsme se dostali v závěru obchůzky. Knihovnu Pavla Eislera navštívíte, pokud budete potřebovat zdroje zacílené na mezinárodní vztahy a vše, co s nimi souvisí (politiku, diplomacii, obchod, evropskou integraci apod.). Evropské dokumentační středisko shromažďuje a zpřístupňuje materiály Evropské unie, zřízeno bylo v roce 1997 na základě smlouvy s Evropskou komisí. V zadní části studovny si nelze nevšimnout galerie portrétů nositelů Nobelovy ceny za ekonomii, spojené s regálem jejich děl, často žádaných i prostřednictvím MVS. Jako poslední nám byla představena mediatéka – multimediální studovna s 15 místy určenými zejména k práci s online přístupnými licencovanými zdroji.

V tomto článku nemůže chybět popis projektu Zlatý fond českého ekonomického myšlení, který byl prezentován před koncem exkurze. Jde o původně grantem podpořenou katalogizaci a digitalizaci děl českých národohospodářů do roku 1948. K dnešnímu datu bylo zpracováno 215 monografií a dva seriály (časopisy Obzor národohospodářský a Naše doba). Inspirací pro jiné vysokoškolské knihovny může být skutečnost, že zejména na věcném popisu do projektu zahrnutých titulů se podílejí i studenti VŠE ve výběrovém semináři. V průběhu semestru knihy studují, zpracovávají abstrakta, zjišťují informace o autorech apod. Výstupem semináře jsou tak nejenom kredity, ale rovněž viditelné a užitečné výsledky. U desítek titulů, u kterých to umožňuje autorský zákon, je šířeno – a v katalogu odkazováno – celé znění (na stránkách virtuální knihovny Bibliotheca economica). Mimochodem, kvůli nejasnostem s kompatibilitou formátu PDF v budoucnosti knihovna uchovává digitalizovaná díla Zlatého fondu i v podobě neupravených naskenovaných obrazových dat ve vysokém rozlišení (v desetkrát větší kvalitě, než je prezentována online). O tom, že takto „digitálně konzervované“ úvahy nám mají co říct i dnes, se můžete přesvědčit z následujícího citátu: „Myslím, že úlohou hospodářství politického jest, aby učilo, kterak lze uleviti bídě, proč sluší odstraniti mrhání, potlačit skoupost, rozšířiti úctu před řády a ošklivost před zlořády.“ (Slova Františka Ladislava Chleborada.)

Úplný závěr exkurze patřil diskuzi, mimo jiné zazněla otázka týkající se počtu uživateli poptávaných titulů k akvizici – těchto deziderát, pocházejících většinou od doktorandů, ovšem není mnoho. Byl rovněž vznesen dotaz týkající se pravidelně pořádaných představování služeb knihovny pro zájemce z řad studentů.

Paní ředitelce a všem pracovníkům CKIS, kteří nás ochotně přijali, seznámili nás se všemi uvedenými informacemi a nakonec naši pozornost odměnili Zlatým fondem českého ekonomického myšlení na disku CD-ROM, náleží upřímné poděkování.

Více informací o knihovně VŠE můžete získat z webových stránek CIKS nebo z výroční zprávy za rok 2007 (ISBN 978-80-245-1362-1, je dostupná také online).