Úvod

V posledních letech by z nás měl náš patron, František Bartoš (*1837 – †1906), určitě radost. Už od roku 2003 připomínáme osobnost a dílo tohoto pedagoga, lingvisty a etnografa spolu s Muzeem jihovýchodní Moravy ve Zlíně (dále jen MJVM) vydáváním reprintů některých jeho děl v rámci Edice Zlínský kraj. Rok 2006, tedy rok stého výročí Bartošova úmrtí, byl v rámci projektu Rok Františka Bartoše ve Zlíně a ve Zlínském kraji celý věnován akcím, které měly za cíl přiblížit tuto významnou regionální osobnost dnešním lidem. Odborným vrcholem projektu byla vědecká konference František Bartoš, jazykovědec, pedagog, etnograf. Celý projekt byl v loňském roce završen zpracováním dokumentace všech akcí. Byla vydána ve stručné tištěné formě, ale také ve formě digitální, souběžně na CD-ROM [1] i online. Právě při tvorbě online verze jsme si uvědomili, kolik bartošovského materiálu se nám v digitální podobě sešlo a napadlo nás, že by stálo za to shromáždit ho na jednom místě online, poskytnout tak nejširší veřejnosti možnost seznámit se s tímto zlínským rodákem a zároveň vytvořit jakési virtuální badatelské prostředí pro odbornou veřejnost.

Web Františka Bartoše

Zmíněný záměr byl realizován, a tak se dostáváme k první digitální novince – webu o Františku Bartošovi a jeho díle, pro který jsme vytvořili vlastní webovské sídlo www.frantisekbartos.cz [2]. Technologický základ a design webu jsme převzali ze zmíněné dokumentace Roku F. B. Navigace je poměrně jednoduchá a na úvodní stránce návštěvníkovi nabízí tyto odkazy:

• životopis,
• bibliografie díla,
• sekundární literatura,
• reedice díla,
• galerie,
• místopis a reálie,
• odkazy,
• o tomto webu.

Obsahovými pilíři celého webu jsou elektronické přepisy Tabulkového životopisu [3] a Bibliografie díla Františka Bartoše [4], dvou základních děl na dané téma z pera Anny Devátové a Karla Pavlištíka, která vznikla a byla vydána v MJVM. Tabulkový životopis poskytuje přehledný, chronologicky uspořádaný obraz o Bartošově životě a obsahuje průběžně informace o některých publikovaných dílech, které jsou hypertextově provázány na příslušné záznamy v bibliografii. Kromě tabulkového životopisu je k dispozici i životopis v běžné textové podobě.

Bibliografie díla zachovává plně tematické členění tištěné verze (včetně číslování záznamů), jsou do ní však doplněny záznamy děl vydaných po roce 1997. U záznamů monografií jsou uvedeny odkazy na příslušný záznam v Souborném katalogu ČR (dále jen SK), katalogu Krajské knihovny Františka Bartoše (dále jen KKFB) a – je-li k dispozici – na plný text díla v digitální podobě (v digitální knihovně KKFB a / nebo v elektronické knihovně Národního ústavu lidové kultury). V SK jsou často záznamy Bartošových děl multiplicitní a vzhledem k tomu, že v tuto chvíli nelze odhadnout, do kterého záznamu budou sloučeny, je v takových případech odkaz konstruován jako CCL dotaz, který vyhledá všechny stávající záznamy daného titulu. V případech, kdy je v SK záznam jedinečný, odkazuje se přímo na něj prostřednictvím jeho systémového čísla. Pro rychlou orientaci a základní přehled je k dispozici ještě odkaz na stručnou výběrovou bibliografii nejdůležitějších Bartošových děl.

Stránka Sekundární literatura obsahuje bibliografii děl o Bartošovi a jeho díle. Jejím základem je 130 záznamů převzatých z Vlachovy Bibliografie okresu Gottwaldov [5], které jsou doplněny zhruba stejným počtem záznamů děl ve zmíněném díle neobsažených. Další záznamy jsou průběžně doplňovány. Vzhledem k povaze této bibliografie jsme zatím upustili od jejího tematického rozčlenění, které by bylo problematické (a možná kontraproduktivní), a záznamy jsou řazeny abecedně. I zde je u monografických děl odkaz do SK a katalogu KKFB a odkaz na plný text, pokud je k dispozici. Také na této stránce je odkaz na výběrovou bibliografii nejdůležitějších děl o Bartošovi.

Stránka o Reedici díla Františka Bartoše přehledně informuje o výše zmíněných reprintech. V Galerii jsou vystaveny jednak fotografie a portréty Bartoše samotného, jednak faksimile různých dalších dokumentů. Převážně obrazový charakter má rovněž stránka Místopis a reálie, která obsahuje fotografie a obrazy míst, která v Bartošově životě sehrála důležitou roli, a upomínek na něj ze současnosti (pomník, ulice nesoucí jeho jméno apod.). Na stránce Odkazů budujeme jakýsi virtuální rozcestník na další informační zdroje na internetu, které s Bartošem a bádáním o něm souvisejí. Tak jsou zde např. dynamické vyhledávací odkazy do České národní bibliografie, WorldCat či Google Book Search, nebo odkaz na heslo o Bartošovi v české Wikipedii, které jsme v rámci tohoto projektu vytvořili. Na poslední stránce tohoto webu jsou shromážděny informace o jeho vzniku, záměrech a tvůrcích z obou partnerských institucí, KKFB a MJVM, včetně kontaktů a propagačních bannerů. O archivaci webu projevil zájem WebArchiv, se kterým již byla uzavřena příslušná smlouva, a je tak o něj postaráno i pro budoucnost. Zároveň bylo tomuto zdroji přiděleno NBN a vytvořena Dublin Core metadata, což zlepší jeho identifikaci a vyhledatelnost.

Bartošův web nepovažujeme za ukončený a uzavřený projekt, naopak povaha elektronického online zdroje jej otevírá další úpravám. V úmyslu máme zejména průběžné doplňování digitalizovaných monografií a článků (v souladu s autorským zákonem), obrazového materiálu, odkazů apod. Nejnověji byl například publikován plný text sborníku z konference zmíněné v úvodu [6].

Digitální knihovna KKFB

V předchozím textu se již objevila zmínka o digitální knihovně KKFB – dlib.kfbz.cz (dále jen DK), a tak se dostáváme ke druhé novince. Samotná existence DK novinkou v pravém slova smyslu není, do provozu byla uvedena již v roce 2006, ale v souvislosti s bartošovskými aktivitami byla digitalizována a nově zpřístupněna další díla. Vznik DK byl u nás, podobně jako v jiných knihovnách, vyvolán potřebou zpřístupnění periodik digitalizovaných v rámci grantového podprogramu VISK 7 a podobně, jako je tomu jinde, pracuje v sytému Kramerius. Od roku 2005 necháváme postupně reformátovat regionálně významné noviny Sdělení zaměstnanců firmy Baťa, později Zlín, Náš kraj a Svět (1918–1945). Nezůstalo však pouze u periodik a v březnu 2007, tedy 170 let od Bartošova narození, byla do DK publikována první monografie, symbolicky právě jeho sbírka Nové národní písně moravské s nápěvy do textu vřaděnými [7] z roku 1882. Toto dílo nebylo digitalizováno záměrně pro publikaci v DK, ale digitální faksimile je vlastně vedlejším produktem vydávání všech reprintů, kdy slouží jako podklad pro tisk. Takto získané kopie budou postupně rovněž zpřístupněny v DK. Na začátku tohoto roku byla v DK publikována další dvě díla se vztahem k Bartošovi, a sice životopis z pera jeho současníka a přítele Josefa Bartochy [8] a pamětní sborník z roku 1926 [9], který byl vydán u příležitosti odhalení pamětní desky na Bartošově rodném domě.

Závěrem

Mohlo by se zdát, že se KKFB ve svých aktivitách omezuje výhradně na propagaci osobnosti a díla Františka Bartoše. Rozhodně tomu tak není a každý praktik z našeho oboru ví, jak je knihovnický život barvitý a různorodý. Ani v oblasti digitalizace a dalších služeb nechceme ustrnout. Letos bude dokončeno ochranné reformátování poslední řady zmíněných baťovských novin, na ni navážeme dalším regionálním titulem, připravujeme nové zobrazení a funkce v online katalogu a další (nejen digitální) novinky, ale o nich zas někdy příště.