---

Wersja polska
English version

---

Informační služby knihoven – současný stav

K zázemí mezinárodních standardů pro zpracování elektronických dokumentů [1], které se týkají těchto standardů a polských instrukcí [2], i k praxi prováděné v západních knihovnách můžeme říci, že organizace přístupu k online dokumentům v polských akademických knihovnách nevypadá příliš dobře. Knihovny obvykle uvádějí informace o elektronických zdrojích na svých webových stránkách ve formě organizovaných odkazů. Výsledkem je obrovská různorodost knihovních informačních služeb. Vedle katalogů, které poskytují informace hlavně o tištěných dokumentech, zde můžeme vidět také:

• bibliografické online databáze
• služby plných textů elektronických časopisů
• online seznamy učebních textů
• multimédia poskytovaná prostřednictvím serveru knihovny
• digitální sbírky

Obr.1. Domovská stránka Hlavní knihovny Technické univerzity v Poznani

Obr. 2. Domovská stránka Hlavní knihovny Lékařské univerzity v Lodži

Uspořádání informací o zdrojích na webových stránkách knihoven uvedené na obrázcích 1 a 2 nám poskytuje obraz informačního chaosu. Kontrast mezi elektronickými zdroji a katalogem, v tomto případě myslíme katalog fondu tištěných dokumentů, nás nutí přemýšlet o nesourodosti informací o knihovních zdrojích. Současný stav rozvoje knihovních internetových služeb a narůstající množství elektronických dokumentů v knihovnách, zejména dokumentů přístupných online, vyžadují vytvoření společné základny pro vyhledávání všech těchto typů dokumentů poskytovaných knihovnou. Co by mohlo posloužit jako tato platforma? Může to být integrovaný systém správy elektronických zdrojů zahrnující také knihovní katalog, nebo to má být raději portál s možností souběžného vyhledávání? Pokud by to byl portál, jakou roli bude hrát katalog? Jaké dokumenty budou katalogizovány ve formátu MARC [3]?

Nedostatek vhodných metadat je nejpatrnější v případě elektronických časopisů. V posledních několika letech vzniklo v Polsku mnoho těchto dokumentů, takže tvoří sbírku několika tisíc titulů. Různé knihovny nabízejí přístup k těmto časopisům přes jednu nebo více služeb poskytování plných textů. Informace o tomto typu sbírky jsou v každé knihovně odlišné. Velmi často jde o seznam služeb a databází na webové stránce, označený jako “elektronické zdroje”, “databáze”, “časopisy” nebo “internetové zdroje”. Některé knihovny k němu připojují společný abecední seznam časopisů nabízených v jednotlivých databázích, někdy obohacený možností hledání podle ISSN a jména vydavatele, nebo omezí vyhledávání na potřebnou úroveň přístupu nebo pole. Některé knihovny používají hotový vyhledávací nástroj, to znamená službu “A až Z” produkovanou EBSCO. Pouze knihovna Technické univerzity ve Varšavě katalogizuje online časopisy ve formátu MARC 21, ale záznamy jsou ukládány v samostatné databázi.

Abecední názvový seznam (i když funkčnější než oddělené prohledávání několika databází) je pouze dočasné řešení, poněvadž neposkytuje stejné možnosti vyhledávání jako katalog. Tyto nástroje je samozřejmě možné zlepšit, přidat více rejstříků, ale naším přáním je poskytnout uživatelům jednotný vyhledávací systém, který by zahrnoval úplnou nabídku knihovního fondu. Proto jsou nutné systémy správy elektronických časopisů nebo velké portály knihoven, které nám poskytnou možnosti vyhledávání. Můžeme si být jisti, že tato úroveň informací je pro online časopisy dostačující?

Systémy správy elektronických zdrojů

Možnosti vyhledávání jsou u systémů, které spravují elektronické zdroje, dosti omezené. Systémy se příliš neliší od abecedních seznamů tvořených různými knihovnami. To lze ukázat na dříve zmíněném příkladu služby “A až Z”, které se využívá mimo jiné v Hlavní knihovně Technické univerzity v Poznani (viz obr. 3).

Obr. 3. Výsledky vyhledávání v systému “A až Z”

Hesla Mathematics, Computer Science zahrnují 408 titulů časopisů z různých oblastí vědy jako geometrie, algebra, programování nebo multimédia. Nesrovnatelně širší možnosti vyhledávání bychom měli, pokud bychom časopisy katalogizovali za použití předmětových hesel selekčního jazyka KABA. Potom by tituly časopisů ve zmíněných oblastech získaly různé přístupové prvky, podobně jako je tomu v tomto příkladu:

ČASOPIS (PŘEDMĚTOVÉ HESLO KABA)
Advances in Geometry (Geometrie – časopisy)
Algebra Universalis (Algebra – časopisy)
Annals of Combinatorics (Kombinatorická analýza – časopisy)
Microprocessors and Microsystems (Mikroprocesory – časopisy)
MultiMedia & Internet@Schools (Multimédia – časopisy; Internet – časopisy)
Virtual Reality (Virtuální realita – časopisy)

Zcela odlišné se zdá být vyhledávání online časopisů v knihovnách západních zemí, které obecně tyto časopisy evidují v katalozích knihoven. Pro srovnání uvádím příklad z knihovny Massachusetts Institute of Technology (obr. 4), která používá systém VERA (Virtual Electronic Resource Access).

Obr. 4. Vyhledávání v systému VERA

V tomto případě máme v oblasti “Počítačová věda” 304 titulů online časopisů. Ale vzhledem k tomu, že se tyto časopisy katalogizují ve formátu MARC s použitím předmětových hesel LCSH, mají uživatelé v katalogu této knihovny k dispozici podrobnější přístupové prvky. Například při prohledávání hesla ”Softwarové inženýrství – časopisy” (“Software engineering - periodicals”) máme k dispozici 13 titulů periodik, elektronických i tištěných (obr. 5).

Obr 5. Seznam výsledků vyhledávání v katalogu knihovny MIT

Z tohoto příkladu je patrné, že katalogizace online časopisů a využívání systémů správy elektronických zdrojů se navzájem nevylučují, ale spíše doplňují. Tyto programy také umožňují snazší přístup k textům online dokumentů. Na druhé straně nemohou být alternativou pro knihovní katalog.

MARC nebo Dublin Core?

Vznik formátu Dublin Core trochu zpochybňuje význam katalogizace online dokumentů v tak podrobném a kódovaném formátu jako je MARC. Na jedné straně můžeme slyšet názory o rezignaci na formát MARC, na druhé straně západoevropské i americké knihovny dosud licencované elektronické časopisy katalogizují. Otázka tedy zní: co bychom měli dělat pro zlepšení funkčnosti informačních služeb knihoven? Příležitostí pro mírné zlepšení je vývoj webových stránek knihoven směrem k portálům textových a bibliografických informací a vytváření vortálů (předmětově orientovaných portálů) [4]. Kdyby měla knihovna jeden vyhledávací systém, který by zahrnoval všechny zdroje knihovny i volně přístupné internetové stránky, mohl by vortál/portál sloužit jako její informační služba. K tomu je třeba vytvořit vhodnou databázi, např. ve formátu Dublin Core, obsahující odkazy na vybrané dokumenty v síti a licencované online časopisy. K propojení této databáze a katalogu je třeba implementovat společný selekční jazyk a společné soubory autorit. Pouze takové zpracování metadat pro síťové dokumenty umožní vhodnou kvalitu přístupu k informacím srovnatelnou s katalogy knihoven a odliší naše služby od komerčních portálů.

Polské akademické knihovny nabízejí okolo 10 000 titulů online časopisů. Oddělená katalogizace takového množství dokumentů, byť v tak jednoduchém formátu, jakým je Dublin Core, by byl časově velmi náročný úkol. Dosud jsme neměli možnost používat kooperativní katalogizaci ve tomto formátu, jako ji umožňuje Cooperative Online Resource Catalog ( CORC). Máme ovšem Národní univerzální centrální katalog (NUKAT). Stálo by za úvahu podle vzoru knihoven západních zemí začít katalogizovat časopisy ve formátu MARC v integrovaném systému knihoven. Ani skeptický postoj k řešení amerických a západoevropských zemí by neměl zakrývat praktické důvody tohoto procesu.

Kooperativní katalogizace

Díky možnostem kooperace využitím centrálního katalogu NUKAT můžeme katalogizovat online časopisy poměrně rychle. Analýzou webových stránek spolupracujících s centrem NUKAT lze zjistit, že většina z nich nabízí přístup k šesti největším službám poskytování plných textů elektronických časopisů (tabulka 1).

Tabulka 1. Největší služby poskytování plných textů časopisů.

Ostatní služby jsou méně rozšířené a můžeme jich využívat prostřednictvím jedné až tří knihoven. Z toho můžeme učinit závěr, že 90 % online časopisů přístupných v polských akademických knihovnách může být katalogizováno ve formátu MARC kooperativně.

Online časopisy - zvláštní forma knihovních zdrojů

Pochybnosti spojené s katalogizací elektronických časopisů částečně spočívají v obtížnosti popisu statusu těchto dokumentů. Online dostupné elektronické časopisy, přestože jsou poměrně drahé, neobohacují trvalý majetek knihovny. Knihovna koupí licenci pro přístup k plnému textu jen na omezenou dobu. Jestliže je obtížné považovat tyto dokumenty za část typické knihovní sbírky, může být smysl jejich katalogizace sporný. Diskutabilní se zdá být také rozsah katalogizace. Měli bychom zpracovávat pouze popis jednotek vlastněných knihovnou? Nebo snad také ty, které jsou nabízeny komerčními službami? Toto je spojeno s rozšiřujícími se základními funkcemi knihovny, což je patrné již několik posledních let. Knihovna nejen získává jednotky, ale také k nim umožňuje přístup. Nenastala již doba pro změnu základní definice knihovního katalogu?

Místo:
Knihovní katalog – Seznam dokumentů obsažených v knihovně …[5]
by snad mělo být:
Knihovní katalog – Seznam dokumentů nabízených knihovnou..?

Simultánní vyhledávání

Moderní informační technologie poskytují nástroje pro prohlížení mnoha databází, katalogů i bibliografií s možností omezení a zjednodušení práce katalogizátora. Na druhé straně jsou pouhými nástroji podporujícími vyhledávání a alternativní řešení pro katalogizaci a tvorbu profilu dokumentů. Efektivita práce těchto systémů, jak ukazuje níže příklad AquaBrowseru (obr. 6) [6], závisí na kvalitě metadat používaných těmito systémy, především na kvalitě používaného řízeného slovníku.

Obr. 6. Výsledky vyhledávání v systému AquaBrowser

Tyto nástroje mohou být pouze výchozím bodem při vyhledávání článků, ale nemohou být odpovědí na všechny dotazy uživatelů akademických knihoven. V jednom nástroji nelze efektivně kombinovat dvě tak odlišné funkce, jako je vyhledávání v katalogu a bibliografii. Je rozdíl v prohlížení fondu knihovny, lokaci jednotky a způsobu jejího nabytí a vyhledávání potřebného článku pomocí určitých klíčových slov.

Cílem registrace online časopisů v katalogu není podpora prohlížení, ale spíše integrace tištěných a webových sbírek v jednom katalogu nabízeném knihovnou. To je důležité, poněvadž elektronické verze jsou někdy pokračováním tištěné verze časopisů. Katalogizace online časopisů v integrovaných knihovních systémech nám umožní získat:

• širší možnosti vyhledávání online časopisů
• jednotný systém vyhledávání jednotek nabízených knihovnou
• společný jazyk předmětových hesel
• společné soubory autorit
• možnost využití jiných modulů integrovaného knihovního systému pro správu online časopisů (např. akvizice)

Ohromnou předností získanou kooperativní katalogizací je vedle vyšší efektivity práce také registrace všech titulů online časopisů, které jsou k dispozici v polských knihovnách, v souborném katalogu. Takto vytvořená sbírka záznamů elektronických časopisů by kompenzovala účinky odstranění záznamů při ukončení licence. Záznamy budou odstraněny z lokálních katalogů, ale budou nadále uchovány v souborném katalogu a mohou se v případě potřeby znovu použít.

Závěr

Moderní vyhledávací nástroje jsou jistě dokonalým doplňkem knihovních informačních systémů, ale nemohou nahradit práci katalogizátora. To jednak není přednostním cílem těchto programů a zadruhé není toto řešení v zájmu knihovníků. V současné době jsou knihovníci vysoce kvalifikovaní a mají zkušenosti s pořádáním výsledků vědeckého výzkumu, který je publikován také prostřednictvím internetu. Tváří v tvář pokusům o katalogizaci volně přístupných částí internetu a přípravě standardů i možností registrace digitálních knihovních sbírek v souborném katalogu NUKAT jsme povinni zajistit vhodnou úroveň informací, především o všech licencovaných dokumentech, které jsou dosti rozsáhlou, nicméně zvláštní částí knihovní sbírky.

Kromě průběžného zdokonalování vyhledávacích nástrojů je v polských knihovnách nutnost katalogizace online časopisů nepochybná. Diskutabilní může být pouze volba katalogizačního formátu. Praktické přístupy hovoří pro formát MARC, který přináší možnost spolupracovat v katalogu NUKAT a software v podobě integrovaných knihovních systémů. A konečně knihovní katalog zahrne všechny knihovní sbírky, jak tištěné, tak elektronické. Zvláštní problém se týká internetových zdrojů a způsobu jejich katalogizace v knihovnách tvořících své vlastní portály. V tomto případě závisí volba na místních potřebách a uživatelích. Není pochyb, že některé knihovny použijí nástroje automatické indexace, zatímco jiné budou zpracovávat řízená metadata. Pokud tato situace nastane, bude propojení těchto dat a katalogů do společného vyhledávacího rozhraní pouze technickou záležitostí.

Literatura

1. International Standard Bibliographic Description for Electronic Resources [online]. International Federation of Library Associations and Institutions, 1997 [podle verze z: 11 th January 2004]. Dostupné na World Wide Web: http://www.ifla.org/VII/s13/pubs/isbd.htm.
2. PN-N-01152-13 : 2000 Opis bibliograficzny – Dokumenty elektroniczne oraz K. Sanetra. Format MARC 21 rekordu bibliograficznego dla dokumentu elektronicznego. Warszawa : Wydawnictwo SBP, 2003.
3. M. Nahotko. OPAC biblioteczny i portal internetowy – podobieństwa i różnice. Praktyka i Teoria Informacji Naukowej i Technicznej. 2001, no 3, pp. 4-9.
4. Příklad: Ekonomia on-line [on-line]. Kraków : Biblioteka Główna Akademii Ekonomicznej w Krakowie, 2000 [access 11th January 2004]. Dostupné na World Wide Web: http://kangur.ae.krakow.pl/Biblioteka/Ekonomia/. Kwartalnik. ISSN 1641-750X.
5. Encyklopedia wiedzy o książce. Wrocław : Zakład Narodowy im. Ossolińskich, 1971.
6. B. Macheta. Virtua i NUKAT. Uwagi na marginesie XVIII spotkania EUG VTLS w Bernie. Materiały z konferencji na temat „NUKAT – rozwój i metodyka tworzenia katalogu centralnego” 6-7.December 2004 r. [CD-ROM]. Warszawa : BUW, 2004.

Do češtiny přeložila Ludmila Celbová; úprava překladu Josef Schwarz.

---

INFORMATION ABOUT E-JOURNALS IN POLISH ACADEMIC LIBRARIES – THE CURRENT STATE AND PERSPECTIVES

Libraries information services - the current state

On the international standards` background of elaborating e-documents [1] which refer to these standards and Polish instructions [2] as well as the practices carried out in western libraries, we can say that organization of access to the online documents in Polish academic libraries does not look very well. Libraries insert information about e-resources in their web- sites usually in a form of organized links. As a result there is a big variety of library information services. Besides catalogues which provide information mainly about printed issues we can also see:

• online bibliographic databases
• full-text e-journal services
• links to free of charge e-resources
• online reading lists offered by the lecturers
• multimedia available from the library server
• digital collection

Figure.1. Home page of the Main Library of the Poznan University of Technology

Figure. 2. Home page of the Main Library of Medical University of Lodz

The arrangement of information about resources in library websites shown above (figures 1-2) give us impression of information chaos. The contrast between e-resources and catalogue, here we think about printed collection, makes us think about incoherence of information about the library resources. The current state of the development of library Internet services and growing amount of e-documents in libraries, especially remote accessible ones, make need of creating a common retrieving base for all these offered by the library type of documents. One should think then what can serve us as this platform. Might it be a system managing e-resources integrated with the library catalogue or rather a portal with a possibility of a simultaneous searching? If it is a portal, what role the catalogue plays? What documents will be catalogued in MARC [3] format?

The lack of suitable metadata is the most visible in case of e-journals. In Poland, since last few years the number of these documents has increased a lot and these are collections of a few thousand titles. Various libraries offer access to these journals via some or more full-text services. Information about this form of collection varies in every library. Very often it is a list of services and databases in a library website entitled “electronic resources”, “databases”, “journals” or “Internet resources”. Some libraries add to it a common alphabetic list of offered journals from individual databases, sometimes enriched by the possibility of searching via ISSN and publisher name or limit the search to a needed access level and the field. Some libraries use a ready search tool, it means a service “A to Z” produced by EBSCO. Only Library of the Warsaw University of Technology catalogues online journals in MARC 21 format, but the records are settled in a separate database.

An alphabetic title list (although more functional then separate browsing a few databases), is only a temporary solution because it does not give the possibilities of browsing as the catalogue does. It is possible of course to improve these tools, add more indexes but it seems to be our desire to supply the users with unified retrieving system which covers the full offer of the library collection. Hence, indispensable are the managing systems of electronic journals or big library portals which enable us the searching systems. Can we be sure that this level of information is sufficient regarding online journals?

Systems managing electronic resources

Searching possibilities of the systems which manage electronic resources, are pretty limited. Regarding this, systems do not differ a lot from alphabetic lists created by various libraries. It can be shown on the mentioned before example of service “A to Z” which is used between others in the Main Library of the Poznan University of Technology (see figure3).

Figure 3. Results in “A to Z” system

Headwords Mathematics, Computer Science cover 408 journal titles from different fields of science as geometry, algebra, programming or multimedia. Incomparable wider possibilities of searching we would have cataloguing journals in a subject headings language KABA. Then the journal titles of the mentioned fields could get various access points.

JOURNALS (KABA SUBJECT HEADINGS)
Advances in Geometry (Geometry-journals)
Algebra Universalis (Algebra-journals)
Annals of Combinatorics (Combinatory analysis-journals)
Microprocessors and Microsystems (Microprocessors-journals)
MultiMedia & Internet@Schools (Multimedia-journals), Internet-journals)
Virtual Reality (Virtual Reality-journals)

Completely different seems to be retrieving online journals in western countries libraries which generally register these journals in library catalogues. Comparing this I show an example from the library of Massachusetts Institute of Technology (figure 4), which uses VERA (Virtual Electronic Resource Access) system.

Figure 4. Retrieving in VERA system

Here, in “Computer Science” we have 304 online journal titles. But due to the fact that these journals are catalogued both in MARC and LCSH format, they have more detailed access points available in a catalogue of this library. For example while browsing subject “Software engineering - periodicals” as a result we have 13 titles of periodicals, both electronic and printed (figure 5).

Figure 5. Result list in MIT Library`s Catalogue

Following this example one can see that cataloguing on line journals and using systems which manage electronic resources does not exclude each other but rather complements. These programmes also make the access to the texts of the online documents easier. On the other hand they cannot be the alternative for the library catalogue.

MARC or Dublin Core?

The appearance of Dublin Core format questions somehow the meaning of cataloguing documents available remotely in so detailed and codified format as MARC. On the one hand we can hear opinions about resigning from MARC format, on the other hand west European libraries and American ones are still cataloguing licensed electronic journals. So, the question is: what should we do to improve functionality of library information services? A chance for a slight improvement is evolution of the library websites towards text and bibliographic portals as well as creating subject vortals [4]. A vortal /portal could function as an information service of the library if it has one searching system which covers all library resources as well as free of charge Internet sites. To do this, it is necessary to create a suitable database e.g. in Dublin Core format including links to selected documents in a net and online licensed journals. Having in mind a connection of this database and a catalogue one could think about implementing a common searching-information language and a common authority files. Only such elaboration of metadata for the net documents enable a suitable quality of access to information comparable with library catalogues and distinguishes our services from commercial portals.

Polish academic libraries offer about 10 000 titles of online journals. Separate cataloguing that number of documents although in such simple format as Dublin Core would be a very time consuming task. So far we have not had possibility to use cooperative cataloguing in this format as gives Cooperative Online Resource Catalog (CORC). But we have National Universal Central Catalogue (NUKAT). It could be worth thinking, following the western countries libraries and start cataloguing journals in MARC format in integrated library systems. Even sceptical attitudes towards the American or western countries solutions should not obscure practical reasons of that process.

Cooperative Cataloguing

Thanks to possibilities of cooperation using NUKAT we can catalogue online journals quite quickly. Analyse websites of libraries cooperating with NUKAT Centre, one can realize that most of them offer access to six, the biggest full-text services of e-journals (table 1).

Table 1. The biggest full-text journal services

The other services are less popular and we can use them via one to three libraries. Hence, we can draw a conclusion that 90 % of available in Polish academic libraries online journals can be cooperatively catalogued in MARC 21 format. It would be about 300-400 records per library.

Online journals - a special form of library resources

Doubts connected with cataloguing electronic journals partly result in difficulty of describing the status of these documents. Electronic journals available online, although cost quite a lot, do not increase library`s durable wealth. Library buys the licence for the access to full-text only for a limited time. If it is difficult to regard these documents as a part of a typical library collection, an arguable can be the aim of their cataloguing. Disputable seems to be also the scope of the catalogue. Should we register there only the descriptions of the items possessed by the library? Or maybe also those which are offered by the commercial services? It is connected with extending basic library functions which is visible for a few last years. Library not only acquires items but also prepares an access to them. Isn`t it time to change the basic definition of a library catalogue?

Instead:
Library catalogue – A list of library materials contained in a library…[5]
maybe it should be:
Library catalogue – a list of library materials offered by the library..?

Simultaneous retrieving

Modern information technologies which offer tools to browsing in many bases both catalogues and bibliographic tempt with possibility of limiting and simplifying a cataloguer`s work. On the other hand they are only tools supporting retrieving and the alternative solutions for cataloguing and creating document profile. Effectiveness of working of these systems as shown below AquaBrowser (figure 6) [6] , depends on quality of metadata used by these system, first of all from using glossary.

Figure 6. Results of retrieval by using AquaBrowser

These tools can only be a starting point in articles retrieval but cannot be an answer to all queries of the users of academic libraries. One cannot effectively combine in one tool so different two functions as catalogue and bibliographic retrieval. There is a difference in browsing the collection of the library, item location and the way of possessing it, and retrieving the needed articles via certain keywords.

Registration of online journals in a catalogue aims not in helping bibliographic browsing but rather integration of printed and web collection in one catalogue offered by the library. It is said to be essential because of the fact that electronic versions are sometimes continuation of printed version of journals. Cataloguing of online journals in integrated library systems let us get:

• wider possibilities of retrieving online journals
• uniform retrieving system for items offered by the library
• common language of subject headings
• common authority files
• possibility of using other modules of integrated library systems to manage online journals (e.g. acquisition)

Immeasurable advantage coming from co-cataloguing, besides higher efficiency of work, will be registration all titles of online journals available in Polish libraries in union catalogue. Created in this way collection of electronic journal records would smooth out effects of removing records while resigning from the licence. Removed from the local catalogues records still will be kept in a union catalogue to be reused in a convenient time.

Conclusion

Modern retrieval tools are surely perfect supplement of library information systems but cannot substitute the cataloguer`s work. Firstly, it is not the superior aim of these programmes, secondly, this solution is not in librarians interest. At present, librarians are highly qualified and have experience in sorting out the results of scientific research also these published in the Internet. Facing various trials of cataloguing free of charge parts of the Internet and elaborating standards as well as the possibility of registration of the digital library

collection in a union catalogue NUKAT, we are obliged to fulfil a suitable level of information, first of all for the licenced documents which are pretty big, however special part of library collection.

Besides continuous improving retrieval tools, necessity of cataloguing online journals in Polish libraries is undoubted. Arguable maybe only the choice of a cataloging format. Practical attitudes are for the MARC format – possibility to cooperate in NUKAT and software in a form of integrated library systems. In the end a library catalogue will cover all library collection, both printed and electronic. A separate problem will touch Internet resources and the way of their cataloguing in libraries creating own portals. In this case the choice depends on local needs and users. No doubt, that some libraries accept tools of automatic indexing while others will elaborate controlled metadata. When it happens, the connection of these data and the catalogue in a common retrieving interface will be only a technical matter.

References

1. International Standard Bibliographic Description for Electronic Resources [online]. International Federation of Library Associations and Institutions, 1997 [access 11 th January 2004]. Available in World Wide Web: http://www.ifla.org/VII/s13/pubs/isbd.htm.
2. PN-N-01152-13 : 2000 Opis bibliograficzny – Dokumenty elektroniczne oraz K. Sanetra. Format MARC 21 rekordu bibliograficznego dla dokumentu elektronicznego. Warszawa : Wydawnictwo SBP, 2003.
3. M. Nahotko. OPAC biblioteczny i portal internetowy – podobieństwa i różnice. Praktyka i Teoria Informacji Naukowej i Technicznej. 2001, no 3, pp. 4-9.
4. Example: Ekonomia on-line [on-line]. Kraków : Biblioteka Główna Akademii Ekonomicznej w Krakowie, 2000 [access 11th January 2004]. Available in World Wide Web: http://kangur.ae.krakow.pl/Biblioteka/Ekonomia/. Kwartalnik. ISSN 1641-750X.
5. Encyklopedia wiedzy o książce. Wrocław : Zakład Narodowy im. Ossolińskich, 1971.
6. B. Macheta. Virtua i NUKAT. Uwagi na marginesie XVIII spotkania EUG VTLS w Bernie. Materiały z konferencji na temat „NUKAT – rozwój i metodyka tworzenia katalogu centralnego” 6-7.December 2004 r. [CD-ROM]. Warszawa : BUW, 2004.
   

Translated by Jolanta Wróbel

The text has been prepared as part of the project "Information Society without Borders: Re-Establishing and Development of the Cross-Border Cooperation within the Information Studies and Librarianship" which has been carried out by Ikaros, a non-governmental organization, with partners from Poland, Hungary, Slovakia and the Czech Republic.