Otázka uvedená v titulu provázela jednání dvoudenního semináře Informační vzdělávání v 21. století aneb Změny v pojetí informačního vzdělávání ve veřejných a školních knihovnách, který se konal ve dnech 12. a 13. dubna 2006 v informačním centru Obchodní akademie a VOŠ ve Valašském Meziříčí. Seminář byl zaměřen na veřejné a školní knihovny a na jejich informační vzdělávání žáků 2. stupně základních škol a především studentů středních škol. Složení účastníků, mezi které patřili knihovníci z veřejných a školních knihoven, odpovídalo záměrům semináře. Na organizaci akce se podílela Moravská zemská knihovna v Brně (Mgr. Jana Nejezchlebová), Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně (ing. Jana Tomancová), Klub školních knihoven SKIP a samozřejmě největší zátěž nesla instituce, v jejíchž prostorách se seminář konal, tedy OA a VOŠ ve Valašském Meziříčí a její informační centrum. Hned úvodem proto můžeme poděkovat za celou organizaci semináře – jmenovitě řediteli školy Mgr. Aleši Kubíčkovi a vedoucí IC Mgr. Mileně Medkové.

Proč se seminář konal a co bylo jeho cílem?

Pokusit se najít směr další činnosti, případně pojmenovat nutné změny v současné praxi informační výchovy knihoven. Přemýšlet, jak zajistit zvýšení a zkvalitnění podpory rozvoje informační gramotnosti v knihovnách a připravovat efektivně děti a mládež na celoživotní vzdělávání. Ale také, a to v neposlední míře, jak pomoci knihovníkům (inspirací, výměnou zkušeností) tento úkol důležitý jak pro uživatele knihoven, tak také pro jejich vlastní existenci (prestiž, význam), zvládnout. Proto byli pozváni referující z vysokoškolských knihoven i knihovníci z veřejných a školních knihoven, kteří pracují s žáky základních škol i se středoškolskými studenty – organizátoři zdůrazňovali potřebu kontinuity v práci se žáky 2. stupně základních škol i středoškolskými studenty a dále vazbu na ty, kteří přicházejí na vysoké školy a měli by se velmi aktivně a bez problémů orientovat v nabízeném informačním prostředí. Se současným stavem zatím nemůžeme být spokojeni. I to byl cíl semináře, upozornit knihovnickou odbornou veřejnost, která se zabývá celou řadou aktuálních témat, na problematiku informačního vzdělávání, které je zcela neodlučitelně spojené se zajištěním celoživotního vzdělávání.

Ještě je třeba připomenout, že této současné situaci předcházela práce našich kolegů od 70. let, kdy nepracovali s počítači, ale snažili se děti a mladé lidi učit pracovat s knihou a informacemi prostřednictvím úkolů psaných na kartičkách, organizovali vyučovací hodiny v prostředí školních knihoven apod. (sborník Informační gramotnost, MZK Brno 2003, s. 115-116).

Úvodem semináře se PhDr. Richard Papík, Ph.D., ředitel Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK Praha, zabýval problematikou školních knihoven a jejich významem v oblasti informačního vzdělávání.

PhDr. Hana Landová se ve svém příspěvku zaměřila na informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách. Informovala o činnosti odborné komise AKVŠ IVIG, která se zabývá vzděláváním a zejména informačním vzděláváním na vysokých školách. Komise realizuje na několika vysokých školách pilotní průzkum úrovně informační gramotnosti studentů (viz www.knihzdar.cz, sborníky Informační gramotnost, MZK Brno) a na základě výsledků formuluje standard informační gramotnosti studenta. IVIG od roku 2003 pořádá pravidelné semináře, snaží se o navázání mezinárodní spolupráce, připravila online kurzy informační gramotnosti studentů. H. Landová seznámila přítomné i se svými zahraničními zkušenostmi, které plně podporují snahy implementovat do výuky formy, metody a zkušenosti z informačního vzdělávání v knihovnách.

Navazoval příspěvek z další vysoké školy, Ústřední knihovny PedF MU v Brně, a to od její vedoucí, Mgr. Petry Šedinové. Ta se zaměřila na informační vzdělávání na střední a vysoké škole a v tomto prolínání hledala návaznost knihoven, o níž jsem se již zmínila. Mimo jiné se zaměřila na Rámcové vzdělávací programy a přímo na jejich textech poukazovala na možnosti rozvíjení informační gramotnosti a informační výchovy v knihovnách (veřejných i školních).

O své desetileté praxi v Informačním centru Obchodní akademie hovořila Mgr. Milena Medková (viz Čtenář č.3/2004, s. 98-102, č.4/2004, s.121-124, sborník Informační gramotnost 2, MZK Brno 2004, s.131-148). Informační centrum bylo v roce 2005 obnoveno, získalo vkusný nábytek, je propojeno s počítačovou učebnou, plně technicky vybaveno, má zajištěný příděl finančních prostředků na plynulou akvizici, což se projevuje v úrovni služeb a v tom, že informační centrum má ve svých prostorách velmi malý knihovní fond, protože dokumenty jsou „mezi studenty“. Informační centrum se za léta svého působení stalo tím, o co usilujeme, tedy nedílnou součástí vyučovacího procesu školy v celém její rozsahu (střední škola, Vyšší odborná škola, bakalářské studium); všem stupňům výuky je schopné poskytovat relevantní informace a služby.

O práci informačního a studijního centra hovořil bývalý ředitel školy, který toto centrum budoval, ing. Jaroslav Halašta. S entuziasmem sobě vlastním hovořil o škole jako instituci, která musí (chce-li uspět v konkurenci) zajišťovat komplexní vzdělávací služby pro své klienty – žáky. Dále se zaměřil na poslání informačního centra a jeho význam pro školu, na osobnost knihovníka, který by podle něj měl znát knihovnickou profesi, umět knihovnu řídit a profesionálně vést, být schopný komunikovat s pedagogickým sborem i se studenty a vystihnout potřeby vyučovacího procesu školy - jednoduše, stát se pomocníkem, podporou, součástí života školy. Účastníci semináře to mohli vidět „na vlastní oči“, protože i v průběhu semináře přicházeli rozpačití studenti s otázkou, co se děje, proč centrum nefunguje tak, jak jsou zvyklí. Pomineme-li podvečer, kdy se účastníci semináře seznámili s městem a zámkem, přejdeme k příjemnému posezení v Městské knihovně ve Valašském Meziříčí. Ředitelka Bc. Zdeňka Slimáčková a její kolegyně připravily pro účastníky večer s povídáním o práci a problémech veřejných knihoven a exkurzí po prostorách Městské knihovny.

Následující den pokračovalo jednání tématem informačního vzdělávání studentů středních škol a 2. stupně základních škol (či víceletých gymnázií). O netradiční knihovnicko-informační výchově středoškoláků v Městské knihovně v Nové Pace hovořila její vedoucí Stanislava Benešová, která inspirovala účastníky netradičním přístupem. Pro studenty si v knihovně vymysleli „informační výchovu hrou“, vyměnili role studentů a knihovníků a místo nezáživného vysvětlování pracovních postupů v knihovně a možností uživatelů využívat služby knihovny, což vždy studenti vyslechli se značným „nadhledem a přehledem“ a v podstatě neposlouchali, o co vlastně jde, zapojili studenty do akce. Část dostala označení knihovník ve skladu, v informačních službách apod. a druhá část studentů se obracela s požadavky na tyto své spolužáky. Pro obě skupiny to byla podnětná a praktická zkušenost, pro knihovníky velká zátěž, ale výsledek byl efektivní. O práci v Městské knihovně ve Valašském Meziříčí hovořila Pavla Holmanová. V oddělení pro děti se snaží čtenáře vést k samostatnosti, trpělivě je učí, jak si vyhledat informace z nejrůznějších zdrojů v knihovně, ale také pro děti i jejich rodiče umějí připravit odpoledne v přírodě. Systematickou výchovu k práci s informacemi v Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně představili knihovnice z oddělení pro děti (Iveta Štanclová) a oddělení pro dospívající mládež (Jana Podroužková). Komentovaná prezentace knihovnic ukázala prakticky, jak důležitá je propojenost a návaznost činnosti oddělení pro děti a oddělení pro dospělé čtenáře. Zcela konkrétně bylo prezentováno, co je třeba dětem vysvětlit, ukázat a naučit je v období, kdy navštěvují oddělení pro děti, a jak je třeba pokračovat ve chvíli, kdy oddělení pro děti opouštějí (často neradi) a přecházejí do oddělení pro dospělé (kde je na ně málo času a kde se ztrácejí mezi dalšími čtenáři). Vystoupení kolegyň ze zlínské krajské knihovny opět nastolilo otázku, jak ve veřejné knihovně zajistit vazbu mezi oddělením pro děti a pro dospělé, vazbu v činnosti, tedy v tom, co učí knihovníci v nejrůznějších typech informačních lekcí děti do 14 let, a jak jsou schopni (často i z časových důvodů) na to navázat jejich kolegyně (kolegové) ve vlastní knihovně a pokračovat se studenty, učni atd. O Masarykově veřejné knihovně ve Vsetíně, která se systematicky profiluje jako komunitní a vzdělávací centrum pro všechny občany města, hovořila její ředitelka dr. Helena Gajdušková. Účastníky semináře také seznámila s možnostmi získávání finančních prostředků z mezinárodních projektů a o zkušenostech ze spolupráce s neziskovými organizacemi.

Informační vzdělávání studentů základních a středních škol v knihovnách jsme se takto cíleně (vymezení věkové, zcela konkrétní praktické zaměření – obsah, metoda, koordinace veřejných a školních knihoven, jejich možnosti a kompetence) v širším okruhu knihovníků pokusili řešit poprvé. Věděli jsme, že se ani nebudeme snažit o vypracování závěrů či shrnutí, ale jednoznačně vyzněla potřeba tematikou se zabývat a naznačené problémy řešit.

Příspěvky ze semináře budou otištěny v časopise DUHA 3/2006.