Březen - měsíc Internetu byl opět i měsícem, kdy se vyhodnocovaly nejhezčí webové stránky knihoven. Kdo se do soutěže přihlásil a která knihovna nejlépe dopadla, se zájemci již dozvěděli z webu Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR.

V dubnovém sloupku budu psát právě o jednom soutěžícím, jehož webové stránky mne zaujaly. Je to Městská knihovna v Třinci, které se podařilo na úvodní stránku dostat 30 nabídek! Využila k tomu dva sloupce (levý a prostřední) a pro větší přehlednost je uskupila do 9 kategorií. Přiznávám, že i když doporučuji na úvodní stránku dávat menu s menším počtem nabídek, v tomto případě mi to tolik nevadilo. Webeditor jim na úvodní stránce vymezil dost velký prostor, takže by se nemělo stát, že se v nich uživatel bude těžko orientovat. Spíše mám výhrady k tomu, že nabídka nazvaná Poplatky za služby je na úvodní stránce třikrát, i když pokaždé v jiné kategorii.

První kategorie má název On-Line katalog a tvoří ji tři nabídky. Vstupuje se z nich do katalogu firmy LANius, do novinek, vygenerovávaných pomocí WWW katalogu knihovního systému LANius, a na stránku nazvanou Značení knih. Od ní jsem si sliboval nejvíce, protože se snažím prosadit, aby údaje o značení knih byly i na stránkách ústecké knihovny a hledám pro to podpůrnou argumentaci. Seznam kódů užívaných v Třinci není však příliš bohatý a uvádí jen deset skupin signatur. Po jeho prostudování už vím, že SS je skladová signatura a knihy jsou dostupné hned, zatímco SK je sklad Kanada a čtenář si musí počkat na dodání týden. Na to, že Kanada leží na západní polokouli, nejsou třinečtí knihovníci pomalí :-), viďte.

Označení druhé kategorie jako Obecné informace mi připadalo jako východisko z nouze, protože v této kategorii se najde jak výpůjční doba, tak seznam vyřazených knih a k tomu přídavkem pozvánka na setkání s Janem Burianem. Celkem se do této kategorie vřadilo 11 nabídek. Z nich mne nejvíce zaujala zřizovací listina v pdf formátu. Tento druh dokumentů se na stránkách knihoven nevidí příliš často. Matně si vzpomínám, že jsem viděl na webu vystavenou jen zřizovací listinu Husovy knihovny v Modřanech, knihovny ve Ždírci nad Doubravou a Knihovny Karla Dvořáčka. Ty jsem si však mohl přečíst bez použití Acrobat Readeru.

Naproti tomu přítomnost mapky okolí knihovny chápu již jako nezbytnost. Třinečtí na ní vyznačili budovu podobně jako vyškovští žlutou šipkou, ale opomněli na praktickou věc - měřítko mapy. Podle velikosti stadionu ležícího poblíž knihovny mohu tak jen odhadovat, že bych musel jít od něho ještě půl kilometru…

V Obecných informacích je i kniha návštěv, ale zdá se, že do ní návštěvníci příliš nepíší. Soudím tak podle pouhých dvou příspěvků od její instalace 26. dubna 2002. To v jiných knihách návštěv jsem si početl více. Za příklad bych uvedl knihu návštěv Krajské knihovny v Liberci, do níž přispěli návštěvníci během letošního roku 9 příspěvky, a knihu návštěv orlicko-ústecké knihovny s deseti zápisy učiněnými jen za březen! Posledně jmenovaná knihovna využívá podobně jako knihovna v Plasech pro tento účel bezplatnou službu firmy BlueBoard.

Z nabídky Historie vyplynulo, že sice byla třinecká knihovna založena již v r. 1883, ale informace o ní jsou známy až od r. 1945. Badatelé pro oblast dějin knihovnictví mají tedy námět k zamyšlení.

Nabídku Regionální funkce jsem si představoval propracovanější. Našel jsem tu jen text usnesení vlády z ledna 2002, fotografie interiérů osmi knihoven a mapku regionu. Třineckým knihovníkům doporučuji, aby tuto nabídku doplnili aspoň údaji o otvírací době a aby se inspirovali stránkami jihlavské knihovny, kde jsou vystaveny vzorové dokumenty pro venkovské knihovny aj.

Abych ale jen nekáral, nabídkou nazvanou Ochrana osobních údajů by se mohly mnohé knihovny inspirovat právě od třineckých knihovníků.

Z dalších kategorií bych se zmínil ještě o dvou. Kategorie Antikvariát má jednu nabídku nazvanou Služby a provozní doba. Skutečně v ní více než otvírací dobu, telefonní číslo a sdělení, že antikvariát funguje v knihovně od 9. října 2001, nenajdete. To antikvariát na stránkách vsetínské knihovny vystavuje aktuální nabídku a antikvariát na stránkách klatovské knihovny dokonce seznam s 1000 položkami a vyhledávačem. Nejvíce jsem si ale oblíbil stránky antikvariátu břeclavské knihovny. Jsou aktualizovány denně, v seznamu se dobře hledá, knihy si mohu rezervovat a dokonce mi zveřejní hledaný titul!

V kategorii nazvané Oddělení pro děti jsem si ještě před týdnem prohlížel nabídku Chceme mít svá jména, v níž byly děti vyzvány, aby navrhly do konce října 2002 jména pro dvě andulky. Myslel jsem, že doporučím čtenářům Ikara, aby se do soutěže zapojili. Webmaster mne však nakonec předběhl a tuto zastaralou nabídku nahradil nabídkou Nejoblíbenější CD-ROMy. Doufám tedy, že jsou andulky stále živé a že se někde dozvím, jaká jména dostaly.

Možná, že by se k tomu dala využít i anketa, kterou třinečtí knihovníci mají v pravé části úvodní obrazovky. V současnosti se v ní návštěvníci vyjadřují k ceně za MVS, příště by se mohli vyjádřit ke jménům andulek. Třinecké knihovníky chválím, že výsledky starých anket archivují. Mohl jsem si tak přečíst i odpovědi na předchozích šest anket. Ještě bohatší je však archiv hradeckých knihovníků s dvanácti anketami. Ještě bohatší je archiv příbramských knihovníků, v němž jsem napočítal otázek dokonce 22.

V kostce hodnotím stránky třinecké knihovny kvůli jejich obsahu jako průměrné. Že se nakonec v Bibliowebu umístily na hezkém 9. místě, mohou vděčit webmasterovi. V kritériu nazvaném přístupnost stránek pro těžce zrakově postižené uživatele získaly značný počet bodů a předběhly tak stránky některých knihoven, které co do obsahu byly kvalitnější. Ty si však těžce zrakově postižení bohužel nepřečtou. Webmasterům proto připomínám, aby nepodceňovali znalost zásad přístupnosti WWW stránek pro těžce zrakově postižené uživatele.