1. Úvod

Téma disertační práce bylo vybráno s ohledem na pracovní postavení předkladatelky, která pracuje v pozici zástupce ředitele Vyšší odborné školy informačních služeb v Praze a jejíž pracovní náplní je kromě jiných činností inovace osnov a studijních programů. Je tedy předmětem jejího dlouhodobého pracovního i osobního zájmu. Předkladatelka zde mohla uplatnit zkušenosti z účasti na hodnocení vyšších odborných škol a zahraničních univerzit a z mezinárodních projektů.

Cílem disertační práce je vytvořit model optimálního bakalářského studijní program pro informační specialisty, který by vycházel s potřeb současné informační společnosti, byl mezinárodně srozumitelný, splňoval požadavky Boloňské deklarace, vycházel z názorů renomovaných profesních organizací a byl zárukou zaměstnatelnosti absolventů.

2. Způsob řešení

Způsob řešení spočíval ve vytipování klíčových zahraničních i domácích materiálů, jejich analýze a hodnocení ve vztahu k obsahu navrhovaného programu a dále v přehledném zpracování zkušeností zahraničních partnerů a provedení průzkumu mezi absolventy VOŠIS týkající se jejich uplatnitelnosti v praxi. Závěrem byl navržen model studijního programu Informační management jako jedna z možných variant řešení bakalářského vzdělávání informačního profesionála.

Hlavní analyzované okruhy jsou:

1. Potřeby informační společnosti v České republice.
2. Požadavky na absolventy bakalářského studia v rámci evropské informační společnosti.
3. Požadavky profesních organizací a jejich názory na to, jaké mají být kompetence informačního profesionála: SLA a LA ze Spojených států Amerických, CILIP z Velké Británie a SKIP z České republiky.
4. Analýzy a zkušenosti zahraničních partnerských škol Katedry informací a komunikace Manchester Metropolitan Univerzity, Vysoké odborné školy Eisenstadt (Rakousko)
5. Analýza současných studijních programů VOŠIS. Na otázku, zda jsou pro praxi absolventi VOŠIS dobře připraveni, by měl odpovědět rozsáhlý průzkum uplatnění absolventů specializací podnikové informační systémy a služby knihoven.

3. Časový harmonogram

Zpracování disertační práce proběhlo v období 2004 – 2007. Vlastnímu zpracování předcházela rozsáhlejší příprava spočívající v účasti na mezinárodních projektech zaměřených na tvorbu studijních plánů, metodiku výuky a hodnocení studentů. V období vlastní intenzivní práce byla provedena analýza a komparace publikovaných materiálů, analýza a vyhodnocení interních statistických dat a především příprava, realizace a hodnocení průzkumu absolventů. V roce 2007 byl zpracován finální návrh modelu programu.

V předkládaném materiálů jsou uvedeny vybrané dílčí i sumární závěry. Detailní analýza, zpracování vlastního průzkumu i zdůvodnění těchto závěrů obsahuje předkládaná disertační práce.

4. Problematika českého prostředí

Zásadním dokumentem pro vybudování informační společnosti je usnesení č. 265 ze dne 24. března 2004, kterým schválila vláda Státní informační a komunikační politiku ( e – Česko). Z tohoto a řady dalších materiálů vyplývá , že informační profesionál by měl zvládat všechny potřebné dovednosti, které mu umožní plně se do informační společnosti zapojit, ale především by to měl být on, kdo se bude podílet na realizaci státní politiky v této oblasti a její implementaci v praxi.

Z tohoto úhlu pohledu by v profilu absolventa neměly chybět:

• znalost zásad fungování a dalšího vývoje informační společnosti, společnosti znalostí,
• znalost informační politiky EU a informační politiky ČR,
• znalost základních zákonů spojených s informační výměnou ve společnosti,
• znalost moderních ICT v patřičné hloubce (minimálně ECDL, ale spíše více),
• znalost zásad vzdělávání dospělých,
• zvládnutí vytváření i využívání e-learningových technologií,
• znalost moderních informačních služeb pro podnikání, služeb státní správy, knihovnických služeb a jejich propagace,
• osvojení právních i etických zásad práce s informačními zdroji,
• osvojení metod e-governmentu a propagace těchto metod směrem k veřejnosti.

5. Boloňské trendy

Evropský rámec studijních programů se musí opírat o evropské strategie, které byly přijaty v Boloňské deklaraci a dále upřesňovány v dalších materiálech Evropské unie. Tyto základní myšlenky dávají hlavní podobu evropské vysoké škole popř. celého tzv. terciárního sektoru, který zahrnuje i tzv. kratší studijní programy pro mládež a dospělé, kteří ukončili své středoškolské vzdělání. Jedná se o programy zakončované obvykle národním diplomem, titulem bakalář a všechny typy postgraduálního vzdělávání.

Závěry Boloňské deklarace a následných konferencí EU doporučující vytváření studijních programů:

• struktura akademických hodností: přijetí systému založeném v zásadě na dvou hlavních cyklech (bakalářském a magisterském),
• mobilita,
• vytvoření systému kreditů (především ECTS),
• uznávání akademických hodností (přijetí systému srozumitelných a srovnatelných titulů),
• vysoké školy a studenti (zapojení studentů do řízení škol),
• podpora evropského rozměru ve vysokoškolském vzdělávání,
• zvyšování atraktivnosti Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání,
• celoživotní učení,
• Evropský prostor celoživotního vzdělávání a Evropský výzkumný prostor – dva pilíře společnosti založené na znalostech.

6. Názory profesních sdružení na vývoj profese informačního profesionála a jeho perspektivy

CILIP (the Chartered Institute of Library and Information Professionals)

CILIP, nástupce jedné z nejuznávanějších profesních organizací Library Association (LA) ve Velké Británii, se stará systematicky o profil informačního profesionála a pečuje o to, aby kvalifikace této profese odrážela profil a změny informační společnosti. Spravuje např. databáze požadavků na jejich znalosti a snaží se popsat vše, co je očekáváno od této profese. Dále se pokouší vymezit ty jedinečné znalosti, které odlišují knihovnického profesionála a informačního profesionála od profesionálů jiných oborů.

Hlavní znalosti jsou zde označeny jako Body of Professional Knowledge (BPK), které je popsáno tak široce, aby pokrylo celou oblast informační činnosti, a tak flexibilní, aby mohlo odrážet veškeré změny společnosti.

V pojetí CILIP se neodlišuje úroveň získaných kvalifikací, pouze definuje potřebné znalosti pro profesi. Kvalifikační stupně jsou zpracovány do rozsáhlého dokumentu nazvaného CILIP’s Qualifications Framework. Nejedná se o žádné učební osnovy, ale je doporučováno středním i vysokým odborným školám i mimoškolním vzdělávacím centrům tyto celky do programů zařadit.

Kompetence The Special Libraries Association (SLA)

Její pojetí informačního profesionála je na rozdíl od CILIPu více orientováno na komerční sféru a na oblast odborných vědeckých informací. Tato organizace provedla v roce 2002 rozsáhlý průzkum spojený s požadavky společnosti na informační profesi.

Resumé záměru tohoto projektu:

Role informačních center v 21. století se mění společně s tím, že se stále více lidí obrací k internetu a jiným online zdrojům informací, aby uspokojilo své informační potřeby. Některé organizace zavírají své knihovny, jiné se snaží definovat jejich místo a novou roli knihovníků ve vývoji a využití informačních zdrojů.

Jedna z vizí budoucnosti profese navrhuje např., aby se informační specialisté více integrovali do jiných činností firem a působili např. jako členové širších týmů. Informační profesionál užívá strategicky informací ve své práci, aby naplňoval misi své organizace. To je doprovázeno vývojem, rozšiřováním a řízením informačních zdrojů a služeb. Informační profesionál využívá technologií jako kritického nástroje pro naplňování těchto cílů.

Informační profese zahrnuje (ale není tím omezena) knihovníky, znalostní manažery, vedoucí informačních kanceláří, webové vývojáře, informační brokery a konzultanty.

Informační profesionálové pracují pro informační organizace, které jsou definovány jako ty entity, které dodávají na trh řešení založená na informacích. Některé obecně užívané termíny těchto organizací jsou: knihovny, informační centra, jednotky competitive intelligence, oddělení intranetu, centra znalostí, organizace zabývající se content managementem a jiné.

7. Zkušeností partnerských škol

Manchester Metropolitan University - Faculty of Humanities and Social Science - Department of Information and Communications (DIC)

Jedná se o jednu z nejstarších a nejlepších knihovnických škol ve Velké Británii. Výše uvedená škola má velmi těsné vazby s CILIPem a řeší problematiku pozice informačního profesionála v současnosti. Je to doklad složitého vývoje vzdělávání, které se dostalo do určité krize.

V rámci studijních plánů došlo v historii školy k následujícím změnám:

• z úrovně polytechniky se školy dostává do úrovně vysokoškolských studií,
• vytvářejí se bakalářské programy a oddělené magisterské programy,
• obsahy programů jsou konzultovány s profesní organizací CILIP,
• vyučující katedry úzce spolupracují s CILIPem v oblasti výzkumu a didaktiky (e-learning),
• změnila se terminologie a došlo k přejmenování katedry ve prospěch obecných výrazů nahrazující slovo knihovnictví,
• kromě vlastní knihovnické specializace se vytvářejí i další specializace spojené s výměnou informací,
• vytvořil se modulárně uspořádaný program,
• na konci 20. století byly plně zavedeny metody počítačově podporované výuky,
• studium je orientováno na samostatné studium a na studium literatury a jiných informačních zdrojů a tvorbu esejí a seminárních prací,
• změnila se struktura studentů: jedná se převážně o dospělé studenty,
• klesá zájem o bakalářské obory,
• katedra se otevřela zahraničním studentům a přizpůsobuje jim své metody práce.

Pro veškeré studijní obory na univerzitě je určen systém průběžných i závěrečných hodnocení a veškeré programy musejí být jedenkrát za tři roky revidovány. V pravidelných intervalech probíhá externí i interní kontrola kvality programů, jejich zabezpečení a podílu vyučujících na odborné práci i publikační činnosti. Veškeré programy úrovně Master jsou akreditovány CILIP.

Fachhochschule Studiengange Burgenland

Jako prototyp školy, která nemá žádné tradice a rodí se jako nová a perspektivní, jsem si vybrala dalšího partnera VOŠIS Fachhochschul Studiengange Burgerland.

Jedním ze čtyř hlavních oborů zde je zde oblast informačních technologií a managementu – na bakalářské úrovni se zde realizuje studijní program Informationsberufe a na magisterské úrovni Information fur Informationsberufe and Knowledge Management.

Obsah bakalářského studia tvoří čtyři základní bloky:

• Vyhledávání informací,
• Organizování informací,
• Zprostředkování informací,
• Informační a komunikační technologie.

Hlavní rysy studia:

• univerzálnost obsahu vztaženém k výměně informací obecně,
• akcent na informační technologie a propojení s dalšími technickými obory školy,
• moderní metody výuky a zapojení odborníků z praxe,
• rozsáhlá zahraniční spolupráce,
• důraz na kvalitu praxí (i zahraniční),
• individuální péče o kariéru absolventů,
• velká podpora státu (peníze, budovy, vybavení),
• studium a jeho absolventi jsou považováni v Rakousku za velmi perspektivní a je o něj velký zájem.

8. Průzkum absolventů VOŠIS – potřeby české praxe

Současná studijní nabídka VOŠIS Praha

VOŠIS je školou, která rozvíjí a realizuje vzdělávání informačních specialistů v sekci tzv. terciárního vzdělávání. Jedná se o bakalářské obory, jejichž realizace je vždy zajištěna ve spolupráci s vysokými školami nebo o tzv. vyšší studijní obory. Všem oborům pak je společná práce i informacemi a věková kategorie studentů, kterým škola slouží. Ve všech oborech se využívá obdobných metod výuky a jsou personálně zajištěny interními vyučujícími VOŠIS nebo externími spolupracovníky z vysokých škol. Typickým rysem VOŠIS je velmi dobré vybavení školy informačními a komunikačními technologiemi, které je všemi studijními obory využíváno.

Programy vyučované na VOŠIS

Obecná charakteristika:

• Všechny specializace vyššího studia programu informační management využívají modulárního systému výuky, ve kterém je obsah učiva přeskupen do menšího počtu relativně samostatných celků. Takto vzniklým modulům jsou v závislosti na jejich náročnosti přiděleny kredity. Pro úspěšné zvládnutí období je nutné získat předem daný počet kreditů.
• Kreditní systém hodnocení umožňuje individuální přístup k hodnocení studijních výsledků a diferencování studijní zátěže studenta v závislosti na jeho předchozí přípravě. Vytváří prostor pro rozložení povinností studenta do delšího časového úseku zejména v těch modulech, pro které nezískal předchozím studiem dostatečnou průpravu.
• Samotná struktura učebního plánu je založena na předpokladu, že práce informačního specialisty vychází ze společného základu, jenž je vytvářen zejména v průběhu prvního roku studia. V dalších ročnících se studenti specializují na zvolenou tematiku a mohou vyjádřit svůj zájem výběrem volitelných předmětů a zpracováním absolventské práce v závěru studia.
• Velmi důležitým modulem, který podtrhává praktický charakter studia, je odborná praxe, jež se realizuje ve firmách, muzeích a knihovnách v České republice. Velkou část studentů se daří umisťovat každoročně na praxi v zahraničních firmách.
• Proto je pro studenty důležitá i znalost cizích jazyků. Výuka cizích jazyků tvoří významnou část profilu absolventa; ten je schopen jeden světový jazyk při své práci aktivně využívat a ve druhém získá jeho dobrou znalost.
• Škola je zakládajícím členem Sdružení škol vyššího studia v České republice a v roce 1996 získala certifikát EVOS - značku vysoké kvality své práce pro všechny specializace, který je udělován nezávislou komisí na základě evaluačního řízení. Byla první školou, které bylo toto ohodnocení přiznáno. Certifikát vysoké kvality byl škole v roce 2001 prodloužen.

Důvody provedení průzkumu a cíle práce

Vedení VOŠIS si uvědomilo, že vzdělávat dobře a kvalitně připravené informační specialisty je pro budoucnost školy klíčové. Z toho vyplývá, že jedním z aspektů tvorby studijního programu jsou potřeby praxe.

Strategickým cílem VOŠIS je vzdělávat dobře uplatnitelné absolventy vybavené potřebnými teoretickými i praktickými znalostmi a dovednostmi. Musí být i dostatečně flexibilní, aby vyhověli potřebám českého i zahraničního pracovního trhu.

VOŠIS se snaží optimalizovat proces vzdělávání ve vztahu k potřebám svých studentů a naplňovat své motto „Pomáháme vám růst“.

Základem pro zjišťování potřeb respondentů je dotazníkové šetření, které proběhlo na VOŠIS v období listopad 2004 - únor 2005. Cílem tohoto šetření bylo konkrétně zjistit uplatnitelnost absolventů VOŠIS na evropském i českém trhu práce.

Analýza dotazníků bude během akademického roku 2007/2008 použita jako faktický podklad vytvoření inovovaných učebních osnov oborů Podnikové informační systémy (PIS) a Služby knihoven (SKN) pro léta 2008 – 2012.

Formulace pracovních hypotéz

Pracovní pohled na “typického“ absolventa VOŠIS (pracovní hypotézy)

• Absolventi jsou velmi dobře zaměstnatelní.
• Absolventi se často snaží dále studovat; vedou je k tomu různé důvody, nejsilnějším z nich je získání vysokoškolského vzdělání.
• Hlavním odběratelem absolventů je Praha a jiná větší města.
• Absolventi hledají práci ve velkých aglomeracích (asi jedna třetina studentů VOŠIS je pražská, ostatní jsou mimopražští, ale i ti hledají uplatnění v Praze).
• Absolventi jsou připravování s ohledem široký záběr práce s informacemi a jsou uplatnitelní v různých typech firem a v různých pracovních pozicích.
• Těžiště práce absolventů tvoří většinou práce s informacemi v digitální podobě.
• U knihovnické specializace je patrný odklon od zpracování primárních fondů a příklon ke službám.
• Většina absolventů uplatňuje ve své práci alespoň jeden cizí jazyk, jedná se hlavně o angličtinu.
• Většina absolventů je připravena pro trh práce v EU.
• Většina absolventů v pracovním styku komunikuje s lidmi, popř. se věnuje řízení.
• Spokojený absolvent dostává plat přiměřený svým požadavkům.

Interpretace a celkové závěry

Absolventi VOSIS nacházejí po vystudování školy velmi dobré uplatnění ve svém oboru. Jejich problémem není nezaměstnanost obecně, spíše nižší platové ohodnocení, především ve státní sféře. Nižší platové ohodnocení spolu s nezajímavou prací je nejčastějším důvodem ke změně pracovního místa.

Většina absolventů hledá své pracovní uplatnění pouze v rámci České republiky, pouhých 20 procent respondentů projevilo zájem nebo podnikla konkrétní kroky pro práci v zahraničí. Ukazuje se vazba mezi mobilitou studentů a zahraničními praxemi. Trh práce v České republice, pro který jsou respondenti připravováni nejčastěji, tvoří obchodní a výrobní firmy. Většina pracovních pozic, na které absolventi nastupují, je práce spojená s informačními technologiemi, komunikací a s administrativními činnostmi a obchodními činnostmi. Výsledek platí pro celý zkoumaný vzorek. Knihovníci nemají tendence pracovat v knihovnách. Nejnovějším trendem je nárůst zaměstnání absolventů v oblasti ICT, webů, prezentací, činnost spojená s projekty EU. Všichni využívají znalostí angličtiny a často i dalšího cizího jazyka.

Pracovní náplň absolventa VOŠIS je nejčastěji tvořena komunikací v různých formách, využíváním ICT k vytváření dokumentů a databází, vyhledáváním dokumentů, tvorbou webů, správou počítačových sítí, programováním, administrativními činnostmi. Hlavní trendy v uplatnění absolventů v roce 2003 a 2004 výrazně posílily činnosti spojené s prací v oblasti ICT a webů, roste podíl práce spojené s přípravou a realizací projektů. Práce spojená a marketingem a prodejem je naopak stálicí, ve které nachází dlouhodobě uplatnění řada absolventů VOŠIS.

Neexistuje významný rozdíl v uplatnění jednotlivých specializací.

Z odpovědi na otázku týkající se činností, které nejčastěji naši absolventi ve své praxi provádějí, vyplývá následující pořadí:

• komunikace s nadřízenými, podřízenými, se zákazníky,
• práce s ICT a weby,
• práce s databázemi,
• vyhledávání informací.

Převážná většina absolventů využívá pro svou práci cizí jazyk. Jedná se nejčastěji o angličtinu (75 procent). Většina respondentů uvádí, že za posledního půl roku uplatnila v práci cizí jazyk alespoň jedenkrát týdně.

Celkové hodnocení výsledků průzkumu

Převážná většina absolventů hodnotí své vzdělání na VOŠIS velmi dobře. Kritické připomínky se týkají převážně hloubky znalostí předmětů informačních technologií nebo výuky práce s konkrétním softwarem. Souvisí s novým trendem nárůstu pracovních pozic v této oblasti v posledních letech (absolventi často pracují na pozicích vysokoškolsky vzdělaných IT specialistů), absolventi by přivítali více tréninku komunikačních dovedností, hlubší znalost v oblasti databází apod., více praktické zaměření některých předmětů. Mezi hlavní pozitiva obsahu studijního programu je nejčastěji řazena: flexibilita a univerzálnost studijního programu, kvalita přípravy v anglickém jazyce, výchova komunikace, samostatnosti a tvořivosti, metody vyhledávání informací na internetu a praktické zaměření školy. Velmi je oceňována praxe, hlavně praxe v zahraničí. Pouze 21 absolventů uvádí, že buď pracuje v zahraničí nebo se alespoň snažila získat práci v zahraničí. Svědčí to o poměrně malém zájmu o práci v EU, ale také o tom, že naši absolventi nemají problém sehnat atraktivní a dobře placenou práci přímo v České republice. Asi 1/3 absolventů si po ukončení VOŠIS zvyšovala kvalifikaci studiem nějaké vysoké školy. Řada z nich absolvovala program BBS Institute of Technology Sligo (23 respondentů). Důvodem k dalšímu studiu bylo nejčastěji získání vysokoškolského diplomu, dále zajištění další pracovní kariéry, zájem o další odborný růst apod.

9. Výsledky a závěry práce - model studijního programu Informační management

9.1 Obecná charakteristika profil, absolventa a jeho uplatnění

Navrhovaný studijní program by měl vycházet z potřeb praxe, pro kterou je typické široké spektrum informačních služeb, jež vyžadují velmi podobnou kvalifikaci. Tyto potřeby prto lze pokrýt shodně vytvořenými moduly.

Pojetí je i v souladu s vizí budoucnosti profese, která navrhuje např., aby se informační specialisté více integrovali do jiných činností firem a působili např. jako členové širších výzkumných týmů (SLA) i informační profesionálové v dalších oblastech společenského života.

Takto široce postavený program samozřejmě nestačí, ale je základem pro celou řadu specializací, u kterých není vzhledem k velmi rozsáhlému podílu praxí požadovaných společných kompetencí nutné vytvářet samostatné obory. Po vyhodnocení všech informací a provedení analýzy materiálů uvedených v této práci se nabízí řada specializací vycházejících z obecné koncepce informačního specialisty, od těch tradičních až po ty neobvyklé. Program knihovnictví v navrhovaném modelu není dále chápán jako samostatný program, ani jako jedna ze dvou možných alternativ, ale jako jedna z mnohých specializací. V návrhu je dále odděleno studium knihovníků veřejných a odborných knihoven, jejichž pracovní náplň je odlišná.

Nejdůležitější specializace musí vyjít z dosavadních dobrých zkušeností a musí odrážet společenskou potřebnost programu. Hlavní část pracovního trhu absolventů VOŠIS, jak ukazují výsledky průzkumu, tvoří malé firmy, které jsou již tradičně hlavním odběratelem absolventů VOŠIS. Jejich požadavkům musí vyjít studijní plán ve vytvoření specializací vstříc.

Instituce, která bude realizovat navrhovaný program, si musí především uvědomit, že dalším významným odběratelem absolventů je stát, a proto musí operativně reagovat na státní informační a komunikační politiku a přizpůsobovat absolventy z velké části jeho potřebám. Je pravděpodobné, že tento zaměstnavatel dlouhodobě absorbuje významné procento absolventů. Velkým posunem a změnou oproti dosavadnímu stavu je pojetí knihovnického vzdělávání. V novém programu je navrženo vytvořit dvě oddělené specializace: jednu pro veřejné knihovny, ve které je nutné vyvážení tradičních činností spojených po staletí se správou primárních fondů s požadavky informační a znalostní společnosti, a druhou reprezentovanou knihovníky odborných knihoven a vědeckých institucí.

Další možnou a velmi atraktivní specializací, se kterou má VOŠIS zkušenosti, je ochrana kulturního dědictví (dnes specializace služby muzeí a galerií). Zaměstnatelnost těchto absolventů je velmi dobrá a propojení specializace s obecnou částí profilu absolventa je praxí hodnoceno jako velmi vhodné. Toto řešení podporuje i evropský program LIS.

Kromě těchto oblastí se nabízí ještě řada dalších variant - specializace orientovaná na management znalostí, média apod.

9.2 Profil absolventa studijního programu informační management

• Vyvíjet a udržovat portfolio efektivních zákaznicky orientovaných informačních služeb, které jsou uspořádány v souladu se strategickým směrem organizace a klienta,
• vytvářet dynamickou kolekci informačních zdrojů založených na hlubokém porozumění potřeb zákazníka,
• mít informační podklady pro rozhodnutí o nových službách a produktech,
• ovládat nové informační technologie,
• dokázat spočítat a prezentovat manažerům firem i klientům cenu služeb a produktů,
• poskytovat efektivní informace, nástroje a technologie manažerům i zaměstnancům firem,
• být schopen chápat základní teoretická východisky oboru (pojmové struktury oboru),
• ovládat sofistikované metody vyhledávání informací a relevantních informačních zdrojů,
• být schopen vytvářet projekty informačních systémů a realizovat je,
• identifikovat a naplňovat informační potřeby informační společnosti obecně,
• pracovat podle zásad profesní etiky,
• ovládat informační legislativu a její aplikaci v informační profesi,
• znát zásady managementu organizace, být seznámen s nakládáním s finančními prostředky,
• ovládat na dobré úrovni angličtinu (popř. druhý světový jazyk),
• pracovat nezávisle i jako člen týmu a komunikovat s členy týmu i se zákazníky,
• kriticky a konstruktivně získávat nové znalosti,
• prezentovat výsledky své práce i další kompetence v kontextu se svou specializací,
• ovládat komunikační dovednosti v oblasti písemné komunikace,
• ovládat další profesní kompetence v souladu s vybranou specializací.

9.3 Potenciální trh práce, uplatnění absolventa

Informační profesionálové pracují obecně v informačních organizacích, které jsou podle SLA definovány „…jako ty entity, které dodávají na trh řešení založená na informacích“. Některé obecně užívané termíny těchto organizací jsou: knihovny, informační centra, jednotky competitive intelligence, oddělení intranetu, centra znalostí, organizace zabývající se kontent managementem a jiné. Je nutné podotknout, že tato profese není spjata s konkrétními pracovišti, jak ostatně ukázal i provedený průzkum absolventů, ale daleko důležitější je charakter vlastní práce. Rozptyl pracovišť je tedy velmi široký. „Informační profese zahrnuje (ale není tím omezena) knihovníky, znalostní manažery, vedoucí informačních kanceláří, webové vývojáře, informační brokery, a konzultanty“. Obecně se objevuje v kurikulu LIS pojem „mediátor“ tj. člověk, který se zabývá organizováním a mediací informací.

Tab. 1: Potenciální trh práce v České republice

9.4 Návrh struktury programu

Tříletý bakalářský program sestávající z jednotlivých modulů, které jsou spojeny s kreditním systémem ECTS:

• jeden semestr - 30 kreditů,
• celková zátěž - 180 kreditů.

Program by měl vytvářet uzavřený celek a měl by být prakticky orientován a sledovat uplatnění absolventů v praxi.

U takto široce koncipovaného programu lze postupovat dvěma následujícími způsoby:

• vyjít z toho, že specializace by měla být základem odbornosti studenta a po osvojení speciálních kompetencí by následovaly moduly zastřešující studijní program všeobecně orientovanými celky,
• vyjít ze společného základu v prvním a částečně druhém ročníku, pak nasměrovat studenta na jednu ze specializací.

Pro předkládaný návrh byla vybrána druhá varianta na základě těchto argumentů:

• Moduly zaměřené na všeobecné celky vytváření obvykle všeobecný základ specializací a umožňují využití těchto znalostí v rámci modulů specializace.
• Student má možnost vybrat si specializaci až po prvním absolvovaném roce studia, kdy má větší přehled ve studovaném oboru a přesněji naplnit své profesní očekávání. Je snadné popř. studovat další specializaci a profil si rozšířit. Proporce programu by měly v obecném základu podle Richarda Papíka v „průniku mezi ICT, ekonomií a klíčovými kompetencemi obecnými i speciálními (konference BOBCATSSS, Praha, 2007).

Navrhovaný program je nastaven takto:

• obecná část: 2/3 dotace,
• specializace 1/3 dotace.

Navrhované specializace:

• Podnikové informační systémy,
• Tvorba webových aplikací,
• Informace pro státní správu,
• Veřejné knihovny,
• Odborné knihovny a informace,
• Ochrana kulturního dědictví,
• Archivy,
• knihkupectví, nakladatelství, vydavatelství,
• Média apod.

Tab. 2: Model studijního plánu

Tab. 3: Studijní plán

Komentář k modelu

Tabulka představuje návrh modelu studijního plánu, jednotlivých modulů, jejich přibližného obsahu i rozsahu. Vytvořené celky představují rozsáhlejší tématické bloky, které by měly být rozděleny detailněji do konkrétních semestrů. Terminologie vychází často z názvů předmětů či modulů používaných v partnerských školách nebo navrhovaných profesními organizacemi.

V prvním ročníku je vhodné zařadit vyrovnávací volitelné předměty tak, aby studijní plán vyšel co nejvíce vstříc potřebám absolventů odborných škol různé úrovně, dospělým studentům nebo studentům z méně podnětného sociálního prostředí, kteří potřebují vyrovnat vstupní úroveň klíčových kompetencí (studijní dovednosti, anglický jazyk, práce s odborným textem apod.).

Kromě povinného základu je žádoucí zařazení volitelných modulů podle individuálního výběru posluchačů, včetně nabídky dalšího světového cizího jazyka kromě angličtiny.

K obecnému základu by měla být zvolena specializace dle výběru studenta. Pro vytvoření specializace týkající se veřejných knihoven je třeba vyjít z nové role veřejné knihovny v české i evropské společnosti a uplatnit zde moduly týkající se role informačního a kulturního střediska země, centra vzdělávání dospělých a kontaktního místa pro komunikaci občanů se státní správou: práce a komunikace s komunitami, podpora informační gramotnosti a vzdělávání dospělých, komunikace se státní správou, práce s audiovizuálními medií a weby, služby veřejných knihoven, modul historie oboru, kulturní politika, současné problémy oboru apod. Oproti dosavadnímu programu VOŠIS by mělo dojít k redukci modulů zaměřených na primární fondy, k rozšíření oblasti elektronických dokumentů a posílení komunikačních kompetencí studenta.

Pro specializaci podnikové a obchodní informace jsou to moduly jako makroekonomika, podnikové informace, znalostní management, strategický management, programování, sítě, dobývání znalostí, elektronické obchodování, tvorba webových aplikací apod. Celkově by měla být posílena oblast ICT a vyhledávání informací.

Podstatnou součást programu bude tvořit odborná praxe v délce dvou měsíců zařazená do posledního semestru. Praxe je charakteristickou součástí bakalářských programů partnerských univerzit. Bude žádoucí, aby byla podporována především zahraniční praxe studentů. Ta zvyšuje jejich mobilitu a je důležitou součástí rozvoje řady klíčových kompetencí. VOŠIS má s realizací praxe jako součásti studijního plánu velmi dobré zkušenosti. Zdůvodnění jejího zařazení bylo provedeno v kapitole 8 disertace.

V dalším kroku přesahujícím záměr předkládané práce je třeba vytvořit cíle jednotlivých modulů a konkretizovat jejich obsah v souladu s profilem absolventa. Velmi pozorně je třeba odstranit obsahové duplicity nebo doplnit chybějící témata programu. (Spolupráce jednotlivých specialistů v přípravné fázi je vzhledem k prolínání se problematiky nezbytná.)

9.5 Metody výuky a hodnocení

Velmi důležitou součástí studijního programu je formulování metod výuky a hodnocení studentů. Požadavkům současné společnosti může předkládaný program vyhovět, pokud právě metodice výuky i hodnocení studentů bude věnována velká pozornost. Metodika se musí přizpůsobit denním i dálkovým studentům a připravit pro ně podnětné a motivující požadavky. Dále se v metodice musí odrazit volný prostor pro samostatné studium a zpracování písemných seminárních prací a esejí, kreativitu studenta, rozvoj jeho kritického uvažování i rozvoj kompetencí v cizím jazyce.

Závěr

Základní předpoklad existence nového studijního programu je zajištění jeho kvality. Jedním z nejlepších způsobů, jako toho lze dosáhnout, je vytvořit již částečně ověřený model spolupráce VOŠIS s partnerskou vysokou školou. Tedy instituci typu „University College of Professional Studies“ prostupnou s vysokou školou tak, aby byla připravena na zlomový rok 2010, kdy dojde k revizi boloňských trendů, k postupnému uvolňování vysokoškolských systémů a ke zvýšení prostupnosti terciární oblasti školství. VOŠIS může využít vazeb na UISK a navázat na dosavadní spolupráci při realizaci studia. Přímé napojení na vysokou školu tak povede k větší transparentnosti a k zabezpečení kvality.

V předkládané disertační práci dále podařilo dát podněty ke změně vzdělávání oboru i vlastní VOŠIS a k tomu, aby se z tradiční školy vytvořila učící se organizace, vyrovnaná a stabilní, ale uvnitř dynamicky se měnící. Vytvořit takovou organizaci znamená nespokojit se s určitým stavem, ale neustále svou činnost podrobovat zkoumání, testování životaschopnosti studijního programu i vnitřních procesů kvality.

Vlastní navrhovaný program podrobený analýzám expertů by se mohl stát nástrojem sloužícím vzdělávání informačního profesionála a jeho nositel partnerem dalším evropským školám, jejichž studijní programy mají společný základ, ale současně i vlastní nepřehlédnutelná specifika.