Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Mezinárodní knižní veletrh „non-fiction“ v Moskvě

Čas nutný k přečtení
4 minut
Již přečteno

Mezinárodní knižní veletrh „non-fiction“ v Moskvě

0 comments

V nevlídném podzimním období od 30. listopadu do 4. prosince se konal v Domě umělců v centru ruské metropole již 7. ročník mezinárodního knižního veletrhu intelektuální literatury.

Koncem 90. let vznikla myšlenka uspořádat druhý mezinárodní veletrh v Moskvě; nesetkala se však s přílišným nadšením – již desítky let probíhá v září Moskevský mezinárodní knižní veletrh a připravovat dvakrát ročně akci obdobného druhu ve stejném městě je apriori riziková záležitost. Kupodivu se nápad ujal, možná také proto, že se veletrh zaměřil výhradně na obsahem i formou kvalitní literaturu. Kromě vysloveně vědeckých a odborných publikací, slovníků a encyklopedií vystavovatelé prezentují také dobrou beletrii. (Zlé jazyky ze strany organizátorů konkurujícího zářijového veletrhu ale tvrdí, že výběr vystavované literatury na „non-fiction“ není tak přísný a že platící subjekty mají celkem volnou ruku, co s týče prezentace na stáncích. I když jsem neměla možnost podrobně prohlédnout všechny prezentace všech stánků, celkový dojem je jednoznačný – spotřební knižní produkce je zde zastoupena nepatrně.)

Takže jsem navštívila 7. ročník veletrhu. Co jsem čekala? – Malý elitní veletrh zaměřený na intelektuální smetánku: v poloprázdných sálech se procházejí návštěvníci z řad akademické obce a studentů filozofických oborů, listují si ve vědeckých publikacích a tiše diskutují. Realita se ukázala být jiná. Před vchodem do veletržních prostor stála působivá fronta na vstupenky (cena vstupenky 70 rublů = zhruba 60 Kč). Čekali jsme asi 40 minut v mrznoucím dešti – nic příjemného, ale lidé ve frontě se živě bavili o literárních novinkách, takže čas uběhl docela rychle. Uvnitř se pohybovaly zástupy lidí, v konferenčním areálu se ostře diskutovalo, u knižních stánků se nakupovalo – slevy byly nezanedbatelné. Podle slov známého ruského kritika a literárního vědce Lva Anninského (který mimochodem navštívil před několika lety literární seminář pořádaný Slovanskou knihovnou v Praze) lidé konečně začali číst, a to nejen spotřební relaxační literaturu; lidé přestali utíkat před realitou a mají snahu pochopit dění kolem sebe.

Organizátoři veletrhu představili široký záběr nakladatelství včetně těch menších se sídlem mimo ruskou metropoli. Škoda, že informace o produkci takových nakladatelů jsou velmi těžko zjistitelné, občas v ní lze najít pozoruhodné věci. Tak například nakladatelství Žigulského vydalo a na svém stánku prezentovalo krásnou obrazovou publikaci České pivo – originálního průvodce po českých pivovarech.

Doprovodný program veletrhu byl bohatý a různorodý. Mezi akcemi zaujaly prezentace nového ruského vydání sebraných spisů Friedricha Nietzscheho, překladů knih francouzského filozofa a sociologa Paula Ricoeura a francouzského odborníka na antiku Jean-Pierra Vernanta. Vzácným hostem veletrhu se stal francouzský spisovatel a dramatik Eric-Emmanuel Schmidt coby předseda poroty literárních cen Francouzského zastupitelství v Moskvě.

Úlohy hlavního hosta letošního veletrhu se ujalo Polsko. V prvním poschodí veletržní budovy vítala návštěvníky velká výstava Polská a ruská literatura na plakátě. Druhý den veletrhu byl dnem Polska, během něhož se setkávali polští a ruští spisovatelé a nakladatelé. Ruský časopis Zahraniční literatura referoval o tom, jak se doposud představovalo polské písemnictví na stránkách časopisu, a seznámil návštěvníky veletrhu s plány v této oblasti na příští rok. Velkému zájmu se těšil kulatý stůl Je kultura schopna uhasit staré nepřátelství? Případ Ruska a Polska. Z polské strany se ho zúčastnili spisovatelka Beata Stasińska a filozof Cezary Wodziński, z ruské strany diskutovali překladatel Boris Dubin a historik Aleksandr Kamenskij. Své knihy prezentovali Olga Tokarczuková (v Čechách vyšlo několik překladů jejích děl) a mladý polský spisovatel Michał Witkowski, autor románu Lubiewo, v zahraničí zatím málo známý, ale v Polsku velmi populární.

Velmi aktivním byl na veletrhu stánek Maďarského kulturního střediska v Moskvě. Kromě prezentací a autorských setkání byly připraveny akce mimo veletržní prostory: výstavy věnované M. Bulgakovovi a P. Florenskému, promítání maďarského filmu na motivy románu M. Bulgakova Mistr a Markétka (režie Ibolya Fekete) a jiné.

Moskevského knižního svátku se též zúčastnilo Finsko, Japonsko, Norsko, Švédsko, USA, Francie, Litva, Lotyšsko, Řecko a Belgie (expozice Wallonie-Bruxelles).

Z celkového pohledu na produkci ruských nakladatelských subjektů lze konstatovat, že knih vychází obrovské množství, a to jak literatura ruských autorů, tak i překlady klasických a moderních autorů. Vůbec není jednoduché se v nabídce zorientovat, proto jsem uvítala veletržní snahu rozdělit vystavovanou literaturu na úseky podle zaměření: humanitní a vzdělávací literatura, kvalitní beletrie, knihy věnované výtvarnému umění a architektuře, právnická literatura a další. S potěšením jsem na stáncích různých nakladatelů viděla překlady českých autorů a publikace týkající se Česka a české kultury. Stálými bestsellery u ruského čtenáře jsou knihy Milana Kundery a Franze Kafky, mimořádnému zájmu se dnes těší Gustav Meyrink, ze současných autorů Miloš Urban.

Kromě příjemného a užitečného zkoumání obsahu a kvality ruské knižní produkce jsem měla též akvizitérskou povinnost zjistit možnosti přímých nákupů od ruských nakladatelů a distributorů: přes administrativní složitosti jsou takové nákupy finančně citelně výhodnější než nákupy prostřednictvím dalšího distributorského subjektu. Národní knihovna ČR dostává ruskou literaturu převážně výměnou, a to v kvalitě a kvantitě odpovídající akvizičnímu profilu NK, do budoucna je ale nutné počítat s rozšířením zatím pouze okrajového nákupu. Již dnes je důležité mít k tomu odpovídající informace a nástroje.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
KNOLLOVÁ, Světlana. Mezinárodní knižní veletrh „non-fiction“ v Moskvě. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 2 [cit. 2019-12-15]. urn:nbn:cz:ik-12016. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12016

automaticky generované reklamy
registration login password