Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Jiří Hůla – umělec, publicista a kurátor nominovaný na Cenu Ministerstva kultury

Čas nutný k přečtení
3 minut
Již přečteno

Jiří Hůla – umělec, publicista a kurátor nominovaný na Cenu Ministerstva kultury

0 comments
Anglicky
English title: 
Jiří Hůla nominated for a prize by the Ministery of Culture
English abstract: 
The man of many traits, archivist, curator, artist, vizual poet or publicist Jiří Hůla celebrated 70th birthday this June and at that time he was also nominated for a prize by the Ministery of Culture of the Czech Republic for the lifetime achievements. This article briefly takes the reader through his life and activities.
Rubrika: 

Jiří Hůla, který letos 7. června oslavil 70. narozeniny, byl nominován na Cenu Ministerstva kultury (MK) za dlouhodobý přínos českému výtvarnému umění. Kromě vlastní výtvarné tvorby přes 30 let pořádá a instaluje výstavy, publikuje výtvarné články, věnuje se typografii, ediční činnosti a především archivářství. V roce 1983 otevřel se svým bratrem Zdenkem Hůlou (1948) v rodinném domě v Kostelci nad Černými lesy Galerii H, ve které se v letech 1983–1989 uskutečnilo několik desítek výstav, jejichž leitmotivem bylo srovnávání a setkávání. Desítky výstav později připravil jako nezávislý kurátor, coby publicista uveřejnil stovky článků,recenzí, rozhovorů.

Systematicky se věnuje řadě osobností českého výtvarného umění (např. Marie Blabolilová, Alén Diviš, Vladimír Gebauer, František Hodonský, Petr Pavlík, Eva Prokopcová, Pavel Rudolf, Jindřich Růžička, Otakar Slavík), texty o nich uveřejnil v katalozích výstav i sbornících, které také edičně připravil (např. Rovnoběžky a průsečíky – GFÚ 2010, Rozhovory – Dauphin 2001). Od r. 1998 intenzivně spolupracuje s Českým rozhlasem a týdeníkem Rozhlas, za tu dobu uveřejnil cca 480 příspěvků.

Jiří Hůla - portrét
Jiří Hůla – archivář, kurátor, výtvarník, vizuální básník, výtvarný teoretik, publicista. Jeho kandidaturu na cenu Ministerstva kultury podporuje řada výtvarných umělců a teoretiků. Foto: Pavel Farkas.

V roce 1984 založil Studijní archiv Galerie H, transformovaný posléze v dnešní Archiv výtvarného umění. Ten buduje a spravuje dnes patrně největší sbírku katalogů, pozvánek, plakátů, knih, časopisů, textů, výstřižků, fotografií, diapozitivů atp. k především modernímu a soudobému českému výtvarnému umění, toto vymezení však všestranně – geograficky (evropské, světové umění) časově (staré umění) i oborově (literatura, divadlo, film) – překračuje.

Pro správu a zpřístupnění fondu koncipoval Jiří Hůla informační systém abART, který je jedním z nejcitovanějších internetových zdrojů pro oblast výtvarného umění. Unikátnost databáze spočívá v atomizaci vkládaných dat a jejich všestranném propojení vazbami, jež umožňuje snadný přístup k souvisejícím informacím, aniž by hrozilo datové přetížení; aktualizace každé informace se projeví okamžitě na všech místech, kde je zmíněna. Tuto databázi spravuje pod vedením Jiřího Hůly občanské sdružení Archiv výtvarného umění, které dále provozuje Otevřenou knihovnu v Centru současného umění DOX, zde i jinde pořádá výstavy a přednášky, vydává knihy.

Jiří Hůla a česko-švédské čtení pro děti
Červnové česko-švédské čtení pro děti, za přítomnosti švédské velvyslankyně Anniky Jagander, je druhem akcí, na kterých se Jiří Hůla v pražském DOXu rád podílí. Kromě jiného je totiž také dědečkem. Foto: Pavel Farkas.

Vlastní tvorba Jiřího Hůly se odehrává v teritoriu styku poezie, teorie informace a výtvarného umění. Objevil či rozvinul několik netradičních výtvarných technik, např. kresba skalpelem, rastrová proláž, transformace do funkční sítě apod. Od roku 1962 psal experimentální texty, posouval písmena i významy, redukoval, vytvářel novoznaky; manipuloval s nalezeným textem, převáděl jej do kódů, směřoval stále více ke zkoumání struktury textu – a paralelně i obrazu.

Na přelomu 70. a 80. let se společně s Josefem Volvovičem (1951) věnoval počítačové grafice, vymyslel počítačem generované písmo, navrhl variabilní plastiku o 941 prvku (Stavebnice H); důležitá byla jeho práce s Rimbaudovým sonetem Samohlásky (1987), a postupně i s netextovými strukturami (plány, střihy, reprodukce). Přeuspořádání jednotek vizuálních informací, metoda použitelná na jakoukoli organizovanou strukturu a otvírající nové dimenze pojmu variabilita, se dotýká transcendentální roviny prožívání a je významným vrcholem Hůlovy tvorby. Práci Jiřího Hůly, shodně ve vlastní tvorbě jako ve službě dílu druhých, charakterizuje skromnost,upřednostnění druhého, nelpění na sobě samém, nelpění na jednou dobytém. Neboli otevřenost, upřednostnění proměnlivosti a pohybu. Pevné zaměření do budoucnosti i pokora před tím, co přinese.

Jiří Hůla při práci v archivu
Jiří Hůla při práci v archivu, který zastřešuje pražská galerie DOX. Foto: Pavel Farkas.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
ŠTOGROVÁ, Jarmila a ROHANOVÁ, Lucie. Jiří Hůla – umělec, publicista a kurátor nominovaný na Cenu Ministerstva kultury. Ikaros [online]. 2014, ročník 18, číslo 6 [cit. 2019-08-19]. urn:nbn:cz:ik-14239. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14239

automaticky generované reklamy
registration login password