Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Ještě bohatší a krásnější: information commons na Masarykově univerzitě v Brně

Čas nutný k přečtení
6 minut
Již přečteno

Ještě bohatší a krásnější: information commons na Masarykově univerzitě v Brně

0 comments
Rubrika: 

Mgr. Zdeňka Dohnálková (*1955), vedoucí Ústřední knihovny Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (ÚK PřF MU). Absolventka střední knihovnické školy v Praze (1974) s praxí ve veřejných a vysokoškolských knihovnách, později absolvovala obor knihovnictví-informatika na Filozofické fakultě MU v Brně (1996).. V současnosti se zabývá koncepcí knihovnických a informačních služeb pro budovy ÚK PřF na Kotlářské ulici (dostavba září 2005) a nové společné knihovny Lékařské fakulty a PřF MU v univerzitním kampusu v Brně-Bohunicích. Na PřF vyučuje předmět Informační výchova. Členka pracovní skupiny vysokoškolských knihoven pro informační výchovu a Komise pro vysokoškolské knihovny při RVŠ. Dlouholetá členka SKIP.


Jak jste se dostala k oboru knihovnictví?


Knihovny a jejich prostředí se mi vždy líbily, vyrostla jsem na jihočeském venkově, a návštěva knihovny pro mne představovala také setkání s civilizací. Ráda čtu, mám ráda lidi, ráda se čtenáři mluvím, takže zvláště práce ve veřejné knihovně se mi už v mládí líbila.

Se svým příjmením za svobodna (Živná) jsem prý také k této profesi předurčena, jak mi prorokovaly spolužačky na střední knihovnické v Praze. Asi to tak má být, vždyť pracuji v oboru od r. 1974, kdy jsem nastoupila v obvodní knihovně Brno IV (pobočka Knihovny Jiřího Mahena).


Můžete nám prosím představit Ústřední knihovnu Masarykovy univerzity?


Jen bych trochu poopravila, Masarykova univerzita nemá společnou Ústřední knihovnu (ÚK), má 9 samostatných ústředních fakultních knihoven. Já zodpovídám pouze za ÚK Přírodovědecké fakulty, vysokoškolskou knihovnu pro cca 3000 studentů a cca 300 učitelů. Jsme vědecko-výzkumnou fakultou, takže zabezpečujeme velmi různorodé informační požadavky z matematiky, fyziky, chemie, biologie a věd o Zemi. Máme přes 300 000 svazků klasických fondů, z toho většina je ještě uložena ve 22 dílčích knihovnách, ale nyní již budeme téměř 100 000 svazků zpřístupňovat v nové budově dokončované v těchto dnech. Odebíráme přes 1200 titulů periodik, máme docela rozsáhlou i výměnu publikací. Velká část našich fondů je cizojazyčná, máme přístup do mnoha elektronických zdrojů. Donedávna nás bylo jen šest knihovníků, nyní v počtu 13, včetně dvou kolegů z multimediálního ateliéru.


Vím, že jste se ve vaší knihovně rozhodli implementovat koncepci information commons. Jak a proč toto rozhodnutí vzniklo? Byl to váš nápad? Vedl vás k tomu nějaký konkrétní impuls? Co jste tím chtěli vyřešit?


Teorii information commons jsme se rozhodli použít, respektive jsme ji plánovali ve Stavebním programu pro novou budovu v r. 2003, a to na základě praxe zahraničních knihoven. Inspirovali jsme se knihovnickými pracovišti typu Learning Resource Center ve Velké Británii, a také praxí skandinávských, španělských a amerických knihoven. Pro mne osobně bylo seznámení se s teorií information commons dr. Baileyho logickým vyústěním našich snah, které mne velmi povzbudilo ve fázi zpřesňování požadavků na projektovou dokumentaci. Vzkřikla jsem Heuréka! a pokračovala v práci. V době přípravy projektu jsme samozřejmě spolupracovali s naší akademickou obcí, se členy Knihovní rady, také tehdejší děkan PřF, prof. Slovák, a prorektor MU pro vědu a výzkum prof. Schmidt nás podporovali ve snaze vytvořit na PřF knihovnu nového typu. Snahou bylo především řešit dosud roztříštěné služby akademické komunitě PřF jako celek, na úrovni obvyklé v zahraničních knihovnách. Naše univerzita řeší nyní projekt internacionalizace studia, takže pro zahraniční studenty musí nabízet adekvátní služby i každá fakultní knihovna.


Jaká je vaše vize information commons ve vaší knihovně? Jak by ideálně měla knihovna vypadat za řekněme 5 nebo 10 let?


Představuji si úplný komplex knihovních, informačních, výpočetních a prezentačních služeb podle požadavku uživatele, dobře dostupných, bez větších bariér fyzických či administrativních. Dobře uspořádaný prostor, výborné orientační značení, dobře navržený virtuální průvodce. Bezpečné místo k různorodé práci související s vyhledáním, zpracováním či prezentací studijních informací, konvergenci služeb a technologií. Větší využití veškeré naší techniky, nejen pro výuku, ale i pro volný čas. Vyzkoušeli jsme si např. při spolupráci se Spolkem přírodovědců, převážně studentským spolkem, že studenti potřebují daleko větší podporu v této oblasti, tj. nejen výuku, ale i zapůjčení techniky apod. Takže doufám, že za 5 let bude více zapojen proces učení do našich služeb, že bude doplněn i o elektronickou publikační činnost, správu elektronických archivů, a že se udrží vše dobré ze současného stavu. A za 10 let? Ještě bohatší a krásnější….


Co přesně jste vykonali pro zavedení information commons do praxe ve vaší knihovně?


Jak jsem již zmínila, teorii information commons (používám vlastní překlad informační občina) jsme použili při přípravě podkladů pro projekt nové budovy. Jsou v ní všechny typy konvergovaných služeb, různé typy studoven, včetně individuálních, doplněné možností samostatné práce v multimediálním ateliéru, s následnou možnosti tisku a výroby připravených prací; digitální pomůcky a zařízení budeme i zapůjčovat. Takže je podle této teorie uspořádán prostor a typy služeb. Vycházeli jsme z požadavků na tyto společné služby. Část činností jsme již vykonávali, některé „vypuknou“ až v nové budově, která má přes 3 000 m2 ve třech podlažích.


Jak se vám podařilo získat podporu vedení? A jak se na tento nápad tvářili knihovníci?


Podpora vedení, ta obecná, byla dobrá od samého počátku projektu. V konkrétních bodech však není stoprocentní ani nyní, zvláště při roztříštěnosti názorů jednotlivých členů vedení. Zvláště při stanovení interních vlivů jsme naráželi na bariéry zvyku: to vždycky dělalo oddělení to a to, proč to teď chcete dělat v knihovně? Paradoxně nám pomohl název v projektové dokumentaci, jedná se o budovu Informačního centra, a to je přece něco jiného (rozuměj lepšího) než pouhá knihovna !!! Nejtěžší asi bylo, a stále je, přesvědčovat názorové oponenty, kteří nejsou z oboru, ale mají s vámi spolupracovat, a kteří se cítí být odborníky v knihovnictví. Samozřejmě je to také těžké se zaměstnanci, kteří vaši vizi nepodporují. To byl také důležitý moment, získat většinu kolegů pro tuto myšlenku. Nyní se již podílejí na konkrétních detailních úkolech.



Kdyby se jiná knihovna v Česku rozhodla implementovat information commons, co byste radili, jak postupovat, čeho se vyvarovat, co případně udělat jinak?


Obávám se, že budou muset podstoupit to, co my, analyzovat si své vnější a vnitřní prostředí, stanovit strategické role, připravit konkrétní akční celky, vše zasadit do časového rámce a lobovat a lobovat… Právě získávání podpory pro vlastní záměr považuji za nejdůležitější.


Máte na srdci ještě něco, co byste ráda sdělila našim čtenářům a čemu jsme v našem rozhovoru nevěnovali prostor?


Závěrem bych ještě uvedla, že po celou náročnou dobu přípravy a uskutečnění stavby nové budovy pro mne byli oporou moji milí kolegové, kterým bych za to chtěla poděkovat. Minulý týden jsme stavbu společně navštívili a měla jsem radost, když jsem viděla, že se jim budova líbí. Základem něčeho dobrého jsou podle mne vždy dobří lidé a myslím, že jich mám kolem sebe dost; s nimi se nebojím, že bychom neobstáli. Doufám, že budeme úspěšní a že dr. Bailey bude moci naši knihovnu zařadit mezi své úspěšné „case studies“, jak plánoval.


Děkuji za rozhovor.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
JEDLIČKOVÁ, Petra a DOHNÁLKOVÁ, Zdeňka. Ještě bohatší a krásnější: information commons na Masarykově univerzitě v Brně. Ikaros [online]. 2005, ročník 9, číslo 10 [cit. 2020-10-21]. urn:nbn:cz:ik-11920. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11920

automaticky generované reklamy
registration login password