Dostáváme se k nejzajímavějšímu tématu souvisejícímu s problematikou elektronických informačních zdrojů ve veřejných knihovnách. Celý rok jsme se snažili elektronické zdroje zavést, získat, propagovat, hodnotit, dokonce i vytvářet a došli jsme k jednoznačnému negativnímu závěru: Přidalo nám to práci! Nyní je čas tento jednoroční experiment ukončit a vrátit se zpět k blahému zapomenutí. Co dělat, když jste vyvinuli příliš úsilí a čtenáři i zřizovatel si na vaše nové podivnosti už zvykli? Nebojte se, i pro tento případ má sloupek Ikara připraveny své rady.

1) Přesvědčete je, že to nepotřebují!
Základní rada, kterou v naší knihovně uděluji personálu, kdykoliv se objeví dokument, který z nějakého obskurního důvodu náš automatizovaný systém odmítá čtenáři vypůjčit. Cílem je získat čas a oddálit (občas i vyřešit) problém, což se dá výborně aplikovat i na situaci knihovníka, který se potřebuje zbavit elektronických informačních zdrojů vetřevších se do jeho mile zanedbané knihovny. Účelem je zblbnout uživatele do té míry, že sami požádají o zrušení nové služby, i kdyby ji do té doby pravidelně využívali. Použité prostředky se liší podle pohlaví, vzhledu, věku a silných stránek knihovníka. Vhodné je totální zahlcení slovy, které u uživatele vede k antiinformačnímu syndromu, použít se dá ale i nonverbální komunikace zpoza pultu (pohledná knihovnice vlnící se v bocích a špulící rty spolehlivě odvede pozornost od sebelepšího informačního zdroje) nebo u knihovníků, kteří jsou ve své obci intelektuální nebo morální autoritou, příkré odsouzení dotyčného elektronického informačního zdroje pro povrchnost respektive nestoudnost.

Najdou-li se jedinci, kteří jsou vůči předchozí strategii odolní, použijte radu č. 2:

2) Změňte službu v překážkovou dráhu!
Dovolte využívat elektronický informační zdroj, kterého se chcete zbavit, pouze dvacet minut z celé půjčovní doby, nejlépe těsně před zavřením, kdy můžete na eventuelní uživatele vytvářet psychický tlak také vytíráním podlahy, zhasínáním a cinkáním klíčů. Odstraňte všechny návody k použití a ovládací menu přepněte do maďarštiny. Na žádost o pomoc při využívání dotyčného zdroje odpovídejte, že jediná knihovnice, která to umí ovládat, včera nastoupila na mateřskou dovolenou. Pokud se uživatel přesto pokouší poradit si sám, v pravidelných intervalech ho kárejte, že vám mění nastavení počítače a rychle ho od něj vykažte, než se ovládání sám naučí. Je-li nutné sáhnout k drsnějším metodám, nařízněte některý z kabelů vedoucích z/do počítače, něco určitě fungovat přestane, budete-li mít štěstí, bude to něco, co už nepůjde opravit a máte vystaráno.

Pokud se vám podařilo elektronického informačního zdroje se úspěšně zbavit, je třeba vymazat také jakoukoliv vzpomínku na jeho existenci. A proto, objeví-li se uživatel, který se dožaduje dříve dostupného elektronického informačního zdroje, je nutné:

3) Zapírat, zapírat, zapírat!
Kategorickým tónem zapřete existenci čehokoliv podobného tomu, co uživatel žádá, ve vaší knihovně kdykoliv v minulosti, současnosti i budoucnosti. Obrovskou výhodu mají pražské knihovny, které díky svému počtu a malé vzdálenosti mezi sebou mohou dotěrnému uživateli do očí přesvědčivě tvrdit, že si popletl místo a knihovnu, kde požadovanou službu dříve využil. Pokud se uživatel rozčiluje a křičí: "Přece mi nechcete tvrdit, že jsem blázen!", v žádném případě se neomlouvejte a upřete na něj výmluvný pohled. Mluvte tichým, chápavým hlasem a pro svůj obličej použijte výraz "raněná laň" (ženy), respektive "zneuznaný génius" (muži), eventuelně "zmatené jehně" (mladíci na civilní službě). Dovolávejte se svědectví ostatních přítomných, zejména těch, kteří tomu vůbec nerozumí.

S pomocí těchto tří kroků se naprosto spolehlivě zbavíte jakéhokoliv elektronického informačního zdroje, který jste ve své knihovně neuváženě zavedli, zbavíte se nadbytečné práce a přispějete ke zlepšení vlastního fyzického i duševního zdraví, neboť počet uživatelů vaší knihovně blahodárně klesne.