Databáze fyzikálních a matematických článků
Abstrakt: Tento příspěvek seznamuje s ojedinělým elektronickým informačním zdrojem - internetovou databází fyzikálních a matematických článků - arXivem. arXiv je databáze jak již publikovaných, tak i doposud ještě nepublikovaných článků, z nichž všechny je možno volně stáhnout. On-line databáze arXiv se stává prvořadým knihovnickým informačním zdrojem, rovnocenným s on-line přístupem ke špičkovým vědeckým časopisům, publikovaným v této oblasti.
Úvod
Konec dvacátého a začátek dvacátého prvního století zaznamenal bouřlivý rozvoj Internetu. Ten se stal nepostradatelným i pro přírodní vědy a specialisty, kteří se jimi zabývají. Tato skutečnost implikuje nutnost elektronizace hlavních informačních zdrojů. jimiž jsou akademické a odborné knihovny a dále i on-line databáze s tímto zaměřením.
Tento příspěvek si klade za cíl zmínit rychle se rozvíjející internetové databáze článků na poli fyziky a částečně i matematiky.
Většina odborných českých knihoven si nemůže, především z finančních důvodů, dovolit odebírat alespoň některé z prestižních zahraničních odborných periodik. Před vznikem Internetu a s tím spojeným rozšířením elektronických informačních zdrojů byla pro knihovníka menší odborné knihovny při získávání článků z vědeckých časopisů nevyhnutná forma zapůjčení, popř. objednání daného článku ze zdrojů nějaké movitější, mnohdy i zahraniční knihovny. S rozvojem Internetu a on-line přístupů k jednotlivým databázím se doba nutná k zprostředkování publikací redukovala na minimum, a samozřejmě je nyní dostupný i mnohem větší objem informací. Pochopitelně ani on-line přístup není vždy levnou záležitostí, což vede ke vzniku konsorcií knihoven. Je to cesta, jak může i menší vědecká knihovna obstarat svým uživatelům přístup k publikacím v renomovaných časopisech.
Nicméně i náklady spojené se vstupem do konsorcia mohou být neakceptovatelné pro malou odbornou knihovnu. Ukazuje se, že na poli fyziky je řešením ojedinělá internetová databáze fyzikálních preprintů arXiv [1]. Této databázi bude věnovanána sekce 1. V sekci 2 pak krátce pohovoříme o další rozsáhlé databázi fyzikálních preprintů a jejích možnostech - databázi SPIRES [2]. Tento text je koncipován jako přehledový příspěvek nejpodstatnějších faktů o těchto databázích a vychází z podrobnějšího textu [3], který byl uveřejněn ve sborníku z konference v Seči 2003.
arXiv - databáze fyzikálních preprintů
arXiv je plně automatizovaná internetová databáze fyzikálních a matematických článků na adrese http://www.arxiv.org/. Původně byla založena jako vnitřní databáze pro několik stovek odborníků na poli částicové fyziky. Šlo o pokus zkrácení doby mezi zasláním článku do daného specializovaného vědeckého časopisu a publikací tohoto článku v tištěné podobě. Tato doba trvá u prestižních časopisů několik měsíců, zatímco díky arXivu se zkracuje na minimum. arXiv vznikl v roce 1991 a je udržován skupinou známých vědců při Cornellově univerzitě v USA. V současnosti arXiv obsahuje asi čtvrt miliónu příspěvků. O jeho stále rostoucí popularitě svědčí i grafy nárůstu uživatelů, kteří arXiv sledují denně, stejně tak jako nárůst počtu aktivních přispěvatelů. Články na arXivu jsou rozděleny do dílčích kategorií dle jejich zaměření. Vzniká tak provázaná struktura kategorií, sekcí a podsekcí, které jsou navzájem propojeny. Nové články z jednotlivých kategorií se na arXivu objevují každý pracovní den, a je jich průměrně kolem stovky denně. Databáze arXiv obsahuje články z fyziky a matematických věd a umožňuje v zásadě tři hlavní možnosti využití.
- Zasílání vlastních příspěvků na arXiv. Zasílat svoje příspěvky na arXiv může v podstatě každý. arXiv je totiž databáze nerecenzovaných článků. Přesto naprostou většinu příspěvků, které se objevují v tištěné formě v renomovaných časopisech, zasílají jejich autoři na arXiv, a publikují zde přední vědci, kteří jsou špičkovými kapacitami ve svých disciplínách. Autoři nejprve zasílají svůj příspěvek na arXiv a vyčkají jeden až dva týdny na eventuelní reakci vědecké komunity. Dodatečně mohou svou práci modifikovat a poté oficiálně zasílají příspěvek do vědeckého periodika.
- Prohlížení a stahování článků na arXivu. Všechny články jsou volně ke stažení.
- Další služby a citační statistika. arXiv nabízí automatické každodenní zasílání e-mailů s novými příspěvky ve vybraných kategoriích a zejména též citační statistiku. K tomu je hojně využíváno propojení arXivu s dalšími databázemi fyzikálních a matematických článků. Jednak je možné u každého článku zjistit všechny publikace, které tento článek cituje. Pokud jsou nalezené reference internetově propojeny s arXivem, automaticky lze přejít na tuto referenci. Alternativně lze najít všechny články na arXivu, které citují námi vybraný příspěvek.
Pronikavý úspěch arXivu mezi ostatními databázemi je dán třemi body:
- Všechny články jsou volně ke stažení. Naprostá většina článků z fyziky se objeví na arXivu. Publikují zde přední světoví vědci.
- Díky snadné dosažitelnosti a také díky tomu, že články se na arXivu objevují další den, je arXiv velkým krokem k vědecké komunikaci, a též efektivní metodou nalezení článků pro knihovníky v ústavech univerzitního typu.
- arXiv je zcela automatizovaná a interaktivní databáze. Na rozdíl od většiny jiných je do něj možné aktivně přispívat.
SPIRES Literature Database
Databáze SPIRES je úzce spojená s arXivem. Je to rozsáhlá databáze článků z oblasti fyziky. Zde je možno nalézt citace a reference z oblasti částicové fyziky, fyziky a příbuzných oblastí od roku 1974. Internetová databáze SPIRES je k dispozici na http://www.slac.stanford.edu/spires/hep/. Princip databáze SPIRES je poněkud odlišný od principu arXivu. Zatímco arXiv je zcela interaktivní databáze sloužící k elektronickě komunikaci mezi vědci, SPIRES je databází udávající publikace autorů publikujících ve fyzikálních časopisech. Jinými slovy, články se do SPIRES nezasílají, nové záznamy jsou generovány automaticky. SPIRES tedy nenabízí přímo články ke stažení, ale pokud je daný záznam o publikaci internetově propojen s arXivem, lze jej ezprostředně v arXivu přímo navštívit a stáhnout. Databáze SPIRES využívá indexování článků dvěma internetovými archívy: SLAC Library (Stanford Linear Accelerator Centre) a německou databází DESY (Deutsches Elektronen-Synchrotron).
SPIRES nabízí kromě citací jednotlivých článků též přehled uplynulých, aktuálních a nadcházejících fyzikálních konferencí a další informace v oboru. Těmi jsou možnost navštívit internetové stránky a zobrazení podrobných informací o fyzikálních ústavech zabývajících se částicovou fyzikou, možnost prohledávat nabízené pracovní pozice v tomto oboru, a také možnost, kterou ocení kvalifikovaní vědečtí pracovníci. Tou je databáze fyzikálních experimentů, prováděných v laboratořích vysokých energií (je možno přidat i vlastní výsledky).
[1] Materiály k databázi arXiv jsou dostupné na World Wide Web: http://www.arxiv.org/.
[2] Materiály k databázi SPIRES jsou dostupné na World Wide Web: http://www.slac.stanford.edu/spires/hep/.
[3] OPLETALOVÁ, Gabriela. In Knihovny současnosti 2003: sborník z 11. konference, konané ve dnech 16.-18. září 2003 v Seči u Chrudimi. Brno : Sdružení knihoven ČR, 2003, s. 175-185. ISBN 80-86249-23-9.