Diskusní podvečer, který se na uvedené téma uskutečnil 23. listopadu 2011 z popudu Rady pro popularizaci vědy AV ČR, tradičně moderoval dr. Radek Mikuláš z Geologického ústavu Akademie věd. Tentokrát si do Literární kavárny Knihkupectví Academia na Václavském náměstí v Praze pozval primáře Oddělení pro léčbu závislostí VFN v Praze MUDr. Petra Popova a ředitele Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK doc. Richarda Papíka.

Radek Mikuláš vítá zhruba tři desítky účastníků listopadové Akademické kavárny

Úvodem Radek Mikuláš shrnul důvody, proč se domnívá, že přebytek informací, kterých se nám dostává přespříliš, škodí – zvyšuje se celkový objem poznání, významně narostl počet předmětů v osobním vlastnictví nebo správě, informace jsou zdrojem marketingu, reklamních kampaní či obchodních triků (např. zbytečné inovace firemního softwaru) apod. Na přebytek informací reagujeme tak, že stále více času musíme věnovat duševní práci, s čímž také souvisí potřeba hledat stimulanty, a to i navzdory riziku závislosti na návykových látkách. Důsledkem může být případně také vědomé snížení kvality vykonané práce či nekompetentní rozhodnutí a pokles sebeúcty.

Petr Popov vysvětlil, že přepjatá pracovní aktivita má zpravidla všechny základní rysy syndromu závislosti. Workoholisums se na rozdíl od závislostí na návykových látkách podceňuje a zejména zaměstnavatelé workoholiků zpočátku netuší, že postižený postupem času opouští korektní pracovní postupy a odevzdává chybně vykonanou práci. Zaměstnavateli se tak workoholik velmi prodraží.

Petr Popov: Odpočinek je důležitý, workoholik se zaměstnavateli velmi prodraží

Richard Papík překvapil opačnou tezí, a sice že informací je spíše nedostatek – pro kompetentní rozhodování o složitých otázkách by jich bylo třeba mnohem více. Problémem jsou však „informační šum“ (data smog), malá informační gramotnost české společnosti a chabá znalost informační etiky. V reakci Radek Mikuláš upozornil, že množství informací potřebné pro řešení složitých problémů nemá žádný vztah k množství informace, které je lidský jedinec schopen beze škody zpracovat; velké množství skvělých vědeckých výsledků bylo zapomenuto a jsou znovuobjevovány – systém tedy nefunguje dobře.

Richard Papík: Pro učinění informovaných rozhodnutí potřebujeme dostatek informací

Doc. Jan Krekule z Ústavu experimentální botaniky AV ČR a další diskutující z pléna však podotkli, že problém zapomínání a znovuobjevování existoval vždy. Jan Krekule nasměroval další pozornost na otázku informační etiky a přednesl tezi, že sama znalost informační etiky nic neřeší, pokud na pozadí neexistuje prostředí, v němž se uplatňuje etika obecná. Například plagiátoři disertací by dokázali znalost informační etiky nanejvýš zneužít, aby byly jejich podvody hůř odhalitelné.

Jeho postoj se setkal se souhlasem a dalšími příklady ho doložili hlavní aktéři Akademické kavárny. Jana Olivová z Českého rozhlasu předložila několik otázek na téma, jak správně předkládat informace určité cílové skupině. Odborné profesní databáze nejsou podle ní použitelné jako informační zdroj pro širší veřejnost. Vědci by měli cítit jako povinnost informovat všeobecně přístupným způsobem. Radek Mikuláš namítl, že tento požadavek je rozumné klást na vědeckou obec jako na celek (měla by vybrat a zaplatit talentované popularizátory) a ne na každého jednotlivého vědce, protože již status quo je pro vědce časově neúnosný.

Jan Krekule zdůraznil etickou stránku práce s informacemi

Je to ovšem jen jeden z mnoha případů, kdy je pro krátkodobý prospěch (úspora financí) obětován budoucí přínos. Jan Krekule, Michal Andrle a další upozornili, že skvělá vědecká díla vznikají v době klidu a nikoli pod časovým a finančním tlakem, jak se často traduje. Výsledkem tlaku na (pochybně vyčíslený) výkon je právě vznik mělkých, předvídatelných studií s banálními nebo špatně podloženými závěry. Radek Mikuláš doplnil, že podobným způsobem je degradována např. i databáze Web of Science, která se stává nástrojem oficiální sebeprezentace, zatímco důvěryhodnější informační kanály vznikají paralelně, na úkor času vědců.

Richard Papík doložil na konkrétních příkladech (profesní databáze, Google, viditelný versus neviditelný web), jak nízká je v České republice obecná informační gramotnost. Znalost poměrně jednoduchých zásad, které lze včlenit do učiva základních škol, by situaci zlepšila. Nelze si však představovat, že poté by práce s informacemi byla bez rizika omylů. Každý, i sebeúspěšnější odborník, mnohokrát „naletí“ mylné informaci. Kognitivní schopnost je pro práci s informacemi nezbytná a nelze ji nahradit.