Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Cloudové služby: data i počítače v oblacích

Čas nutný k přečtení
8 minut
Již přečteno

Cloudové služby: data i počítače v oblacích

0 comments
Anglicky
English subtitle: 
Cloud services: data and computers in the clouds
English abstract: 
Cloud applications and cloud computing provide both benefits and disadvantages to their users. What is the future of this trend? Are we going to migrate all our data into virtual clouds in cyberspace, or should we rather focus on current security and accesibility issues? And to make things a bit more complicated, do we really know with what we agree in Terms of Services?
Autoři: 

Cloudové služby a aplikace získávají v poslední době na popularitě i na významu, protože jsou stále dostupnější (a to i zdarma) a stále častěji se integrují do počítačů, tabletů a chytrých telefonů, resp. do jejich operačních systémů. Cloudové služby jako takové využíváme v podstatě už od úsvitu Internetu (tedy například od prvního poslání e-mailu), nicméně samotný termín "cloud" se používá zejména v posledních letech, a to nejčastěji v souvislosti s ukládáním dat nebo vzdáleným přístupem k výpočetnímu výkonu.

Cloudy a cloudové služby

Jako cloudovou službu můžeme obecně označit takovou službu, program či aplikaci, která nepracuje lokálně na počítači, ale která je výhradně (nebo z větší části) založená na pomyslném "cloudu", tedy na síti počítačů či serverů umístěných kdesi v kyberprostoru. Cloud je tedy v podstatě synonymem pro Internet. Uživatelé pak namísto náročných programů využívají buď jednoduché klientské aplikace, nebo pracují přímo v prostředí svého internetového prohlížeče.

Jak už bylo řečeno, cloudové (případně také "webové") služby nejsou samy o sobě nic nového. S některými službami na "cloudovém" principu se setkáváme již řadu let, a zařadit sem můžeme například e-mailové služby či populární sociální sítě, které také nemáme uložené nikde na počítači, ale vznáší se "kdesi" v Internetu, a my se k nim pouze přihlašujeme přes prohlížeč nebo aplikaci v telefonu. Do cloudu lze tedy zařadit v podstatě všechny webové stránky, služby a aplikace, od Wikipedie přes Facebook až třeba po Aukro.cz

Ve skutečně "cloudovém" smyslu slova se však tyto služby objevují a rozšiřují zejména v poslední době, a to především ve formě cloudových úložišť (pro fotografie a další uživatelská data) a specializovaných cloudových aplikací. Z hlediska servisních a distribučních modelů rozlišujeme například IAAS (infrastruktura jako služba), PAAS (platforma jako služba) či SAAS (software jako služba), kam pak můžeme řadit konkrétní sližby a aplikace jako Microsoft Azure, Amazon EC2 či Google Apps.

Infografika společnosti data.com z roku 2011 věnovaná historickému vývoji datových a komunikačních služeb a nástrojů

Infografika společnosti data.com z roku 2011 věnovaná historickému vývoji datových a komunikačních služeb a nástrojů (zdroj)

Mezi hlavní výhody tohoto konceptu patří především mimořádná škálovatelnost (tedy v podstatě neomezený datový prostor nebo výpočetní výkon) a neustálý a neomezený přístup de facto odkudkoliv (nezávisle na hardwaru či platformě), kde je připojení k Internetu.

Google a Apple - kousek cloudu pro každého

Když si odmyslíme e-maily, Skype či ICQ, jednu z prvních všeobecně dostupných cloudových služeb si pro své uživatele připravila společnost Google, která na začátku roku 2010 představila službu Google Docs (nyní Google Drive). Ta uživatelům umožňovala vytvářet, nahrávat a sdílet dokumenty rovnou v prostředí webového prohlížeče. Každý uživatel také získal 1GB prostoru, s možností dokoupit si prostor další. Kromě možnosti snadného zálohování spočíval význam Google Docs také v úzkém propojení s dalšími službami Googlu. Dokumenty, tabulky a prezentace bylo tedy možné otevírat přímo z e-mailu, pracovat s nimi přímo v prohlížeči, sdílet je s kolegy a podobně.

Dalším významným popularizátorem konceptu cloudu je také společnost Apple, která v červnu 2011 představila službu iCloud, v současné době již nedílnou součást celé infrastruktury produktů. V praxi iCloud umožňuje především automatické zálohování a synchronizaci mezi telefony, tablety a počítači, takže kontakty, poznámky, dokumenty i fotografie vytvořené na jednom zařízení se automaticky synchronizují se všemi ostatními (např. fotografie pořízené iPhonem se hned objeví na počítači, v iPadu či Apple TV). Obecně se jedná o poměrně specifickou implementaci, která funguje v podstatě bez zásahu uživatele, ale díky rozšíření výrobků Apple se celý koncept tak říkajíc "dostal mezi lidi".

Informace o službě iCloud: snadné zálohování a sdílení fotografií, dokumentů, hudby, aplikací, kontaktů, knih, poznámek a kalendářů

Informace o službě iCloud: snadné zálohování a sdílení fotografií, dokumentů, hudby, aplikací, kontaktů, knih, poznámek a kalendářů

Cloudová úložiště

Cloudová úložiště jsou v současné době velmi populární a vedle profesionálů a firem je stále častěji využívají i běžní "domácí" uživatelé. Řadíme sem služby jako Microsoft Skydrive, Google Drive, Box či DropBox, které usnadňují nejen zálohování, ale především výměnu dat mezi různými systémy a platformami (Windows, Mac, Linux, iOS či Android).

Práce s cloudovými úložišti je velmi jednoduchá, a probíhá buď s pomocí již zmiňovaných klientských aplikaci (které si uživatel nainstaluje na počítač, tablet či smartphone), a nebo přes webové rozhraní. Průběh je pak vždy stejný: uživatel jednoduše nahraje (uploaduje) zamýšlený soubor "do cloudu", a ten je vzápětí přístupný i ze všech ostatních počítačů, smatrphonů a jiných kompatibilních zařízení.

Webové stránky cloudové služby Box.com

Webové stránky cloudové služby Box.com. V rámci několika promo-akcí mohli uživatelé iOS či Androidu získat až 50GB zdarma.

Stejně jako všechno ostatní mají ovšem i "data v oblacích" své nevýhody. Kromě pochopitelné závislosti na Internetu (bez připojení samozřejmě není ani cloud, a proto důrazně doporučujeme i lokální zálohování) může u samotná služba selhat. Většina dostupných služeb se ve svých podmínkách (i ve svých placených verzích) vyvazuje z odpovědnosti za ztracená či poškozená data. Není to nic překvapivého; když se porouchá harddisk v počítači, výrobce za uložená data také nenese odpovědnost - ale přesto je dobré na to myslet a nebrat cloudy jako 100% bezchybné řešení. Výpadky cloudů už několikrát postihly i známé služby jako Instagram, Forsquare či Pinterest (např. v dubnu 2011 či letos v červnu.

Kromě integrity samotných dat se v souvislosti s cloudy velmi často řeší i otázka jejich ochrany a zabezpečení před možným zneužitím - tedy jestli se k nim nedostane i někdo jiný (včetně samotných poskytovatelů služby). To je otázka palčivá především pro firemní zákazníky, kteří z pochopitelných důvodů nechtějí, aby se k jejich citlivým materiálům nedostala např. konkurence. V současné době je situace stále poměrně netransparentní a velké společnosti proto používají k ukládání dat své vlastní cloudy (tj. své vlastní servery), a nevyužívají ostatní komerční poskytovatele.

Pro běžné uživatele zase mohou být problematické různé podmínky (Terms of Service), které jsme zvyklí automaticky odkliknout a nečíst. V podmínkách se totiž zpravidla uvádí, co všechno se na cloudová úložiště smí a nesmí nahrávat - a výčet zákazů obvykle zahrnuje vše od nelegálních dat až např. po nahotu a pornografii. Na první pohled se to může týkat jen filmových a softwarových pirátů, na druhý pohled to už ovšem limituje např. i malíře a fotografy. Na třetí pohled to pak musí oprávněně znepokojit nás všechny - protože to naznačuje, že poskytovatelé cloudových služeb naše data skutečně mohou kontrolovat a hodnotit (aby taková data vůbec dokázali odhalit).

Stručný přehled hlavních výhod a nevýhod cloudových služeb

Stručný přehled hlavních výhod a nevýhod cloudových služeb (zdroj: cloudtweaks.com & AppNeta)

Cloud computing a cloud gaming

Kromě populárních forem ukládání dat do cloudů se můžeme stále častěji setkat také s termínem "cloud computing", který označuje poskytování "cloudového" výpočetního výkonu. Už dříve byl tento přístup běžný například u grafických a animačních studií, která vlastnila nebo si pronajímala tzv. "renderovací farmy", ve kterých desítky, stovky i tisíce počítačů renderovaly (zpracovávaly) např. celovečerní animovaný film po jednotlivých snímcích a záběrech.

Dnešní aplikace tohoto přístupu se ovšem kromě profesionálů snaží vyjít vstříc i domácím uživatelům. Objevily se tak například herní služby typu OnLive nebo Gaikai, které uživatelům umožňují hrát sebenáročnější počítačové hry, a to bez nutnosti mít špičkově vybavený herní počítač. Stačí jen průměrný notebook a rychlé připojení, protože veškeré náročné operace probíhají "v cloudu" a uživateli se na obrazovce objevuje v podstatě jen streamované video.

Bohužel, zejména u těchto herních aplikací je stále velkým problémem latence neboli zpoždění. I když má uživatel vysokorychlostní připojení, data neustále proudí na vzdálenost mnoha desítek až stovek kilometrů (mezi počítačem uživatele a výpočetním cloudem), a tím vzniká sice krátká, ale přesto viditelná pauza mezi např. pohybem myší a pohybem, který proběhne na obrazovce (informace o posunu myši musí doputovat do výpočetního centra, kde se vyrenderuje zamýšlený pohyb a ten se ve formě videa posílá zpátky uživateli). Latence se obvykle pohybuje v řádu několika desetin vteřiny, což znamená, že např. při hraní strategií nebo adventur není tak rušivá jako u akčních her, kde jsou potřeba okamžité reakce.

Princip fungování cloudové herní služby OnLive

Princip fungování cloudové herní služby OnLive.

Závěrem

Rozmach cloudových služeb a aplikací v poslední době je nepochybně zajímavým trendem, který je dobré sledovat. Řada takových služeb je s určitým omezením dostupná i zdarma a uživatelé si tedy mohou snadno a rychle zazálohovat alespoň nejdůležitější soubory, se kterými aktivně pracují a potřebují je například sdílet mezi počítačem a tabletem, domovem a prací, nebo mezi více kolegy v pracovní skupině.

Celý koncept současných cloudových služeb funguje i jako určitá vzpomínka na počítačový pravěk, kde figurovaly velké sálové počítače, ke kterým se uživatelé připojovali pomocí přístupových terminálů. I k dnešním cloudům přistupujeme podobným způsobem, ať už se jedná o přístup k datům nebo "pronájem" výkonu. Možná, že budoucnost směřuje k levným, lehkým a všeobecně dostupným konzolím, a veškeré operace budou probíhat vzdáleně, kdesi v hlubinách cloudů.

Je ovšem otázkou, jak se do budoucna podaří minimalizovat problém viditelného zpoždění, jestli se vyjasní otázky bezpečnosti dat a jejich ochrany před možným zneužitím a především jestli budou uživatelé vůbec chtít svěřit všechna svá data (a případně i svůj "výkon") nějaké komerční třetí straně, a spokojit se a tím, že v případě krachu, ukončení služby nebo i pouhého výpadku připojení k Internetu se všechny počítače, tablety a smartphony promění v prázdné a nepoužitelné krabičky.

Osobně stále preferuji data uložená na disku, ale současně jsem už třikrát zažil fatální selhání HDD a pracnou (a někdy i neúspěšnou) záchranu nezálohovaných dat. Cloudy proto vnímám jako velmi zajímavý a přínosný trend, který alespoň do jisté míry zvyšuje bezpečnost dat (v případě selhání disku nebo upuštění telefonu), umožňuje přístup k teoreticky nekonečnému (resp. nekonečně škálovatelnému) výkonu, a velmi výrazně usnadňuje sdílení a distribuci. Vypalování CD a DVD nebo USB disky po kapsách se už pomalu stávají minulostí, a jedinou starostí dnešních a zítřejších uživatelů bude už jen připojení k WiFi nebo alespoň k mobilnímu internetu.

Hodnocení: 
Průměr: 3.8 (hlasů: 4)
RYLICH, Jan. Cloudové služby: data i počítače v oblacích. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 9 [cit. 2019-07-18]. urn:nbn:cz:ik-13965. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13965

automaticky generované reklamy
registration login password