Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

38. výroční zasedání Mezinárodní agentury ISBN a 18. výroční zasedání Mezinárodní agentury ISMN

Čas nutný k přečtení
13 minut
Již přečteno

38. výroční zasedání Mezinárodní agentury ISBN a 18. výroční zasedání Mezinárodní agentury ISMN

0 comments

Letos poprvé se (ve dnech 13.–15. 9.) konalo v Lisabonu společné výroční zasedání Mezinárodních agentur ISBN a ISMN. Stalo se tak ze dvou důvodů: ušetřily se náklady na cestovné na různá místa konání výročních zasedání – jak tomu bylo doposud – a neduplikovala se cesta vedoucích národních agentur, kteří zpravidla mají na starosti jak agendu ISBN, tak ISMN (zejména pokud sídlí obě agentury při národních knihovnách). Poněkud nezáměrně byl ale princip jednoho místa konání narušen tím, že v Portugalsku pracuje Portugalská agentura ISBN při Portugalském sdružení vydavatelů (APEL), které sídlí v Estorilu, přímořském lázeňském městě vzdáleném od Lisabonu asi 30 km, kdežto Portugalská agentura ISMN sídlí v Portugalské národní knihovně blízko jeho centra.

ISBN

Po obvyklých oficialitách a přivítání bylo zasedání zahájeno překvapivou zprávou, že dosavadní ředitel Mezinárodní agentury ISBN (MA ISBN) Brian Green předá v březnu 2011 svoji funkci Stelle Griffithové, své zatímní zástupkyni. B. Green ale slíbil, že se systémem ISBN bude i nadále v kontaktu a přispěje k jeho rozvoji svými nemalými zkušenostmi, kontakty apod. Jednáním předsedal jako v loňském roce Piero Atanasio z Itálie. Zprávu za uplynulé období přednesl B. Green, který hned na úvod upozornil na to, že největším problémem v systému ISBN v uplynulém období byly online knihy. (Pozn.: Používám zde přesnějšího označení pro elektronické knihy produkované na internetu „online knihy“, nikoliv běžně užívanou zkratku „e-books“ nebo „e-knihy“, protože ty mohou označovat i knihy na CD-ROM či DVD-ROM čili knihy produkované off-line.) Dobrou zprávou byla informace o příspěvcích pro rok 2011, které zůstávají na stejné výši (pro Českou republiku 1 500 eur). Oznámil také výsledky doplňovacích voleb do předsednictva MA ISBN, kam byli zvoleni staronoví členové – Annie Callananová ze Spojených států, Julian Sowa z Velké Británie a Piero Atanasio z Itálie.

Zprávu o činnosti MA ISBN přednesl B. Green. Oznámil, že novými členy systému se staly Malta, Omán a Surinam. V systému ISBN pracuje 154 národních či skupinových agentur z 200 zemí. Dále stručně předeslal hlavní problémy následujících čtyř diskusních bloků: (1) ISBN a knižní dodavatelský řetězec, (2) Rozsahy čísel ISBN, PIID (Publishers' international ISDN directory – mezinárodní adresář vydavatelů) a webová stránka MA ISBN, (3) Spolupráce v systému ISBN a (4) ISBN a digitální publikace. Zmínil, že novým vydavatelem mezinárodního adresáře PIID se stal nizozemský vydavatel De Gruyter a že PIID bude nadále k dispozici pouze v tištěné verzi a online na webových stránkách MA ISBN. Bylo by dobré, kdyby agentury, které toho budou schopny dodávaly svá data častěji a přímo přes webové stránky. Pro naši národní agenturu – jako středně velkou mezi ostatními – je však stále praktičtější zasílat do MA ISBN jednou ročně úplnou aktualizovanou databázi českých nakladatelů. Do báze jsou totiž takřka denně zaznamenávány opravy a změny a bylo by neúnosné je denně posílat do MA ISBN. Znamenalo by to zaznamenávat každou změnu dvakrát: jednou pro nás a jednou pro MA ISBN. B. Green též zmínil, že jedinou zemí, která začala používat nový prefix 979 je Francie a že je zatím k dispozici řada identifikátorů tří-, čtyř- a pětimístných v rámci identifikátoru 978. Teprve po jejich vyčerpání se přejde v širším měřítku na prefix 979. V budoucnu pak budou používány již jen dvoumístné identifikátory pro jednotlivé země či národní agentury. (Česká republika má tento identifikátor 80, resp. 978-80.)

Diskusní bloky

Prvním diskusním blokem bylo ISBN a knižní dodavatelský řetězec. I když se to zdá být samozřejmé pro zavedené agentury, jakou je např. naše, založená ještě v bývalém Československu v r. 1989, je třeba mít na paměti, že celý systém ISBN je velmi dynamický. Vstupují do něj stále nové státy a také zasedání se účastní stále noví lidé a i vedoucí národních agentur se často mění. Na výročních zasedáních proto neškodí připomínat i tak základní věc, jakou je účel čísla ISBN a jeho význam pro vydavatele, knižní obchod i knihovny. Čísel ISBN je též možno využít pro statistiky o prodejnosti knih, což je velmi důležitý faktor v knižním obchodě. Stálým problémem je získávání tzv. metadat, tj. minimálních bibliografických informací odlišujících jednu knihu od druhé a potřebných k přidělení čísla ISBN. Tam, kde pracují agentury při národních knihovnách a jsou zpravidla začleněny do linky zpracování dokumentů, nejsou metadata problémem. U agentur sídlících jinde (např. při ministerstvech kultury, svazech nakladatelů či privátních institucích) to může být velký problém, protože disciplinovanost vydavatelů je asi na celém světě obdobná a přinutit je hlásit metadata je možno jen hrozbou neprodejnosti jejich knih. Opět se jednalo o zpoplatnění účasti v systému ISBN a placení za bloky čísel či jednotlivá čísla ISBN. Platí stále to, co stojí i v normě ISO 2108, která je pro fungování celého systému ISBN závazná: agentura může vyžadovat platby pouze na pokrytí nákladů na svoji , a že výše této částky by měla být přiměřená. Evergreenem každého výročního zasedání je rozsah aplikovatelnosti ISBN – čemu ISBN přidělovat a čemu nikoliv. S tím souvisí i definice knihy. Jak správně zmínila S. Griffithová v předběžném materiálu rozeslaném před jednáním – nebude tento rozsah aplikovatelnosti čísel ISBN nikdy uspokojivě definován, protože vždy bude existovat řada hraničních produktů. A nikdy nedojde ke shodě, pokud jde o definici knihy. Agentury nesmí omezit přidělování čísel ISBN jen tak, aby se to hodilo jim, ale musí dodržovat normu ISO. Na dotaz do pléna, jakou definici knihy – zda vůbec jakou – agentury používají, se ozval pákistánský delegát, že v Pákistánu používají definici UNESCO, které za knihu považuje publikaci o rozsahu větším než 48 stran. Tento argument byl okamžitě zpochybněn, protože publikací s menším rozsahem je velké množství. Ani kritérium textu – text jako rozhodující náplň knihy - neobstojí, protože jsou zde dětské obrázkové knížky bez textu, stejně jako fotografické publikace či publikace reprodukcí apod. A to se ještě stále hovořilo pouze o tištěných knihách… Již v tomto bloku byl zmíněn problém s ilegálními čísly ISBN, které se objevují v internetovém knihkupectví Amazon a které začínají např. 999. Agentury byly vyzvány, aby se okamžitě ozvaly MA ISBN, pokud na nějaké ilegální číslo ISBN narazí, protože jejich používání je nepřípustné.

Druhým diskusním blokem byly rozsahy čísel ISBN, PIID a webová stránka MA ISBN. A opět stále se objevující problém: v mnoha agenturách se zbytečně plýtvá bloky čísel ISBN při jejich distribuci. Malým nebo dokonce individuálním vydavatelům se přidělí zbytečně velký blok čísel (individuálním např. deset, malým sto i tisíc), která nevyužijí a čísla pak propadají. U nás se řídíme dávným požadavkem MA ISBN: do začátku přidělit novému vydavateli pouze deset čísel a teprve „přežije-li“ a osvědčí-li svoji životaschopnost, přidělit mu další blok již s ohledem na jeho skutečnou roční vydavatelskou produkci – krát deset (čili s desetiletou perspektivou). Pak by se nemohlo stát, že agenturám čísla dojdou a že bude třeba systém ISBN zachraňovat přidáním dalšího prefixu 979. Zajímavou informací bylo to, že MA ISBN by se měla v brzké době stát institucionálním členem ISO a získala by tak další rozsahy čísel ISBN, kromě již přidělených 978 a 979. Tak by byla budoucnost systému ISBN vyřešena i při ohromující spotřebě těchto čísel, jaké vyžadují online knihy. Pokud jde o PIID, znovu jsme si připomněli, že se jedná o jediný celosvětový adresář vydavatelů obsahující již více než 500 000 adres vydavatelů z 200 zemí. Do posledního vydání poslala své aktualizace 101 agentura. Bylo potěšující, když jako vzor správného vyplňování dat podle formátu zvoleného MA ISBN byla přítomným prezentována ukázka z české databáze. Webová stránka MA ISBN umožňuje průběžné zasílání aktualizací, ale to je vhodné pouze pro malé agentury, které mají málo změn a nových vydavatelů, nebo pro největší, které mají k automatické aktualizaci příslušný software.

Třetím diskusním blokem byla spolupráce v systému ISBN. MA ISBN považuje za účelné, aby se konala regionální zasedání agentur s příbuznými problémy. V uplynulém období se konalo takové zasedání CERLALC pro oblast Jižná Ameriky, Španělska a Portugalska v Mexico City. V uplynulém období se také konal regionální seminář severských a pobaltských zemí. Důležité na těchto zasedáních je, že kromě projednání problémů, které jsou jim společné, mohou dospět k závěrům, které mohou být užitečné i pro MA ISBN. Sama MA ISBN uspořádala regionální semináře v Jižní Africe (pro subsaharskou oblast), v Thajsku (pro Jihovýchodní Asii), v Sýrii (pro arabsky mluvící země) a v Albánii (pro balkánskou oblast). Na rok 2011 plánuje seminář pro indický subkontinent. Zmíněna byla i spolupráce s EDItEUR (zejména norma ONIX, která se chystá i pro hudebniny), s GS1 pro čárový kód. Zajímavý je projekt ARROW, jehož cílem je využít čísel ISBN v kombinaci s čísly ISTC (standardní číslo textového zdroje) ke zjišťování vlastníků autorských práv. Systém by měl zahájit činnost v prvním čtvrtletí 2011. Je určen pouze pro evropské země. Realizace systému by také měla přispět k rozšíření books-in-print v zemích střední a východní Evropy.

Čtvrtým a nejobtížnějším diskusním blokem bylo ISBN a digitální publikace. Přidělování čísel ISBN online knihám a jeho působení v digitálním světě je velkou výzvou pro celý systém ISBN. Otázkou je, zda splnitelnou. Digitální svět je nesmírně dynamický a co platilo před rokem, již dnes neplatí. Naprostý opak světa tištěné knihy. Platí nadále zásada, že každému formátu online knihy náleží jiné číslo ISBN. Zásadní otázkou ale je, co to je vůbec elektronický produkt knihy? Je to obecný formát, který přidělí vydavatel/producent nebo jiné formáty, jichž se chopí distributoři při další cestě knihy k zákazníkovi/čtenáři nebo konečný formát, pod nímž knihu bude archivovat knihovna? Novinkou je požadavek na přidělování čísel ISBN tzv. „apps.“, např. aplikace knihy pro iPhone a další chytré telefony. Podle názoru MA ISBN by se jim měla přidělovat čísla ISBN, byť se ve většině zemí ještě s touto novinkou nesetkali. Aby celá problematika nebyla tak jednoduchá, vstupuje do hry Google se svým obřím projektem digitalizace knih. Digitalizované knihy by chtěl produkovat v edicích a těm přidělovat čísla ISBN. Kdo by pak byl vydavatelem a jak zabránit duplicitnímu přidělení těchto pseudo-čísel ISBN starým titulům (vydaných třeba ještě před vznikem systému ISBN)? Tento problém nemá řešení. Z toho všeho plyne otázka, která je nabíledni: potřebujeme pro tuto sféru nový identifikátor? MA ISBN proto iniciovala mezinárodní studii, která se pokusí tyto problémy řešit. O výsledcích bude informovat na příštím výročním zasedání. Lze očekávat, že bude mimořádně důležité, protože v sázce je budoucnost celého systému ISBN.

Jen na okraj: u nás bylo zahájeno přidělování čísel ISBN online knihám v červenci 2010 (počet dosud takto přidělených čísel ISBN nepřevýšil deset…). Kontrolu správnosti čísel ISBN podle povinného výtisku nelze provádět, protože na tyto publikace nepamatuje dosud platný zákon č. 37/1995 o neperiodických publikacích.

V tomto bloku se probíralo ještě další kontroverzní téma, a to přidělování čísel ISBN částem knih (zprávám ze sborníků, kapitolám z knih nebo dokonce ještě menším částem jako obrázkům či grafům). U nás nemáme naštěstí s touto sférou problémů potíže, protože tyto jakési „separáty“ do knihoven nechodí. Jinak ale platí zásada, že číslo ISBN bude těmto částem přidělováno, pokud budou mít alespoň základní bibliografické údaje.

Závěrečným blokem byly zprávy o rozvoji dalších identifikačních systémů: ISBN-A (kombinace ISBN a DOI), ISTC (pro texty jako takové), ISNI (pro jména osob i institucí), ISMN (pro hudebniny), ISSN (pro seriálové publikace nebo přesněji pokračující zdroje) a EPC (pro radiofrekvenční identifikátory). Podrobnější informace o jednotlivých zprávách by však již příliš překračovaly téma tohoto článku.

ISMN

Pravou oázou oproti výročnímu zasedání MA ISBN bylo výroční zasedání Mezinárodní agentury ISMN (MA ISMN). Zde je přidělování čísel ISMN naprosto jasné – přidělují se tištěným hudebninám a i počet účastníků je podstatně nižší. V neposlední řadě hraje roli jistě i to, že v systému ISMN dosud nejsou Spojené státy, které vzhledem ke svému bezkonkurenčními technickému pokroku ve vydavatelské i distribuční sféře činí problémy celému zbytku světa. Zprávu předsednictva přednesl dlouholetý ředitel MA ISMN dr. Hartmut Walravens. Uvedl mj., že novými členy systému ISMN se stala Kolumbie (celkový počet účastníků systému ISMN tak dosáhl 51). Zájem o vstup do systému projevila Korejská republika, Čína, Spojené státy, Jihoafrická republika, Etiopie, Keňa a Nizozemí (poslední větší evropská země mimo systém ISMN). Vstup Spojených států – velkého hráče na poli hudebnin a hudebních vydavatelů – vypadá velmi slibně. Jednání se jako pozorovat již zúčastnila vedoucí hudebního oddělení Kongresové knihovny Susan Vitová.

Mezinárodní adresář hudebních vydavatelů ISMN (MPIID) již nevychází tištěný a je k dispozici pouze na webových stránkách MA ISMN. Pokud jsou jednotlivé agentury schopny aktualizovat údaje průběžně, zasílají je přímo na webovou stránku MA ISMN. (Česká republika tak činí již třetím rokem – a problémem není ani interpunkce.)

Jestliže v ISBN byly problémem online knihy, v ISMN to bylo placení příspěvků. MA ISMN navrhla jejich snížení pro rok 2011 o 10 % a pokračování současného modelu propočtu: hrubý národní produkt krát počet hudebnin vydaných v daném roce. Podle tohoto propočtu vycházel příspěvek německé agentury ISMN (sdružující též rakouské a německou část švýcarských hudebních vydavatelů) na 10 000 eur. To se nelíbilo německému zástupci panu Stohovi ze Sdružení německých hudebních vydavatelů, který chtěl zavedení stropu pro výši příspěvků bez ohledu na model propočtu – a jejich výši 5 000 eur. Po dlouhých dohadech a několikerém hlasování (hlasovat mohli pouze platící členové systému – tedy i Česká republika; význam osobní účasti na zasedání je tak patrný) bylo schváleno snížení příspěvků, ale o stropu příspěvků bude jednat k tomu ustavená pracovní skupina a výsledek bude znám na příštím zasedání. České republice se tak snížil roční poplatek ze 750 eur na 675 eur. Na příštím zasedání tak bude znám již i nový model propočítávání ročních příspěvků.

Ze zpráv jednotlivých agentur ISMN vyplynulo, že v uplynulém období nedošlo k žádným velkým problémům v provozování systému ISMN a že počet hudebních vydavatelů sice každoročně stoupá, ale jen mírně – ve srovnání s ISBN zvláště.

Z referátu portugalské zástupkyně, vedoucí agentury ISMN a hostitelky Clary Assuncaové o hudebním vydavatelství v Portugalsku vyplanulo překvapivé zjištění, že totiž někteří portugalští hudební vydavatelé stále ještě používají čísel ISBN místo ISMN. Je to překvapivé vzhledem k tomu, že celkem je v Portugalsku v systému ISMN zapojeno jen 14 vydavatelů a bylo by snad možno přimět je ke vstupu do systému ISMN a správnému používání těchto čísel. Jinak to padá v úvahu až poté, co vyčerpají svůj blok čísel ISBN a budou nuceni do systému ISMN vstoupit, aby dostali příslušný správný blok čísel ISMN.

Velmi zajímavé byly dva příspěvky Wolframa Krajewského z německé agentury ISMN. První z nich se zabýval automatizací správy národní agentury ISMN. Počítá s převedením celého bloku čísel ISMN přidělených určité agentuře do počítače. Hlásí-li se pak nový vydavatel do systému, odečte se tento jeho identifikátor od dalších přidělených bloků automaticky a převede se do báze hudebních vydavatelů (s příslušným identifikátorem). Vydá-li pak tento vydavatel nějakou hudebninu, odečte se z jeho bloku první přidělené číslo a doplní se o příslušná metadata (minimální bibliografické údaje nutné k identifikaci hudebniny). Lze tak zamezit jak duplicitnímu přidělení dvou stejných identifikátorů různým vydavatelům, tak duplicitnímu přidělení jednoho ISMN různým hudebninám: čísla „ubývají“ z bloku postupně automaticky. Věc má jeden háček: celý systém se hodí pouze pro nově vstoupivší agentury, které teprve začínají přibírat hudební vydavatele do systému a tito vydavatelé začínají přidělovat čísla ISMN svým hudebninám. Již zavedené agentury, které přidělily desítky bloků svým vydavatelům a tito vydavatelé stovky čísel svým hudebninám, by nemohly ze dne na den začít tento systém používat. Navíc řada hudebních vydavatelů nepřiděluje čísla ISMN postupně – přes naléhání a varování národní agentury –, ale na přeskáčku. Při automatickém přidělování čísel ISMN z daného bloku by pak nevyhnutelně došlo k duplicitnímu přidělení těchto čísel (přidělených již jednou při číslování na přeskáčku).

Druhým příspěvkem byl referát o vytvoření nové budoucnosti pro digitální distribuci hudebnin. Tento systém rovněž počítá s úplnou automatizací řetězce: hudební vydavatel – distributor - obchod – zákazník. Na realizaci systému spolupracuje i německé ministerstvo školství a jeho ukončení se plánuje v březnu 2013.

Závěr

Účast na prvním společném výročním zasedání ISBN/ISMN byla nesmírně zajímavá, důležitá, ale také náročná. Být všem jednáním osobně přítomen se ukázalo jako naprosto nezbytné a nezastupitelné. Lze tak využít možnosti platících členů – hlasovat – a rozhodovat o významných otázkách rozvoje obou systémů. Jelikož se model konání společných výročních zasedání Mezinárodních agentur ISBN a ISMN velice osvědčil, bude se v něm takto pokrčovat i v budoucnosti.

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
JEŘÁBEK, Antonín. 38. výroční zasedání Mezinárodní agentury ISBN a 18. výroční zasedání Mezinárodní agentury ISMN. Ikaros [online]. 2010, ročník 14, číslo 11 [cit. 2019-03-24]. urn:nbn:cz:ik-13547. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13547

automaticky generované reklamy