Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

30. setkání knihovníků muzeí a galerií 2006

Čas nutný k přečtení
7 minut
Již přečteno

30. setkání knihovníků muzeí a galerií 2006

0 comments

Letošní seminář knihovníků muzeí a galerií se uskutečnil 5.-7. září 2006 v Národním muzeu v Praze, kde tradice setkávání pracovníků knihoven muzeí a galerií před více než 30 lety začala; od té doby se muzejní knihovníci s několika malými přestávkami setkávají každoročně. Vzhledem k tomuto významnému jubileu byl od počátku koncipován program semináře méně v pracovním, ale více ve slavnostním hávu.

Úvodní den zahájil v Panteonu Národního muzea generální ředitel NM Michal Lukeš, účastníky semináře také pozdravili za SKIP Vít Richter a za Komisi knihovníků AMG ČR její předsedkyně Jarmila Okrouhlíková. První den semináře byl poté věnován vzpomínkám pamětníků na to, jak to tenkrát vlastně bylo.

Tento vzpomínkový blok s velkým šarmem moderovala PhDr. Helga Turková. Prvním pamětníkem byl PhDr. Karel Bezděk (bývalý zástupce ředitele Knihovny Národního muzea a bývalý jednatel komise muzejních knihovníků), který se při svém vzpomínání vrátil až do poloviny 50. let 20. století, kdy byla při tehdejší Ústřední knihovnické radě založena komise knihoven muzeí a galerií. K. Bezděk nás provedl prvními lety činnosti této komise a připomněl, že v té době měli knihovníci silnou pozici v rámci svých mateřských ústavů (což nebývá vždy pravidlem v současnosti). PhDr. Jaroslav Vrchotka, CSc. (bývalý ředitel Knihovny Národního muzea) pohovořil zejména o prvním setkání muzejních knihovníků, které iniciovala Knihovna Národního muzea ve spolupráci s Ústředním muzeologickým kabinetem Národního muzea. Toto setkání se uskutečnilo v roce 1973 v Oblastním vlastivědném muzeu v Teplicích a jeho hlavními cíli byla snaha začlenit muzejní knihovny do organizační struktury knihovnictví a vyjasnit si obsahovou náplň fondů muzejních knihoven. Již na tomto prvním semináři muzejní knihovníci zdůraznili specifický ráz, obsah i poslání, které u nás vždy muzejní knihovny měly a mají. V průběhu dalších setkání se účastníci seminářů snažili koncipovat hlavní úkoly muzejních knihoven, vypracovat koncepci jejich rozvoje a řešili i témata odrážející současné změny v knihovnictví i muzejnictví. PhDr. Helga Turková (bývalá ředitelka Knihovny Národního muzea) zahájila své vystoupení osobní vzpomínkou na svou účast na prvním setkání muzejních knihovníků v Teplicích a poté nás provedla semináři muzejních knihovníků v letech 1990-2001, tedy v době, kdy byla předsedkyní komise knihovníků. PhDr. Evžen Lukeš (bývalý ředitel Knihovny Uměleckoprůmyslového musea v Praze) se ve svých vzpomínkách vrátil ke dvěma významným bodům v historii seminářů muzejních knihovníků: k prvnímu setkání v roce 1973 a k semináři v roce 1990, kdy se objevily návrhy na rozpuštění komise, které se však i díky jeho přispění podařilo překonat. PhDr. Milada Šírová (bývalá vedoucí oddělení zpracování fondů v Knihovně Národního muzea) připomněla rozpory mezi muzejnickým a knihovnickým zpracováním literatury, na které narážela při své práci; nakonec se však v muzejních knihovnách podařilo prosadit knihovnické zpracování knižních fondů. PhDr. Vladimír Zahradníček (bývalý ředitel Knihovny Náprstkova muzea) ve svém vzpomínání oceňoval zejména dobrou skladbu programu muzejních seminářů a možnost diskuze. Pochvaloval si, že také odborné exkurze vždy přinášely mnoho nových poznatků. Všichni pamětníci závěrem popřáli muzejním knihovníkům mnoho pracovních úspěchů do dalších let.

Poté vystoupil Pavel Muchka z Knihovny Národního muzea s příspěvkem o založení, vývoji a činnosti spolku Matice česká. Poslední částí programu prvního dne semináře byla prohlídka budovy a Knihovny Národního muzea.

Odbornému programu byl v letošním jubilejním roce věnován pouze druhý den semináře. Sešli jsme se v přednáškovém sále Národního muzea a dopolední program již tradičně zahájila předsedkyně komise knihovníků AMG ČR Jarmila Okrouhlíková, která informovala zúčastněné muzejní knihovníky o činnosti výboru komise v uplynulém roce. Na závěr své zprávy nás (opět v duchu tradic) seznámila s názvy měst, ve kterých se budou konat další semináře muzejních knihovníků. V letošním roce byli vybráni další tři pořadatelé, a tak vám mohu prozradit, že v roce 2007 se setkáme v Chebu, v roce 2008 v Plzni a v roce 2009 v Ústí nad Labem.

Ilja Šedo ze Západočeského muzea v Plzni poté přednesl příspěvek na téma Muzejní knihovny a sbírky, ve kterém si všímal zejména legislativního zajištění ochrany vzácných sbírkových fondů v knihovnách. Martina Kvapilová z Knihovny Národního muzea hovořila o elektronické evidenci dokladů k vývoji moderní české knižní kultury v této knihovně – o programu JANUS Archiv 2000. Petr Mašek z Knihovny Národního muzea nás seznámil na základě jednoho konkrétního případu neuvěřitelně „šikovného“ čtenáře s nebezpečími, která někdy hrozí našim knihovnám ze strany uživatele.

Knihovny muzeí a galerií mají stále značné rezervy ve využívání grantových projektů, a proto i toto téma bylo součástí programu letošního semináře. V jakémsi minibloku věnovaném projektům VISK (Veřejné informační služby knihoven) vystoupili Květa Hartmanová z Knihovny Uměleckoprůmyslového musea v Praze, Ilja Šedo ze Západočeského muzea v Plzni a Iva Nývltová z Muzea východních Čech v Hradci Králové. Ve svých příspěvcích hovořili o svých zkušenostech při získávání finanční prostředků v rámci projektů VISK5, VISK 6 a VISK7. Podělili se s námi o zkušenosti z realizace těchto projektů v jejich knihovnách a snažili se svým kolegům v auditoriu poskytnout i jakýsi návod, jak se do grantových projektů VISK zapojit. Závěr dopoledního programu tvořilo společné fotografování účastníků semináře, což je tradice existující již od počátku 80. let.

Odpolední program druhého dne semináře zahájil Vít Richter z Národní knihovny ČR prezentací o nově schváleném autorském zákoně. Jelikož je to problematika, která pochopitelně zajímá i muzejní knihovníky, zodpovídal V. Richter ochotně četné dotazy i v průběhu večerního rautu. Richard Šípek informoval účastníky semináře o současné situaci v oblasti zpracování starých tisků a poté už následoval blok vystoupení jednotlivých členů výboru Komise knihovníků AMG ČR, kteří seznámili účastníky semináře s činností muzejních knihoven v rámci svých regionů.

Tradiční společenský večer se tentokrát uskutečnil v nedávno renovovaných prostorách Českého muzea hudby a opět se stal příležitostí pro vzájemné setkávání kolegů i přátel a výměnu zkušeností pracovních i jiných. Během večera se také zájemci mohli zúčastnit dvou komentovaných prohlídek nové stálé expozice muzea.

Další tradiční součástí programu seminářů muzejních knihovníků jsou odborné exkurze. V letošním roce jim byl věnován poslední den jubilejního setkání. Účastníci semináře si mohli vybrat z poměrně široké nabídky, mohli se podívat nejen do hlavní budovy Národního muzea a do Knihovny NM, ale zejména do jeho nových expozic (České muzeum hudby, Musaion – národopisná expozice NM) a také do běžně nepřístupných objektů (Nostická knihovna, Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra, Slavín). Účastníci semináře mohli také navštívit Knihovnu Náprstkova muzea, Uměleckoprůmyslové museum v Praze či Knihovnu Akademie věd ČR. Ve všech těchto institucích byli připraveni průvodci, kteří se účastníkům semináře velmi ochotně věnovali.

V posledních letech stoupá zájem o účast na tomto semináři nejen mezi muzejními knihovníky, ale stále více se ho účastní kolegové i z jiných typů knihoven. Proto jsem během posledního dne semináře položila tři otázky jedné z účastnic semináře, „nemuzejní“ knihovnici Evě Svobodové z Národní knihovny ČR:

Od kdy se zúčastňujete seminářů knihovníků muzeí a galerií?

Na tyto semináře jezdíme s kolegyní od roku 2002, někdy vystupujeme s příspěvkem, někdy se účastníme jako hosté.

Co účast na těchto seminářích znamená pro Souborný katalog ČR?

Těchto seminářů se účastníme zejména proto, abychom lépe poznaly problémy knihoven muzeí a galerií, se kterými se potýkají. Zároveň muzejním knihovníkům vysvětlujeme význam Souborného katalogu ČR pro zpřístupnění fondů jejich knihoven a hovoříme o službách, které jim můžeme nabídnout. Skutečnost, že se snažíme vzájemně lépe poznat a pochopit své problémy, nám dává větší šance pro rozvinutí vzájemné spolupráce. Takže konkrétním přínosem naší účasti na těchto seminářích je zvyšující se počet knihoven muzeí a galerií, které se Souborným katalogem ČR spolupracují.

Co účast na tomto semináři znamená pro Vás osobně?

Líbí se nám atmosféra těchto seminářů, kde si muzejní knihovníci nejdou pouze přednést svou prezentaci nebo vyposlechnout ty ostatní, ale je zde cítit snaha o skutečnou spolupráci a vzájemné řešení společných problémů. A samozřejmě vždy jde o příjemná setkání s příjemnými lidmi.

Děkuji za rozhovor.

Závěrem můžeme konstatovat, že během 30 let existence seminářů si muzejní knihovníci vytvořili pro svá setkávání určitý rámec, a vznikla tak řada nepsaných zvyklostí. Je proto logické, že celý letošní seminář se nesl v duchu tradic - vzpomínáním na ně, uskutečňováním starých a možná i vytvářením tradic nových. V podstatě jsme se drželi slov PhDr. V. Zahradníčka z úvodního dne semináře o tom, že dobré zvyky se mají dodržovat a špatné napravovat.

A úplně na závěr chci připomenout (vlastně již také tradičně), že většinu prezentací ze semináře, fotografie, ale i další informace o činnosti muzejních knihoven naleznou zájemci na webových stránkách Knihovny Uměleckoprůmyslového musea v Praze, v oddíle Muzejním knihovnám.

PhDr. Karel Bezděk

PhDr. Karel Bezděk

PhDr. Jaroslav Vrchotka, CSc.

PhDr. Jaroslav Vrchotka, CSc.

PhDr. Helga Turková

PhDr. Helga Turková

PhDr. Evžen Lukeš

PhDr. Evžen Lukeš

PhDr. Milada Šírová

PhDr. Milada Šírová

PhDr. Vladimír Zahradníček

PhDr. Vladimír Zahradníček

Ilja Šedo

Ilja Šedo

Martina Kvapilová

Martina Kvapilová

Petr Mašek

Petr Mašek

Společné fotografování

Společné fotografování

Společenský večer

Společenský večer

Vzájemné setkávání

Vzájemné setkávání

Nostická knihovna

Nostická knihovna

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
HARTMANOVÁ, Květa. 30. setkání knihovníků muzeí a galerií 2006. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 10 [cit. 2019-09-15]. urn:nbn:cz:ik-13342. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13342

automaticky generované reklamy