Literární archiv Památníku národního písemnictví na portálu badatelna.cz zveřejnil digitalizovanou bio-bibliografickou kartotéku jednoho z nejvýznamnějších představitelů české poválečné bibliografie Jaroslava Kunce. Kartotéka obsahuje přes 40 tisíc hesel publikačně činných osob – spisovatelů, vědců, umělců i “obyčejných lidí”, většinou s životopisnými daty a odkazy na zdroje informací. K získání dat a dalších údajů excerpoval J. Kunc v průběhu víc jak čtyřiceti let stovky svazků encyklopedií, tisíce periodik, a to i z doby první republiky, informace o úmrtí získal v mnoha případech z dnes nedostupné úřední evidence obyvatel. Zveřejněná kartotéka dobře poslouží všem, kdo hledají informace o zmíněných osobnostech.

Kartotéka vznikala od roku 1940, kdy sloužila jako základní pramen pro výběr autorů do připravovaného Kuncova Slovníku českých spisovatelů. Postupem doby do ní Jaroslav Kunc zahrnul autory všech vědních oborů, beletristy, vědce, překladatele, nakladatele i ilustrátory. Po smrti Jaroslava Kunce v roce 1983 byla ještě po nějakou dobu doplňována jeho ženou Julií. Záznamy obsahují základní životní data autorů, soupis jejich hlavních děl - básně, prózy, divadelní a televizní hry (u nichž je většinou uvedeno i datum a scéna prvního provedení), odborné spisy. Je uváděna i činnost překladatelská, ediční a upravovatelská. Dále jsou zaznamenány knihy, edice časopisecké i statě a články z denního tisku o autorech a jejich díle.

Ukázka záznamu na portálu badatelna.cz - kliknutím je možno záznam vyexportovat do formátu pdf

Kartotéka se stala základním zdrojem pro personální část databáze národních autorit vytvářené, doplňované a sdílené knihovnami a spravované Národní knihovnou (NKČR). Ke  zveřejnění vlastní kartotéky vedl fakt, že NKČR do autoritní databáze z Kuncovy kartotéky převzala pouze některé údaje. Stranou zůstaly především citace zdrojů životopisných údajů, které jsou tím pravým pokladem – těžko někdo při práci na biografii bude schopen (a ochoten) opakovat to, co udělal Kunc - zejména projít tisíce periodik s rizikem, že nic nenajde. Kartotéka je daleko rozsáhlejší, jak je patrné z informací o archivním fondu. Další části však nemají dnes již takový potenciál využití, protože údaje byly zveřejněny nebo zpřístupněny jinde a jinak, např. v Souborném katalogu. Proto Památník s dalším zveřejněním nepočítá; prezenční studium je možné v Literárním archivu Památníku.

Zveřejnění kartotéky bylo realizováno v rámci aktivit projektu INTERPI – Interoperabilita v paměťových institucích, financovaném Ministerstvem kultury České republiky (program NAKI). Konsorciální projekt NKČR a Národního archivu si klade za cíl vytvořit sdílenou databázi paměťových institucí, kterou budou využívat nejen knihovny, ale i muzea, archivy atp. Požadavky dvou posledně jmenovaných skupin institucí jsou si velmi blízké především v tom, že jim nestačí pouhé autoritní záhlaví, jako většině knihoven, ale potřebují daleko více informací (jak ostatně říkají např. u archivů mezinárodní standardy). Pokud se to povede (kromě projektu je pro archivy jistá povinnost v této oblasti zabudována i do právě projednávané legislativy), bude to co do komplexnosti unikátní i ve světovém měřítku.

Portál je provozován firmou NetPro systems, s.r.o. Plzeň.