Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Zpráva ze semináře Evergreen v českých knihovnách 2014

Čas nutný k přečtení
17 minut
Již přečteno

Zpráva ze semináře Evergreen v českých knihovnách 2014

0 comments

13. října 2014 se v Klementinu uskutečnil seminář Evergreen v českých knihovnách 2014, který uspořádala pražská organizace Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP) ve spolupráci s Národní knihovnou ČR. Seminář přilákal celkem 32 účastníků (do tohoto počtu je zahrnuto i osm přednášejících, moderátorů a organizátorů).

Obdobně jako předchozí seminář, který se uskutečnil v roce 2013 a o kterém se měli i čtenáři Ikara možnost dočíst řadu podrobností, byl i letošní ročník akce – jak ostatně název naznačuje – zaměřen na svobodný knihovní software Evergreen a na jeho uplatnění v praxi českých knihoven.

Seminář, který zahájila Linda Jansová z pražské organizace SKIP, byl rozdělen do tří hlavních částí, jimiž byly blok věnovaný praktickým zkušenostem z jednotlivých implementací softwaru Evergreen v ČR (v něm vystoupili pracovníci z institucí, které přecházejí nebo přešly na Evergreen), souhrnná přednáška věnovaná problematice přechodu na tento knihovní software a dále diskuze o využití svobodného (nejenom knihovního) softwaru v českých knihovnách.

Účastníci semináře Účastníci semináře
Účastníci semináře

Praktické zkušenosti z jednotlivých implementací softwaru Evergreen v ČR

Knihovna Velvyslanectví Indie v České republice (PhDr. Ludmila Šimůnková)

Ludmila Šimůnková nejprve upřesnila, že na Velvyslanectví Indie v České republice sice pracuje jako knihovnice, ale zároveň plní i další úkoly. Zavádění inovací v knihovně navíc zpomaluje řada překážek, např. velvyslanectví zatím disponuje pouze pomalejším připojením k internetu, není ani k dispozici samostatný server pro Evergreen (server je nainstalován na počítači, který L. Šimůnková běžně používá ke své práci) a v současné době ani dostatek operační paměti, aby bylo možné přejít na novější verzi knihovního softwaru. Evergreen je v knihovně využíván již od roku 2011. Předtím nebyl knihovní fond, který je tvořen přibližně šesti tisíci knihovních jednotek, v elektronické podobě vůbec zpracován, proto mezi hlavní činnosti, kterým se L. Šimůnková věnuje, patří katalogizace. Zatím knihovna nabízí pouze prezenční výpůjčky. Online katalog knihovny je dostupný na adrese http://88.101.0.156/opac/en-US/extras/slimpac/start.html, odkaz na něj je dostupný na webové stránce knihovny; plný katalog je v současnosti dostupný na adrese http://88.101.0.156/opac/en-US/skin/default/xml/index.xml.

Zajímavostí je, že navzdory implementaci Evergreenu se v knihovně stále používají ručně psané přírůstkové seznamy (jedná se o požadavek ze strany vedení velvyslanectví). Obecně lze říci, že rozvoji práce s Evergreenem na indickém velvyslanectví určitě neprospívají neustálé změny vedení a tím i měnící se požadavky a priority. S nástupem současné velvyslankyně se situace zlepšila a sama paní velvyslankyně vyjádřila knihovně podporu.

Ludmila Šimůnková
Ludmila Šimůnková

Knihovna Evangelikálního teologického semináře (Jan Valeš, Th.D.)

Jan Valeš, ředitel Evangelikálního teologického semináře (ETS), si své vystoupení připravil ve spolupráci s Lidijí Procházkovou, která v ETS působí jako knihovnice, ale ze zdravotních důvodů se nemohla semináře osobně zúčastnit.

Knihovna ETS má přibližně dvanáct tisíc svazků, dalších přibližně čtyři a půl tisíce svazků bylo pořízeno v uplynulém roce. J. Valeš upozornil, že v ETS jsou zvyklí pracovat se svobodným softwarem, využívají Linux. Uvedl také, že v roce 2010 zvažovali, zda dát přednost softwaru Evergreen nebo – rovněž svobodnému – softwaru Koha. Z hlediska klienta pro knihovníka se jako lepší tehdy jevil software Koha, který využívá pouze webový prohlížeč, kdežto služební klient k Evergreenu má podobu samostatné aplikace. V ČR však tehdy podle dostupných informací žádná instituce software Koha nevyužívala, navíc se v ETS dozvěděli o tom, že probíhají práce na překladu Evergreenu do češtiny. Proto nakonec zvolili Evergreen. V dalších dvou letech se mj. z důvodu pracovní vytíženosti IT pracovníků přechodu na knihovní software Evergreen víceméně nevěnovali. Přechod začali připravovat až v roce 2013, od května byli v kontaktu s Knihovnou Jabok, která Evergreen používá již od roku 2011, v srpnu 2013 se uskutečnila přípravná porada, v květnu 2014 byla dokončena migrace dat (migraci dat provedli Václav a Linda Jansovi) a v září byl zahájen ostrý provoz.

V současné době v Evergreenu mj. již pracují s čtenářskými konty, mají nastaveny základní tiskové výstupy (tisk kartiček), katalogizují v něm nové knihy, používají ho k půjčování, prodlužování a vracení výpůjček. Aktuálně probíhá nastavování evidence poplatků, do budoucna mají v plánu přípravu dalších tiskových výstupů, nastavení procesu rezervací, e-mailových upozornění, pokut, statistik a zpráv, akvizice, správy periodik, inventarizace a evidence pohybu knih bez výpůjček. Údaje z knihovního softwaru zatím nejsou sdíleny se školním informačním systémem.

V diskuzi byla zmíněna problematika časopisů (Evergreen umožňuje podrobně nastavit očekávání nových čísel; v každém případě je vhodné se seznámit s formátem MARC pro exemplářové údaje), meziknihovních výpůjček a také mj. zpracování absolventských prací. J. Valeš uvedl, že elektronické absolventské práce zatím nejsou zkatalogizovány, možná budou však časem zpřístupněny i online. V. Jansa v návaznosti na dotaz J. Pavlíka doplnil, že Evergreen samozřejmě počítá s externími elektronickými zdroji. Ostatně americké knihovny Evergreen úspěšně využívají k výpůjčkám e-knih.

Jan Valeš
Jan Valeš

Prezentace je dostupná na SlideShare.

Knihovna Institutu Terezínské iniciativy (Mgr. Aneta Plzáková)

Aneta Plzáková nejprve stručně představila Institut Terezínské iniciativy. Jedná se o obecně prospěšnou společnost, která byla založena již v roce 1993 a jejímž hlavním cílem je podpora vědeckého výzkumu dějin „konečného řešení židovské otázky“ v českých zemích a dějin terezínského ghetta a zpřístupňování jeho výsledků veřejnosti. Provozují mj. vzdělávací portál holocaust.cz a realizují rozsáhlý digitalizační projekt Terezínské album. K plnění cílů obecně prospěšné společnosti přispívá i knihovna, která existuje již od roku 1995. Aktuálně její fond tvoří přibližně šest tisíc svazků. Z velké části se jedná o zahraniční literaturu, která je často v ČR unikátní. Do roku 2009 byl v knihovně používán systém ISIS upravený pro potřeby knihovny. K vyhledávání v katalogu na webu byla využívána SQL databáze. Nové vedení institutu rozhodlo o revitalizaci knihovny a o jejím otevření co největšímu počtu uživatelů. Proto bylo rozhodnuto i o přechodu na jiné softwarové řešení. Významnou úlohu hrála finanční otázka, software musel být levný, proto byl vybrán software s otevřeným zdrojovým kódem.

Při přechodu na nový knihovní software – z dostupných softwarů byl zvolen software Evergreen – knihovna vlastně začínala na zelené louce, neboť převod dat ze systému ISIS nebyl s ohledem na skutečnost, že data neodpovídala katalogizačním pravidlům AACR2R, vhodný, ba ani možný.

Vzhledem ke skutečnosti, že A. Plzáková, která má knihovnu na starosti, pracovala na úkolu sama a většinu svého času musela věnovat dalším aktivitám a projektům, jednalo se o relativně dlouhodobou záležitost. S přechodem na Evergreen v institutu začali v červenci 2013, kdy bylo zahájeno studium manuálů a webových diskuzí (A. Plzáková podotkla, že téměř ke všemu, co vás může o Evergreenu zajímat, již někdo něco napsal). Dále probíhalo testování služebního klienta (hra na katalogizátora, provádění fiktivních výpůjček) a samozřejmě bylo nutné postupně proniknout i do administrace celého systému (některé úlohy není možné vyřešit pomocí služebního klienta, a proto je užitečné se seznámit i se strukturou databáze).

Při testování modulu katalogizace A. Plzáková spolupracovala s kolegy z Národní knihovny ČR, kteří mají na starosti Souborný katalog ČR. Díky tomu bylo možné zjistit, zda budou záznamy z hlediska Souborného katalogu ČR vyhovovat. V současné době mají v Evergreenu již cca tři tisíce katalogizačních záznamů, katalogizace stále pokračuje a navíc pokračuje i testování dalších funkcí Evergreenu.

Bylo také zmíněno, že kromě dokumentace v angličtině je již možné využívat i část dokumentace v češtině, která je zpřístupňována na dokuwiki české komunity kolem Evergreenu. V. Jansa upozornil, že na rozdíl od ostatních knihoven si tato knihovna v podstatě celým procesem úspěšně prošla sama.

Aneta Plzáková
Aneta Plzáková

Prezentace, kterou byla přednáška doplněna, je zveřejněna na Prezi.

Knihovna Jána Langoše (Mgr. Livia Vrzalová)

Knihovna Jána Langoše, kterou zastupovala Livia Vrzalová, je specializovaná knihovna určená především pro badatele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), ale chce se více otevřít veřejnosti. Její fond v současné době tvoří kolem šesti tisíc svazků. Na Evergreen se rozhodli přejít z toho důvodu, že používali komerční knihovní software, který (především pokud se týká online katalogu) nevyhovoval z bezpečnostního hlediska. Rozhodnutí o přechodu na nový knihovní software bylo přijato na začátku roku 2014.

Při rozhodování o novém systému, se nabízela dvě řešení řešení – buď koupit novou verzi stávajícího systému, nebo pořídit zcela nový systém. Ve druhém případě pak byly dvě možnosti – buď zvolit jiný komerční systém, nebo využít software s otevřeným zdrojovým kódem. Produkty velkých firem nepřicházely v úvahu kvůli ceně. Skromnější řešení od převážně tuzemských producentů byla také vyhodnocena jako zbytečně nákladná. Ve hře tedy zůstaly softwary s otevřeným zdrojovým kódem. Evergreen byl zvolen z toho důvodu, že – na rozdíl od Kohy, která byla také zvažována – má v ČR delší tradici a podporu, navíc v ǓSTR uvažují o zřízení dalších poboček v ČR a z tohoto pohledu nabízí Evergreen velmi užitečné funkce a nástroje.

Kroky, které vedly k reálné implementaci Evergreenu, byly podniknuty na jaře roku 2014. Instalace proběhla v červnu letošního roku. L. Vrzalová upozornila na důležitou roli IT podpory – může-li knihovna využívat služeb dobrého IT pracovníka, má z 80 % vyhráno. Ovšem práce samozřejmě nekončí instalací systému. Je třeba si projít dostupnou literaturu (byla opět zmíněně česká dokuwiki a také portál opensource.knihovna.cz), nebát se konzultovat s lidmi, kteří Evergreen již implementovali (v tomto směru zmínila nově vzniklou konferenci, resp. skupinu evergreen-cz@googlegroups.com), s Evergreenem si hrát a i v ostrém provozu mít kromě skutečně používané instalace k dispozici i instalaci testovací. Přednášející upozornila také na užitečný článek Vandany Singhové nazvaný Experiences of Migrating to Open Source Integrated Library Systems a publikovaný v roce 2013 v časopise Information Technology and Libraries.

L. Vrzalová také zdůraznila, že je nutné patřičně sladit harmonogram všech osob, které na implementaci podílejí (implementace a následné nastavování systému probíhalo v knihovně především o prázdninách, tj. v ne zcela nejvhodnějším období). Rovněž je užitečné psát si deníček s nápady.

Pokud se týká migrace dat, L. Vrzalová uvedla, že původní software umožňoval export dat ve formátu MARCXML, který je možné použít i pro import do Evergreenu. Vzhledem k tomu, že v knihovně mají málo periodik, nebyly jejich záznamy převáděny, tj. v Evergreenu budou zpracovány nově. Aktuálně je naimportována většina původních záznamů z předchozího knihovního softwaru a bylo provedeno základní nastavení systému.

L. Vrzalová
L. Vrzalová

Prezentace z přednášky je dostupná na Prezi.

Co vás čeká a nemine při přechodu na Evergreen (Mgr. Eva Cerniňáková, Knihovna Jabok)

Eva Cerniňáková ve svém příspěvku zobecnila zkušenosti získané z několika implementací knihovního softwaru Evergreen v české praxi (tyto zkušenosti jsou zároveň do značné míry zobecnitelné i na implementaci jiných softwarů). Upozornila především na skutečnost, že Evergreen je sice zdarma, ale – jak výstižně při jiné příležitosti uvedl H. Karpíšek - „někdo to musí odpracovat“.

Přednášející se zaměřila na oblast malých knihoven s jednoduchou hierarchií (v Knihovně Jabok mají dvoustupňovou hierarchii), které používají své vlastní instalace knihovního softwaru. Ostatně právě relativně malý fond, málo čtenářů (cca do 800) a jejich skupin, max. tři zaměstnanci, kteří v knihovně (a někdy i v instituci, jejíž je knihovna součásti) zastávají více funkcí a jednoduchá hierarchická struktura jsou společnými rysy knihoven, které v ČR v současné době využívají Evergreen.

Přednášející uvedla, že není možné se obejít bez IT správce se znalostí Linuxu a databází, bez systémového knihovníka, bez vhodného hardwarového vybavení a konečně bez odvahy a kreativního přístupu personálu. (Není-li k dispozici dostatečně schopný a ochotný personál, je místo svobodného knihovního softwaru vhodnější zavést software komerční.)

Důležité je také stanovit si časový harmonogram, který bude zahrnovat např. testování, četbu manuálů, instalaci, převod dat, nastavení systému či jeho přizpůsobení a také školení personálu. Jednotlivé fáze přechodu mohou mít různé pořadí a mohou se vzájemně překrývat.

Při přechodu na Evergreen (resp. obecně i na jiný knihovní software) je třeba nejprve provést analýzu stávajícího systému, tj. mj. položit si otázku, zda něco děláme proto, že je to tak nejlepší, nebo proto, že to tak dělá náš stávající systém. Změna knihovního softwaru je totiž vhodnou příležitostí pro přehodnocení stávajících postupů.

Návrh nového systému (na základě analýzy stávajícího systému) spočívá ve stanovení hierarchie systému, určení oblastí a procesů, které se ze stávajícího systému přenesou a které nikoliv, určení oprávnění jednotlivých uživatelů, stanovení výpůjčních pravidel, zvážení, na co je dostupná kapacita (personální zdroje), jak bude probíhat údržba a rozvoj a jak bude nový systém propojen s dalšími systémy.

Na instalaci Evergreenu je třeba pořídit (nemá-li jej knihovna již k dispozici) hardwarové vybavení. Nainstalovat je třeba jak server, tak i služebního klienta.

Pokud se týká migrace dat, jedná se především o katalogizační data a s nimi propojená data o exemplářích a dále o data o čtenářích. S převody dalších typů dat (např. údajů o výpůjčkách, o akvizici nebo o seriálech) zatím nemáme v ČR zkušenosti.

Oblastmi, kterým se je třeba věnovat při základním nastavování systému, jsou hierarchie systému, skupiny oprávnění a zaměstnanecké účty, katalogizace a správa fondu, výpůjční pravidla, šablony tiskových a e-mailových výstupů, automatické akce a šablony pro zprávy/statistiky.

Dále je vhodné přizpůsobit podobu online katalogu potřebám knihovny. Jedná se především o nastavení češtiny, faset a polí a přizpůsobení rozhraní včetně vzhledu.

Při testování je vhodné věnovat pozornost jednak naimportovaným datům, jednak katalogizaci a správě fondu, oprávněním, výpůjčním pravidlům a online katalogu.

Časovou náročnost minimálního školení personálu, které zahrnuje pouze základní činnosti, lze odhadnout následovně:

  • úvod do práce v rozhraní služebního klienta – dvě hodiny;
  • úvod do online katalogu – dvě hodiny;
  • katalogizace a správa fondu – šest hodin;
  • základy výpůjčního protokolu – osm hodin;
  • modul pro platby – tři hodiny;
  • příjem seriálů – dvě hodiny;
  • základy generování zpráv/statistik – čtyři hodiny.

Školení personálu je tedy časově poměrně nenáročné. Lze zobecnit, že vysvětlení a vyzkoušení si práce s klientem a ovládnutí základních funkcí Evergreenu trvá několik hodin.

Na příkladu knihovny ETS je pak možné odhadnout časovou náročnost instalace systému (30 hodin), migrace dat (50 hodin) a nastavení systému, testování a ladění (250 hodin). Tyto činnosti jsou tedy časově výrazně náročnější než školení.

E. Cerniňáková závěrem uvedla, že Evergreen je moderní a stále se rozvíjející software, který umožňuje velkou variabilitu nastavení a přizpůsobení, je možné ovlivnit jeho vývoj, není třeba počítat s náklady na licence při pořizování softwaru nebo při přechodu na vyšší verzi a je možné se aktivně zapojit do práce mezinárodní (a samozřejmě i české) komunity kolem Evergreenu. Dalším významným plusem Evergreenu je možnost vytváření konsorcií, to bude vhodné v blízké době vyzkoušet i v našich podmínkách.

E. Cerniňáková
E. Cerniňáková

Prezentaci z přednášky si můžete prohlédnout na SlideShare.

Diskuze o využití svobodného softwaru v českých knihovnách

Diskuzi, která nebyla věnována pouze Evergreenu, ale i svobodnému softwaru obecně, moderoval Ing. Václav Jansa (Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze). Před vlastním zahájením diskuze požádal přítomné o vyplnění krátkého dotazníku zaměřeného na využití svobodného softwaru v českých knihovnách a postoje k němu a zároveň o sdělení komentářů k dotazníku. Uvedl, že jednotlivé vyplněné dotazníky a komentáře k nim následně využije k vylepšení dotazníku před jeho rozesláním (v online podobě) veřejným, vysokoškolským a dalším knihovnám. Výsledky výzkumu pak použije ve svém disertačním projektu realizovaném na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze.

Otázky uvedené v dotazníku byly zároveň podkladem pro moderovanou diskuzi v rámci semináře. O odpovědi na otázky byly požádáni především přednášející, ale zapojit se do diskuze se mohl každý účastník a mnozí tak skutečně učinili.

Nyní již přejděme k jednotlivým otázkám.

1. Proč jste se rozhodli pro svobodný knihovní software (konkrétně Evergreen)?

E. Cerniňáková napůl v žertu odpověděla, že je to dobrodružné, Navíc se dá ovlivňovat a přizpůsobovat vývoj. Už v době, kdy ještě nepoužívali Evergreen, měli v knihovně zkušenosti s kancelářským balíkem OpenOffice či s prohlížečem Mozilla Firefox. Doplnila také, že Knihovna Jabok měla vhodné parametry modelové knihovny, a tedy mohla by posloužit i jako příklad pro další knihovny – byla (resp. stále je) to malá knihovna, ale zároveň i knihovna velká, a to v tom smyslu, že v ní probíhají všechny činnosti.

A. Plzáková uvedla, že v jejich případě roli sehrálo především finanční hledisko, a vyjádřila souhlas se zmíněným aspektem dobrodružství.

J. Valeš odpověděl, že v ETS působí učitelé i studenti, kteří používají Linux, a že žádný placený software v ETS nepoužívají.

L. Vrzalová zdůraznila finanční hledisko a dále skutečnost, že systém byl z bezpečnostního hlediska IT pracovníky ÚSTR vyhodnocen jako bezchybný.

2. Které operační systémy, kancelářské balíky a internetové prohlížeče v knihovně používáte?

E. Cerniňáková odpověděla, že v Knihovně Jabok používají MS Windows, knihovníkům i čtenářům je k dispozici placený i neplacený software. Podle E. Cerniňákové je vhodné mít programy nezávislé na platformě, což zlepšuje i jejich přístupnost pro handicapované uživatele.

A. Plzáková uvedla, že přibližně v polovině případů používají svobodný software a v polovině případů software placený. Je-li ovšem k dispozici software s otevřeným zdrojovým kódem, volí v institutu přednostně tento typ softwaru.

L. Vrzalová odpověděla, že v knihovníci používají operační systém MS Windows a kancelářský balík MS Office, na počítačích pro čtenáře je nainstalován OpenOffice.org a z internetových prohlížečů preferují Mozillu Firefox a Google Chrome.

3. Kdo u vás spravuje hardware a software?

E. Cerniňáková odpověděla, že jeho správu má na starosti externí firma, v minulosti však ne vždy vše fungovalo ke spokojenosti knihovny, proto si knihovna nyní svůj vlastní server spravuje sama. Využívá také externí podporu známých v oblasti Linuxu. Webové stránky si knihovna spravovala sama a z technických důvodů bude mít i nadále stránky zvlášť, tj. nebudou součástí nového školního webu.

A. Plzáková uvedla, že co mohou, spravují si sami. Výjimku tvoří webové stránky, které spravuje externí firma, a také systém Collective Access (mimochodem jedná se rovněž o software s otevřeným zdrojovým kódem).

J. Valeš uvedl, že ze zaměstnanců má hardware a software na starosti on, částečně dobrovolnicky a částečně na fakturu spolupracují s externími IT pracovníky, navíc jim pomáhají šikovní studenti.

L. Vrzalová uvedla, že pokud se týká knihovny, vše má na starosti IT oddělení.

Do diskuze se zapojil i H. Karpíšek (Městská knihovna Antonína Marka Turnov). Uvedl, že se orientují na cloudová řešení a na bezúdržbové technologie. Užitečné jsou tzv. tenké klienty, tj., jak doplnil V. Jansa, jednoduché počítače neboli terminály tvořené klávesnicí, myší a obrazovkou. Tyto terminály posílají dotazy na centrální server. Riziko je v tom, že pokud server spadne, je možné přijít o všechna data naráz. I tenké klienty je třeba spravovat. H. Karpíšek též doplnil, že na počítačích pro čtenáře používají operační systém Android.

M. Kratochvílová (Moravská zemská knihovna) uvedla, že v knihovně používají svobodný i komerční software. Jsou velmi spokojeni se softwarem VuFind, podotýká však, že správu tohoto softwaru má na starosti jeden pracovník na celý úvazek.

4. Domníváte se, že využití svobodného softwaru může pomoci zlepšit vzájemnou spolupráci mezi knihovnami?

Přednášející se shodli, že spolupráci skutečně může zlepšit. J. Valeš uvedl, že se zatím jedná spíše o potenciální spolupráci, podobně H. Karpíšek podotkl, že knihovny v ČR na spolupráci podle jeho názoru ještě nejsou připraveny.

5. Pokládáte skutečnost, že různé doplňky ke svobodnému softwaru, které si objedná (nebo přímo naprogramuje) jedna knihovna, mohou být sdíleny s dalšími knihovnami, za podstatnou výhodu svobodného softwaru?

E. Cerniňáková odpověděla, že se rozhodně o podstatnou výhodu jedná. Např. tvorba katalogizačních šablon byla zaplacena jednou (v projektu financovaném z grantového programu VISK) a nyní jsou šablony dostupné pro všechny zájemce.

V. Jansa pro zajímavost – na příkladu verze 2.7 Evergreenu – ukázal seznam lidí, kteří se různým způsobem podílejí na vývoji systému. H. Karpíšek upozornil na skutečnost, že americké knihovny často přecházejí na vyšší verze Evergreenu až značnou dobu po jejich vydání. V. Jansa upřesnil, že tato praxe se v současné době již mění.

6. Jak často ve své praxi používáte svobodný software?

E. Cerniňáková i A. Plzáková odpověděly, že svobodný software používají každý den, J. Valeš dokonce prohlásil, že vlastně ani jiný software nepoužívá. L. Vrzalová díky Evergreenu svobodný software používá každodenně.

V. Jansa při moderované diskuzi
V. Jansa při moderované diskuzi

V závěru diskuze se J. Valeš vrátil k otázce vzniku konsorcia více knihoven, kterou ve svém příspěvku naznačila E. Cerniňáková. V. Jansa uvedl, že konsorcium je samozřejmě možné vytvořit, je však nezbytné sepsat smlouvu mezi jeho účastníky. E. Cerniňáková doplnila, že v současné době zvažuje podání návrhu projektu do grantového programu VISK, v jehož rámci by bylo vytvořeno modelové konsorcium. H. Karpíšek v souvislosti s konsorcii upozornil na existenci sdružení knihoven využívajících knihovní software LANius (resp. Clavius) – když ovšem byla vznesena otázka, zda se účastnické knihovny chtějí podílet na prohlubování spolupráce, zůstala naprostá většina knihoven pasivní.

V závěru diskuzní části E. Cerniňáková vyzvala přítomné k přispívání na dokuwiki a ještě jednou upozornila na existenci konference (přesněji skupiny) evergreen-cz@googlegroups.com (pozn.: jedná se o skupinu Knihovní software Evergreen v České republice).

L. Jansová následně všem přítomným poděkovala za aktivní účast na semináři a pozvala je na další ročník semináře.

Závěrem

Na semináři Evergreen v českých knihovnách 2014 vystoupili přednášející z knihoven, které již Evergreen v praxi používají nebo se na přechod na něj připravují. Pozornost byla – především v obsáhlém příspěvku E. Cerniňákové – věnována i personálním a dalším nárokům na implementaci softwaru. Součástí semináře byla diskuze o využití svobodného softwaru v českých knihovnách, které se aktivně zúčastnili jak přednášející, tak i další účastníci semináře.

Úplná fotodokumentace ze semináře je zpřístupněna na Facebooku. Autory fotografií (včetně fotografií použitých v této zprávě) jsou Václav Jansa a Ruslan Gricyk.

Odkazy na prezentace využité při semináři najdete (kromě této zprávy) jak na webové stránce akce dostupné na webu SKIP, tak na dokuwiki české komunity kolem Evergreenu.

Poznámka autorského týmu: Při zpracování zprávy byly využity poznámky laskavě poskytnuté L. Vrzalovu a J. Valešem.
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
JANSOVÁ, Linda a JANSA, Václav a CERNIŇÁKOVÁ, Eva. Zpráva ze semináře Evergreen v českých knihovnách 2014. Ikaros [online]. 2014, ročník 18, číslo 11 [cit. 2019-11-19]. urn:nbn:cz:ik-14292. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14292

automaticky generované reklamy