Zpráva z konference INSPO 2008

0 comments

Autoři:

Skolková, Linda

Machová, Anna

Vydání:

2008, ročník 12, číslo 4

Rubrika:

Zprávy, reportáže a glosy

V sobotu 8. března 2008 se v Kongresovém centru Praha uskutečnil již osmý ročník konference INSPO – Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami. Součástí konference bylo dopolední jednání v plénu a tradičně rovněž odpolední jednání v sekcích, jimiž byly Tvorba přístupného webu a Internet a osoby se zdravotním postižením na trhu práce.

Organizátory konference se staly sdružení BMI, AISO (Asociace informačních systémů pro osoby se specifickými potřebami) a Křižovatka.cz. Podrobnější informace o konferenci jsou k dispozici na adrese http://www.helpnet.cz/inspo/inspo-2008. Konference se zúčastnilo celkem 211 zájemců o danou problematiku.

Jednání v plénu

Dopolední jednání v plénu moderovali Martina Chmelová (Alfa Human Service) a Jaroslav Winter (sdružení BMI). Účastníky nejprve uvítala M. Chmelová a upozornila mj. na skutečnost, že konference INSPO se v letošním roce stala opět součástí projektu Březen – měsíc internetu (BMI).

J. Winter následně blíže představil program BMI. Zdůraznil, že vzhledem k úspěchu tématu Internet – výhoda pro znevýhodněné v roce 2007 byl i letošní ročník BMI takto tematicky orientován. Díky zařazení mezi akce pořádané v rámci BMI se také konference INSPO těší větší mediální podpoře. J. Winter také vyjmenoval nejdůležitější akce pořádané jako součást BMI, a to i na akce pořádané knihovnami (v letošním roce se přihlásilo přes 330 knihoven). Byl rovněž připraven leták věnovaný tématu internetu jako výhody pro znevýhodněné; leták byl vytištěn Ministerstvem vnitra ČR v celkovém počtu 40 000 výtisků. Letošní novinkou BMI se stal NET VLAK (viz dále). J. Winter zmínil i údaje o uživatelích internetu v ČR, přičemž vycházel z průzkumu NetMonitoru prováděného na 272 nejsledovanějších serverech. Za uplynulý rok se zvýšil počet uživatelů internetu o cca půl milionu; dochází rovněž ke změně podílu mužů a žen jako uživatelů, resp. uživatelek internetu, a to ve prospěch žen. Ženy také překonaly muže, pokud se týká doby strávené na internetu. J. Winter rovněž zmínil partnery a sponzory konference, uvedl také, že konference je podpořena i z prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.

Po J. Winterovi vystoupil se svým příspěvkem Simultánní přepis pro osoby se sluchovým postižením Martin Novák (Česká unie neslyšících). Jeho přednáška byla velmi podnětná, protože na letošním ročníku konference INSPO byl právě tento přepis (obdoba televizních titulků) poprvé nabídnut – díky tomu se konferenčního programu mohli plnohodnotně zúčastnit i neslyšící. Podle M. Nováka se přepisy začaly v našem prostředí používat na konci roku 2006, kdy byly v Centru sociálních služeb oblastní organizace České unie neslyšících Praha pokusně přepisovány přednášky pro ohluchlé členy. Tyto přepisy se setkaly s velkým úspěchem, proto se v nich v Centru sociálních služeb rozhodli pokračovat i v roce 2007. K přepisům jsou používány klávesnice, notebooky, dále dataprojektory a plátna, popř. obrazovky. Text je zachycován prostřednictvím textového editoru (může být používána aplikace Microsoft Word s tím, že standardní pozadí je změněno na modrou barvu a je vybrána možnost zobrazení na celou obrazovku; minimální doporučené nastavení písma je 36 bodů; pro odlišení jednotlivých mluvících osob je pak možné využít automatických oprav). Přepisovatel může použít standardní klávesnici (QWERTY) nebo speciální rychloklávesnici, která umožňuje zapisovat slabiky či celá slova stiskem několika kláves zároveň. Vzhledem k dosud neustálené terminologii se objevily různé varianty pojmenování tohoto přepisu (mj. grafické tlumočení, textové tlumočení, psané tlumočení, VPS, tj. vekoplošné promítání slov, simultánní přepis mluvené češtiny, tedy transkripce), žádný z navrhovaných termínů však zcela nevyhovoval. Nakonec byl zvolen název simultánní přepis mluvené češtiny (transkripce). Mezi výhody simultánního přepisu patří redukce několika jiných forem zprostředkování komunikace především pro ohluchlé osoby, zpřístupnění pro ty, které nemohou využívat tlumočníka znakového jazyka, artikulační tlumočení či tlumočení do znakované češtiny. Nevýhodami jsou naopak nutnost přesunu technického vybavení na potřebné místo či vysoké nároky na přepisovatele (optimální rychlost přepisu je min. 200 slov za minutu). Služba navíc není dosud běžně dostupná, jsou používány zatím pouze klasické klávesnice; automatické přepisy strojovým rozpoznáváním řeči jsou zatím ve stadiu výzkumu. Je rovněž možné využívat zároveň obou forem zprostředkování mluveného jazyka neslyšícím, tj. jak přepis, tak tlumočení do znakového jazyka. Přednášející dodal, že díky skrytým titulkům, kterých nabízí české televize více než televize na Slovensku, se neslyšící lidé na Slovensku naučili česky. J. Winter v závěru tohoto velmi inspirativního vystoupení poznamenal, že díky simultánnímu přepisu se letošní konference INSPO zúčastnila řada nových zájemců.

Jan Nouza a Petr Červa (Technická univerzita Liberec) prezentovali příspěvek věnovaný softwaru pro hlasové diktování do počítače. J. Nouza zmínil rozdíly mezi počítačovou syntézou řeči („počítač mluví“) a počítačovému rozpoznávání řeči („počítač poslouchá“). Jestliže je syntéza zkombinována s rozpoznáváním, lze hovořit o dialogových systémech. Rozpoznávání řeči je přitom výrazně složitější než její syntéza. Syntetizovanou řeč totiž vnímá člověk vybavený intelektem, kdežto rozpoznávání řeči je úkolem pro nedokonalý stroj. Mezi hlavní problémy rozpoznávání řeči patří nutnost rozsáhlého slovníku (v češtině je více než milion slov a tvarů, v angličtině jich stačí přibližně 50 000), plynulost přirozené řeči, individuální rozdíly v řeči a skutečnost, že řeč se nikdy neodehrává v tichu. J. Nouza následně přiblížil činnost Laboratoře počítačového zpracování řeči, která tvoří součást Ústavu informačních technologií Technické univerzity v Liberci. Před třemi letvy v laboratoři vyvinuli program MyVoice, jenž lidem s motorickým postižením umožňuje hlasově ovládat počítač. O zkušenostech s praktickým používáním programu píše Dita Horochovská na svém blogu. J. Nouza dále představil program MyDictate, který je, jak již jeho název naznačuje, určen pro diktování do počítače. Kromě samotného diktování umožňuje i editaci textů hlasem (tj. bez použití rukou). Je využitelný pro všechny osoby, které jsou schopny dobře vyslovovat a zároveň očima sledovat dění na obrazovce počítače. Diktovat lze do libovolného programu v operačním systému MS Windows, a to po jednotlivých slovech (nikoliv plynulou řečí). Nyní je ve slovníku programu zahrnuto 525 000 nejfrekventovanějších slov a výrazů. Není-li potřebné slovo ve slovníku obsaženo, lze jej doplnit nahláskováním. S programem MyDictate lze psát jak např. běžné dopisy, tak i složité odborné texty. S konkrétními zkušenostmi s programem se rovněž svěřila jeho uživatelka Dita Horochovská na svém blogu (mimochodem naučila se s ním pracovat za jeden den). Program textuje také soudní praktikant Jiří Zeman. Účastníkům konference INSPO rovněž P. Červa názorně předvedl způsob práce s programem MyDictate. J. Nouza také zdůraznil, že výhodou programu je, že při jeho použití v textech nejsou překlepy. Na provoz softwaru stačí běžný počítač. Dodejme, že součástí příspěvku byla mj. i videoukázka prezentující tzv. chytrou místnost (SmartRoom), v níž lze hlasově ovládat všechny běžné spotřebiče, a videoukázka automatického titulkování televizních pořadů.

S tematicky podobným příspěvkem navázali Luděk Müller a Jakub Kanis (Západočeská univerzita v Plzni) – nazvali jej Řečové technologie pomáhají překonávat bariéry. Předeslali, že se zabývají jak rozpoznáváním mluvené řeči, tak počítačovou syntézou. Rovněž se věnují problematice znakové řeči a snaží se o vytvoření systémů pro automatické překládání ze znakové řeči do řeči mluvené nebo do textu a naopak, tj. z mluvené řeči do řeči znakové. Ve spolupráci s Českou televizí řeší projekt určený na pomoc sluchově postiženým divákům televizních pořadů – pořady vysílané živě Českou televizí by měly být opatřeny titulky. L. Müller poznamenal, že řada diváků by místo rušného televizního pořadu uvítala klidnou řeč bez okolního ruchu – z titulků je proto možné řeč zpět syntetizovat. Automatické titulkování by mělo být spuštěno v letošním roce. Může být i užitečným pomocníkem pro vyhledávání v audioarchivech a videoarchivech. Součástí příspěvku byla řada konkrétních ukázek.

Téměř nevidomý Jaroslav Čajka (Chráněná ICT pracoviště Deep) následně představil projekt NET VLAK. Ten probíhal od 10. do 21. března 2008 na celkem sedmi nádražích v ČR. Lektoři z Chráněných ICT dílen Deep v NET VLAKu propagovali cestování a dopravu po železnice (včetně přepravu zdravotně handicapovaných osob), seznamovali veřejnost s novými informačními a komunikačními technologiemi a jejich využitím pro cestování atd. Podrobnější informace jsou k dispozici na adrese http://www.cd.cz/netvlak.

Zlata Houšková (Národní knihovna ČR) následně vystoupila s příspěvkem nazvaným Služby knihoven pro uživatele se zdravotním postižením. Zdůraznila, že knihovny jsou silně motivovány spolupracovat se zdravotně postiženými. Jádrem jejího příspěvku bylo přiblížení výsledků průzkumu zaměřeného na spektrum a rozsah služeb knihoven v ČR pro zdravotně znevýhodněné uživatele. Průzkum byl proveden Národní knihovnou ČR v roce 2007. Bylo v něm položeno celkem 75 otázek týkajících se služeb pro různě znevýhodněné a elektronických služeb. Dotazník vyplnilo celkem 137 knihoven. Z nich jich 94 uvedlo, že aspoň nějaký typ handicapu alespoň nějakou službou podporují. Většina knihoven se věnuje tělesně znevýhodným, dvě třetiny knihoven pracují se zrakově postiženými, téměř polovina slouží mentálně znevýhodněným, nejméně je věnována pozornost neslyšícím. Služby zrakově znevýhodněným poskytují ze zmiňovaných 94 knihoven téměř dvě třetiny knihoven. 39 knihoven disponuje zvukovou knihovnou (ta je většinou vytvářena ve spolupráci s Knihovnou a tiskárnou pro nevidomé K. E. Macana, ta nabízí téměř 142 000 zvukových knih a využívá ji na sedm tisíc uživatelů), 20 se může pochlubit přístupným (blind friendly) webem. Některé knihovny vyučují i Braillovo písmo. Se sluchově znevýhodněnými knihovny zatím příliš dlouho nepracují – sluchově znevýhodnění nevyžadují speciální péči, ovšem prelingválně neslyšící knihovny navštěvují velmi málo. Primární pomocí pro fyzicky znevýhodněné je bezbariérový vstup a pohyb – pokud v některých knihovnách není, je tomu tak většinou z finančních důvodů. Často je také nabízena donášková (dodávková, zásilková) služba pro lidi se sníženou mobilitou nebo pro zcela imobilní. Uživateli knihoven jsou rovněž často mentálně znevýhodnění, přestože čtení či vyhledávání informací pro ně nebývá prioritou. Elektronické služby nabízí 107 knihoven, nejvíce se vyskytuje komunikace elektronickou poštou, řada knihoven má web či nabízí elektronické dodávání dokumentů (i v tomto případě se jedná o službu znevýhodněným, ačkoliv není takto primárně deklarována). Z. Houšková zdůraznila, že knihovny financované z veřejných prostředků nemohou poskytovat služby, po kterých není poptávka; brzdou proto může být nezájem o využívání služeb knihoven ze strany znevýhodněných. Přítomným proto přednášející adresovala výzvu: Pomozte nám, můžeme vám pomoci!

Po příspěvku Z. Houškové vyhlásil J. Winter výsledky letošního ročníku soutěže Internet a můj handicap. Soutěž se konala již počtvrté, její organizátoři obdrželi rekordní počet 42 příspěvků. Ceny soutěžícím předávala M. Chmelová. Vítězem soutěže se stal pentaplegik Pavel Hejhal, který na konferenci představil i ukázky praktického obraceče stránek tištěných knih. Detailní informace o soutěži (včetně plných textů soutěžních prací) lze získat na portálu Helpnet.

Na konferenci vystoupila také Jana Fialová (nakladatelství UMÚN), jež představila umělce malující ústy a nohama (někteří z nich se přímo konference zúčastnili).

Sekce Tvorba přístupného webu

Sekci moderoval Vilém Málek (Interval.cz). V úvodu upozornil na konferenci WebCamp, která se konala ve dnech 27. – 28. března 2008 jako součást BMI.

V sekci vystoupili Karel Břinda (Centrum Tereza) a Lukáš Marvan (Seznam.cz, a.s.), kteří se zabývali praktickými aspekty přístupnosti komerčních portálů. Nejprve stručně představili Centrum Tereza, tj. centrum podpory samostatného studia zrakově postižených na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, a společnost Seznam.cz, a.s. Počátky spolupráce obou organizací sahají do října 2006, tisková zpráva o spolupráci byla vydána v květnu 2007. Cílem spolupráce je zlepšit služby Seznamu z hlediska přístupnosti zrakově postiženým. Bylo zvoleno kompromisní řešení (tj. odstranění největších bariér; ze strany Seznamu není možné ustoupit ve všem např. z hlediska nároků na design stránek či některých požadavků zadavatelů reklamy). Do testování navrhovaných úprav se zapojili i členové moderované elektronické konference FANDA, která existuje již deset let. Momentálně má cca 250 členů z ČR a ze Slovenska, za poslední rok do ní bylo zasláno cca 7 500 příspěvků, jedná se tedy o velmi živou diskusní platformu. V rámci projektu Seznam zavedl interní standard Pravidla přístupného Seznamu. Jejich základní myšlenkou je jednoduchost a pochopitelnost a cílem zohledňování všemi pracovníky Seznamu. Pravidla jsou rozdělena do dvou skupin (nutné dodržovat, doporučené dodržovat). V rámci projektu byla např. vizuální CAPTCHA doplněna audiální CAPTCHOU (je postupně zaváděna do všech služeb Seznamu) – ta se zatím na českém internetu příliš nevyskytuje (s výjimkou Googlu). V příspěvku byl také zmíněn projekt s předběžným neformálním názvem Blind friendly mapy, který by měl být součástí služby Mapy.cz a mělo by se jednat o redukovanou verzi mapy dobře převoditelnou do reliéfní podoby.

Jan Bažant svůj příspěvek nazval Jak vydělávat na internetu. Přiblížil různé formy internetové reklamy (bannerová inzerce, kontextová inzerce, placené odkazy, sledování reklam), možnosti sponzorství, dále také přístup k placenému obsahu či placení za zlepšení parametrů služby apod. Zmínil také např. e-shopy a jiné elektronické služby. Zdůraznil, že za účelem vydělávání peněz prostřednictvím reklamy je potřeba vytvořit zajímavou reklamní plochu, tj. navštěvovaný a aktuální web. Připomněl, že internet může sloužit jako alternativní nebo i hlavní odbytiště služeb a produktů. Zároveň na internetu lze vydělávat i způsoby, které jsou pro internet specifické.

Petra Větrovská (Outrider) se zabývala možnostmi, jak lze zpeněžit vlastní web. Zmínila reklamní systémy, vysvětlila princip reklamy PPC, která je založena na platbách za kliknutí, uvedla také konkrétní příklady kontextové reklamy a užitečné rady týkající se zakomponování reklamy do webu.

Sekce Internet a osoby se zdravotním postižením na trhu práce

V této sekci, kterou moderoval Roman Herink, se hodně hovořilo o přípravě na pracovní aktivitu: o možnostech získat (další) kvalifikaci vzděláváním a sebevzděláváním a pochopitelně také o formách vzdělávání adaptovaných pro osoby se specifickými potřebami.

Lenka Fulínová se zabývala zkušenostmi s e-learningem v příspěvku Bezbariérové vzdělávání aneb přednosti a meze e-learningu pro studující se zdravotním postižením (příspěvek byl připraven skupinou autorek ze Soukromé vysoké školy ekonomických studií, Praha – dále SVŠES). O záměru tohoto kurzu základů účetnictví a daňové evidence se hovořilo již před rokem na konferenci INSPO 2007; od podzimu 2007 kurzy procházely fází pilotního ověřování a na letošní konferenci tedy bylo možné hovořit již o prvních konkrétních zkušenostech, pojmenovat problémy, limitující faktory a rizika. Mnohé z těchto závěrů jsou zobecnitelné a mohou být tudíž užitečné pro další tvůrce kurzů bez ohledu na oborové zaměření. Padla zmínka o programu Moodle, v němž jsou kurzy vytvořeny. O kurzech celoživotního vzdělávání SVŠES jsou dostupné také podrobnější informace. SVŠES se tématem nadále aktivně zabývá: mj. zve na konferenci E-Learning, další vzdělávání a vzdělávání osob s postižením, která se uskuteční 27. června 2008 v jejích prostorách.

Eva Hajdušková z Konta Bariéry hovořila o novém projektu e-learningové výuky angličtiny, jehož cílem je pomoci překonat bariéry jak ve výuce jazyků, tak v oblasti počítačů. Partnery v tomto projektu jsou Langmaster International, s.r.o, a StudyPro. Podmínkami studia jsou v tomto případě kromě zájmu, odhodlání a vůle možnost pravidelně využívat rychlý internet a zaplacení symbolické částky (200 Kč) za půlroční přístup ke kurzu – více informací najdete na adresách http://www.kontobariery.cz/burzaprace (sekce vzdělávání) nebo http://bariery.cz/projekty/pocitace.

Projekty chráněných ICT pracovišť Deep (Deep work a Deep jewellery) představila Adéla Kolouchová. Zajímavá kombinace vzdělání v oblasti informačních a komunikačních technologií se získáním pracovních dovedností při výrobě bižuterie vyplynula z praktické potřeby: lidé, kteří dlouho pracovali s daty (chráněné dílny si vydělávají tím, že zpracovávají např. data pro archivy), potřebovali změnu. Dnes dokáží vytvořit projekt ozdoby elektronicky, pořídit digitální snímek hotového výrobku, prezentovat ho ve svém elektronickém obchodě... Pracovníci v chráněných dílnách Deep se zde vyškolili a dnes sami dokáží učit další: maminky na mateřské fotit nebo stříhat video, úředníky používat elektronický podpis... Jedním z absolventů kurzů Deep je nevidomý Jaroslav Čejka, který zvládl kurzu ECDL v pěti modulech a je schopen svoje znalosti a dovednosti předávat dál.

Bezbariérové Pracoviště Tolerance (BPT s.r.o.) - společnost zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením - vytvořila v roce 2006 Centrum práce a Centrum vzdělávání pro zdravotně postižené spoluobčany a odstartovala tak projekt „Podaná ruka“ s cílem vzdělávat, zaměstnávat a integrovat osoby se zdravotním postižením (referovali Kateřina Pešková a Jiří Šimral). Partnery projektu, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a hlavním městem Praha, jsou Unie Roska a Rehatom, nabízeny jsou kurzy počítačové gramotnosti (včetně ECDL), obsluhy účetního programu, obchodních dovedností (telemarketing), ale také obsluhy v kavárně, výroby keramiky, ručních prací. Na organizaci Centra práce se dnes podílejí zdravotně postižení – jak v manažerských pozicích, tak jako poradci, školitelé, lektoři. Např. v počítačových kurzech (představil je Ondřej Klus) jsou čtyři zdravotně postižení lektoři, kteří úspěšně složili testy ECDL, dva z nich jsou zároveň akreditovanými testery ECDL.

Ivan Poláček z Unie neslyšících Brno hovořil o vytvoření telefonní operátorské služby pro neslyšící a školení operátorek, o vtipném kurzu znakové řeči na CD-ROM, který Unie vydala (kmotrem projektu je Karel Pecha), o kurzech znakové řeči pro veřejnost a také o úspěšném vybudování multimediálního centra, v němž se organizují např. kurzy komunikace neslyšících s využitím kompenzačních pomůcek, elektronické komunikace přes Skype, MSN atd. - mezi neslyšícími je o ně velký zájem.

Hana Urbanová (nezisková organizace CELN o.s., jejím cílem je sdružovat školy a školská zařízení a propagovat v nich efektivní využívání ICT ve vzdělávání) se zabývala možnostmi, jak zaměstnat osoby se zdravotním handicapem s využitím práce na dálku. Webová aplikace OLE challenge (OLE=On-line Learning) umožňuje výuku jazyků či odborných předmětů na dálku prostřednictvím internetu, nabízí řešení, jak se učit či vyučovat z domova; webová platforma ONIF (On-line Information) nabízí možnost komunikace (s partnery, zákazníky...) na dálku s možností přenosu hlasu a obrazu v reálném čase, sdílení dokumentů, chatu – bez investic do videokonferenčních systémů. Více informací je k dispozici na adresách http://www.onlinelearning.cz/, http://www.onif.cz/ a http://www.celn.cz/.

Na konferenci neodezněl, ale v konferenčním sborníčku byl publikován důležitý příspěvek Hany Bubeníčkové a Radka Pavlíčka z TyfloCentra Brno s názvem Budou webové stránky veřejné správy splňující vyhlášku o přístupnosti skutečně přístupné? Autoři rekapitulují vývoj v oblasti přístupnosti webových stránek pro těžce zrakově postižené v ČR od projektu Blind Friendly Web v roce 2000 až po vydání vyhlášky č. 64/2008 Sb. o přístupnosti a návazného metodického pokynu. Formulují doporučení, jak zajistit, aby byly vytvářeny opravdu přístupné weby, a vyzývají jednak tvůrce webových stránek, aby sledovali dění kolem přístupnosti, jednak uživatele stránek, aby informovali o problémech s přístupností stránek (lze využít kontaktního formuláře).

V závěru si přibližme atmosféru konference prostřednictvím několika fotografií (jejich autorkou je Linda Skolková):