Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Zpráva z konference ELPUB 2007

Čas nutný k přečtení
20 minut
Již přečteno

Zpráva z konference ELPUB 2007

0 comments

Ve dnech 13. – 15. června 2007 se ve Vídni uskutečnila již 11. konference o elektronickém publikování (11th International Conference on Electronic Publishing), tj. ELPUB 2007. Tematicky byla konference zaměřena na otevřenost v digitálním publikování, konkrétně na povědomí o tomto tématu, objevování a otevřený přístup (Openness in Digital Publishing: Awareness, Discovery and Open Access).

Plné texty příspěvků z konference a odkazy na prezentace jsou dostupné v rámci digitální knihovny konference ELPUB – najdete je na adrese http://elpub.scix.net/cgi-bin/works/Search?search=%22ELPUB%3A2007%22, popř. můžete využít i přístup přes domácí stránku digitální knihovny.

Z konference byl (přestože je zaměřena na oblast elektronického publikování) rovněž vydán tištěný sborník, který bude k dispozici ve fondu Státní technické knihovny:


CHAN, Leslie; MARTENS, Bob (eds.). Openness in digital publishing : awareness, discovery and access : proceedings of the 11th International Conference on Electronic Publishing. 1st ed. Vienna : ÖKK-Editions, 2007. X, 476 s. ISBN 978-3-85437-292-9.

Součástí konference byly workshopy, přednášky (včetně přednášek dvou klíčových řečníků, jimiž byli Keith G. Jefferey a Norbert Kroó) a prezentace posterů.

Program konference byl rozdělen do řady sekcí:

  • Otevřený přístup a nové modely publikování (Open Access and New Publishing Models),
  • Vznikající obchodní modely pro doručování elektronického obsahu (Emerging Business Models for e-Content Delivery),
  • Umožňování přístupnosti (Enabling Accessibility),
  • Vývoj nástrojů pro repozitáře a publikování (Development of Repository and Publishing Tools),
  • Hodnocení otevřeného přístupu a rámců, které jej umožňují (Assessment of Open Access and Enabling Frameworks),
  • Časopisy s otevřeným přístupem a regionální perspektivy (Open Access Journals and Regional Perspectives),
  • Ontologie a extrakce významu (Ontology and Meaning Extraction),
  • Digitální dědictví a přístup (Digital Heritage and Access),
  • Analýza dopadu a časopisy s otevřeným přístupem (Impact Analysis and Open Access Journals),
  • Web 2.0 a sociální média (Web 2.0 and Social Media)
  • a Interoperabilita a otevřené repozitáře (Interoperability and Open Repositories).

V následujícím textu jsou shrnuty poznatky získané v rámci workshopů a na vybraných přednáškách.

EPrints 3.0 – nové schopnosti pro zrající repozitáře [EPrints 3.0 – New Capabilities for Maturing Repositories]

Tento workshop moderovali Leslie Chan (Torontská univerzita ve Scarborough, University of Toronto at Scarborough, Kanada) a Bob Martens (Vídeňská technická universita, Vienna University of Technology, Rakousko). Samotný workshop vedl Leslie Carr (Univerzita v Southamptonu, University of Southampton, Velká Británie) – vzhledem k problémům s pasem se však nemohl vídeňské konference osobně zúčastnit. Na pomoc proto přišly technologie – s L. Carrem probíhala komunikace prostřednictvím aplikace Skype.

V úvodu se nejprve představili účastníci workshopu, následně již L. Carr ve spolupráci s moderátory workshopu přistoupil k samotnému tématu EPrints. Tento software začal být vyvíjen v roce 1999, a to za podpory JISC (Joint Information Systems Committee, Společný výbor pro informační systémy). Tvůrci softwaru úzce spolupracují s Iniciativou pro otevřené archivy (Open Archives Initiative, OAI). Základní myšlenkou je idea sdílení informací v globálních archivech, repozitářích. Software EPrints je využíván cca 220 veřejně přístupnými repozitáři z celého světa. Na rozdíl od softwaru DSpace, který je založen na myšlence sbírek (collections) a komunit (communities), EPrints není takto členěn, jedná se o repozitář jako celek.

L. Carr se následně zaměřil na praktické ukázky nové verze softwaru EPrints – na základě jeho instrukcí účastníkům vše ukazovali moderátoři workshopu. Zajímavou vlastností softwaru je např. přítomnost tlačítka, jehož prostřednictvím může uživatel požádat o dokument, který není v repozitáři veřejně přístupný (uživatel však v repozitáři najde jeho záznam). Software také nabízí export záznamů do bibliografických softwarů (citačních manažerů). Výsledky vyhledávání mohou tvořit základ pro RSS kanál. Každý záznam obsahuje svou úplnou historii (údaje o tom, kdo kdy provedl které změny v záznamu atd.). Díky propojení se systémem SHERPA/RoMEO, konkrétně s tzv. zelenými časopisy, systém nabízí předvyplňování určitých polí (např. polí ISSN či Vydavatel). Samozřejmostí jsou také statistiky stahování, např. pro skupinu položek, pro jednotlivé záznamy, pro celý repozitář či pro zjištění, které vyhledávací termíny (která klíčová slova) přivedla uživatele do prostředí repozitáře.

DRIVER – podpora institucionálních repozitářů v Evropě [DRIVER – Supporting Institutional Repositories in Europe]

Workshop s tímto názvem vedli Mary L. Robinson (Univerzita v Nottinghamu, The University of Nottingham, projekt SHERPA, Velká Británie) a Wolfram Horstmann (Univerzita v Goettingenu, University of Goettingen, Německo). Na začátku se opět všichni účastníci workshopu vzájemně představili.

W. Horstmann následně pronesl úvodní slovo k workshopu. Upozornil, že podle Adresáře repozitářů s otevřeným přístupem (Directory of Open Access Repositories, resp. OpenDOAR) na celém světě existuje více než 850 institucionálních repozitářů. Existují pochopitelně i další typy repozitářů – oborové, národní apod. Do repozitářů jsou ukládány různé typy dat (např. primární data, textové dokumenty, výukové dokumenty, multimediální objekty, kód apod.). Z hlediska typu dokumentů se jedná kupříkladu o preprinty, postprinty, technické zprávy, disertace či diplomové práce. Je k dispozici různý software, který je pro provoz repozitářů používán. Řada repozitářů má implementován protokol OAI-PMH (Open Archives Initiative – Protocol for Metadata Harvesting, Iniciativa pro otevřené archivy – Protokol pro sklízení metadat). Existují také již mezinárodní adresáře (mj. OpenDOAR či ROAR) a vyhledávače (např. BASE, OAIster či Google Scholar) repozitářů.

Pokud se týká spolupráce v oblasti repozitářů, lze konstatovat, že skutečně vyspělých repozitářů zatím mnoho nenajdeme, neexistuje významnější spolupráce mezi různými institucemi provozujícími repozitáře, problémem zůstává vzájemná harmonizace repozitářů. Je také potřeba zodpovědět řadu otázek týkajících se kvality. Z pohledu uživatele se jedná o fragmentovanou, ba téměř obskurní krajinu, obsah repozitářů je prohledatelný pouze částečně. Je proto potřeba vytvořit infrastrukturu pro repozitáře (spolupráce mezi organizacemi, harmonizace dat, sladění softwaru).

Vizí projektu DRIVER (Digital Repository Infrastructure Vision for European Research, Vize infrastruktury pro digitální repozitáře pro evropský výzkum) proto je vybudovat panevropskou infrastrukturu pro digitální repozitáře a poskytnout evropskou centrálu v globální sítí repozitářů. DRIVER se zaměřuje na čtyři hlavní oblasti – na obsah (síť poskytovatelů obsahu), technologii (testování služeb poskytovaných repozitáři), plánování (studie) a přesah (získávání podpory a zvyšování povědomí). Svou pozornost přitom zaměřuje na existující repozitáře (zejména institucionální) a služby.

W. Horstmann zmínil mj. situaci v Nizozemí, které se později věnovala ve svém krátkém vstupu i Elly Dijk (Informace Královské nizozemské akademie věd a umění o výzkumu, KNAW Research Information). Stručně představil Nadaci SURF (SURF Foundation), program DARE či webovou prezentaci To nejlepší z (nizozemské) vědy (Cream of Science). Z německého prostředí zmínil Německou iniciativu pro síťové informace (Deutsche Initiative für Netzwerkinformation), z britského prostředí partnerství SHERPA a konkrétní projekty vznikající v rámci tohoto partnerství (např. SHERPA/RoMEO či OpenDOAR), z francouzského pak Centrum pro přímou vědeckou komunikaci (Centre pour la Communication Scientifique Directe, CCSd).

V rámci workshopu byly také zmíněny další otázky související s repozitáři – náročnost budování agregovaných služeb (např. úplné texty nejsou vždy dostupné, někdy jsou v repozitářích uvedena pouze metadata apod.), budování služeb s přidanou hodnotou (nejenom vyhledávacích služeb, ale také např. umožnění citační analýzy, doporučování apod.), trvalé identifikátory, softwarová architektura (založená na značkovacím jazyce XML) či získávání podpory pro vizi projektu DRIVER.

Byla rovněž věnována pozornost Studii současných typů a úrovní aktivit spojených s digitálními repozitáři v souladu s OAI v Evropě (Inventory study into the present type and level of OAI compliant Digital Repository activities in the EU).

Technická infrastruktura a politický rámec pro maximalizaci přínosu vědeckých výsledků [Technical Infrastructure and Policy Framework for Maximising Benefits from Research Output]

V rámci této klíčové přednášky, kterou pronesl Keith G. Jeffrey (Rada pro vědecká a technická zařízení, Rutherfordova a Appletonova Laboratoř, Science and Technology Facilities Council, Rutherford Appleton Laboratory, Velká Británie), byla zdůrazněna nutnost vědcům a výzkumným pracovníkům maximálně usnadnit a zjednodušit přístup k informacím. Přednášející zmínil systém euroCRIS (Current Research Information Systems, Informační systémy o současném výzkumu). S maximalizací přínosu vědeckých výsledků souvisejí požadavky uživatelů (mj. rychlost, snadnost přístupu, sdílení) i technické požadavky (zejména GRIDy, formalizovaná metadata, syntax a sémantika). K. G. Jeffrey se podrobněji věnoval architektuře GRIDů a jejím úrovním (datová, informační a znalostní vrstva). Představil také Společný evropský formát pro vědecké informace (Common European Research Information Format, CERIF). Zvuková nahrávka přednášky je k dispozici ve formátu MP3 na adrese http://info.tuwien.ac.at/elpub2007/sound/keith_jeffery.mp3.

Změna struktur obsahového průmyslu: Případ digitálních novin na mobilních zařízeních založených na elektronickém papíru [Changing Content Industry Structures: The Case of Digital Newspapers on ePaper Mobile Devices]

Autory tohoto příspěvku se stali Leo Van Audenhove, Simon Delaere, Pieter Ballon a Michael Van Bossuyt (SMIT-IBBT, Vrije Universiteit Brussels, Belgie), který jej též přednesl. Analyzoval změny v obchodních modelech, na nichž je založena činnost subjektů zainteresovaných ve vydávání novin, které jsou zpřístupňovány na elektronickém papíru. Ten je pokládán za perspektivní technologii, protože je z hlediska čtenáře podobný klasickému papíru. Díky možnostem elektronického papíru může dojít k významným změnám, které naznačuje již i situace na internetu – novinám se mohou snížit náklady na distribuci, reklama v novinách může být více personalizována (např. na základě údajů z logů) a také může být interaktivnější. Výzkum v oblasti obchodních modelů byl uskutečněn na základě belgického projektu, jehož se zúčastnili výrobce zařízení (elektronického papíru), vydavatel finančních novin, telekomunikační společnost a několik výzkumných skupin z oblasti sociálních věd a techniky z vlámských univerzit.

Představení e-novin – preference a požadavky čtenářů [Introducing the e-newspaper – Audience Preference and Demands]

Autorkami příspěvku byly Carina Ihlström Eriksson a Maria Åkesson (Fakulta informační vědy, počítačového inženýrství a elektroinženýrství, Univerzita v Halmstadu, School of Information Science, Computer and Electrical Engineering, Halmstad University, Švédsko). Prezentovaly výsledky dvou studií týkajících se preferencí a požadavků potenciálních čtenářů novin publikovaných na elektronickém papíru. Ve studiích byl využit on-line dotazník (bylo získáno celkem 3 626 odpovědí) a sledování deseti rodin po dobu dvou týdnů. Výzkumná hypotéza (uživatelé konfrontovaní s vizí nové technologie a nových služeb budou mít k jejich využívání pozitivnější přístup než uživatelé, kteří toto již využívají, avšak vzhledem ke stupni vývoje technologie a služeb se setkávají s řadou problémů) nebyla potvrzena – výzkum ukázal, že testované osoby, které již měly zkušenosti s využíváním e-novin byly přes jisté nedostatky zařízení a služeb z hlediska přijetí služby naladěny pozitivněji než uživatelé, kteří se s e-novinami seznamovali na základě filmů a prototypů s vyspělejší funkcionalitou a rozhraním.

Správa kulturního obsahu na nové úrovni: Publikování informací z oblasti divadla a opery prostředky otevřených technologií webu 2.0 [Cultural Content Management at a New Level: Publishing Theater and Opera Details by Means of Open Technologies from the Web 2.0]

V příspěvku Markuse W. Schranze (Vídeňská technická univerzita, Vienna University of Technology, Rakousko) byla věnována pozornost publikování kulturního obsahu a možnostem využití principů webu 2.0 v oblasti kultury. Byl uveden konkrétní příklad webu Vídeňské státní opery (Wiener Staatsoper). Přednášející hovořil také o konceptech agilního a extrémního programování. Upozornil rovněž na vývojářský web https://www.culturall.com/.

Portály s centralizovaným obsahem: iTunes a vydavatelský průmysl [Centralized Content Portals: iTunes and the Publishing Industry]

Autory příspěvku byli Matthijs Leendertse a Leo Pennings (Informační a komunikační technologie Nizozemské organizace pro aplikovaný vědecký výzkum, oddělení informačních a komunikačních technologií a politiky, TNO Information and Communication Technology, Department: ICT & Policy, Nizozemsko). Příspěvek byl zaměřen na otázky vznikající v souvislosti s dostupností obsahu na centralizovaných portálech typu iTunes či MySpace. Autoři konstatují, že míra prospěšnosti těchto portálů závisí na tom, kdo ji hodnotí – např. vydavatelé mají zcela jiné zájmy než politici. Je však možné odhadovat, že tyto portály výrazně změní elektronické publikování, resp. jeho produkty (mj. jejich distribuci). Součástí příspěvku jsou tři různé scénáře, které naznačují možné směry budoucího vývoje v této oblasti.

Pět let poté – dopad Budapešťské iniciativy pro otevřený přístup [Five Years on – The Impact of the Budapest Open Access Initiative]

Melissa R. Hagemann (Informační program, Ústav pro otevřenou společnost, Information Program, Open Society Institute) se ve svém příspěvku zabývala vlivem Budapešťské iniciativy, v níž byl vůbec poprvé definován otevřený přístup. V důsledku toho došlo k rozšíření hnutí za otevřený přístup, které začalo výrazně ovlivňovat proces komunikace vědeckých poznatků. Otevřený přístup se stal mj. tématem, o němž probíhají diskuse na vládní úrovni, mezi vydavateli a rovněž např. v akademickém prostředí.

Otevřenost ve vyšším vzdělávání: Otevřený zdrojový kód, otevřené standardy, otevřený přístup [Openness in Higher Education: Open Source, Open Standards, Open Access]

Brian Kelly (Britský úřad pro budování knihovních a informačních sítí, Univerzita v Bath, UKOLN, University of Bath, Velká Británie), Scottt Wilson (Centrum pro výukové technologie a standardy pro interoperabilitu, Univerzita v Boltonu, CETIS, University of Bolton, Velká Británie) a Randy Metcalfe (Hlídka pro software s otevřeným zdrojovým kódem, Univerzita v Oxfordu, OSS Watch, University of Oxford, Velká Británie) zdůraznili potřebu vnímat otevřené standardy stále více v kontextu. Podle autorů příspěvku ve skutečnosti není příliš potřeba mít např. seznam otevřených standardů nebo licencí pro software s otevřeným zdrojovým kódem, ale spíše je zapotřebí proces pro přijímání otevřených přístupů (open approaches), který je založen na přání využívat potenciální přínosy otevřených standardů, otevřeného zdrojového kódu a otevřeného přístupu. Jinými slovy jsou zde zdůrazněny potřeby a požadavky uživatelů.

Výměnné sítě P2P jako distribuční a publikační model [Peer-to-Peer Networks as a Distribution and Publishing Model]

Jorn De Boever (Centrum pro výzkum použitelnosti, Katedra komunikační vědy, Katolická univerzita Lovaň, Centre for Usability Research, Department of Communication Science, K. U. Leuven, Belgie) naznačil, že P2P sítě mohou v některých případech vyřešit nedostatky systémů s architekturou klient/server. Týká se to např. rozšiřitelnosti a nákladové efektivnosti. P2P sítě navíc nezahrnují jenom sdílení souborů, lze je využívat pro účely komunikace, spolupráce či distribuované výpočty (prostřednictvím GRIDů). Autor příspěvku také naznačil kritéria, na základě kterých je možné se rozhodnout, zda řešení s využitím P2P je v konkrétním případě vhodné či nikoliv. Přehledně také shrnul klasifikaci architektur P2P (lze je členit podle stupně centralizace a podle stupně struktury).

Záchranný člun vám nepomůže, pokud jej nemáte, když jej potřebujete: Otevřený přístup a jeho místo v novém paradigmatu elektronického publikování [A Lifeboat Doesn’t Do You any Good if it’s not There when You Need it: Open Access and its Place in the New Electronic Publishing Paradigm]

Ian M. Johnson (Aberdeenská obchodní škola, Univerzita Roberta Gordona, Aberdeen Business School, The Robert Gordon University, Velká Británie) představil výsledky nedávného výzkumu digitálního publikování v Latinské Americe, který byl sponzorován programem ALFA Evropské komise. Je nastíněn nárůst publikování v této části světa. Bylo mj. zjištěno, že pro tento region je typické opomíjení kontroly kvality publikačních výstupů, dále pak snaha o vysokou viditelnost a nalezitelnost publikací. Typické je také nedostatečné pokrytí produkce Latinské Ameriky indexačními službami. V příspěvku byl zmíněn systém SciELO, který pokrývá vybrané sbírky brazilských vědeckých časopisů, či mexické systémy Redalyc a Infobila, rovněž bylo upozorněno na portugalskou verzi publikačního systému Open Journal Systems, která je známa pod názvem SEER. Přednášející konstatoval, že přechod na otevřený přístup nevyřešil nedostatky v latinskoamerickém systému vědeckého publikování.

Směrem k sémantickému obratu v analýze multimédií [Towards a Semantic Turn in Rich-Media Analysis]

Tobias Bürger a Georg Günter (Salcburská výzkumná společnost, Salzburg Research Forschungsgesellschaft, Rakousko) se ve svém příspěvku zabývali managementem multimédií (bohatých médií). Konstatovali, že za účelem zlepšení jejich analýzy je potřeba daný obsah po sémantické stránce obohatit. Lze tak učinit manuálně (což je nákladné) nebo automaticky (což je přístup náchylný k chybám). Je třeba brát v úvahu rozdíl mezi významem, který je možné přímo získat z obsahu, a významem, který může být odvozen na základě daného kontextu či interpretace.

Směrem k ontologii v ElPub/SciX: Návrh [Towards an Ontology of ElPub/SciX: A Proposal]

Autory příspěvku se stali Sely M S Costa a Claudio Gottschalg-Duque (Katedra informační vědy, Univerzita Brasílie, Department of Information Science, University of Brasília, Brazílie). Jádrem příspěvku byl návrh ontologie, která by měla být zahrnuta v systému ElPub/SciX, tedy v digitální knihovně příspěvků z konferencí ELPUB. Implementace ontologie by měla přispět ke zlepšení vyhledávání dokumentů obsažených v této digitální knihovně. Autoři také doporučují vytvoření řízeného slovníku klíčových slov, který by měli následně využívat autoři příspěvků, a rovněž zavedení autoritní kontroly v oblasti jmen.

Ontologie v praxi: Publikování vícejazyčných rekreačních cest s využitím ontologií [Ontologies At Work: Publishing Multilingual Recreational Routes Using Ontologies]

Bert Paepen (Katolická univerzita Lovaň, K. U. Leuven, Belgie) ve svém příspěvku představil vizi WalkOnWeb s využitím ontologií. Vychází z představy, že např. turista by měl být schopen získat informaci o turistických stezkách prostřednictvím internetu, ve svém rodném jazyce, a to s možností vybrat si vlastní startovní bod, preferevaný směr vycházky, kombinovat části vycházek a vytvořit si vlastní vycházku, dané informace si vytisknout a exportovat do mobilního zařízení. Systém pro plánování vycházek je možné si vyzkoušet na adrese http://www.walkonweb.org/.

O vývoji počítačové terminologie a projektu on-line slovníku SPOT [On the Evolution of Computer Terminology and the SPOT On-Line Dictionary Project]

Příspěvek českých autorů Jiřího Hynka a Přemka Brady (Katedra informatiky a výpočetní techniky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni) byl zaměřen na oblast počítačové terminologie a na problematiku jejího překladu. Představili slovník počítačové terminologie SPOT, který může sloužit i jako platforma pro diskusi o kontroverzních termínech, resp. jejich překladech. Podrobné informace o tomto slovníku jsou k dispozici v samostatném článku publikovaném v časopise Ikaros.

Realizovatelnost publikování formou otevřeného přístupu pro časopisy financované Kanadskou výzkumnou radou pro sociální a humanitní vědy [Feasibility of Open Access Publishing for Journals Funded by the Social Science and Humanities Research Council of Canada]

Leslie Chan (Katedra sociálních věd, Torontská univerzita ve Scarborough, Department of Social Sciences, University of Toronto Scarborough, Kanada), Frances Groen (Knihovny Trenholmeové, McGillova univerzita, Trenholme Libraries, McGill University, Montreal, Kanada) a Jean-Claude Guédon (Katedra literární komparistiky, Univerzita v Montrealu, Département de Littérature Comparée, Université de Montréal, Kanada) ve svém příspěvku představili výsledky studie realizovatelnosti (proveditelnosti) publikování otevřeného přístupu pro časopisy, jejichž vydávání je financováno Kanadskou výzkumnou radou pro sociální a humanitní vědy (SSHRC). L. Chan konstatoval, že kanadské časopisy na tom jsou bohužel z hlediska subskripce, impact factoru atd. podobně jako časopisy z rozvojových zemí (jsou málo využívány, řada z nich je dostupná pouze v tištěné verzi, ta však má typicky spíše málo předplatitelů). Výsledky studie prokázaly, že řada editorů časopisů si je vědoma významu, jaký může mít otevřený přístup pro zvýšení viditelnosti a citačního dopadu jejich časopisů. Často se však obávají finančních dopadů při přechodu na model otevřeného přístup. Přednášející také upozornil, že v květnu 2007 SSHRC vyhlásila jednoletý experimentální program podpory časopisu s otevřeným přístupem.

Výzkumný dopad článků z časopisů s otevřeným přístupem [The Research Impact of Open Access Journal Articles]

Yasar Tonta, Yurdagül Ünal a Umut Al (Katedra informačního managementu, Univerzita Hecettepe, Department of Information Management, Hacettepe University, Ankara, Turecko) se zabývali vlivem článků z časopisů z otevřeným přístupem v různých oborech. Dospěli k závěru, že výzkumný dopad těchto článků odvozený z počtu citací je v různých oborech různý. Největší dopad měly články z oblasti biologie a ekonomie. Naopak články z oblasti fyziky, matematiky a chemického inženýrství nezískaly vždy nejvyšší počet citací. Průměrný počet sebecitací (self-citation rate) ve všech disciplínách dosáhl 28,4 %; průměrný počet byl mnohem vyšší v matematice a ve fyzice než v psychologii a ekonomii. Více než třetina zkoumaných článků nebyla vůbec citována.

Sdílení know-how jediného latinsko-amerického časopisu s otevřeným přístupem: Případ Elektronického časopisu o biotechnologii [Sharing the Know-how of a Latin American Open Acces only e-journal: The Case of the Electronic Journal of Biotechnology]

Graciela Muñoz (Institute de Biología, Facultad de Ciencias Básicas y Matemáticas, Pontificia Universidad Católica de Valparaíso, Chile), Atilio Bustos-Gonzáles a Alejandra Muñoz-Cornejo (Sistema de Biblioteca, Pontificia Universidad Católica de Valparaíso, Chile) představili Elektronický časopis o biotechnologii (Electronic Journal of Biotechnology), který je jediným časopisem s otevřeným přístupem v Latinské Americe, jenž vychází pouze v elektronické verzi a je zahrnut v citačních rejstřících ISI (konkrétně v ISI Science Citation Index). Tento konkrétní časopis dokládá, že časopis s otevřeným přístupem, který je k dispozici pouze elektronicky, je dostatečně viditelný a přístupný – např. v roce 2006 web časopisu navštívilo na 83 000 čtenářů. Časopis má impact factor 0,725.

Časopisy s otevřeným přístupem: Cesta k vědeckým informacím v Íránu [Open Access Journals: A Pathway to Scientific Information in Iran]

Alireza Noruzi (Teheránská univerzita, Katedra knihovní a informační vědy, University of Tehran, Department of Library and Information Science, Írán) konstatoval, že v Íránu došlo k nárůstu počtu časopisů s otevřeným přístupem. Klíčovou roli pro rozšíření otevřeného přístupu hrají zkušenosti a motivace autora. Výsledky studie provedené autorem také naznačují, že z lingvistických příčin (kvůli perskému jazyku) nemusejí být nutně dostatečně viditelné v mezinárodní vědecké komunitě.

Automatická analýza citu v on-line textu [Automatic Sentiment Analysis in On-line Text]

Erik Boiy, Pieter Hens, Koen Deschacht a Marie-Francine Moens (Katolická univerzita Lovaň, K. U. Leuven) si připravili příspěvek věnovaný analýze citových projevů v textech dostupných on-line. Uvažují city pozitivní, neutrální a negativní. Typickým rysem vyjádření citů v těchto textech přitom je, že často nejsou vyjádřeny přímo či jasně. Autoři navíc mohou o daném tématu zároveň prezentovat objektivní i subjektivní informace. Autoři příspěvku připravili přehled různých metod, které je možné pro automatickou analýzu citu v praxi využít.

Srovnání praktik bloggerů ze Spojeného království a z USA [A Comparison of the Blogging Practices of UK and US Bloggers]

Sarah Pedersen (Katedra komunikace a médií, Aberdeenská obchodní škola, Univerzita Roberta Gordona, Department of Communication and Media, The Aberdeen Business School, The Robert Gordon University, Spojené království) představila výsledky výzkumu praktik bloggerů ze Spojeného království a z USA. Výzkum se uskutečnil v zimě a na jaře na přelomu let 2006 a 2007 a byl financován Britskou radou pro výzkum v oblasti umění a humanitních věd (UK Arts and Humanities Research Council). Tvorba blogů má svůj původ v USA, ve Spojeném království se rozšířila později. První blogy vznikly již v roce 1997, nyní v blogosféře existuje přes 70 milionů blogů (vyskytují se i případy, kdy je blogování prací na plný úvazek). V rámci výzkumu bylo mj. zjištěno, že existují významné rozdíly mezi bloggery (muži) z USA a zbytkem blogosféry. Muži z USA v ní dominují z hlediska počtu odkazů, využití obrázků, počtu slov a popularity obecně. Navíc se většinou příliš neobávají ztráty svého soukromí – na blozích často uvádějí své celé jméno a fotografie své osoby. V průměru byli američní bloggeři starší než bloggeři ze Spojeného království. Blogování se většinou bloggeři věnují spíše doma než na pracovišti.

Obohacení tradičních mediálních služeb s využitím poznatků z úspěšních aplikací sociálních médií – případové studie a rámec [Enhancing Traditional Media Services Utilising Lessons Learnt from Successful Social Media Applications – Case Studies and Framework]

Asta Bäck a Sari Vainikainen (VTT, Media and Internet, Finsko) ve svém vystoupení zdůraznily vliv sociálních médií, v nichž je uživatelům dáno více příležitostí, aby se sami aktivně zapojili do tvorby obsahu. Zahrnutí uživatelů rovněž představuje významnou příležitost při vytvoření komunity kolem konkrétní služby. Klíčovým bodem je vytvoření této komunity na počátku existence mediální služby.

Boj proti spamu – přístup s pomocí strojového učení [The Fight against Spam – A Machine Learning Approach]

Karel Ježek a Jiří Hynek (Katedra informatiky a výpočetní techniky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni) ve svém příspěvku přiblížili boj probíhající mezi spammery a vývojáři antispamového softwaru. Podrobné informace o práci autorů v oblasti filtrování nevyžádané pošty jsou k dispozici na adrese http://textmining.zcu.cz/.

Vědecké publikování v digitální éře [Scientific Publishing in the Digital Era]

Norbert Kroó (Maďarská akademie věd, Hungarian Academy of Sciences, Maďarsko) ve své přednášce, kterou byla celá konference ELPUB 2007 slavnostně ukončena, vyzdvihl rostoucí důležitost poznatků, upozornil na některé změny probíhající v oblasti vědy (mj. na stále větší důležitost biotechnologií, nanotechnologií a informačních technologií). Poznamenal také, že Evropské unii se dobře daří vkládat eura do výzkumu, avšak přeměna výsledků výzkumu na eura už příliš ne. Zmínil také paradox v oblasti recenzovaných časopisů – nejvýznamnější vědecké časopisy Nature a Science nejsou paradoxně recenzovány vědeckou komunitou, ale svými editory. Zdůraznil rovněž, že vydavatelé jsou zde pro vědce, nikoliv vědci pro vydavatele.

Závěr

Na konferenci byla přednesena řada zajímavých příspěvků, v souladu s tematickým zaměřením letošního ročníku akce se ve většině z nich zrcadlila problematika otevřeného přístupu. Bylo přijato celkem 60 % přihlášených příspěvků – ty byly podrobeny kritice tří nezávislých recenzentů. V závěru konference proběhla také diskuse o možných zlepšeních v rámci dalších ročníků akce – dění na konferenci by např. mohlo být přenášeno on-line, byla zmíněna také myšlenka webcastu přímo v prostředí virtuálního světa SecondLife.

Další ročník konference se uskuteční ve dnech 25. – 27. června 2008 v kanadském Torontu. Tematicky je zaměřen na otevřenou vědu, konkrétně na otázky autority, komunity a udržitelnosti ve věku webu 2.0 (Open Scholarship: Authority, Community and Sustainability in the Age of Web 2.0). Podrobné informace jsou k dispozici na adrese http://www.elpub.net/.

Budova Technické univerzity ve Vídni, v níž se konference konala

Budova Technické univerzity ve Vídni, v níž se konference konala

Organizátoři konference Leslie Chan a Bob Martens, mezi nimi se na klíčovou přednášku připravuje Keith G. Jefferey

Organizátoři konference Leslie Chan a Bob Martens, mezi nimi se na klíčovou přednášku připravuje Keith G. Jefferey

Keith G. Jefferey

Keith G. Jefferey

Prezentace posterů

Prezentace posterů

Norbert Kroó

Norbert Kroó

Autorkou fotografií je Linda Skolková.

Poznámka: Fotografie z akce pořízené Leslie Chanem jsou k dispozici na adrese http://info.tuwien.ac.at/elpub2007/gallery.html.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
SKOLKOVÁ, Linda. Zpráva z konference ELPUB 2007. Ikaros [online]. 2008, ročník 12, číslo 1 [cit. 2019-09-16]. urn:nbn:cz:ik-12705. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12705

automaticky generované reklamy
registration login password