Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Zpráva z konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2009

Čas nutný k přečtení
11 minut
Již přečteno

Zpráva z konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2009

0 comments

Letošní jubilejní desátý ročník konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě se uskutečnil ve dnech 3. a 4. prosince jako každoročně v prostorách Národního archivu v Praze na Chodovci. Na jejím pořádání se tak jako v minulých letech podílely Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, Národní archiv a Národní knihovna ČR.

Konference je věnována problematice spolupráce archivů, knihoven, muzeí, galerií a památkové péče za pomoci využívání informačních a komunikačních technologií pro zajištění ochrany a zpřístupnění kulturního dědictví. A zdá se, že právě tato spolupráce se stává (nebo se nutně stane) s nastupujícími událostmi v oblasti ochrany a zpřístupnění kulturního dědictví samozřejmostí.

Na letošní konferenci bylo předneseno rekordních 32 příspěvků a stejně jako loni se příspěvky vinula červená síť portálu Europeana a nově pak národní strategie zpřístupňování kulturního obsahu, která je dalším krokem k synchronizaci digitalizace našeho kulturního dědictví a jeho zpřístupnění v prostředí českém i celoevropském.

V této zprávě jsou představeny především příspěvky konference, které jsou úzce spojeny se zmíněnou strategií a integrací kulturního obsahu České republiky do evropského prostředí, z ostatních konferenčních příspěvků, které prezentovaly posun snah českých a také slovenských paměťových institucí ve zlepšení ochrany a zpřístupnění svých fondů (většinou již v minulých letech zmíněné projekty nebo projekty nové) bylo vybráno k podrobnějšímu popisu několik, které mají vystihnout pestrou škálu aktivit, jež byly na letošním ročníku konference představeny. Z již představených projektů jmenujme příspěvek Květy Hartmanové z knihovny Uměleckoprůmyslového musea a Petra Nováka z ÚVT UK v Praze, kteří představili novinky v oborové bráně Umění a architektura (ART), příspěvek týkající se aktivit spojení Manuscriptoria a projektu ENRICH Ing. Stanislava Psohlavce z AiP Beroun, s. r. o., příspěvek, v němž Martin Lhoták z Knihovny Akademie věd ČR představil vývoj nové verze systému Kramerius a pohovořil o digitální knihovně AV ČR, nebo příspěvek, v němž Petr Žabička a Klokan Petr Přidal z Moravské zemské knihovny v Brně představili novinky z projektu OldMapsOnline.org.

Na prvním dni letošního jubilejního setkání uvítal účastníky jako již tradičně PhDr. Vít Richter, který celou konferenci moderoval, a PhDr. Eva Drašarová, CSc., ředitelka Národního archivu. E. Drašarová vzpomněla odborné akce, které se na půdě archivu konaly v uplynulém roce, a přivítala účastníky s milým přáním jako každoročně. Na úvod V. Richter upozornil na téma, které spojuje náplň letošní konference – program národní strategie digitalizace kulturního obsahu –, a přivítal Ing. Zdeňka Nováka z Ministerstva kultury ČR. Ten pohovořil o zlepšování přístupu občanů k informacím a o původu myšlenky vzniku národní mezirezortní strategie. Hovořil také o současném financování a financování této strategie v budoucnosti (využití norských fondů pro kulturní obsah aj.). Vyzval účastníky, aby věnovali pozornost následujícímu příspěvku Romany Křížové z firmy Cross Czech, a. s., věnovanému prezentaci podkladové studie ke zmíněné národní strategii digitalizace kulturního obsahu.

Romana Křížová poděkovala za aktivity ministerstva týkající se synchronizované strategie digitalizace kulturního obsahu, díky níž se budeme mimo jiné schopni začlenit do evropského portálu Europeana. Představila tento portál, projekty úzce spojené s Europeanou a jejím budováním, strukturu sklízení obsahu pro Europeanu (národní agregátory, řetězec: jednotlivé instituce → národní instituce → Europeana) a jejich kompetence, což prezentovala na návrhu modelu v českém prostředí. Uvedla, že studii, jejímž zpracovatelem je firma Cross Czech a.s., je nutné – jako podkladový materiál, který navrhuje řešení pro strategii – ještě odborně připomínkovat a navrhovat další řešení. Dále R. Křížová představila projekty, které byly předběžně schváleny vládou ČR, strukturu studie a oblasti touto studií pokryté, schéma našeho národního agregátoru nazvaného „Czechiana“ (název vzbudil mezi posluchači konference dohady), který by měl sklízet kulturní obsah z jednotlivých rezortů, aktuální stav prací na studii a její financování. V příspěvku nechyběly ani předběžné, ještě neschválené závěry studie a doporučení pro zmiňovanou strategii.

PhDr. Bohdana Stoklasová ve svém příspěvku, úzce souvisejícím s příspěvkem předcházejícím, navázala na Z. Nováka, pozitivně zhodnotila aktivity ministerstva kultury a vyslovila naději, že projekty usilující o digitalizaci a zpřístupnění našeho kulturního dědictví budou úspěšné. Představila současnou situaci ve věci budování Národní digitální knihovny, o níž hovořila již na minulé konferenci, a vyjádřila potěšení nad tím, že výzva, na níž projekt čekal, byla vyhlášena; krátce uvedla pozitivní i negativní prvky výzvy vzhledem k projektu NDK (žadatelé mohou být příspěvkové instituce, je možno kofinancování apod., na druhou stranu výše finanční podpory pro jeden projekt je pouhých 2,5 mil. Kč aj.). B. Stoklasová vysvětlila proces digitalizačních linek v Praze a Brně, následky nutnosti snížení rozpočtu projektu, na něž „doplatí“ nejvíce proces digitalizace, a připomněla, že hlavním cílem projektu není ochrana, ale zpřístupnění našeho kulturního bohatství. Popsala systém dlouhodobé ochrany (LTP) a důležitost metadat potřebných k této ochraně, systém zpřístupnění a nutnost jednoduché dostupnosti v rámci portálu veřejné správy, a nutnost užívání standardů. Osvětlila další postup i současné aktivity - workflow, testování a další nutné prvky.

Na B. Stoklasovou navázal v oblasti digitalizace druhý den konference Tomáš Foltýn z Národní knihovny ČR, který ve svém příspěvku pohovořil o současném stavu a plánované budoucnosti digitalizace novodobých dokumentů v rámci NDK, popsal současné workflow, financování a náplň digitalizace. Popsal podobu současného digitalizačního pracoviště a pracoviště, které by ideálně splňovalo všechny požadavky, proces digitalizace a zpracování digitálního obsahu na tomto pracovišti.

Petr Volfík z Národního památkového ústavu v Praze hovořil o Smart Administration v oblasti památkové péče. Na úvod svého příspěvku představil NPÚ, dále zmínil problém s projektem SA č. 12, v jehož rámci by měla probíhat digitalizace objektů v rezortu NPÚ, který je však stále blokován. Zmínil také zapojení NPÚ do projektu CARARE (Connecting ARchaeology and ARchitecture in Europeana), díky němuž bude NPÚ poskytovat svůj obsah prostřednictvím portálu Europeana.

Eva Žáková z Institutu umění a Ondřej Svoboda z Divadelního ústavu navázali na úvodní příspěvek Romany Křížové – představili projekt Informačního kulturního portálu Czechiana, jenž by měl představovat vstupní bránu do světa kultury v České republice, jednotný přístup k našemu kulturnímu bohatství, naplňovat ze své podstaty strategii Smart Administration – zajištění online dostupnosti kulturního bohatství prostřednictvím veřejné správy. Toto by zahrnovalo uplatnění ICT, podporu inovací a rozvoj kreativní společnosti a kreativní ekonomiky (oblast vzdělávání a kulturních a kreativních průmyslů) v souladu s Lisabonskou strategií. Czechiana by měla sloužit jako národní agregátor pro Europeanu podobně jako národní agregáty dalších evropských zemí. To však znamená sledovat standardy Europeany a projekty podobné Czechianě a pro spolupracující instituce dodržování standardů pro začlenění do Czechiany. Byly předvedeny také základní funkční modely systému – agregátor, datové úložiště, portál pro prezentaci, národní registry a schéma všech prvků podílejících se na Czechianě včetně oborových portálů.

Kateřina Salonová z Národního muzea v Praze představila projekt Athena (Access to cultural heritage network across Europe) hrazený z programu Evropské komise eContentplus, jenž má za cíl integraci digitalizovaných sbírek do portálu Europeana na základě vytváření nástrojů, doporučení a pravidel, se zaměřením na vícejazyčnost, sémantiku, metadata, tvorbu slovníků, strukturu dat, problematiku ochrany práv k duševnímu vlastnictví a lokalizaci digitalizovaných sbírek v evropských institucích. Upozornila na to, že Europeana nezpřístupňuje téměř žádný český kulturní obsah, a pokud ano, jedná se o jeho prezentaci ze strany našich evropských sousedů, a to ne vždy ve správném kontextu. Uvedla projekty a instituce, které s projektem Athena spolupracují (mezi nimi Cross Czech a. s. a Národní muzeum), a důvody proč se k projektu připojit.

Ve svém příspěvku týkajícím se Národního digitálního archivu ve spojení s e-governmentem Jiří Bernas z Národního archivu připomněl zavedení datových schránek a s tím spojený velký nárůst digitálních dokumentů, novelu archivního zákona a další otázky nastolené zaváděním nových forem vládní administrativy.

Walter Schorge z Národního technického muzea informoval o digitalizačním středisku NTM, náplni digitalizace a zkušenostech tohoto střediska s digitalizací a uchováváním digitálního obsahu a současných změnách v jeho zpřístupnění i v péči o něj.

Dominik Budský představil Středisko literárněvědných informací ÚČL AV ČR a biografický archiv, jejich historii, činnost a technické zabezpečení. Popsal obsah, jenž je zpřístupňován (nejen data o spisovatelích, ale informace osobnostech s literaturou spojených od počátku našeho písemnictví po současnost), a kritéria výběru těchto osobností pro zařazení do archivu. Popsal také stručně vytvářenou databázi a její využití.

Andrea Demeterová ze Slovenského národného múzea – Múzea židovském kultúry se na počátku své prezentace věnovala technologii RFID, jejímu využití a přednostem a dále již digitální vizualizaci sbírkových předmětů muzeí a jejímu využití. Přínosný byl také výklad o roli a zodpovědnosti kustoda při digitalizaci sbírkových předmětů.

Eva Měřínská z Městské knihovny Praha pohovořila o digitalizaci v této knihovně, projektu HISPRA financovaném z „norských“ fondů, záměru digitalizace „populární“ literatury a také o aktuálních čtyřech „projektech“, jimiž jsou Praha v knihovně a zpřístupnění plných textů díla Karla Čapka, děl Boženy Němcové a mezi čtenáři populárního díla A. C. Doyla na webových stránkách městské knihovny.

V druhém dni konference zazněl také co do obsahu netradiční příspěvek Ing. Aleny Zuzánkové z Výskumného ústavu papiera a celulózy, a. s., v Bratislavě, v němž autorka pohovořila o digitalizaci rozsáhlých fondů informací v oblasti dřevní hmoty. Připomněla základní východiska efektivního informačního systému (správné metody akvizice, indexace, distribuce, spolupráce s podnikatelskou sférou), představila hlavní činnosti informačního střediska, mezi nimiž je samozřejmostí i digitalizace fondů, a uvedla, co jejich středisku digitalizace přináší a co vyžaduje.

Jiří Hůla hovořil o Archivu výtvarného umění, o. s., jeho činnosti a jeho mimořádné hodnotě. Jako již před dvěma lety přibližoval informační systém abArt, jeho hlavní rysy a rovněž přizval účastníky ke spolupráci. Tentokráte se věnoval také problému tvorby vazeb mezi záznamy a informacemi v systému a problematice autorit. Pohovořil také o funkcích systému a jeho vývoji do budoucna.

Tematice autorit se věnovala také Nadežda Andrejčíková ze společnosti Cosmotron Bohemia, s. r. o., která ve svém příspěvku připomněla, že přestože paměťové instituce (knihovny, muzea a archivy) popisují stejné objekty kulturního dědictví, popis je nahlížen z jiného úhlu a v jiných pravidlech. Představila specifika každého pohledu a jejich potřeby, různé interpretace souboru autorit. Pohovořila proto o projektu národních autorit v prostředí muzeí a galerií, který by měl v této problematice pomoci.

Zdeněk Bartl z Národní knihovny ČR pohovořil o souboru národních autorit coby stěžejním integračním nástroji v rámci Národní digitální knihovny a taktéž zmínil projekt národních autorit v prostředí muzeí a galerií. Představil projekt VIAF: The virtual international Autority File implementovaný OCLC a uvedl, že vytváření národních řízených slovníků a tezaurů (ve spolupráci s Europeanou) je jedním z cílů Národní strategie digitalizace. Autorit, tentokráte v rezortu archivnictví, se týkal také příspěvek Miroslav Kunta z Národního archivu a sekci autorit uzavřel příspěvek Tomáše Dvořáka z Archivu hl. m. Prahy týkající se úpravy popisu archivního materiálu v českém prostředí.

Eliška Pavlásková z ÚVT Univerzity Karlovy představila digitální repozitář Univerzity Karlovy po třech letech jeho existence. Popsala technologické řešení repozitáře (Digitool firmy Exlibris, kompatibilita s řadou metadatových standardů, práce s komplexními objekty) a proces uchovávání hlavní části uchovávaného obsahu – kvalifikačních prací. Prostor byl však věnován také v depozitáři uchovávané sbírce digitalizovaných map přírodovědecké fakulty UK, dokumentů CERGE, Economist Online, sbírce objektů z výstupu projektu ÚISK FF UK „Knihovny osobností kultury“ a sbírce dokumentů Archivu UK.

Mezi další neméně inspirativní referáty patřily příspěvky Bedřicha Vychodila z Národní knihovny ČR o formátu JPEG2000 jako nástroji pro archivaci a zpřístupnění, příspěvek s názvem „Od obálek knih k obohacování záznamů“ Martina Šárfyho z ÚVT Masarykovy univerzity v Brně. V prvním dni konference zazněl také příspěvek věnovaný integrovanému systému sbírek Davida Cigánka z Moravského zemského muzea CITeM a příspěvek jeho kolegyní Vlaďky Mazačové a Jarmily Podolníkové týkající se registru sbírek výtvarného umění. Na podobné téma zazněl také příspěvek Jana Jurkoviče ze Slovenského národného múzea pojednávající o vědomostním systému muzeí Slovenské republiky. Zpřístupňování slovenského kulturního dědictví v Archivu Památkového úřadu Slovenské republiky se týkal také příspěvek Martiny Orosové. Velice podnětný pro oblast paměťových institucí byl příspěvek Adély Faladové z oddělení autorského práva Ministerstva kultury ČR věnovaný otázkám autorského práva a digitálních knihoven a příspěvek objasňující právní aspekty digitálních knihoven pro zrakově postižené Jiřího Stodoly ze Střediska pro pomoc studentům se specifickými nároky Masarykovy univerzity. O nutnosti inovace přístupu ke správě archeologického informačního bohatství s důrazem na počítačovou podporu organizačních procesů promluvila Olga Lečbychová z Archeologického ústavu AV ČR, Brno, v. v. i., a její kolega Milan Jindáček ze společnosti SmartGIS, s. r. o., která spolupracuje na zpřístupňování celorepublikové archeologické databáze.

Konferenci zakončil příspěvek Jiřího Polišenského z Národní knihovny ČR, který představil projekt „Optimalizace nástrojů pro digitalizaci tištěných dokumentů ohrožených degradací papíru“, který probíhal pod záštitou MK ČR v letech 2006-2010. Představil jeho cíle (implementace formátu METS do systému Kramerius, zvýšení úspěšností rozpoznávání starších bohemikálních dokumentů pomocí OCR vytvořením a využitím znalostních bází pro češtinu z období let 1800 až 1989 a vytvoření nástroje pro popis vnitřních částí digitalizovaných dokumentů a převod jejich interního informačního aparátu do textové podoby). J. Polišenský stručně představil kontejnerový formát METS, tvorbu znalostních bází a nástroje, které k jejich vytvoření byly použity. Na závěr J. Polišenský pohovořil o projektu IMPACT, který je zaměřen na zlepšení přístupu k historickým textům a odstranění bariér hromadné digitalizace evropského kulturního dědictví a v jehož rámci je řešena mezi jinými problematika zlepšení výsledků OCR pomocí jazykových bází.

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
VORLÍČKOVÁ, Blanka. Zpráva z konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2009. Ikaros [online]. 2010, ročník 14, číslo 1 [cit. 2021-01-16]. urn:nbn:cz:ik-13353. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13353

automaticky generované reklamy