Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Zpráva z 9. ročníku Konference o šedé literatuře a repozitářích

Čas nutný k přečtení
3 minut
Již přečteno

Zpráva z 9. ročníku Konference o šedé literatuře a repozitářích

0 comments

V Ballingově sále Národní technické knihovny byl 19. října 2016 uspořádán již 9. ročník Konference o šedé literatuře a repozitářích (prvních šest ročníků proběhlo pod názvem Seminář ke zpřístupňování šedé literatury). Konference byla již tradičně zaměřena na problematiku shromažďování, zpracování a zpřístupňování šedé literatury, správu digitálních repozitářů a témata s tím související.

Konferencí provázela Petra Pejšová, která v rámci úvodního slova představila i novinky týkající se Národního úložiště šedé literatury, jakými jsou například nový informativní web o NUŠL nebo přechod na open source systém Elasticsearch.

Zahájení konference
Zahájení konference

Dopolední blok zahájil Dobrica Savić z Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) svou přednáškou představující současné IT trendy a jejich možný vliv na budoucnost šedé literatury. Současné i budoucí strategické technologie a trendy identifikoval na základě zpráv zveřejněných pěti nejvýznamnějšími poradenskými společnostmi v oboru informačních technologií a analyzoval možný vliv těchto trendů šedou literaturu v oblastech používaných technologií, souvisejících služeb, uživatelů nebo i zaměstnanců.

Následná avizovaná přednáška od Margaret Plank z Německé národní knihovny pro vědu a techniku (Technische Informationsbibliothek - TIB) musela být kvůli úrazu přednášející, který ji nedovolil přicestovat, puštěna bohužel pouze ze záznamu. Videozáznam přednášky věnované portálu pro vědecká videa vytvářeného TIB je již nyní dostupný v repozitáři NUŠL.

Zbytek dopoledního bloku byl věnován vysokoškolským kvalifikačním pracím (VŠKP). Problematice věcného popisu dizertačních prací a jejich následného vyhledávání podle témat se věnovala Eva Bratková (ÚISK FF UK). Kromě neexistující povinnosti jednotné registrace dizertací v ČR upozornila i na problém jejich věcného popisu v  katalozích knihoven vysokých škol vs. v digitálních repozitářích. Blok pak zakončil Meinhard Kettler ze společnosti ProQuest zabývající se současným světovým stavem využívání VŠKP a způsobu jejich odevzdávání a registrace.

Účastníci konference
Účastníci konference

Poobědový blok se věnoval střídavě repozitářům a právním otázkám. Naděžda Andrejčíková z firmy Cosmotron Bohemia poukázala na další možnosti a nadstavby digitálních repozitářů, které mohou zahrnovat podporu bibliometrie, správu vědeckých dat nebo třeba agregaci dat o konferencích. Repozitář své instituce představil Jan SkůpaVysokého učení technického v Brně, který ukázal současný stav i vývoj institucionálního repozitáře a otevřeného přístupu na VUT.

Právním otázkám se věnovala v podstatě již tradiční dvojice právníků z Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Matěj Myška řešil právní omezení text a data miningu v digitálních repozitářích a v šedé literatuře. Michal Koščík pak představil nové Obecné nařízení o ochraně osobních údajů a jeho možné dopady na digitální repozitáře a na povinnosti jejich správců.

Druhý odpolední (a závěrečný blok) představoval širší pohled na digitální repozitáře a šedou literaturu. Tamara Kováčová z neziskové organizace EDUin mluvila o možnostech využívání volných licencí pro vzdělávací materiály a přinesla zajímavý vhled z pozice uživatele šedé literatury a digitálních úložišť. Prezentace Radky Římanové (ÚISK FF UK) a Marka Melichara (ÚVT UK) se pak zabývala termínem digitální kurátorství v ČR – jaká je náplň práce, postavení a vzdělání českých správců digitálních knihoven a zda je na tuto činnost škola dostatečně připravuje.

Přednáška o otevřeném vzdělávání (Tamara Kováčová)
Přednáška o otevřeném vzdělávání (Tamara Kováčová)

Celou konferenci pak zakončili Gabriel Gössel a Filip ŠírNárodního muzea s představením netradičního typu šedé literatury – katalogů gramofonových firem z počátku 20. století. Kromě samotných ukázek byla vysvětlena i problematika zpracování gramofonových nahrávek, ke kterému je mnohdy zapotřebí právě kvalitně digitalizovaný, zpracovaný a dostupný historický firemní katalog.

Sborník z konference a prezentace budou opět dostupné na webu konference, v Institucionálním repozitáři NTK a v repozitáři NUŠL, kde je možné si už teď prohlédnout prezentace přednášejících. Jednotlivé příspěvky pak vyjdou začátkem roku 2017 ve zvláštním čísle časopisu The Grey Journal. V roce 2017 nás čeká jubilejní 10. ročník konference, a to opět 19. října v Národní technické knihovně.

Poznámka: Tento článek bude podle směrnice NTK o publikační činnosti zaměstnanců vložen do Institucionálního repozitáře NTK pod licencí Creative Commons.
Hodnocení: 
Průměr: 4 (1 hlasování)
CHARVÁTOVÁ, Michaela. Zpráva z 9. ročníku Konference o šedé literatuře a repozitářích. Ikaros [online]. 2016, ročník 20, číslo 11 [cit. 2019-11-16]. urn:nbn:cz:ik-17904. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/17904

automaticky generované reklamy
registration login password