Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Zpráva z 2. setkání českých uživatelů systému DSpace

Čas nutný k přečtení
8 minut
Již přečteno

Zpráva z 2. setkání českých uživatelů systému DSpace

0 comments

Dne 15. dubna 2009 proběhlo již 2. setkání českých uživatelů systému DSpace, které uspořádala Ústřední knihovna Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava s podporou Asociace knihoven vysokých škol ČR. Setkání se zúčastnilo téměř 30 knihovníků a IT pracovníků z 10 českých univerzit a Knihovny Akademie věd ČR. Otevřený software DSpace v současné době využívá šest českých vysokých škol. Vybudované repozitáře na platformě DSpace slouží především k řešení problematiky elektronického zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací.

Ústřední knihovna Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava (dále jen ÚK VŠB TUO) byla v budování digitálního repozitáře pomocí DSpace průkopníkem (k uvedení do ostrého provozu došlo již v průběhu roku 2006), později následovaly implementace DSpace v knihovnách na dalších univerzitách (Univerzita Pardubice, ČVUT v Praze, UJEP v Ústí nad Labem, AMU v Praze). Na podzim roku 2007 se uživatelé systému DSpace dohodli se na uspořádání 1. setkání českých uživatelů systému DSpace, které se konalo v dubnu 2008 v Ostravě v ÚK VŠB-TUO. Cílem 1. setkání DSpace bylo navázání osobních kontaktů a vzájemná výměna zkušeností s implementací softwaru DSpace. Setkání bylo přijato velice kladně, účastníci si pochvalovali praktické zaměření jednotlivých příspěvků a oceňovali možnost přímé diskuze nad konkrétními problémy. Příznivá odezva účastníků vedla k rozhodnutí připravit i další ročník setkání. Organizace a příprava programové náplně setkání zůstala opět na ÚK VŠB-TUO.

Program 2. setkání českých uživatelů systému DSpace se podařilo sestavit tak, že přilákal nejen téměř všechny loňské účastníky, ale také nové zájemce o systém DSpace. Dopolední blok obsahoval dva příspěvky popisující napojení systému DSpace na ostatní, zejména studijně-informační systémy dané instituce, dále příspěvek týkající se interoperability digitálních repozitářů pomocí protokolu pro sklízení metadat (OAI-PMH) a příspěvek o využití nástroje Google Analytics pro sledování statistik využívání digitálního obsahu repozitářů. Odpolední blok otevřel příspěvek o realizaci otevřeného přístupu v institucionálních repozitářích, zvláště prostřednictvím autoarchivace e-printů publikovaných vědeckých článků. Setkání uzavíraly dva příspěvky o dalších dvou softwarech pro budování repozitářů, které přinesly vzájemně užitečné srovnání DSpace, komerčního softwaru DigiTool firmy ExLibris a otevřeného softwaru EPrints.

Prvními přednášejícími byli zástupci Výpočetního a informačního centra ČVUT v Praze, kteří již koncepcí svého příspěvku - podílela se na něm knihovnice PhDr. Helena Kováříková a programátoři Ing. Petr Karel a Ing. Marek Moos - ukázali, jak má vypadat příkladná kooperace výpočetního centra a knihovny. Tři na sebe navazující vystoupení podala posluchačům plastickou představu o tom, jakým způsobem dochází k propojení informačního systému se systémem DSpace. Klíčovými spojovacími články jsou tzv. web services pro synchronizaci organizační struktury v informačním systému ČVUT a v repozitáři DSpace a SWORD (Simple Web Service Offering Repository Deposit) pro import dokumentů do repozitáře DSpace.

Helena Kováříková

Helena Kováříková

Marek Moos

Marek Moos

Další příspěvek v podobě případové studie o implementaci a zapojení systému DSpace do informačního prostředí vysoké školy prezentoval PaedDr. Radim Chvála z Akademie múzických umění v Praze. Institucionální repozitář DSpace na AMU zaujme na první pohled tím, že získal vizuální podobu shodnou s korporátním webovým stylem AMU v Praze. Repozitář DSpace na AMU spolupracuje se studijním informačním systémem KOS (stejný systém jako na ČVUT v Praze), je napojen na knihovní katalog T-Series a dále na systém Theses.cz Národního registru vysokoškolských kvalifikačních prací, který provozuje Masarykova univerzita, kam jsou zasílána data o bakalářských a diplomových prací. Na AMU v Praze se potýkali s problémem, jak v repozitáři zachytit vazby mezi textovou a netextovou částí kvalifikační práce. Obě tyto části (textová teoretická práce a například scénář nebo film) jsou nedílnou součástí absolventského řízení a z tohoto důvodu vyvstal problém, jak vzájemnou vazbu zachytit v metadatovém záznamu práce. Nabízelo se kontejnerové řešení pomocí formátu METS, avšak nakonec byly vazby mezi jednotlivými částmi kvalifikační práce zachyceny pomocí metadatových polí Dublin Core pro zajištění vztahů mezi částmi digitálních objektů dc.relation.haspart a dc.relation.ispartof.

Radim Chvála

Radim Chvála

Oba příspěvky jasně ukázaly, že problematiku elektronického zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací lze funkčně řešit propojením studijních informačních systémů, z nichž je možné vytěžit všechna potřebná metadata pro popis tohoto typu dokumentů, a digitálních repozitářů, které řeší otázku zpřístupňování, archivace prací a interoperabilitu s dalšími vnějšími systémy.

Repozitářovou interoperabilitou se zabýval příspěvek Mgr. Vlastimila Krejčíře z ÚVT Masarykovy univerzity. Jeho příspěvek s názvem Konfigurace OAI-PMH v DSpace přiblížil základní princip fungování protokolu OAI-PMH a pak se věnoval konkrétní konfiguraci OAI-PMH v DSpace. V. Krejčíř zmínil omezení jednotlivých metadatových a zapouzdřovacích formátů pro OAI-PMH v DSpace a na příkladu konceptu Digital Math Library Dublin Core ukázal, jak je možné vyřešit určitá omezení nekvalifikovaného Dublin Core.

Vlastimil Krejčíř

Vlastimil Krejčíř

Digitální knihovna Univerzity Pardubice funguje v běžném provozu od roku 2007, příspěvek Mgr. Lucie Vyčítalové se proto netýkal čistě instalace DSpace, ale přiblížil nadstavbovou funkci sledování statistik nástrojem Google Analytics. Systém DSpace má vlastní statistické výstupy, ale ty na rozdíl od statistik Google Analytics neumožňují export výsledných sestav a celkově působí spíše nepřehledným dojmem. Statistiky Google Analytics nabízejí intuitivní ovládání, umožňují nastavit kombinaci různých kritérií pro sledování statistik a různé způsoby zobrazení získaných dat v grafech a tabulkách. Statistické zprávy o chování uživatelů, jejich vyhledávacích strategiích apod. mohou přispět ke zkvalitnění služeb repozitáře a mohou být účinným nástrojem k propagaci uložených dokumentů i repozitářů samotných. Toho si byli dobře vědomi na portugalské University of Mihno, jejíž institucionální repozitář RepositoriUM dokáže zobrazit statistiky u každého uloženého dokumentu. Tyto statistiky bylo možné získat díky dodatečně implementovanému modulu statistik. Statistický modul je volně dostupný a v nedávné době byl svými tvůrci inovován.

Lucie Vyčítalová

Lucie Vyčítalová

Odpolední blok příspěvků zahájila Mgr. Pavla Rygelová z ÚK VŠB-TU Ostrava, která prezentací Praktická realizace otevřeného přístupu v institucionálních repozitářích volně navázala na své vystoupení na konferenci Bibliotheca academica 2008 v Plzni. Ve svém příspěvku shrnula problematiku autoarchivace elektronických tisků, tzv. e-printů, publikovaných vědeckých článků a z tohoto pohledu analyzovala publikační aktivity akademických pracovníků VŠB-TU Ostrava. Předmětem zájmu bylo publikování v impaktovaných časopisech a snaha zjistit, zda vydavatelé časopisů, v nichž publikují autoři z VŠB-TUO, umožňují autorům některou z forem autoarchivace. Zhruba polovina vydavatelů měla záznam v evidenci SHERPA/RoMEO, tj. většina těchto evidovaných vydavatelů povoluje autorům například uložit preprint nebo postprint článku na webových stránkách autora nebo v institucionálních a oborových repozitářích za předpokladu, že autor k autoarchivaci použije svůj autorský rukopis a na oficiálně vydaný článek odkáže řádnou citací a hypertextovým odkazem na server vydavatele. Princip otevřeného přístupu k vědeckým informacím a zvláště autoarchivace jako jedna z jeho možných realizací jsou definovány řadou aspektů. Jedním z nich je otázka autorských práv a jejich přenechání ze strany autora vydavateli. Autoři by měli u vydavatele usilovat o práva k nekomerčnímu šíření svého díla a tím si zajistit další neformální kanál pro zviditelnění, vyšší citovanost a větší dopad výsledků své práce.

Pavla Rygelová

Pavla Rygelová

V českém prostředí se můžeme setkat také s dalšími softwary pro budování repozitářů. Univerzita Karlova v Praze provozuje systém DigiTool a Knihovna Akademie věd ČR (dále jen KNAV) si vybrala pro budování Digitální knihovny Akademie věd ČR otevřený software EPrints. Vystoupení Mgr. Andrey Fojtů z ÚVT Univerzity Karlovy v Praze se soustředilo na téma důvěryhodnosti digitálních úložišť z hlediska dlouhodobé archivace digitálních dokumentů. Mgr. Roman Chýla představil zamýšlenou vizi spojení projektu Kramerius KNAV a digitální knihovny časopisecké produkce Akademie věd ČR.

Andrea Fojtů

Andrea Fojtů

Roman Chýla

Roman Chýla

Uskutečněné dva ročníky setkání českých uživatelů systému DSpace jsou jednou ze společných aktivit české komunity uživatelů DSpace. Dalším výsledkem společného úsilí by měla být česká lokalizace systému DSpace; zatím každá instalace DSpace používá vlastní překlad. Jednotlivé překlady by se měly sjednotit nalezením vyhovujícího kompromisu. Výsledná společná verze by byla distribuovaná zároveň se softwarem DSpace. Aktivity české komunity uživatelů DSpace se soustřeďují kolem webových stránek DSpace CZ a elektronické konference dspacecz. Někteří členové komunity vyjíždějí pravidelně na mezinárodní konferenci DSpace User Group Meeting. Letos konferenci pořádá univerzita v Göteborgu a o aktivním zapojení do programu uvažuje Mgr. Vlastimil Krejčíř, který by vystoupil s příspěvkem o DML-CZ, a Mgr. Lucie Vyčítalová se chystá přihlásit s posterem o Digitální knihovně Univerzity Pardubice.

Instalací DSpace na českých univerzitách přibývá, z internetu jsou přístupné repozitáře na VŠB-TUO, UPCE, AMU, MU včetně digitální knihovny DML-CZ, a zároveň vzrůstá zájem české knihovnické obce o činnost české skupiny uživatelů DSpace. Autorka této zprávy byla vyzvána, aby referovala o české komunitě DSpace na podzimním semináři Systémy pro zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací v Brně. Oba dva ročníky setkání DSpace proběhly za přispění Asociace knihoven vysokých škol ČR a s její podporou byla také pro webové stránky DSpace CZ registrována doména dspace.cz. Všechny příspěvky z obou ročníků jsou volně dostupné v repozitáři DSpace VŠB-TUO a na webových stránkách AKVŠ jsou k dispozici fotografie z letošního setkání. Na všech vystupujících bylo vidět, že se systémem DSpace se rádi pracují a že DSpace v zásadě dokáže vyřešit všechny náročné úkoly, které jsou na něj kladeny. Lze předpokládat, že o konání dalšího setkání bude zájem i v příštím roce.

Účastníci setkání uživatelů systému DSpace

Účastníci setkání uživatelů systému DSpace

Účastníci setkání uživatelů systému DSpace

Účastníci setkání uživatelů systému DSpace

Autory fotografií jsou jsou Mgr. Daniela Tkačíková a Mgr. Vlastimil Krejčíř.

Poznámka redakce: Zpráva je umístěna také v repozitáři DSpace provozovaném VŠB-TUO.

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
RYGELOVÁ, Pavla. Zpráva z 2. setkání českých uživatelů systému DSpace. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5 [cit. 2020-02-19]. urn:nbn:cz:ik-13101. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13101

automaticky generované reklamy