Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Zaostřeno na nové informační profesionály (IFLAcamp a Library Creative Laboratory)

Čas nutný k přečtení
22 minut
Již přečteno

Zaostřeno na nové informační profesionály (IFLAcamp a Library Creative Laboratory)

0 comments
Podnázev: 
Zpráva z mezinárodních setkání IFLAcamp

Úvod

Studenti a absolventi knihovnicko-informačních oborů z různých zemí světa se na počátku své kariéry často vypořádávají se závažnými problémy, jako je např. uplatnění na trhu práce, nedostatečnost praxe, obtížné zapojení do činnosti národních a mezinárodních organizací apod. [Wilke, 2010; Garcia-Febo, 2010; 2012; Vyčítalová, 2013a]. S ohledem na specifičnost své situace následně vytvářejí účelová uskupení a virtuální platformy ke sdílení zkušeností, nových poznatků, a především informací o nových programech a konferencích zaměřených na profesní rozvoj [např. Wilke, 2012a].

Kromě různých národních a regionálních uskupení vznikly v posledních letech také nejméně dvě mezinárodní iniciativy – Mladí evropští profesionálové (Young European Professionals, YEP!) v rámci Asociace evropských vědeckých knihoven (Association of European Research Libraries, LIBER) a Zájmová skupina nových informačních profesionálů (New Professionals Special Interest Group, NPSIG) na půdě Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí (International Federation of Library Associations and Institutions, IFLA) [Mezinárodní federace, 2013a; Vyčítalová, 2012a; 2012b].

Vzhledem k tomu, že evropská skupina YEP! v posledních letech svoji aktivitu omezila (viz např. její účet na Twitteru nebo na Linkedinu) a také s ohledem na zkušenosti autorky článku, bude další text zaměřen na aktivity NPSIG.

New Professionals Special Interest Group

Základy uskupení nových informačních profesionálů na půdě IFLA (New Professionals Special Interest Group) byly položeny v roce 2004 na Světovém knihovnickém a informačním kongresu v Buenos Aires (World Library and Information Congress), kde Loida Garcia-Febo se skupinou dalších nadšených kolegů založili nejprve Diskusní skupinu nových profesionálů (New Professionals Discussion Group) [Garcia-Febo, 2013; Wilke, 2013]. V této podobě byla skupina aktivní až do roku 2008, kdy byla transformována na tzv. zájmovou skupinu (special interest group) a získala také svůj současný název. Největší rozkvět skupina zažívá od roku 2009, kdy se jejím předsedou stal Sebastian Wilke a informačním koordinátorem Dierk Eichel (oba z německého hlavního města Berlín).

Aktivity NPSIG jsou sponzorovány Sekcí řízení knihovnických asociací (Management of Library Associations Section, MLAS). Skupina má oficiálně pouze dva členy – předsedu a informačního koordinátora, jejichž jména již byla zmíněna výše. Širší členská základna pak sestává z aktivních členů skupin na sociálních sítích (Facebook, Twitter), přispěvatelů interních wiki stránek a autorů a komentárů oficiálního blogu. NPSIG používá ke komunikaci i další kanály. Jejich přehled je možné získat na jejím účtu na sociální síti About.me.

Hlavním posláním NPSIG je hájit zájmy studentů a čerstvých absolventů knihovnicko-informačních oborů na mezinárodním poli a vytvářet mezinárodní fórum pro sdílení nových poznatků a profesních zkušeností. Mezi hlavní sféry jejího zájmu patří především odborný a kariérní rozvoj nových informačních profesionálů, jejich odborné vzdělání, další vzdělávání, odborná praxe a v neposlední řadě také jejich spolupráce v národních a mezinárodních asociacích. Noví informační profesionálové jsou v pojetí NPSIG poměrně širokou skupinou, již lze vymezit na základě dosaženého věku, míry profesních zkušeností a pocitu sounáležitosti s danou skupinou [New librarianship, 2012]. Mezi nové informační profesionály se tedy mohou kromě studentů a čerstvých absolventů knihovnicko-informačních oborů řadit i odborníci z jiných oborů, kteří se po několika letech praxe dostanou do knihovnicko-informačního sektoru jako nováčci.

NPSIG zajišťuje pro svoji širokou členkou základnu velmi rozsáhlou škálu aktivit [Mezinárodní federace, 2013a]. Mezi nejvýznamnější patří vytváření virtuálních fór v prostředí výše popsaných sociálních skupin, monitorování činnosti národních a mezinárodních skupin nových informačních profesionálů a studentských konferencí jako např. BOBCATSSS, monitorování odborných programů zaměřených na profesní rozvoj v knihovnicko-informační sféře (mentoring apod.) a také pořádání odborných setkání ve formě klasické (IFLAcampy) nebo setkání virtuálních (webináře nebo business meetingy). Klasická setkání jsou dostupná bez konferenčního poplatku omezenému počtu přihlášených. Virtuální setkání jsou dostupná volně každému zájemci s přístupem na internet.

Na začátku loňského roku jsem se připojila k virtuální komunitě NPSIG na Facebooku a Twitteru. Od té doby jsem měla možnost se zúčastnit několika virtuálních a dvou klasických setkání (IFLAcampů). Výjezd na oba IFLAcampy mi byl umožněn především díky finanční podpoře z Fondu zahraničních cest Asociace knihoven vysokých škol České republiky (dále jen AKVŠ)[1].

IFLAcamp 2012

První IFLAcamp (viz logo)[2], jehož jsem měla možnost se zúčastnit, se uskutečnil 9.-10. 8. 2012 ve Verkatehdas Arts and Congress Center ve finském městečku Hämeenlinna jako tzv. satelitní meeting pořádaný před vlastním programem Světového knihovnického a informačního kongresu IFLA: 78. generální konference a shromáždění IFLA konaného 11.-17. srpna 2012 v Helsinkách [Vyčítalová, 2012a; 2012b; Wilke, 2012b]. Akce byla pořádána členy NPSIG ve spolupráci s knihovníky z Městské knihovny v Hämeenlinně. Zúčastnilo se jí kolem 40 nových informačních profesionálů ze čtyř světových kontinentů.

Logo IFLAcamp
Logo IFLAcamp

Celý IFLAcamp byl organizován formou nekonference. To je poměrně nová forma organizace odborné akce, která všem zúčastněným umožňuje navrhnout své téma a následně vést na toto téma diskuzi. Forma je velmi podobná konceptu tzv. barcampu, jenž jsme měli letos 10. dubna možnost zažít v Národní technické knihovně. Oproti barcampu je forma nekonference rozdílná především v tom, že program není striktně dán dopředu, ale je vytvářen účastníky až v průběhu samotného setkání. Na IFLAcampu se střídaly bloky hromadných diskuzí, kde měli všichni zájemci možnost navrhnout témata, bloky dílčích souběžných diskuzí a bloky hodnocení.

Verkatehdas Arts and Congress Center Účastníci IFLAcampu
Verkatehdas Arts and Congress Center a účastníci IFLAcampu

Program byl zahájen předsedou NPSIG – Sebastianem Wilkem v největším multimediálním konferenčním sále ve Vanaja Hall. Sebastian Wilke nejprve ve stručnosti představil činnost NPSIG a osvětlil způsob organizace nekonference. Následně měli účastníci možnost vystoupit a navrhnout jakékoli téma, které bylo následně napsáno na lísteček a umístěno na tabuli. Z lístků s tématy byl vytvořen program: dva bloky dílčích diskuzí v pěti konferenčních místnostech. Každá dílčí diskuze mohla s ostatními sdílet své poznatky na Twitteru prostřednictvím speciálního hashtagu #iflacamp a také prostřednictvím zvláštních sešitů vytvořených v aplikaci Etherpad (viz odkazy za jednotlivými titulky zasedání). Všechny tweety byly následně prostřednictvím zvláštní vizualizace promítány ve Vanaja Hall. Po skončení zasedání následovalo hromadné zasedání, které mělo za cíl seznámit ostatní skupiny s výsledky diskuzí a zhodnotit je.

Úvodní zasedání ve Vanaja Hall
Úvodní zasedání ve Vanaja Hall

Program druhého dne byl koncipován podobně pouze s tím rozdílem, že se konaly celkem tři bloky zasedání opět v pěti konferenčních místnostech. Celkový počet zasedání umožnil, že více než polovina účastníků mohla uplatnit svá témata a diskutovat je s větším či menším počtem zájemců. Velikost skupin byla velmi variabilní podle míry atraktivity a šířky profilu tématu. Všechna témata byla velmi zajímavá, proto bylo před každým začátkem nového bloku velmi těžké si vybrat. Účastníci však měli možnost přecházet mezi jednotlivými konferenčními sály i v průběhu jednotlivých diskuzí.

Navržená témata byla zaměřena především na vymezení role nových informačních profesionálů v knihovnicko-informačním sektoru, na uchovávání a popis digitálního obsahu s přesahem k uchovávání výsledků vědy a výzkumu ve formě dat a s tím spojenou problematiku open access, na nové technologie v knihovnách (open source integrované knihovní systémy, sociální sítě, modely využití e-knih atd.), práci se skupinami osob se zvláštními potřebami, problematiku dalšího směřování knihoven (témata jako např. „knihovna bez knih“ a „co nemáme rádi na knihovnách“) atd.

První den jsem se měla možnost zúčastnit zasedání nazvaného New librarianship (Nové knihovnictví), které moderovala zástupkyně rumunské asociace nových informačních profesionálů Anca Rapeanu. Na zasedání jsme se pokusili identifikovat kritéria, jež vymezují skupinu nových informačních profesionálů (jak už byla popsána výše) a srovnat jejich situaci v jednotlivých zemích. Do diskuze se zapojili především zástupci z Rumunska a Lotyšska s ohledem na fakt, že v jejich zemích již podobná uskupení formálního charakteru existují. Podrobnější informace k průběhu zasedání lze získat z cestovní zprávy [Vyčítalová, 2012b].

V dalším bloku jsem měla možnost moderovat zasedání na téma Marketingové nástroje v knihovnách. Na zasedání jsme se věnovali především problematice komunikace s cílovým uživatelem a využití různých komunikačních kanálů (webové prezentace, sociální sítě) pro různé cílové skupiny. Měla jsem možnost představit využití Geocachingu pro propagaci knihovny, s čímž sem se poprvé setkala díky kešce, kterou v Univerzitní knihovně ZČU založila vedoucí Oddělení akvizice a zpracování Petra Slachová (keška je bohužel momentálně kvůli probíhající přístavbě knihovny nedostupná, ale je možné si prohlédnout listing). Geocaching se dá v knihovně využít jednak pro seznámení uživatelů s prostorami knihovny, jednak pro výuku vyhledávání a orientace v klasifikačním systému zábavnou formou (viz listing výše popsané keše). Svoji kešku má třeba i tak slavná knihovna, jako je British Library.

Marketingové nástroje v knihovnách
Marketingové nástroje v knihovnách

Následující den jsem se zúčastnila zasedání nazvaného Data librarian (Datový knihovník), jemuž předsedal Christian Gutknecht z Universität Zürich. Zasedání bylo velmi komorní (zúčastnili jsme se ho celkem tři) a bylo zaměřeno na možnosti ukládání dat do digitálních repozitářů a na klíčové informačně-technologické vybavení správců těchto repozitářů. Další zasedání Skupiny nových profesionálů/jednotlivci a projekty bylo moderováno samotným předsedou NPSIG Sebastianem Wilkem a zaměřilo se na podrobnější vykreslení aktivit NPSIG a možností jejího dalšího směrování. Následně bylo opět diskutováno postavení skupin nových informačních profesionálů v jednotlivých zemích a možnosti jejich zapojení do činnosti národních asociací (Argentina, Filipíny, Lotyšsko, Rumunsko, Ukrajina).

Celý IFLAcamp lze označit jako jeden velký brainstorming. Měla jsem zde unikátní možnost zažít propojení virtuální sociální sítě (Twitter) se sociální sítí reálnou v živelné formě nekonference. Poznala jsem situaci nových informačních profesionálů v různých zemích světa, skvělou práci některých svých mladých kolegů, jíž vykonávají bez nároku na honorář pro národní i mezinárodní knihovnické asociace, a získat nové poznatky z různých sfér knihovnické praxe. A to ať už se jedná o sféru digitálních knihoven nebo využití sociálních sítí a multimediálních nástrojů pro propagaci knihovny. Za nejcennější ze všeho ale považuji možnost navázání velkého množství kontaktů a v některých případech i přátelství s knihovníky z celého světa, především z USA, Austrálie, Německa a Finska.

Po skončení IFLAcampu jsem s většinou účastníků zůstala v kontaktu prostřednictvím Facebooku, Twitteru a e-mailu. Díky těmto kontaktům jsem měla možnost sledovat rozvoj mezinárodní sítí nových informačních profesionálů a získala jsem také přehled o řadě zajímavých odborných mezinárodních konferencí a projektů, o nichž účastníci IFLAcampu, resp. členové širší komunity NPSIG, na sociálních sítích referovali. Ze všech mě zaujal nový mezinárodní mentoringový program International Library Network (Mezinárodní knihovnická síť) a především projekty hnutí Cycling for Libraries (Na kole pro knihovny), jenž pomáhá prostřednictvím různě dlouhých knihovnických cyklotreků propagovat knihovnictví i cyklistiku zároveň a upozorňovat na problémy v knihovnách v zúčastněných zemích [Mezinárodní federace, 2013b].

Své zkušenosti z IFLAcampu a s NPSIG jsem následně prezentovala prostřednictvím příspěvku na Knihovnickém barcampu [Vyčítalová, 2013a], který se konal v dubnu letošního roku v Národní technické knihovně. V rámci příspěvku jsem se pokusila představit důvod vzniku národních a mezinárodních iniciativ nových informačních profesionálů, jejich činnost a možnosti, jež tyto asociace poskytují také českým studentům a absolventům. Během následné diskuze jsme bohužel narazili na problém identifikace nových informačních profesionálů s knihovnickými asociacemi.

Diskuze ukázala, jak je těžké přenést a vysvětlit přínos účasti na mezinárodním setkání typu IFLAcamp a podpořit nebo iniciovat vznik české platformy nových informačních profesionálů. Vztah zúčastněných k myšlence organizace v nějaké asociaci byl poměrně chladný až odmítavý s ohledem na nízký očekávaný odborný přínos podobné asociace nebo akce. Přes poměrně negativní odezvu ze strany auditoria jsem se nadále rozhodla jít cestou osobní aktivizace v oblasti zvyšování povědomí o možnostech nových informačních profesionálů zejména formou článků v odborném tisku a příspěvků na konferencích a aktivního zapojení do mezinárodní komunity NPSIG.

IFLAcamp: Library Creative Laboratory

Veškeré zkušenosti získané na Knihovnickém barcampu jsem následně mohla sdílet a konzultovat se svými kolegy v rámci účasti na akci IFLAcamp: Library Creative Laboratory (IFLAcamp: knihovnická kreativní laboratoř, konané 23. -25. 8. 2013 v Kaliningradské oblasti v Ruské federaci[3]. Akce byla zaštítěna NPSIG [Eichel, 2013] a spolupořádána knihovnami působícími v Kaliningradské oblasti, Informační kanceláří Severské rady ministrů v Kaliningradu, místními autoritami atd. Účastníci přijeli oproti očekávání pouze ze severských zemí, Ruska, USA, pobaltských států a dvou zemí střední Evropy (Německa a Česka).

Akce navázala na sérii odborných seminářů nazvaných stejně jako přízvisko IFLAcampu Library Creative Laboratory (dále jen LCL). Tyto semináře byly pořádány především knihovníky a informačními pracovníky ze severských zemí a Ruska na základě původního návrhu kaliningradské knihovnice Tatyany Tupoty působící v Knihovně Antona Pavloviče Čechova, jež je ústředím Centralizované sítě městských knihoven v Kalinigradu.

Původní koncept akce se měl odvíjet od základního modelu nekonference použitého na IFLAcampu v roce 2012 v Hämmeenlinně. Program měl být však konkrétně zaměřen na téma motivace v knihovnicko-informační sféře. Tato idea byla přes veškerou snahu Tatyany Tupoty rozbita zejména s ohledem na přání vedení kaliningradských knihoven a „učesána“ podle jejich přání. Účastníci akce byli ubytováni v mládežnické ubytovně v nedalekém Svetlogorsku, kde se odehrávala druhá část programu. Značnou nevýhodou této destinace byla zejména absence internetového připojení a projekční techniky, což významně omezovalo možnosti konzultace některých témat (multimedia, sociální sítě v knihovnách apod.).

První den programu byl koncipován jako klasická konference s přednáškami zvaných hostů, zejména z řad účastníků projektů LCL a Cycling for Libraries. Druhý den byl uspořádán jako nekonference, jejíž program se však odvíjel od příspěvků z předchozího dne, přičemž diskuze byly vedeny přímo přednášejícími, takže nikdo neměl možnost navrhnout svoje vlastní a inovační téma. Poslední den byl cele věnován minicyklonekonferenci Cycling for Libraries.

Konference konaná v rámci prvního dne IFLAcampu se uskutečnila v Knihovně č. 4, jež je součástí Centralizované sítě městských knihoven v Kaliningradu. Jednacími jazyky byly angličtina a ruština, příspěvky byly simultánně tlumočeny do obou jazyků. Konference byla uvedena představením knihoven působících v Kaliningradské oblasti [Kaliningradskaja, 2013][4] a shrnutím základních informací o projektu LCL a o skupině NPSIG. Vlastní program byl dále rozdělen do dvou tematických bloků. První blok příspěvků byl věnován především projektům, jež byly řešeny také v rámci LCL. Byly představeny dva sociokulturní projekty vzniklé v knihovnách sdružených v Síti knihoven M. Lermontova. Jednalo se o projekt British Book Centre (Britského centra knih) a o projekt Comics Library (Knihovny komiksů).

Biblioteka no. 4
Biblioteka no. 4

Druhá část příspěvků byla orientována na problematiku propojování a spolupráce knihovníků a knihoven a zapojení nových informačních profesionálů do aktivit národních knihovnických asociací. Byla zmíněna témata jako teorie sítí a síťování obecně (Veronicha Angell Bergli, Norsko), pracovní motivace v přímém napojení na sociokulturní prostředí města nebo sociální komunity ve vztahu k sociálním sítím (Åke Nygren, Švédsko) nebo efektivní zapojení dobrovolníků a studentů do činnosti národní knihovnické asociace a národní knihovny a do rozvoje komunikace v oboru knihovnictví a informační vědy prostřednictvím blogu (Dace Udre, Lotyšsko). Poslední (z mého pohledu nejzajímavější) příspěvek v této sekci byl věnován představení projektu nekonferencí na kolech Cycling for Libraries, který představil jeho duchovní otec (a spoluautor příspěvku) Alireza Asfari.

Alireza Asfari a projekt Cycling for Libraries
Duchovní otec projektu Cycling for Libraries Alireza Asfari

Hlavním cílem projektu je zviditelnit knihovnictví a knihovny obecně, vybojovat publicitu pro málo známé a místními autoritami často opomíjené lokální knihovny, probrat problémy s místními knihovníky i mezi účastníky navzájem, zlepšit komunikaci mezi knihovníky na mezinárodní úrovni a v neposlední řadě také podpořit infrastrukturu pro cyklistiku. Peleton účastníků knihovnického cyklotreku ve žlutých účastnických a oranžových pořadatelských vestách vždy vzbuzuje obrovskou pozornost. Konají se jednak velké hlavní nekonference (zpravidla jednou ročně) a také mnoho malých dílčích projektů (jako např. minicyklonekonference po Švédsku).

Dále byla představena letošní hlavní cyklonekonference, jež se následně uskutečnila v červnu. Trasa vedla z Amsterodamu do Bruselu a zúčastnilo se jí přes 100 knihovníků z 24 zemí [Cycling for Libraries, 2013]. Na závěr byli účastníci pozváni, aby se zúčastnili jednodenního Cycling for Libraries v Kaliningradské oblasti. Akci opět zorganizovala Tatyana Tupota.

Program druhého dne byl koncipován jako nekonference s široce vymezenými diskusními tématy. Témata byla určena programovými bloky z předchozího dne, což vyloučilo možnost navrhovat nová témata a výrazně omezilo výběr mezi diskuzemi, ale na druhou stranu účastníkům umožnilo vyjít z jasně vymezeného teoretického podkladu.

Program byl zahájen vzájemným pozdravem v národních jazycích. Následovalo úvodní zasedání, na němž se účastníci rozdělili do diskusních skupin. Diskuze byly moderovány autory příspěvků přednesených na konferenci. Diskuze probíhaly dvojjazyčně, přičemž každé skupině byl k dispozici jeden překladatel, jenž překládal do obou jazyků vždy podle potřeby. Bylo možno si vybrat ze tří možných diskuzí – Nevratný proces motivace zapříčiněný profesní mobilitou, Sociokulturní projekty zaměřené na motivaci ke čtení a Motivace ve světě technologických změn.

Zahájení nekonference a rozdělení do skupin
Zahájení nekonference a rozdělení do skupin

V prvním bloku jsem si vybrala třetí zmíněné téma moderované Sarah Ziebell z americké ambasády. Na začátku diskuze jsme měli možnost navrhnout klíčová témata pro další diskuzi. Většina navržených bodů se točila kolem elektronického publikování, marketingu knihoven na internetu, financování a autorského práva. Diskuze se nakonec zaměřila na využití sociálních sítí a webových stránek pro propagaci knihoven a sociální aspekty těchto fenoménů. Během diskuze vyšlo najevo, že ruské knihovny obecně nepovažují sociální sítě za seriózní nástroj pro propagaci knihovny a komunikaci se čtenáři. Ve většině veřejných knihoven jsou sociální sítě jako Facebook, Twitter nebo VK (ruská sociální síť V kontakte) pro čtenáře i zaměstnance blokované. Oficiálním důvodem pro blokování sociálních sítí na čtenářských počítačích je ochrana dětských čtenářů. Ruské knihovny obecně pro marketing a public relations upřednostňují webové stránky, jež však ve srovnání se stránkami evropských knihoven, které jsem měla možnost vidět, značně pokulhávají. Mladí ruští knihovníci však potřebu komunikace se čtenáři prostřednictvím sociálních sítí palčivě pociťují. Pokud dostanou svolení vedení, mohou takovou propagaci dělat pouze ve svém volném čase na svém osobním počítači.

S kolegy ze Švédska a Dánska jsme dále hovořili o možnostech využití sociálních sítí. Šlo zejména o propojení sociálních sítí a webových stránek knihoven, možnost využití statistik přístupů, stahování a čtení příspěvků pro hodnocení knihoven a důležitost komentářů a komentování na profilu knihovny. Byl zmíněn také fenomén abandoned village („zaniklé vesnice“), tj. příspěvku, který nikdo nekomentuje, a jeho řešení v podobě aktivizace zaměstnanecké základny v oblasti komentování příspěvků domovské knihovny na sociálních sítích. Na závěr byly diskutovány možnosti financování různých rozvojových projektů z evropských fondů a z prostředků grantových agentur. Po skončení diskuze jsem měla možnost prezentovat závěry naší skupiny na hromadném zasedání všech skupin.

Práce ve skupině a prezentování závěrů
Práce ve skupině a prezentování závěrů

Druhý blok zasedání opět zahrnul tři diskusní témata – Motivace placených zaměstnanců a dobrovolníků, Sítě a síťování a  Co vás motivuje chodit do práce. Vybrala jsem si téma o sítích. Předchozí den bylo uvedeno velice zajímavou přednáškou zabývající se teorií lidských sítí a síťování na různých úrovních. Diskusní zasedání moderované Veronicha Angell Bergli z Norska, jež se ve své zemi potýká s problémem neochoty svých vrstevníků založit a udržovat nějakou platformu pro komunikaci na národní úrovni nebo se zapojit do činnosti národní asociace. Diskutovali jsme především problematickou situaci nových informačních profesionálů před vstupem na trh práce, jejich nedostatečnou nebo příliš teoretickou kvalifikaci a absenci praxe. Dále jsme probírali možnosti spolupráce kulturních institucí (galerií a muzeí) a knihoven na lokální úrovni, což může být v řadě zemí (dle mého názoru i v Česku) poměrně palčivý a velmi opomíjený problém.

Poslední den IFLAcampu se konala minicyklonekonference Cycling for Libraries in Kaliningrad. Zúčastnilo se jí bezmála 40 knihovníků. Hlavním účelem bylo zviditelnit některé opomíjené kulturní památky a místní knihovny v Kaliningradské oblasti a připomenout možnosti jejich rozvoje místním úřadům. Trasa byla dlouhá celkem 60 kilometrů a vedla z Kaliningradu od Knihovny A. P. Čechova, kde pro nás místní příznivci knihovny uspořádali malý happening, dále po místních knihovnách a památkách zpátky do Kaliningradu.

Pozvánka na Cycling for Libraries in Kaliningrad
Pozvánka na Cycling for Libraries in Kaliningrad

Kromě jiného jsme měli možnost navštívit místní muzeum ve vesničce Nizovie, jež se právě rekonstruuje, místní lidovou knihovnu v Konstantinovce a dětskou knihovnu v Gurievsku. U každé zastávky jsme se setkali s vřelým přijetím a nikde nechyběly místní autority. Celá akce byla monitorována: po celou cestu nás oficiálně z bezpečnostních důvodů doprovázela policejní eskorta. Akce vzbudila pozornost místních médií, a napomohla tak ke zviditelnění knihoven v Kaliningradské oblasti.

Závěr

Ráda bych v závěru podotkla, že účast na IFLAcampu v Kaliningradské oblasti pro mě byla velmi silnou a přínosnou zkušeností. Měla jsem především možnost srovnání se zajištěním a uspořádáním celé akce ve finské Hämeenlinně. Některé problémy, jež se vyskytly v Rusku jako např. absence prezentační techniky nebo internetu byly nepříjemné, ale do jisté míry překonatelné díky absolutnímu nasazení organizátorů a nadšení účastníků. Největší rozdíl jsem pociťovala v míře volnosti v oblasti svobodného výběru a změny programu, jež byla na finském IFLAcampu možná a vítaná, ale v Rusku velmi okleštěná či spíše nemožná. Hlavní příčinou bylo patrně nepochopení konceptu nekonference vedením místních knihoven a místních autorit.

Největším přínosem byla možnost srovnání situace knihoven a nových informačních profesionálů v Česku, v Německu a v severských zemích a získání nových informací o využití sociálních sítí pro hodnocení knihovny a hodnocení komunikace s uživateli. Díky oběma IFLAcampům a komunitě NPSIG jsem ale především získala okno do nového světa, celou škálu nových profesních kontaktů z celého světa působících v různých oborech knihovnictví a informační vědy. Každému studentovi nebo čerstvému absolventovi bych doporučila zapojit se do komunity NPSIG prostřednictvím některého z výše popsaných kanálů a především navštívit některé z „živých“ setkání nebo studentských konferencí. Zkušenosti z obou IFLAcampů a virtuálních setkání NPSIG budou prezentovány na letošní konferenci Bibliotheca academica, stejně jako závěry z průzkumu Noví informační profesionálové ve vysokoškolských knihovnách mapujícího stav odborné zdatnosti nových informačních profesionálů do 35 let a jejich zájem se vzdělávat a aktivně se zapojovat do aktivit národních i mezinárodních asociací.

Seznam použité literatury
Seznam obrázků
Poznámky:
  1. Následující text je výtahem z konferenčního příspěvku prezentovaného na Bibliotheca academica [Vyčítalová, 2012a] a cestovní zprávy pro AKVŠ [Vyčítalová, 2012b].
  2. Většina fotografií pochází z fotoarchivu autorky, ze stránek NPSIG, z oficiálních alb NPSIG na Facebooku a jsou použity se svolením předsedy NPSIG Sebastiana Wilkeho. Zbývající fotografie jsou z digitálního archivu Nastassiy Zharskayy a jsou použity se svolením autorky.
  3. Následující text je výtahem z cestovní zprávy napsané pro AKVŠ [Vyčítalová, 2013b].
  4. Samotný Kaliningrad se může pochlubit poměrně hustou sítí veřejných knihoven, jež se skládá z jedné centrální knihovny, dvaceti poboček a šesti dětských knihoven.
Závěrečná poznámka: Článek je výtahem ze dvou cestovních zpráv napsaných pro AKVŠ [Vyčítalová, 2012b; 2013b] a příspěvku z konference Bibliotheca academica 2012 [Vyčítalová, 2012a]. Některé závěry publikované v druhé části příspěvku budou prezentovány na konferenci Bibliotheca academica 2013.
Hodnocení: 
Průměr: 4 (hlasů: 2)
VYČÍTALOVÁ, Anna. Zaostřeno na nové informační profesionály (IFLAcamp a Library Creative Laboratory). Ikaros [online]. 2013, ročník 17, číslo 8 [cit. 2020-10-19]. urn:nbn:cz:ik-14123. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14123

automaticky generované reklamy
registration login password