Když jsem byla požádána o článek do tohoto čísla Ikara (bez přesného zadání), přemýšlela jsem, jaké téma vybrat. Vždyť se toho v tom našem opomíjeném, a přece tak důležitém oboru tolik děje: pominu-li

• rozvoj oboru samotného,
• bleskový vývoj a akcelerující implementaci ICT do knihoven (a následné změny, které to v knihovnách přináší),
• rozsáhlou problematiku standardizace a kooperace s vyspělým světem,
• dramatický vývoj Zákona o veřejných knihovnách a snahu některých jedinců napravit alespoň precedentní a průšvihem hrozící paragrafy,
• konflikty kolem zákona autorského a usilování o precizaci a jednoznačný výklad některých povinností a práv,
• boje o regionální funkce, a tím pravděpodobně i o charakter (a možná bytí či nebytí) knihoven v malých obcích,
• obnovenou aktivitu kolem katalogu prací v profesi knihovník,

a ještě asi tucet témat, o kterých by mě přirozeně lákalo něco napsat, která však klidně přenechám kvalifikovanějším a informovanějším autorům, zůstanu zase u toho jediného - co ovšem těsně souvisí se všemi předchozími (i nejmenovanými dalšími) tématy - u vzdělávání. Protože i v této oblasti je o čem mluvit - a psát.

Koncem loňského roku vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR grantový program VISK na rok 2001. Jedním z vyhlášených podprogramů byl VISK2 - mimoškolní vzdělávání knihovníků (míněna oblast práce s ICT). V loňském roce se kolem tohoto podprogramu strhly (v českých zemích tak oblíbené) tanečky, když se zjistilo, že na vybavení počítačových učeben bude investováno pouze do jedné knihovny v každém kraji a že touto knihovnou bude knihovna (ústřední) krajská (název dosud pracovní). Problém byl rázem postaven jako diskriminace jiných knihoven, neochota ke spolupráci a propojení, byly vysloveny i obavy o to, zda se budou smět knihovníci z jiných než "veřejných" knihoven vzdělávat atd. atd.

Ačkoli bylo od počátku deklarováno, že další grantové finanční dotace (kromě vybudování učeben) budou určeny pro neziskové vzdělávací projekty jakýchkoliv subjektů, zejména knihoven všech typů, budou-li dodrženy některé principy, vášně bouřily dál. Byla jsem proto velmi napjatá, v jakém množství bude vyhlašovatel - Ministerstvo kultury ČR - letos zaplaven projekty vzdělávacích aktivit, požadavky na astronomické částky za stovky školení, kurzů atd. Protože jsem koordinátorem tohoto grantového podprogramu, a tudíž také nesu svůj díl zodpovědnosti za to, že budou splněny cíle a úkoly formulované v podprogramu, vznesla jsem po konečném termínu přijímání projektů (a po uplynutí doby nutné k doručení projektů poštou - i s nějakou tou rezervou) dotaz na počet předložených projektů. A nastojte: ministerstvo obdrželo pouze 22 projektů. Odečetla jsem projekty Národní knihovny, které jsem znala, projekt SKIP, o němž jsem věděla, projekty dalších 6 knihoven, kterým byly v loňském roce vybaveny počítačové učebny a u nichž bylo přímo povinností projekt předložit, a odhadla jsem si pro sebe ještě 3-5 projektů zbývajících krajských (či potenciálně krajských) knihoven, kterým by měly být učebny vybaveny v letošním roce a které počítají s počátkem vzdělávací činnosti ve druhém pololetí, resp. koncem roku. Zbylo mi 7-8 projektů mimo výše uvedené instituce. Z těch několika je určitě jeden projekt Univerzitní knihovny Západočeské univerzity, která se v této oblasti již několik let velmi angažuje. Také jsem byla přesvědčena, že alespoň jeden projekt podali knihovníci z lékařských knihoven, kde se oblasti vzdělávání věnuje léta systematická pozornost, a jistě Státní technická knihovna. Takže na všechny ostatní instituce, knihovny všech resortů, typů a velikostí zbylo maximálně 4-5 projektů.

Do duše mi padla tíseň, do hlavy se mi vkradly otázky:
1. Proč ta bouře ve sklenici vody vloni?
2. Je snad možné se domnívat, že knihovníci už jsou v práci s ICT dokonale vzděláni (viz praxe demonstrovaná např. v konferenci KNIHOVNA)?
3. Zvládneme vůbec naplnit to, co jsme ve VISK2 přislíbili? Odučit plánovaný počet hodin, proškolit odhadnutý počet knihovníků v základech informační gramotnosti, ale i specializovaných dovednostech práce s ICT?
Možná jsem příliš velký pochybovač, možná ještě někde ležel balík projektů, které komisi řádně "zamotají hlavu", možná. Ale pro každý případ: dostaneme-li na VISK2 přislíbené peníze (a doufám a věřím, že ano), budu se zasazovat o to, aby alespoň část byla ponechána pro "druhé kolo", to jest na druhé pololetí. Třeba se ještě všichni ti, kteří mají co nabídnout, probudí.