Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Z návštěvy nejen městské knihovny ve Stockholmu

Čas nutný k přečtení
6 minut
Již přečteno

Z návštěvy nejen městské knihovny ve Stockholmu

0 comments
Autoři: 
V době, kdy redakce shromažďovala příspěvky pro prázdninovou přílohu Ikara, měla jsem já svou největší prázdninovou výpravu teprve před sebou. Odjížděla jsem se slibem, že se vrátím s nějakou zajímavou zprávou o některé skandinávské knihovně. A je to venku. Ano - cílem mého zářijového cestování byla Skandinávie. Přesně řečeno jižní a střední Švédsko a jižní Norsko. Přičemž termínem „jižní Norsko" se označuje území od nejjižnějšího bodu Norska až k městu Trondheim, které leží mezi 63° a 64° s. š. (pro srovnání - Praha leží na 50° s. š.).

Byl to skutečně nádherný výlet. Pokud jste ještě na vlastní oči neviděli mohutné tisícovky tyčící se nad ocelově šedými či smaragdově zelenými fjordy, nesčetné vodopády padající z ledovce na vrcholu hory až do divoké řeky či klidného jezera u paty hory, nebo stádo sobů pasoucí se uprostřed drsné horské pláně, nezažili jste ještě tu opravdovou krásu, kterou dokáže vytvořit matka příroda. A nepocítili jste hlubokou pokoru před jejím uměním a její silou.

Přivezla jsem si domů tu krásu, které si tam na severu dokáží skutečně vážit, alespoň zprostředkovaně na fotografiích (které však zdaleka nedokáží zachytit tu skutečnou krásu a atmosféru). Vybrala jsem pro vás ty nejpovedenější, a tak máte na jiném místě tohoto vydání Ikara možnost posoudit, zda byla má výše uvedená óda na skandinávskou přírodu (a nejen na ni) pravdivá.

A co knihovny? V bohatém programu, který nám pořadatel zájezdu připravil, jsem si našla čas na návštěvu jedné švédské a jedné norské knihovny. Času bylo opravdu málo, a tak jsem nestačila zjistit a vyzkoušet vše, co by se dalo a co bych si představovala. Podrobně vám zde popíšu svou návštěvu ve

Stockholms stadsbibliotek

Nejnavštěvovanější knihovnou v hlavním městě Švédska Stockholmu je patrně městská knihovna (Stockholms stadsbibliotek) - hlavní budova. Vznešená cihlová budova se tyčí nad širokým dlouhým schodištěm, které k jejímu hlavnímu vchodu vede z rušné ulice nedaleko centra města. Vnitřní prostory knihovny jsou poněkud zvláštní, ale působí velice příjemným dojmem. Pro názornost přikládám plánek, který znázorňuje půdorys knihovny.

plan.jpg

Rotunda - beletrie; literatura v národních jazycích
Sál 1 - společenské vědy, právo
Sál 2 - geografie; technika, průmysl, komunikace; ekonomie, potravinářství; sport, hry; vojenství; matematika; přírodní vědy; lékařství; mapy
Sál 3 - knihovnictví; obecnosti; náboženství; filozofie, psychologie; výchova, vyučování; jazykověda; hudební nosiče
Sál 4 - literární historie; archeologie; historie; biografie, genealogie; etnografie
Sál 5 - umění hudba, divadlo, film; hudebniny

(ostatní neuvedené druhy speciálních dokumentů nejsou volně přístupné)

otevírací doba knihovny (v období školního roku, tj. od 18.8.do května):

dospělí děti
po-čt 10-20.30 po-čt 10-20
pá 10-18 pá 10-18
so-ne 12-16 so-ne 12-16

Po vstupu do budovy nás schodiště přivede do patra do ústředního kruhového sálu. Zde je mimo jiné umístěn výpůjční pult, asi šest terminálů a lístkový názvový katalog (nutno říci, že za doby mého pobytu nikým nepoužitý). V patrovém dřevěném ochozu kolem sálu je umístěna cizojazyčná beletrie, přičemž každý oddíl je označen nápisem v příslušném jazyce (např. „Česká a slovenská literatura"). Z rotundy vede několik vchodů do okolních sálů. V každém sále je volný výběr příslušné odborné literatury a nejméně tři terminály s elektronickým katalogem knihovny a několika databázemi (v knihovně umístěno 21 terminálů). Každý sál slouží zároveň jako studovna (vybaven stolky a židlemi).

V přízemí knihovny je umístěno velké oddělení pro děti a mládež (do 17 let), dále pak registrace nových čtenářů a prostor pro četbu denního tisku a časopisů.

Z přítomnosti v hlavním sále knihovny jsem si odnesla jeden zvláštní zážitek. Před vstupem do knihovny není třeba odkládat zavazadla. U východu z rotundy (a tím i z prostoru vlastní knihovny) je umístěno elektronické zařízení, ona brána, kterou známe např. z naší Národní knihovny. Vedle tohoto zařízení však překvapivě nestojí žádný muž v uniformě, který by v případě potřeby zasáhl. Od toho jsou zde knihovnice za výpůjčním pultem, který stojí hned vedle. Byla jsem svědkem situace, kdy se slečna, pískající při průchodu branou, ani neohlédla a knihovnice ji klidně nechala odejít. Jiný uživatel při pískání svého zavazadla přistoupil k výpůjčnímu pultu. Přítomná knihovnice opustila svou hlavní činnost a několik minut se zabývala přehrabováním v uživatelově zavazadle. Před pultem se tak vytvořila celkem slušná fronta vypůjčovatelů, která však zjevně nikoho neznepokojovala. Oním signalizujícím předmětem byl nakonec mobilní telefon. Vzhledem k tomu, že v průměru každý pátý Švéd (kojence nevyjímaje) vlastní mobilní telefon, nedělá zřejmě ona zaměstnankyně polovinu pracovní doby nic jiného, než že kontroluje obsah zavazadel svých čtenářů.

Pokoušela jsem se také pochopitelně spřátelit s místním elektronickým katalogem, ale neměl bohužel zájem. Program na mě hovořil ve švédštině, což je na takovém místě samozřejmě pochopitelné. Přiložený vytištěný jednostránkový návod v angličtině mi bohužel moc nepomohl, neboť obsahoval pouze informace o základní obsluze programu, nikoliv vysvětlení, co je program schopen poskytnout za informace, podle jakých údajů lze vyhledávat, jak je katalog uspořádán, co obsahuje soubor vyhledaných položek apod. Při vyhledávání jsem tedy vyloženě tápala ve tmě a zodpovězené dotazy mě příliš neuspokojovaly. Vyhledávat je možno podle příjmení autora, podle názvu nebo podle jakéhokoliv slova ze záznamu. Záznam dokumentu bylo možno zobrazit pouze v jedné formě: údaje byly uspořádány do řádek, každou řádku uvozovalo návěští s označením daného pole. Zápis údajů byl zjevně dle AACR2. Z neznámého důvodu však chyběl údaj o místu vydání (ze stejně neznámého důvodu se však se podle tohoto údaje dalo vyhledávat). Celý program mi připadal značně nedokonalý a zmatený, a nejen proto, že neumím švédsky.

Dále jsem se v knihovně pídila po možnosti přístupu k Internetu. Byla jsem odkázána do vedlejší budovy, kde je umístěno oddělení periodik a časopisů. V této budově je zřízena místnost s přibližně 15 počítači, kde je možno zdarma Internet využívat. V době mé návštěvy (asi v 16 hodin) byla všechna místa obsazena. Přestože je třeba si místo dopředu zamluvit na určitou hodinu, umožnil mi zaměstnanec tohoto oddělení (obsluhující osobou je zde skutečně muž) vystřídat jakéhosi podivně vypadajícího náruživého „mejlaře" na jeho teplém místečku.

Před odchodem z knihovny jsem se rozhodla využít ještě jednu službu - místní toaletu. Po zkušenosti s bezplatným používáním Internetu mě velice překvapily zamčené dveře s kasičkou vyžadující 5 SKK! Má životní potřeba mě rázem přešla.

Co říci na závěr? Stockholmská městská knihovna je příjemné zařízení pro oko, pro duši i pro mozek. Nečekala v ní sice na mě žádná světoborná překvapení, přesto jsem si z návštěvy této knihovny odnesla pocit, že poměrně dobře plní všechny služby, které by současná knihovna měla plnit, že jsou zde její zaměstnanci pro své uživatele (a nikoliv naopak), že se v prostředí knihovny cítí člověk velice dobře, a že je tak potěšením do takové knihovny chodit pro informace.

Copak nám asi nabídne na jaře naše Městská knihovna v Praze?

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
CELBOVÁ, Iva. Z návštěvy nejen městské knihovny ve Stockholmu. Ikaros [online]. 1997, ročník 1, číslo 6 [cit. 2019-11-15]. urn:nbn:cz:ik-10080. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10080

automaticky generované reklamy