Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Workshop on bibliometry, informetry and scientometry aneb česko-slovinská spolupráce

Čas nutný k přečtení
3 minut
Již přečteno

Workshop on bibliometry, informetry and scientometry aneb česko-slovinská spolupráce

0 comments

Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK uspořádal ve dnech 11.-12.11.2011 ve spolupráci s Ústavem informačních studií a knihovnictví Univerzity v Ljubljani (Oddelek za bibliotekarstvo, informacijsko znanost in knjigarstvo) workshop k problematice bibliometrie a jejího využití při hodnocení vědy. Byla to první společná odborná akce, která vznikla jako jeden z výstupů společného projektu nazvaného Prezentace a hodnocení výkonnosti vědy s cílem vzájemně se seznámit s aktivitami v oblasti bibliometrie a vytvořit prostředí pro výměnu zkušeností. Tým ÚISK tvořil doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D., doc. RNDr. Jiří Souček, DrSc., Ing. Martin Souček, Ph.D., Mgr. Lucie Vavříková a Mgr. Lenka Němečková, dále doktorandi a studenti oboru Informační studia a knihovnictví. Za slovinskou stranu se setkání zúčastnil dr. Primož Južnič spolu se svými kolegy a studenty.

Workshop odstartoval v pátek odpoledne, kdy dorazila celá slovinská skupina přímo z Lublaně. Po namáhavé cestě si všichni potřebovali nejdříve odpočinout, proto se úvodního slova ujala česká strana. Po krátkém přivítání, které pronesli Lenka Němečková a Richard Papík, a seznámení všech účastníků, se slova ujal Jiří Souček. Ve svém příspěvku pojmenovaném Use of Eigenfactor metrics in bibliometry představil relativně novou metodu používanou v bibliometrii, kterou je Eigenfactor. Je přirovnáván k metodě Google PageRank. Časopisy jsou hodnoceny podle počtu příchozích citací, přičemž citace z vysoce hodnocených časopisů „přispívají“ více než citace z méně hodnocených časopisů. Na první pohled složitou matematickou formuli lze relativně snadno rozklíčovat a používat. Eigenfaktor ale stále není tolik rozšířenou bibliometrickou metodou jako např. Impact faktor.

Vzhledem k pátečnímu a sobotnímu termínu nebyla očekávána nijak vysoká účast, o návštěvníky však nakonec nebyla nouze

Vzhledem k pátečnímu a sobotnímu termínu nebyla očekávána nijak vysoká účast, o návštěvníky však nakonec nebyla nouze

Jan Dvořák ze společnosti InfoScience navázal příspěvkem The value of CERIF format and its use in bibliometry. CERIF (Common European Research Information Format) je standard pro reprezentaci a výměnu informací o výzkumu (projektech, publikacích, osobách, organizacích, financování) a vztazích mezi nimi. Na začátku projektu v 80. letech stála Francie, Itálie a Velká Británie, v současné době bude publikována verze CERIF-2008-1.3. Standard CERIF je používán na univerzitách a dalších výzkumných organizacích po celé Evropě v rámci systému CRIS (Current Research Information Systems).

Jan Dvořák se zamyslel nad použitím standardu CERIF v bibliometrii

Jan Dvořák se zamyslel nad použitím standardu CERIF v bibliometrii

Následovala zajímavá diskuze, kdy se porovnávaly tuzemské systémy s těmi používanými ve Slovinsku: Standard CERIF je používán v systému SICRIS (Slovenian Current Research Information System). Od roku 1991 je u našich jižních kolegů také zaveden jednotný systém pro evidenci publikační činnosti a vytváření osobních bibliografií - COBISS (Co-operative Online Bibliographic System & Services). Ten slouží také zároveň jako souborný katalog a nástroj pro sdílenou katalogizaci. Pateční večer pokračoval v družném duchu a vzájemném seznamování.

Na wokshopu se sešli účastníci s různou úrovní znalostí, Primož Južnič z tohoto důvodu svoji přednášku pojal jako úvod do bibliometrie a hodnocení vědy. Rozlišil dva základní přístupy k hodnocení – kvalitativní a kvantitativní, resp. subjektivní a objektivní. Kvalitativní přístup představuje systém hodnocení od expertů, peer-review; na druhé straně stojí bibliometrie, která se zabývá kvantitativní analýzou dokumentů a citačních dat. Zdůraznil, že „věda se nedá uchopit výhradně kvantitativními metodami,“ a že často dochází k přeceňování možností bibliometrie. Dále představil nejznámější citační rejstříky – Web of Science, Scopus a zdarma přístupný Google Scholar. Závěr přednášky věnoval problémům při uplatňovaní citační analýzy. Citační zvyklosti se mohou lišit v různých oborech, problémem může být také autocitace nebo naopak víceautorství.

Primož Južnič z Lublaňské univerzity zahájil sobotní program semináře

Primož Južnič z Lublaňské univerzity zahájil sobotní program semináře

Odpoledne navázal Stojan Pečlin s přednáškou nazvanou Scientific production of research groups in Slovenia. Ve sledech grafů ukázal tendence ve vývoji vědy ve Slovinsku a také porovnání Slovinska s vývojem v různých evropských zemích, včetně České republiky. Následovala práce ve skupinách. Několikačlenné týmy v česko-slovinském složení diskutovaly o rozdílech v jednotlivých zemích a informacích, které se za tyto dva dny dozvěděly. Výstupem byla krátká prezentace výsledků každé skupiny. Téměř každá rozpoutala živou diskuzi.

O workshop byl velký zájem a troufám si říci, že naplnil daná očekávání. Podle reakcí všech zúčastněných byla celá akce přínosná a umožnila setkání odborníků a studentů z různých zemí, výměnu zkušeností a navázání kontaktů. A přinesla také především příslib, že vše neskončí pouze u jednoho setkání.

Stojan Pečlin z Lublaňské univerzity porovnal stav vědy na Slovinsku a v dalších evropských zemích

Stojan Pečlin z Lublaňské univerzity porovnal stav vědy na Slovinsku a v dalších evropských zemích

Program workshopu je přístupný na stránkách ÚISK, fotogalerie je umístěna na Facebooku. Autorem fotografií je doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
KRATOCHVÍLOVÁ, Zuzana. Workshop on bibliometry, informetry and scientometry aneb česko-slovinská spolupráce. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 12 [cit. 2020-10-22]. urn:nbn:cz:ik-13788. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13788

automaticky generované reklamy
registration login password