Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Vzducholodí? Do Polska?

Čas nutný k přečtení
7 minut
Již přečteno

Vzducholodí? Do Polska?

0 comments
Nápad jeti do Polska se zrodil v úterý, a ve čtvrtek jsme již bez jakéholiv přípravy seděli ve vlaku do Varšavy (vzducholodě tam již moc nelétají). Nebyl to vůbec špatný nápad, myslím, že Polsko je turisticky neprávem opomíjeno. Pravda je, že sami Poláci nic zjevného pro popularizaci své země nedělají.

Varšava

Konvertibilita koruny se v praxi moc neosvědčuje, teprve po přimáčknutí pracovníka směnárny ke zdi se dovídáme o směnárně, kde určitě koruny vyměňují. Na civilizovaný stát probíhá směna téměř na pomezí ilegality, bez stanoveného kurzu a bez účtů.

Varšava je město placaté, rozsáhlé, téměř celé po druhé světové válce, kdy bylo rozbombardované, přestavěné. Přestavěné však nikoliv ve stylu padesátých let, obnova proběhla přesně dle původní podoby. Skutečný rok stavby poznáte jen z dvojího roku založení. Díky tomu, že při přestavbě byly již známy komunikační požadavky velkoměsta, byla rekonstrukce i velmi účelná. Kromě historického Starého Města, jsou ulice velmi široké a celé město je velmi přehledné. Slabší je již komunikace s místními obyvateli, neboť Varšava není cílem hromadné turistiky a už vůbec ne cizozemské. Příjemné Staré Město - rynek, katedrála a zámek - a množství kostelů, nejsou jediné zdejší atrakce. Do sídelního města polských králů logicky patří královský zámek Wilanóv a parkový areál Lazienky. Nevím jestli polské mapy mají nějaké speciální měřítko, ale nechoďte z centra do Lazienek pěšky, to že to na mapě vypadá na desetiminutovou procházku, neznamená že se nevydáváte na desetikilometrový pochod. Pravda je, že cesta nemalými parky podél Visly není nepříjemná. Visla se asi vyznačuje častými povodněmi, neb všechny mosty sahají cca tři čtvrtě kilometru za řeku. V areálu Lazienek narážíme na demonstraci zdravotních sester, na kterou se polská policie vydala s vodními děly.

Co se týče moderní Varšavy, nijak si nezadá s Prahou. Město je obestavěno paneláky a v devadesátých letech se k nim přidaly prosklené mrakodrapy. Nejvyšší budovou ve městě je Palác kultury, dnes Obchodní dům, monstrum asi shodné s naším hotelem Internacional/Holiday Inn. Z třicátého patra (105 m) je celkem slušná vyhlídka, jediný háček je v tom, že vidět je jen moderní část města. Budova je dnes využívána jako administrativní centrum a obchodní dům, jemuž ale zdařile konkurují okolní polští trhovci - popularita stánkového prodeje je v celém Polsku značná. Soudě dle virtuální prohlídky, nabízené v suterénu je minimálně 60% budovy nevyužito, neb se jedná o salónky všech možných velikostí a jmen, jež spojuje velmi malá funkčnost.

Lublin

Je to neuvěřitelné, ale Lublin má téměř 300 000 obyvatel a čtyři univerzity. Nevypadá na to, asi to dělá poloha, město je nedaleko ukrajinských hranic. Nádraží na stejné úrovni jako v Jindřichově Hradci (po stránce informačních služeb na výrazně nižší), historické centrum působí jako provinční městečko z minulého století, ale možné je, že hlavní život je někde jinde. Obklopeno moderní zástavbou zůstává staré město ošuntělé, nevzhledné, ale tajemné, plné temných průchodů, šikmých dvorků a zvědavých obyvatel. O zašlém významu města svědčí královský hrad, v 19. století přestavěný na zámek a památník připomínající podepsání Lublinské unie mezi Polskem a Litvou. Z původní židovské komunity nezůstalo zřejmě nic, není divu, na předměstí Lublinu byl v letech 1941-44 vyhlazovací tábor Majdanek. Pro ilustraci 3. 11. 1943 zde bylo zastřeleno 18 400 vězňů. Areál tábora je dodnes přístupný v reálné, ale lehce redukované podobě (údržba není zadarmo) a nabízí zlomek představy o vzhledu koncentračního tábora. Přímo v barácích je expozice představující život v táboře a historii a vývoj koncentračních táborů v Polsku. Neškodně působící baráček, s nepříliš velkým komínem, je ve skutečnosti krematorium. Vybavení je původní - pitevní stůl, řada pecí, plynové komory, komora plná plechovek s cyklonem B. Ač je dnes tábor pustý a tichý, nerušen taktně se procházejícími návštěvníky, nepůsobí jako park, spíše jako strašidelný zámek, po opuštění "parku" obehnaného ostnatými dráty se cítíte volněji.

Lublin není ani v nejmenším dopravní uzel, vlaky jezdí spíše sem než odsud. Spojení, např. do Krakova, je dost nepraktické. Tím se dostávám k tomu, proč jsme se nedělního rána po nočním přejezdu Polska, ocitli v půl páté v Katovicích. Nádraží překonalo naše očekávání. Vše, co zdejší obchodníci nabízejí, bylo již k dispozici. I ve městě bylo docela živo, naše překvapení vyvrcholilo, když se chvíli po nás přehnala nádražím skupina mladší školní mládeže, zjevně také po noční jízdě, naskákala do autobusu s nápisem Oświeçim Tour, a odjela, asi na tábor.

Střed průmyslového souměstí z druhé poloviny 19. století jsme stihli projít za hodinu, aniž se nám povedlo najít nějaké nápadnější centrum. Nejrozumnější je odtud rychle odjet, což jsme učinili, a vydali se do Osvětimi.

Osvětim a Březinka

Jeden z nejhorších nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů slouží dnes jako muzeum. V Osvětimi I. je názorná expozice života vězňů, zabavených předmětů, dokumentů hnutí odporu, způsobu registrace vězňů a celé rozsáhlé administrativy, vedené v souvislosti s transporty a likvidací vězňů. Hrozivě působí hromady zabaveného majetku - brýle, hřebeny, boty, kufry, vlasy - vše v množství několika tisíc. A to je jen zlomek toho, co táborem za 4 roky činnosti skutečně prošlo. Několik místností je věnováno fotografiím vězňů, pořízených k dokumentačním účelům. Nekonečné řady portrétů lidí všech národů, věkových skupin a povolání, s datem a způsobem smrti - dokumentují hrůzu a absurditutu, která se zde děla. Samostatné expozice mají i jednotlivé národy (např. Židé, Itálie, Belgie, Holandsko ...). Některé jsou pojaty jako ohlas války v tvorbě umělců, jiné, např. výstava věnovaná Židům, dokumentuje vývoj rasismu těsně před válkou a poté jeho důsledky ve válečných letech. Podobně jako v Majdanku i zde jsou rekonstruované plynové komory a krematorium.

Tři kilometry od Osvětimi je tábor Osvětim II. - Březinka, postavená když již Osvětim I. nestačila nárokům konečné likvidace. Asi 300 baráků, dřevěných i zděných (viz mapka areálu) v přesném geometrickém uspořádání, ze kterých je k výstavním účelům zachována asi desetina. Tábor je možno sledovat ze strážní věže, nebo projít celou plochu 175 hektarů, kterou tábor zabírá. Expozice je připravena velmi pečlivě a decentně. Narozdíl od Majdanku je zřejmě o mnoho turisticky lákavější a tedy i navštěvovanější. Ideální je přijet hned po osmé a projít si tábor v klidu. Poté co táborem procházejí početné skupiny turistů s průvodci,se mnoho z atmosféry reality ztrácí.

Krakov

Průvodce tvrdí, že je to nejkrásnější město Polska. Určitě na tom něco bude. Bývalé centrum polského království mělo za války štěstí a zůstalo nedotčeno. Zničena byla zcela židovská obec soustředěna zejména v okrsku Kazimierz. Osudy zdejších Židů jsou známy z filmu Schindlerův seznam. Na turisty jsou tu připraveni výrazně lépe než ve Varšavě a v Lublinu. Město je skutečně výjiměčně zajímavé: Staré Město s krásným náměstím a s velmi vkusně zvládnutou tržnicí, celá řada kostelů, pro zajímavost je jich tu přes 90 a v každém se denně uskuteční průměrně 5-6 bohoslužeb (maximálně jsme napočítali 12 za den); zbytky židovského města - židovský hřbitov, dvě synagogy, obě přístupné, jedna dosud funkční, ve druhé probíhá projekt, představující předválečné a válečné filmy s židovskou tematikou. Přes úctyhodný počet kostelů se nám díky vysoké religiozitě polského národa, nepodařilo žádný pořádně navštívit, když už jsme se strefili do doby, kdy nebyla bohoslužba, i potom byl kostel naplněn modlícími se věřícími.

Dominantou města je bezesporu zámek Wawel. Areál polohou i rozlohou připomínající menší Pražský hrad. Opevnění na kopci uzavírá několik křídel zámku a katedrálu - jediný turistický stánek boží v Krakově, pod opevněním je legendární dračí jeskyně. Interiéry královských komnat nejsou nijak převratné, připomínají svozové mobiliáře českých zámků, ale stojí za vidění, minimálně pro mohutné kazetové stropy, kachlová kamna a tapiserie. Nenechte se odradit nehybnou frontou na vstupné.

Jak jsem již napsala, je to město turisticky přítulné, dokonce jsou připraveny turistické okruhy - univerzitní, židovský ... Jakožto město univerzitní disponuje celou řadou knihoven a knihkupectví (nejen katolických). O kulturní vyspělosti svědčí, že se zde téměř neustále koná nějaký festival. Vzhledem k blížícímu se roku 2000, kdy mimo jiné i Krakov ponese titul Evropské město roku, je část památek, např. mariánský kostel na rynku, v rekonstrukci. Valná většina památek má již ale rekonstrukci za sebou.

Wieliczka

Jedna z hlavních atrakcí v okolí Krakova - Solný důl Wieliczka. Opravdu stojí za to - dvouhodinová procházka bývalým dolem, vzniklým během posledních sedmi set let. Kromě štol stojí za zhlédnutí podzemní jezero, šedesát metrů hluboká jeskyně bez podpěr a především monumentální podzemní kaple svaté Kingy, prostor pro pět set lidí. Kaple včetně solných-křišťálových lustrů, nástěnných obrazů, vytesaných v soli - např. zdařilá da Vinciho Poslední večeře, a všudypřítomná socha papeže Jana Pavla II. Pro turistickou atrakci je příznačný obchod, restaurace a basketballové hřiště v hloubce 150 metrů.
Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
JONÁKOVÁ, Karolina. Vzducholodí? Do Polska?. Ikaros [online]. 1999, ročník 3, číslo 8 [cit. 2019-03-22]. urn:nbn:cz:ik-10948. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10948

automaticky generované reklamy