J. Feberová z Univerzity Karlovy v Praze (UK) si spolu s Pavlem Kasalem, Janem Poláškem a Martinem Feberem připravila příspěvek Výuka práce s elektronickými informačními zdroji pro medicínu v e-learningovém kurzu. Příspěvek vlastně prezentoval výsledky případové studie.

Před patnácti lety studenti vyjadřovali odpor k počítačům a elektronickým zdrojům, dnes naopak vyžadují vše v elektronické podobě. Cca před čtyřmi lety byl proto vytvořen e-learningový kurz zaměřený na práci s elektronickými zdroji. Studenti by se už od počátku studia měli stát dobrými rešeršéry. Musejí si neustále aktualizovat získané vědomosti.

Kurzy lékařské informatiky jsou připravovány pro studenty všech oborů vyučovaných na 2. lékařské fakultě UK. Kurzy jsou k dispozici v LMS Moodle, který je spravován Ústavem výpočetní techniky UK. Kurzy v Moodlu mohou být vytvořeny na požádání všem učitelům a doktorandům na univerzitě, a to zdarma. Nyní je v Moodlu cca 400 kurzů. Existují nástroje pro zpřístupňování studijních materiálů – mohou být vytvářeny přímo v prostředí Moodlu nebo jinde (ty pak mohou být do Moodlu vloženy). K dispozici jsou také nástroje pro různé činnosti, např. pro vytváření anket, testů. Důležité je zabezpečení bezchybného a stálého provozu systému.

J. Feberová také představila optimální podobu lekce – ta zahrnuje ozvučenou přednášku, studijní materiály, animovaný návod práce se zdrojem a úkoly. Pokud jsou studenti nuceni na konci kontaktní výuky vypracovat úkol, více se aktivizují a skutečně se věnují výuce.

Návody vytváří J. Feberová pomocí nástroje Adobe Activate (pro školství jedna licence stojí cca 6 000 Kč) – k návodům je možné přidávat i zvuk. Text však doporučuje si nejprve napsat, pak teprve přistoupit k nahrávání zvuku.

Jestliže má student pracovat i z domova, je potřeba vybírat placené zdroje dostupné i vzdáleně a také volně dostupné zdroje. Konkrétně studenti medicíny mají k dispozici zdroje Národní lékařské knihovny (jsou-li jejími uživateli, přístup jim zůstává i po odchodu z fakulty, jsou-li stále uživateli knihovny), dále také např. elektronické zdroje dostupné v rámci fakulty (díky centrální autentifikační službě a službě Onelog je umožněn i vzdálený přístup). Přednášející zmínila také Directory of Open Access Journals. Ze sekundárních informačních zdrojů mají studenti k dispozici zdroje klasické i specializované.

Znalosti a dovednosti studentů jsou testovány tak, že je vybrán obor, jsou doporučeny informační zdroje – studenti pak mají za úkol najít definici onemocnění, získat populační údaje, připravit etiopatogenetické schéma, uvést příznaky onemocnění a uvést slovní kvantifikátory. U každé části musejí řádně citovat zdroje. Zpracované úkoly by po konzultacích s odborníky mohly sloužit i studentům např. k zopakování učiva.

(text konferenčního příspěvku)

(ls)